Co znamená Francie? Vína, sýry, galský kohout, Alpy, moře (Provence, Saint-Tropez, četníci..). Tato země samozřejmě oplývá i bohatým kulturním dědictvím, velikáni jako Molière, Jean de la Fontaine či filosof René Descartes patří ke klasikům světové literatury a jako takoví bývají též hojně citováni.
Co hudba? Každý zná Édith Piaf a ví o proslulosti francouzského šansonu. Světového věhlasu se dočkali elektroničtí Daft Punk či Air. A teď se dostáváme k jádru pudla - francouzský metal.
Neznalému to může znít jako oxymorón, něco neslučitelného. Třeba jako dobrý recept od Babicy. Nicméně jaký omyl! Francouzská scéna má tolik co nabídnout a i tuzemští fanoušci na to (bohudík) postupně přicházejí.
O kolosu s názvem GOJIRA se snad netřeba zmiňovat, tato kapela se proslavila po celém světě a v ČR udělala opakovaně výborný dojem na festivalu Brutal Assault. GOJIRA zřejmě ční nad všemi dalšími francouzskými interprety v tvrdé hudbě. Další více či méně po světě známé spolky jsou industriální DAGOBA, grindoví BENIGHTED či perfekcionističtí tech-deathaři GOROD.
A k tomu spooooustu zajímavého undergroundu. A co ZUBROWSKA? No, pánové z Toulouse jsou na scéně už více než desetiletí, výrazněji prorazit se jim však nepovedlo. Z jedné strany je škoda, že kapela jako ZUBROWSKA je tak nějak nedoceněná, ze strany druhé možná dobře, že ji sláva neměla šanci nijak semlít a ona si tak zachovává svou "špinavou" (a nadmíru zajímavou) tvář... Na zoubek se podíváme jejich novému EP nazvanému The Canister.
Toto malé album obsahuje pět skladeb a je nástupcem poslední řadovky z roku 2010 - Zubrowska Are Dead (jakože they are not!). Pro úplnost dodávám, že vyšlo v loňském prosinci, a to pod českým labelem. Dokonce též únorový křest "kanystru" byl plánován do našeho hlavního města, ale asi jste se už doslechli, že kvůli zdravotním potížím kytaristy Jonathana kapela všechna plánovaná vystoupení zrušila...
Předně chválím grafickou podobu digipacku a zpracování bookletu. Pravda, komfort čtení textů je díky použitému fontu, majícímu připomínat snad runy, poněkud snížený, ale to je daň za estetiku.
Samotná hudba je velmi osobitá. ZUBROWSKA jsou svým experimentátorstvím známí. Mnohde se dokonce uvádí, že na počátku své existence položili základ deathcoru, nicméně to mi připadá vzhledem k jednotvárné povaze hudby drtivé většiny současných kapel v tomto stylu jako skoro až dehonestující tvrzení. Žánrově se ZUBROWSKA řadí velmi těžko, ale mezi hlavní přísady jejich hudby patří hardcore (sem tam se mi při poslechu vybavují jejich krajané NINE ELEVEN), death metal, špetečka blacku, a to celé pánové koření čímsi, co bych nazval "hudebním žertem" (hlavně pak v prostřední "The Fat Beaver Syndrome").
Úvodní "Let's Grow a Dead" začíná chmurným smyčcovým intrem, jež přechází do HC rubanice s blackovým nádechem. Střídá se v ní řev a jakýsi "pitvořivý" zpěv, rychlé pasáže s trochu pomalejšími, je to zkrátka "barevná" skladba.
Jestliže u první písně jsem zmínil blackový nádech, pak ta druhá "Meant to Fade" mi (vyjma vokálu) přijde blackem už solidně načpělá. Jinak je to zase "jízda" se dvěma charakteristickými vokály.
Trojka "The Fat Beaver Syndrome" už je o něčem jiném. Předně je celá v pomalejším tempu než dvě předchozí písně a zpěv v její první polovině mám sto chutí přirovnat k jakémusi psychotickému rapu. ZUBROWSKA se nikdy nebáli experimentovat a "Syndrom tlustého bobra" je toho jeden z nejlepších důkazů. Nutno přiznat, že mě to prostě baví.
Následující "Memento Mori" je tentokráte další svižný kousek. Právě tady místy cítím esenci takového "nine eleven hardcore feelingu". Zajímalo by mě, jestli to tak přijde i někomu jinému, kdo NINE ELEVEN zná (mimochodem další nedoceněná francouzská kapela).
"There Comes a Times, Friend..." je název závěrečné skladby, přičemž vyzdvihnout bych chtěl její závěrečnou minutu a půl, která je temným klavírním outrem celého EP. Podíl na ní má dle bookletu Catherine Tran Huu Hau. (Zároveň se myslím ještě sluší dodat, že intro úvodní písně je z dílny Mathieu Pascala z GOROD).
Verdikt? Velmi, velmi dobře! Každá z pěti skladeb je něčím jiná, těch 20 minut uplyne jako nic. Celkově se jedná o zábavný poslech, který podle mě jde doporučit jak posluchačům "řadovým", tak i těm náročnějším.
Velmi politováníhodný je Jonathanův zdravotní stav, krom všeho i kvůli zmíněnému českému křtu, ale já mu přeju, ať to všechno zvládne, vrátí se v plné síle, a pak odehraje u nás, kde se celé kapele vždy líbilo, zase várku koncertů.
Seznam skladeb:
Čas: 20:48
Sestava:
http://facebook.com/zubrowska.metal
www.neonarcis.com
Co hudba? Každý zná Édith Piaf a ví o proslulosti francouzského šansonu. Světového věhlasu se dočkali elektroničtí Daft Punk či Air. A teď se dostáváme k jádru pudla - francouzský metal.
Neznalému to může znít jako oxymorón, něco neslučitelného. Třeba jako dobrý recept od Babicy. Nicméně jaký omyl! Francouzská scéna má tolik co nabídnout a i tuzemští fanoušci na to (bohudík) postupně přicházejí.
O kolosu s názvem GOJIRA se snad netřeba zmiňovat, tato kapela se proslavila po celém světě a v ČR udělala opakovaně výborný dojem na festivalu Brutal Assault. GOJIRA zřejmě ční nad všemi dalšími francouzskými interprety v tvrdé hudbě. Další více či méně po světě známé spolky jsou industriální DAGOBA, grindoví BENIGHTED či perfekcionističtí tech-deathaři GOROD.
A k tomu spooooustu zajímavého undergroundu. A co ZUBROWSKA? No, pánové z Toulouse jsou na scéně už více než desetiletí, výrazněji prorazit se jim však nepovedlo. Z jedné strany je škoda, že kapela jako ZUBROWSKA je tak nějak nedoceněná, ze strany druhé možná dobře, že ji sláva neměla šanci nijak semlít a ona si tak zachovává svou "špinavou" (a nadmíru zajímavou) tvář... Na zoubek se podíváme jejich novému EP nazvanému The Canister.
Toto malé album obsahuje pět skladeb a je nástupcem poslední řadovky z roku 2010 - Zubrowska Are Dead (jakože they are not!). Pro úplnost dodávám, že vyšlo v loňském prosinci, a to pod českým labelem. Dokonce též únorový křest "kanystru" byl plánován do našeho hlavního města, ale asi jste se už doslechli, že kvůli zdravotním potížím kytaristy Jonathana kapela všechna plánovaná vystoupení zrušila...
Předně chválím grafickou podobu digipacku a zpracování bookletu. Pravda, komfort čtení textů je díky použitému fontu, majícímu připomínat snad runy, poněkud snížený, ale to je daň za estetiku.
Samotná hudba je velmi osobitá. ZUBROWSKA jsou svým experimentátorstvím známí. Mnohde se dokonce uvádí, že na počátku své existence položili základ deathcoru, nicméně to mi připadá vzhledem k jednotvárné povaze hudby drtivé většiny současných kapel v tomto stylu jako skoro až dehonestující tvrzení. Žánrově se ZUBROWSKA řadí velmi těžko, ale mezi hlavní přísady jejich hudby patří hardcore (sem tam se mi při poslechu vybavují jejich krajané NINE ELEVEN), death metal, špetečka blacku, a to celé pánové koření čímsi, co bych nazval "hudebním žertem" (hlavně pak v prostřední "The Fat Beaver Syndrome").
Úvodní "Let's Grow a Dead" začíná chmurným smyčcovým intrem, jež přechází do HC rubanice s blackovým nádechem. Střídá se v ní řev a jakýsi "pitvořivý" zpěv, rychlé pasáže s trochu pomalejšími, je to zkrátka "barevná" skladba.
Jestliže u první písně jsem zmínil blackový nádech, pak ta druhá "Meant to Fade" mi (vyjma vokálu) přijde blackem už solidně načpělá. Jinak je to zase "jízda" se dvěma charakteristickými vokály.
Trojka "The Fat Beaver Syndrome" už je o něčem jiném. Předně je celá v pomalejším tempu než dvě předchozí písně a zpěv v její první polovině mám sto chutí přirovnat k jakémusi psychotickému rapu. ZUBROWSKA se nikdy nebáli experimentovat a "Syndrom tlustého bobra" je toho jeden z nejlepších důkazů. Nutno přiznat, že mě to prostě baví.
Následující "Memento Mori" je tentokráte další svižný kousek. Právě tady místy cítím esenci takového "nine eleven hardcore feelingu". Zajímalo by mě, jestli to tak přijde i někomu jinému, kdo NINE ELEVEN zná (mimochodem další nedoceněná francouzská kapela).
"There Comes a Times, Friend..." je název závěrečné skladby, přičemž vyzdvihnout bych chtěl její závěrečnou minutu a půl, která je temným klavírním outrem celého EP. Podíl na ní má dle bookletu Catherine Tran Huu Hau. (Zároveň se myslím ještě sluší dodat, že intro úvodní písně je z dílny Mathieu Pascala z GOROD).
Verdikt? Velmi, velmi dobře! Každá z pěti skladeb je něčím jiná, těch 20 minut uplyne jako nic. Celkově se jedná o zábavný poslech, který podle mě jde doporučit jak posluchačům "řadovým", tak i těm náročnějším.
Velmi politováníhodný je Jonathanův zdravotní stav, krom všeho i kvůli zmíněnému českému křtu, ale já mu přeju, ať to všechno zvládne, vrátí se v plné síle, a pak odehraje u nás, kde se celé kapele vždy líbilo, zase várku koncertů.
Seznam skladeb:
- Let's Grow a Dead!
- Meant to Fade
- The Fat Beaver Syndrome
- Memento Mori
- The Comes a Time, Friend...
Čas: 20:48
Sestava:
- Jonathan 'Jon' Rauzy - kytara
- Julien 'Nutz' Deyres - vokál
- Claude Abi Rached - vokál
- Mickaël André - kytara
- Anthony Fleire - baskytara
- Théo Astorga - bicí
http://facebook.com/zubrowska.metal
www.neonarcis.com
