Na rozdíl od notoricky známé zkratky značící střídavý a stejnosměrný proud rozdělené bleskem se v tomto případě jedná o poněkud ďábelské označení pro Antichrist Demoncore, což v případě ACxDC platí na 100 %. Jejich hudba také bývá popisována jako podivná směs veganismu, straight-edge a satanismu. Čtyřhlavé nekompromisní komando v čele se řvounem a bordelářem Sergio Amalfitanem se dalo dohromady v roce 2003 v L.A. s jasným zalíbením v power violence. V roce 2014 vydávají debutové LP „Antichrist Demoncore“, jenž dalo v plné nahotě najevo, že jejich kontroverzní pojetí tohoto obskurně devastujícího žánru bude vyvolávat emoce. Hudba neotesaná stejně jako vytrubování svých názorů napříč sociálními sítěmi, např. „každý, kdo podporuje policajty, politiky, soudní systém (zřejmě v USA), armádu, diktátory, fašouny a obecně všechny autority tohoto typu, je copsucker“ (slušně přeloženo fízlácký hulibrk). Upřímně řečeno, takových balastů již bylo a bude…
Na ploše 23 minut ACxDC servírují nelítostné power violence vztahující se k tématu hnutí straight-edge, satanismu, politické zvůle a hněvu, někdy se skrytým smyslem pro humor, někdy s tvrdým postojem politického aktivisty. Hranice mezi HC, grindcore a thrash metalem se zuřivou divokostí a dechberoucí rytmikou bortí bubeník Jorge Luis Herrera. Použitím výrazu dechberoucí mám na mysli, že vám blastbeatové fláky blokují hemoglobin v krvi podobně jako oxid uhelnatý. Čtveřice blastardů manipuluje s neurotransmitery a zcela ovládá vaše emotivní rozpoložení. V několika skladbách dostává prostor deathmetalový growling, který společně s grindovým ječákem a vražednými kytarami vytváří zvukovou kakofonii rozšiřující emoční rozsah songů. Úsečné změny temp drží posluchače v pozoru a zároveň jim nabízí pomyslnou milost v pomalejších pasážích. Skladby nejsou pouze o rychlosti, kapela také umí přibrzdit a smočit údy ve smradlavém kalu sludge vod. Jasně daná struktura songů která se víceméně nemění, hledat nějakou melodickou lajnu by mohl pouze totální hudební diletant. Vřískot a démonicky hluboké vokální výbuchy vzteku jsou doplňovány maniakálními perkusními explozemi. Album vyniká nepředvídatelností, díky standardní stopáži nedostává žádný instrument více prostoru, než je nutné, náhlá změna tempa působí jako dýka ve vašem kabátě.
Není mnoho kapel, které jsou schopny ztělesnit pomatenou masakrózní zábavu, jakou power violence ruku v ruce s grindcore nabízí. Ještě se mi vybaví němečtí YACÖPSAE, Amíci WEEKEND NACHOS či finští FEASTEM, kteří bravurně zvládají řemeslo „fast and furious“. Prapůvod snahy prolomit klasické punkové stavby, jakési hudební normy a dělat hudbu bez zábran, restrikcí a morální sebereflexe možno dohledat u praotců grindcore NAPALM DEATH, EXTREME NOISE TERROR, BRUTAL TRUTH... Svého času vydavatelé CD dávali na obal označení (ne)vhodnosti Parental Advisory Explicit Content jako ekvivalent filmu s hvězdičkou, indicie jež by vedla koupě chtivého zákazníka k procitnutí, že se nejedná o multiplati AC/DC, ale o silně halucinogenní materiál.
Nahráno a mixováno v Pit Recording Studiu, které úzce spolupracuje např. s Metal Blade Records nebo Season of Mist, pod dohledem Taylora Younga a Breda Boatrighta.
Seznam skladeb:
- Singe
- Mouth Breather
- Gorged
- Satan Is King
- Turncoat
- Matapacos
- Copsucker
- Propaganda Of The Deed
- Exercise In Futility
- Urban Blight
- Come Out Fighting
- Revenge
- Ashes To Ashes
- Back In Black
- Maggot Museum
Čas: 23:06
Sestava:
- Sergio Amalfitano – vocals
- Jorge Luis Herrera – drums
- Ryan James Corbett – bass
- Edward Jason Oropeza – guitar