Ahoj Míro, po třech letech jste se vrátili s nahrávkou, která je... krátká. Co vás vedlo k tomu vydat tenhle materiál na CD?
Ahoj Coornelusi. Ano, nahrávka „The Forgotten Past“ je opravdu krátká. Je to vcelku legrace; když chce kapela vydat na fyzickém médiu (jsme holt staromilci!) krátkometrážní nahrávku, nemá moc na výběr. Formát standardního CD se oproti 7" EP nebo 3" MCD nakonec ukázal jako nákladově neschůdnější varianta, aniž by chudák muzikant finančně vykrvácel na poměru cena/kus. A důvody, proč jsme chtěli fyzické médium i pro těch pár minut muziky, to je kapitola sama pro sebe.
Tak sem s těmi důvody… musím říct, že mě tenhle formát dost překvapil a evidentně nejsem jediný.
Celé to vlastně začalo příchodem Ondry na post bubeníka YTIVARG. Secvičili jsme matroš na live a začali řešit, co dál. Bylo jasné, že je třeba začít dělat nové songy. Ondra však do té doby neměl žádnou zkušenost se studiovým nahráváním, tak jsme si řekli, že než točit rovnou full desku, zkusíme nejdříve singl/EP, aby si to takříkajíc osahal. A k tomu posloužil právě song „The Forgotten Past“ + ty covery. Máme rádi věci fyzické, na které si můžeš sáhnout, prozkoumat je, číst. Když to vezmu úplně niterně z pozice muzikanta, každý hudebník by měl mít tu možnost vzít svojí první studiovou nahrávku do ruky, otevřít krabičku/obal a udělat ten rituál vložení média do přehrávače. Žádný klik myší v počítači na soubor. Jsou věci, které jsou v životě poprvé jen jednou, a proto jsme šli do fyzického média. I za cenu možného nepochopení ze strany okolí. Alespoň se mají lidi čemu divit a o čem mluvit. (smích)
Můžeme se podívat na jednotlivé skladby na novém MCD? Můžeš okomentovat novou věc?
Song „The Forgotten Past“ pojednává o tom, že ne všechno nové a moderní musí automaticky znamenat lepší. Sami to vidíme dnes a denně, jak jsme zahlcováni spotřebním zbožím, které ani nepotřebujeme. Kvantita vítězí nad kvalitou a to ve všech oborech dnešní uchvátané doby. Např. audiozařízení z 80-90. let jsou oproti těm moderním téměř nezničitelné stroje. O zvukové kvalitě ani nemluvě. O tom, že výrobci do všeho montují tzv. „kurvítka“, aby se přístroj rozbil přesně měsíc po záruce, vědí všichni, ale oficiálně to žádný výrobce nikdy nepřizná. K čemu je ti možnost si koupit co půl roku nový model telefonu, když ho vlastně vůbec nepotřebuješ? I přesto jsi ale masírován reklamou, že ho nutné musíš mít a že vlastně bez něj nemůžeš ani žít. Softwarové záležitosti jsou kapitola sama pro sebe. K čemu jsou neustále nová a nová grafická prostředí aplikací, když zdaleka nedosahují přehlednosti původních verzí? Sotva si člověk na něco zvykne, hned mu to změní pod rukama. Říká se, že máme možnost volby. Upřímně, v mnoha případech moc nemáme. Chceš být „in“? Tak používej to, co ti vnucujeme, jinak budeš „out“. A přesně z těchto důvodů jsme na EP dali motto „Modern technology does not mean better technology“. I lyric video k titulnímu songu je pojato v tomto kontextu.
A teď ty covery. 2v1 aneb AHUMADO GRANUJO, proč tahle volba a proč tohle provedení dvou songů v jednom tracku?
V mezidobí, kdy jsme dávali dohromady titulní song, se nám ozval náš vydavatel Roman Poláček, že připravuje pod BLP tribut AHUMADO GRANUJO a nabídl nám na něm účast. Nabídku jsme samozřejmě rádi přijali. AHUMADO GRANUJO byli svého času na CZ scéně novátoři, dost jsme na nich tehdy s partou ujížděli, tak nebylo o čem přemýšlet. Že jsme sáhli zrovna do alba „Chemical Holokaust“, byla trochu náhoda, trochu cíl. Tyto songy byly pro tribut ještě volné, a ty první dva tracky těchto dance-grinderů si o cover přímo říkaly. Stopáž obou je na naše poměry docela krátká, proto byly pak na našem EP propojeny dohromady pomocí intermezza made by YTIVARG. Industriál nám tam seděl více než cinkání lahví. (smích) A mírně jsme také modifikovali název na „Re-bender/Zoodiak“, v kontextu grafiky v obalu… schválně jestli někdo přijde na to proč.
A co ti ANAL CUNT?
„Radio Hit“ je song, který mě a Miculu Parvu provázel celý hudební život. Pravda, je to hudebně složité tak, že i MESHUGGAH by měli problém to zahrát (smích) a cover této „lopaťárny“, jak jsi hezky napsal v recenzi na Fobii, taky udělal už kdekdo, ale pro nás to byla dost osobní pocitová záležitost. Už v 90. letech jsme s Miculou Parvou, za dob starých GRAVITY, udělali na demosnímku jednu jeho verzi, ale to byla spatlanina ze zkušebny nahrávaná na kazeťák, tak jsme si to teď střihli pořádně a v profi studiu. Neříkám, že to musí každý pochopit a vím, že to k YTIVARG úplně nemusí stylově sedět, ale chtěli jsme sami sobě udělat radost.
Z kolika dalších coverů jste vybírali? Byly další plány?
Nad dalšími covery jsme už neuvažovali, takhle nám to přišlo akorát. Původní plán byl vydat matroš na 7“ EP/singlu, náš song na jedné straně, covery na druhé, nakonec tento záměr z důvodů uvedených výše vzal za své a vše vyšlo na formátu CD. Malonáklady a krátkometrážní nahrávky jsou opravdu extrémně drahá sranda.
V sestavě se kromě tebe už obměnily všechny posty, jak zvládáš tyhle situace? Poslední změna, a dost zásadní pro každou kapelu, proběhla na postu zpěváka. Kam a proč zmizel Micula?
Změny v sestavě jsou vždy nepříjemná věc. Odchod každého ze spoluhráčů, ať to byl Internerv, Stanley nebo Micula Parva, měl vždy nějakou příčinu, důležité bylo si vše v klidu vyříkat, aby nebyla žádná zlá krev a jako kapela se k tomu postavit čelem. Nakonec jsme to vždycky ustáli, našli nové členy a s bývalými máme velmi dobré, přátelské vztahy. Internerva dohnala na konci roku 2017 práce, začal se živit jako muzikant a musel si bohužel vybrat, jestli bude provozovat koníčka nebo platit složenky. Volba byla vcelku jasná a dneska je šťastným majitelem hudebního produkčního studia Dream Tracer Art Production a my mu to jenom přejeme. Místo něho přišel v roce 2018 Ondra Horváth a nikoho lepšího jsme si ani nemohli přát. Stanley byl odejit, aby se do YTIVARG nakonec zase vrátil a jak jsme ze začátku měli problém s basáky, tak najednou máme dva, kteří se navzájem střídají. Jak hlavního drtiče tlustých strun Zdenka Šitnera z pelhřimovských THE REVOLT a ALTERNATIVE CORE, který s námi hraje od křtu CD „Wardeclyffe“ a který také nahrál naše nové CD „The Forgotten Past“, tak Stanleyho, jenž ho dokáže v případě potřeby plnohodnotně alternovat. Která kapela má tenhle luxus? To nevymyslíš… Micula Parva opustil řady YTIVARG dobrovolně a na vlastní žádost v listopadu 2019. Nebyli jsme úplně názorově slazeni ohledně hranice lidské zodpovědnosti, kde končí v kapele zábava a je třeba k některým věcem přistupovat profesionálněji, nemá smysl rozebírat detaily, ale dostali jsme se bohužel do stádia, kdy bylo lepší se raději včas a v dobrém rozejít, než aby to vyeskalovalo do něčeho dost nepříjemného. Známe se spolu skoro 25 let a nechtěli jsme ani jeden kvůli pár rozdílným názorům ztratit navzájem kamaráda. I nadále jsme spolu v kontaktu. Micula na hudbu samozřejmě nezanevřel a momentálně se angažuje jako bubeník v kapelách AFTER RAIN a THE RIVER OF THE LOST SOULS. Náhradu za něj jsme našli vcelku rychle, Lukáš (ex-ATTACK OF RAGE, ex-GODSFURY, souběžně IDIOCRACY) naší nabídku přijal okamžitě a začal ihned pilně nacvičovat live materiál. První koncert s ním tak proběhl už v lednu 2020 ve Zlíně.
Jak jste na tom s přípravou nové desky? Vzhledem ke změně na postu zpěváka by se nabízelo, že to hned tak být nemusí. Nebo je opak pravdou?
Příprava je nyní v plném proudu, mám doma v PC již delší dobu několik koster songů v různém stádiu rozpracovanosti a kopici dalších riffů, dohromady však máme secvičený zatím jen jeden nový track. Takže nová deska bude nejdříve v roce 2021. Změna na postu zpěváka to ovlivnila jen mírně, secvičování playlistu samozřejmě zabralo nějaký čas, daleko větší brzdou ve tvorbě nového matroše však byla výměna bubeníka v r. 2018 a hlavně mé starosti v osobním životě, které jsem po vydání CD „Wardeclyffe“ musel řešit a které mi značně ubíraly na chuti a síle pustit se do nové desky. Nebýt tehdy intervence Miculy Parvy, který za prvé do kapely dotáhl Ondřeje a za druhé mně obrovsky lidsky pomohl a tím kapelu udržel nad vodou, možná že by už dnes byla po YTIVARG veta. Za to má zpětně můj velký dík. Špatné období pro YTIVARG je už naštěstí pryč, takže se zase plně koncentrujeme na kapelu, skládání nového materiálu, live hraní a vše okolo toho. Máme už k nové desce namyšlenou i tématiku. Zůstaneme samozřejmě věrni elektrotechnice, bude to však více ucelenější záležitost. Hudebně lze očekávat také mírný posun, samozřejmě v rámci stylu, v nedávné době totiž do mého gearu přibylo osmistrunné véčko Schecter, které mi značně rozšířilo možnosti hudební tvorby. Nový matroš tak bude více industriálnější a rozhodně využiji možnosti lazení do F#.
Jak se zpětně díváš na váš debut? Myslím z hlediska „mohli jsme udělat něco jinak“ a i z pohledu přijetí od fans? Tenkrát každá zpráva o vás obsahovala slovo ISACAARUM, což mělo logiku…
CD „Wardeclyffe“ bylo ze všech stran přijato velmi kladně. Samozřejmě, vždycky se dá udělat něco jinak, lépe, materiál na tomto albu při zpětném pohledu není výjimkou. Některé věci hrajeme naživo oproti CD verzi v mírně vylepšené verzi, už jen z toho důvodu, že máme nyní jiného bubeníka a každý muzikant má svůj nezaměnitelný styl hraní. Srovnávání s ISACAARUM bylo samozřejmě nevyhnutelné, ale nechalo nás to zcela v klidu. Ke své minulosti se vždy hrdě přihlásím, tu mi nikdo neodpáře, kytarový rukopis mám taky jenom jeden a měnit ho nehodlám, na druhou stranu YTIVARG jsou YTIVARG a naše současná tvorba je hudebně jinde než byli ISACAARUM za dob mého působení. Už jen díky tomu mírně industriálnímu nádechu, který do tvorby YTIVARG nyní potají pašujeme. A vizuální a tematická prezentace kapely je taky úplně někde jinde. Jsme elektrikáři YTIVARG! Ale chápu, že jsou lidé, kteří mají potřebu stále srovnávat.
K ISACAARUM bych se ještě vrátil. Vypadalo to, že kapela je mrtvá, a kdyby něco bylo, tak s tebou a Jimmym. Překvapivě pak působilo vystoupení ISACAARUM na OEF bez tvé účasti, o přetočeném „novém“ CD ani nemluvě. Máš k tomu nějaký komentář?
Věř mi, že to pro mě bylo opravdu velké překvapení. Důvody, proč byli ISACAARUM v roce 2014 ukončeni, jsem v různých rozhovorech vysvětloval nesčetněkrát. Za svým rozhodnutím si stále stojím, a kdybych byl do té situace postaven znovu, rozhodl bych se stejně. Bez Monthyho a Jimmyho v sestavě jsem neviděl žádnou reálnou šanci, jak pokračovat pod nálepkou ISACAARUM dále, lépe, aniž by se tím nepošlapalo dobré jméno kapely, které mi bylo nadevše drahé. Nechtěl jsem riskovat nějaký hokus-pokus, který by dehonestoval vše, čeho jsme spolu s Monthym, Jimmym a Chymusem dosáhli. Jak se říká, každá sranda jednou končí a je nejlepší odejít na vrcholu a se ctí. Bohužel Chymus to začal časem vidět zcela jinak a tak obnovil ISACAARUM bez účasti mé i Jimmyho. Nechci tady brečet nad rozlitým kafem, vlastně mi to může být úplně jedno, už to není můj problém, protože nemám potřebu exhumovat mrtvoly, mám YTIVARG a jsem šťastný, ale způsob obnovení ISACAARUM a hlavně jeho prezentace vůči bývalým členům kapely byl velmi, velmi nešťastný. Osobně jsem se to dozvěděl až z internetu, že na OEF budou hrát nějací ISACAARUM. To mi po 14 letech v kapele, které jsem obětoval úplně vše, přijde dost smutné. Ale ať si na to udělá názor každý sám. Co se týče „nového“ CD a dalších současných aktivit, zcela se od tohoto dění distancuji. Z pozice již bývalého hráče mohu maximálně konstatovat, že přehrávat 20 let starý materiál, který vyšel na offiko full albech a byl ve své době CZ top, není pro kapelu zrovna nejlepším posunem vpřed. Každopádně klukům držím palce, ať s novou deskou, kterou údajně připravují, naváží na to nejlepší, čeho jsme s ISACAARUM model 2014 dosáhli a ať laťku kvality posouvají jenom a jenom výš. Bylo by hodně smutné, kdyby se z ISACAARUM stala parodie sama na sebe, jak se to u některých podobných reunionů stává. Do jaké míry bude tato kapela životaschopná, ukáže čas. Je to teď čistě v jejich rukou.
