Pokud počítáme sbírku citrónových textových předělávek „Pravdu ukáže čas“, vydali druhé album, ale první opravdu řadové, tedy pouze s novou tvorbou. Pokud se někdo neorientuje, LIMETAL jsou ti, kteří na rozdíl od těch druhých mají skutečného bubeníka.
Když pomineme CITRON, tak podobná sestava, shodná v třech lidech, už před téměř čtvrtstoletím nahrála jedno album pod jménem dávno zapomenuté skupiny FUNNY, jež se tváří svého frontmana pokoušela útočit především na holky, ale moc se jí to nevedlo. Mimochodem, jestliže tehdejší obal vyzněl trapně, pak žel ani ten nový, kde pózování odhodlané kapely působí jako náhražka nulového nápadu, se moc nepovedl. Hudebně je to naštěstí trochu lepší.
Zkušený soubor sází na kvalitní zvuk, precizní instrumentaci a schopného zpěváka. Fany Michalík sice zřejmě nemá Křížkovy hlasové dispozice, ale zpívá mnohem civilněji, přirozeněji, sympatičtěji a momentálně tedy i lépe. Trochu hůře jsou na tom texty, jejichž převážný autor Jura Šperl je možná formálně zručný kladeč slov, ale obsahově moc často neopouští mantinely běžných rockových klišé a slovních frází, v čemž se podobá Pařízkovi s Křížkem.
Příbuznost lze vysledovat také v tom, že stejně jako u těch druhých jsou na album zařazeny všechny čtyři dříve vydané singlovky, jimž dominuje na silném riffu stojící „Na tenkém ledě“, ale neztrácí se ani táhlou melodií vedená „Chiméra času“ nebo přímočařejší „Mayday“. Hudebně solidně zní také „Posel špatných zpráv“, trochu jej ovšem shazuje nepříliš povedená refrénová skandovačka a nijak nezvedá ani oproti starší verzi pozměněný recitativ, kde zahraniční rockové hvězdy nahrazují v nebi čekající citrónoví kolegové Jindra Kvita a Standa Hranický.
Zbrusu nové písně si vedou trochu nevyrovnaně. Úvodní kousky „Amerika“ a „Sex'n'roll“ obstojně plní roli trochu zastaralého, ale vyzrále zahraného melodického heavy rocku. Spíše k tomu slabšímu patří bezúčelně použitými dudami sevřená a hlavně dosti jalová „Stará garda“ či podobně nevýrazná „Chlípná víla“, naopak mezi to nejlepší lze přiřadit melodicky svěží „Armagedon“. Přestože ostřejší pasáže nechybí, litovat lze poznání, že v mírném rozporu s názvem souboru schází nějaká opravdu pořádná metalová vypalovačka. Protipól představují průměrné balady, vypjatá „S větrem v zádech“ a smyčci protkaná volnější „Karolína“, ta první i jako bonus v radio verzi, zařazení dvou pomalých písní na konec alba však lze označit za dramaturgický přehmat.
Zatímco „nulté“ album těžilo z časem prověřených citrónových písní, skutečný limetkový debut má nevýhodu v tom, že se snaží přesvědčit novou tvorbou. Daří se mu to přesně napůl. Asi nemá příliš cenu vzájemně srovnávat obě porozchodové formace, které jsou si v mnohém podobné a zřetelnější rozdíl spočívá snad jen v modernější hře kytaristů z druhého břehu. Jinak se však autorský potenciál obou stran trochu tříští, neboť lepší než kterékoli ze „soupeřících“ alb by vzniklo jejich kombinací, tedy hlavně z dříve vydaných singlových čísel. Tihle pánové možná tahají za nepatrně kratší provaz, ale na rozdíl od samozvaných rebelů si alespoň na nic nehrají.
Seznam skladeb:
- Amerika
- Sex'n'roll
- Na tenkém ledě
- Neopustím svůj stín
- S větrem v zádech
- Stará garda
- Posel špatných zpráv
- Chiméra času
- Mayday
- Chlípná víla
- Armagedon
- Karolína
- bonus: S větrem v zádech (radio verze)
Čas: 50:20
Sestava:
- Fany Michalík – zpěv
- Jarda Bartoň – kytara
- Jura Šperl – kytara
- Vašek Vlasák - baskytara
- Lukáš Pavlík – bicí
Hosté:
- Boris Urbánek – aranže a nahrávka smyčcového kvartetu (12), klávesy (10)
- Mirek Linhart – akustická kytara (12)
- Jan Lstibůrek – dudy (6)
- Jim Pistuch – recitativ (7)
