Po poměrně nedávném akustickém vystoupením Dannyho tu máme celou Anathemu, která hýřila takovou energií, že jí opravdu rozdávala plnými hrstmi. Ale abych nepředbíhal.
Jako první se početnému publiku představila partička Animé. Musím se přiznat, že mě tato kapela před shlédnutím jejich setu nijak zvlášť nezajímala. To, co však předvedli tento večer bylo doslova geniální. Kluci mě svým hudebním projevem utvrdili v tom, že jsem udělal velkou chybu. Vystoupení bylo odehrané přesvědčivě s instrumentálními výkony na vysoké úrovni. Animé míchají rock, metal i grunge promyšleně a vkusně a to se opravdu hned tak neslyší. Koncertní set byl opřen o stále aktuální debut Sky Above The Wires, přesto nechybělo několik ochutnávek z chystané novinky. Myslím, že se máme na co těšit. Opravdu skvělé.
Žel druhá předkapela v podobě Dying Passion byla oproti Animé bez energie. Jediné, co tak mohu pozitivně hodnotit je skvělá práce s hlasem zpěvačky Zuzany Lípové (především ve hlubších polohách). Jinak mi celý set přišel utahaný a místy i nudný. Asi je to dáno hlavně pomalou strukturou jednotlivých skladeb z nového alba Sweet Dissilusions. Přesto se názory mohou různit. Např. bubeník z Anhead byl z jejich vystoupení doslova nadšený. Jiný fanoušek pronesl: ?no, ti předtím byli zajímavější.? A podle mého soudu měl pravdu. Dying Passion ve finále zahráli docela zdařilý koncertní set, který by mě možná příjemně potěšil v nějaké čajovně. Ne však na koncertě v Abatonu mezi Animé a Anathemou.
Anathema odstartovala svůj set, za velkého nadšení všech přítomných fanoušků, skladbou Fragile Dreams z alba Alternative 4. Energie byla zpět a mezi kapelou a diváky pod pódiem to skutečně vřelo. Jediné, co pak koncertu ubíralo na síle byl fakt, že pódiový zvukař nedokázal správně vyhovět všem požadavkům jednotlivých muzikantů na pódiu. Jinými slovy, stále nebylo něco se zvukem na pódiu v pořádku. Velmi často některý z mikrofonů chytal zpětnou vazbu. To naštěstí Anathemě neubralo na síle, a tak i v úvodu podala velmi kvalitní výkon. Nakonec se ale i na pódiu zvuk ustálil a Anathema se zcela nerušeňe věnovala vlastní hudbě. Do publika šel zvuk vydařený od začátku koncertu. To mě osobně velmi potěšilo, protože ne každý zvukař dokáže prostory Abatonu správně nazvučit.
Anathema je absolutně profesionální kapela. Vkusně si zahrává s náladami jednotlivých skladeb. Chvílemi je melancholická, jindy rockově hravá, ale i metalově agresivní (hlavně u starších skladeb). Zaujatě jsem pozoroval, jak nám Anathema osobitě představuje jednu skladbu za druhou ? Lost Control, Forgotten Hopes, Temporary Peace a další, s takovou razancí a jindy s takovým citem, že jsem až nechápal, jak mohou studiové skladbičky naživo znít takto sugestivně a podmanivě. Z pódia na všechny přítomné doléhala radost ze hry. Publikum bylo doslova nadšené, a tak skupinu jen tak lehce domů nepustilo. Vyžádalo si ještě dvojitý přídavek. Skvělé vystoupení a už dnes se těším na další návštěvu Anathemy v České republice.
