Na tuhle akci, konanou v rámci Wannabe Tour, jsem se dlouho těšil, jelikož na ní hrály kapely, které si vždycky rád poslechnu. Samozřejmě i proto, že dvě z nich už tak trochu patří mezi dobré známé, ale to můžeme přejít… (úsměv)
Celý večer začali cybermetaloví MINORITY SOUND, které už jsem letos slyšel osmkrát. Tentokrát mě příjemně překvapil jejich zvuk, protože když jsem je viděl ve Vopici před dvěma měsíci, tak nebyly slyšet samply ani Guleshův hlas a navíc nevynikala basa. Nyní, přes prvotní potíže se zvukem při zkoušce, to byl pravý opak. Vše bylo až skoro krásně čisté, dokonce bych si to dovolil přirovnat k jejich letošnímu vystoupení na Brutal Assaultu, kde zahráli snad nejlepší koncert své kariéry. Jinak zazněly převážně pecky z posledního alba „Toxin“, které jsem ze začátku nějak nemusel, ale časem mě chytilo a nepustilo! Otus a spol. nezapomněli ani na předchozí desku „Drowner´s Dance“, ze které zaznělo „1000 Years“ či „Last Day On Earth“ (tenhle song je od nich prostě nejlepší), z „The Expoler“ došlo na pecku „Load of Destruction“. Suma sumárum, tomuhle koncertu nemám co vytknout, určitě patří mezi nejlepší vystoupení, co jsem zatím od MINORITY SOUND zažil.
Oproti předchozím MINORITY SOUND jsou F.O.B. žánrově jinde. Tuhle kapelu už jsem živě zhlédl více jak třicetkrát a nikdy mě nepřestane bavit... Pokaždé, když je vidím a slyším, mám chuť roztopit kotel a ani tentokrát to nebyla výjimka. Nekompromisně odehraná show bez zbytečných řečí, čistý nekompromisní masakr. Táborští zahráli skladby z posledních čtyř alb, a co mě překvapilo, tak se hodně vrátili k albu „Tomorrow´s Fires“, které jako album moc nedávám, ale naživo zní dost agresivně. Samozřejmě zahráli fláky z „Reap What You Sow“ i z poslední nahrávky „... and foes have become our masters“. Jen by to chtělo se konečně nějak domluvit a vydat novou desku! Chvíli byl i ten kotel, o kterém jsem psal na začátku, ale bohužel jen chvíli, což mě mrzí...
Konečně. Po dvou letech jsem měl znovu možnost zhlédnout DIVERSITY a opět ve Vopici. Nevím vlastně proč, ale k téhle kapele mám nějaké pouto, které mě táhne na jejich koncert, a když můžu jít, neváhám. A ani po dvou letech DIVERSITY nezklamali, skvělý instrumentální metal, který normálně neposlouchám, ale v podání téhle party je to jiná. Zvukově absolutní špička, vše bylo krásně slyšet, každý riff, každý úder na basu, vše. Po koncertě jsem si z muzikantů dělal legraci, že by mohli mít i druhého kytaristu, ale proč se dělit o stage i s dalším člověkem, že. (úsměv) Každopádně se těším na další koncert mostecké kapely a doufám, že se potkáme dřív než za dva roky!
Závěr akce patřil SCARS OF THE INSANE, kterým se musím omluvit, protože jsem jejich set prokecal venku s kamarády. To, co znělo z boudy do dvora, mě nezaujalo natolik, abych se do klubu vrátil, tak možná někdy příště...
Závěrem pochválím návštěvu – příjemně mě překvapilo, že se na akci objevilo tolik lidí, možná k tomu přispělo i, na Prahu, lidové vstupné 150 Kč, určitě zajímavý line up. Já bych dal před SCARS OF THE INSANE přednost DIPHTERII, ale třeba příště. Díky pořadatelům za zajímavý mix žánrů a výběr kapel.
