Nevím, co je příčinou, ale s posledními nosiči, jež má Pařát pod křídlem, se mi parádně trefuje do vkusu, třebaže při poslechu každého z nich otevírám pokaždé jiný žánrový šuplík. Potěšil doomový CHLAD, nadchnuli smrtonošové BLOODY OBSESSION a ani do třetice necítím zklamání. O ARCHEONIC můžeme hovořit jako o tělese čerstvém (rok vzniku 2015), ne tak o muzikantské páteři, která ho tvoří. Určitě se mnohým rozjasní paměť, zmíním-li deathmetalové progresivce SCENERY. Přesně tam zamíří zlověstné oko Mordoru, pokud se zeptám, kdo že je za vznik nového spolku zodpovědný a Nazgulové zachrčí jméno Mira „Mik“ Valouch. Z čertužel zaniklé groupy najdeme v té aktuální ještě Mikova věrného druha, kytaristu Jiřího „Lerryho“ Šmída. Když už se motám kolem Tolkiena (což se tedy s poselstvím alba a směřováním kapely dost tluče), zmíním, že společenstvo doplňuje čerstvá krev Mirek – bicí, Rades – kytary a zpěvák P. T.
Než ruka uchopila propisku a prázdný list se začal plnit slovy, proběhl v mé mysli lehký boj, jestli jsem ideální osobou, která album správně pochopí, ocení jeho přednosti a zkritizuje nedostatky. Přece jen, je to moderna, a i když má mít pisálek přehled a dostatečný nadhled, jednou tam je nějaká DNA a tu nepřepíšeš. Obavy se nakonec ukázaly jako liché a „Digitální bolest“ vcelku příjemným zážitkem.
U kapel s podobnou produkcí mívám problém, že mám po odeznělém výplachu sice krásně vypoulené oči, ale okamžiků, jež by centrála zachytila a těšila se na repete, zůstává zoufale málo. To ale případem ARCHEONIC není. Rád bych ocenil zvláště kytarovou sekci. Nápaditá, uchulibá sóla, svůdné tanečky ve třetí „Cutting Edge Of Insecurity“ nebo obě instrumentálky, jsou přesně těmi výstupky a puklinami, jež pro zdolání alba potřebuje horolezec mého ražení. Bez výhrad se obejde i rytmika a tak jediným, kdo se dostal do sporu se vkusem autora, byl spíše průměrný frontmanův murmur. To platilo až do skladby „Frozen Mind“, kde si P. T. sáhnul pro civilnější podobu svého hlasu a příjemně znějícím chraplákem mi otevřel ústa ve spokojený úsměv. Škoda přeškoda, že je podobných míst na albu jako šafránu, ten chlap fakt umí!
Mým favoritem a vrcholem alba se stala „Virtual Cramp“. Došlo v ní k propojení všech kladů a pozitiv, která jsem si z poslechů nastřádal, a když dojde na nakažlivě melodický refrén, neudržím se a notuji si společně se zpěvákem „Hey, The Children Of Tomorrow…“.
Do slušivého zvukového kabátku oblékl „Digital Pain“ Zdeněk „Čepa“ Čepička, jinak bubeník FORGOTTEN SILENCE a Mikův spoluhráč z kapely THE SPLIT. Jestli hovoříme o vydařené produkci, můžu stejným přívlastkem ohodnotit i vizuální stránku nosiče. K danému tématu sedne a pod kapucí ukrytá postava šponuje fantazii.
Počáteční obavy byly rozptýleny, přesto cítím, že k naplnění potenciálu, jež ve spolku dříme, je ještě kus cesty. Jsem přesvědčený, že nám tahle banda po úvodním rozkoukávání se ještě ukáže. Prozatím poctivých 6,5/10.
Seznam skladeb:
- 1984
- Corrosion Of Alienation
- Cutting Edge Of Insecurity
- The Stream Of Dependence (instrumental)
- Frozen Mind
- Crypt Of Unborn Morrows
- For My Heart (instrumental)
- Virtual Cramp
- Blackout / Pandemonium
Čas: 39:45
Sestava:
- Mik – baskytara
- Lerry – kytary
- P. T. – zpěv
- Mirek – bicí
- Rades – kytary
