CRITICAL MADNESS - Killable

V době kdy se milénia setkala jako rok s rokem, na moravských halách a lukách zavál větr, který snesl Jelenovi (vokál, tehdy kejtra) novinu, že v dobách příštích bude s Mirou (bicí) kapelu zakládat. I tak vznikli Crude, pochopil-li jsem správně biografii stávajících, o Jardu (basa) a Tomáše (kytara) časem rozrůstavajících se Critical Madness. Když v 2004. dorazil Jarda, nechoval se jak malý Jarda, ale ihned se chopil kytary, aby Jelen mohl svobodně hučet. Vinné sklípky jistě nemíjeli. A pokud pivem a kořalou balzamovat se jim bližší bylo, sklípek za hospodu zaměňte, toulky mezi zkušebnou a sháňkou každodenního chleba přidejte a k demu „Human Scum“ se obloukem dostaňte. O něco později střídá Jardu na postu kytaristy Tomáš, tudíž se Jarda k čtyřem strunám přesune. Věřím, že tohoto nástroje bylo třeba jako soli, která nad zlato je. Rok 2007. Gore-grindoví Moravané Critical Madness vydávají svou oficiální, v Ostravě pokřtěnou fošnu Killable, která jako předmět doličný z rukou Herdronových se k mým dostala, aby k důkladnému prozkoumání došlo. Inu – pamětná věta: kostky jsou vrženy.

Intro děsně řve a čas odpočítává tikání hodinek, které utichne až když vás skladba Masakus začne provádět nechutnou krajinou, kde se vzduch se ždíbkem esence větrů pacientů, procházejících střevní chřipkou zmutovanou s marasmem, na který trpěli lidé v Hirošimě onehdy, co spadly pumy. Srandičky srandičkama, ono to věru není takový kanál. Docela přehledný hrubozrnný hybný grind core. „Dost už bylo diskotéky!“ – vykřiknete opravdu až po těch třiatřiceti minutách. Do té doby se budete bavit a rochnit si ve všem, co grind core přináší.

Sypanice – jsou; dimenzované sypanice, neboli blasty – jsou; tupa tupa punky rytmy – jsou; kytary s rychlými posuvy pracek po hmatnících – taky jsou. Basa, která tvrdí muziku? Ale jasně knížepáne. A zahušťuje  ty spodky jako mouka se smetanou jakoukoli omáčku. Pomalejších rytmů žadoníte, jelikož se v hlavách zatočilo? I tam vám kluci ušatí vyhoví. Ono Killable je celá spíš ve středních tempech, takže docela zábavovka zavánějící např. Gronibardem.

Vokálně je to malinko o hubu. Jak trefné! Nízký murmur, který přechází v takový ten nosně sípavý, kdy vzduch nasáváte skrz hlasové struny. Většinou zpěvákovi nerozumíte, jelikož je to samé bi-bi-bi, ui-ui-ui apod. Jenže když to miluješ, není co řešit! Sem tam se ozve i štěkot, ale pouze sporadicky. U dvou největších hitovek – Anal Love s krásně punkovým začátkem a Overdose – jsem přes anglické názvy zaslechl češtinu. Hrají si grindeři. Patnáctý flák odzvoní, a tak pojďme úsudku se domáhati. Nač ty závěrečné odstavce jsou, že ano?

Milá deska! Odvazová! Kolikrát jsem přemýšlel nad tím, co by se stalo, kdybych na nějaké narozeninové oslavě podobné album hodil do přehrávače. Přestože je grind fakt extrémní žánr, jsem si víc než jistý, že na metalové /ovšem pravé/ oslavě by to neurazilo nikoho. Killable na mne přibližně zapůsobilo jako alba Six Feet Under. Mazec, který vás rozpumpuje a pobaví. Album je vhodné i do auta, i když chápu, že bude dunět károu jen ve chvílích, kdy na ně bude mít člověk tu správnou náladu. Přece jen je u řízení třeba dávat bacha. :) Prostě jo, jo, jo. Doporučuji!

Čas: 33:10

Seznam skladeb:

1. Intro
2. Masakus
3. Homohermaphrodite
4. Public Execution
5. Anal Love
6. Tonic Clonic Subsuitus
7. Overdose
8. Agressor
9. Dick Cheese
10. Killing Phobia
11. Sexual Mutilation
12. Massacre in Whorehouse
13. Anatomechanic
14. Eat When Living
15. Cremator

Web: www.criticalmadness.cz