ČAD – Čertova kovadlina

Když se řekne ČAD, už dávno se mi nevybavuje jenom sluncem rozpálená zem v Africe. Když se řekne ČAD, automaticky zbystřím a přemisťuju svou mysl na Slovensko za kapelou, která vydává parádní desky jak na běžícím páse. Neúnavná trojice v čele s charismatickým Pištou Vandalem svou aktivitou nešetří (tohle platí hlavně pro Pištu, který toho stíhá opravdu hodně) a je schopna opět přijít s kvalitní nahrávkou.

Letos tak nazrál ten správný čas uvrhnout mezi lidstvo další skázonosné songy. Po loňské výborné desce vydané pod hlavičkou VANDALI Pištovci opět promazali stroje a pálí ostrými. Valér Tornád nakopl svojí bicí soupravu do rychlých otáček, Pišta začal víc řvát a nabrousil kytaru, a aby toho tlaku nebylo málo, Basia ten nápor zahustila hrubou basou. Je tady nová deska ČAD. Možná by tohle konstatování stačilo za celou recenzi.

Pro velký úspěch se opakuje model z minula a tak se nahrávalo v Shaark studiu a závěrečný mix obstaralo floridské studio Mana. Deska má potřebný tlak a jednoduše valí. Novinka obsahuje ve své regulérní části deset skladeb plus jedno intro. Regulérní proto, že si na závěr ČAD připravili čtyři bonusy. Atributy, kterými si ČAD zasloužili svojí zvýšenou pozornost, jak od publika, tak kritiky, oplývá i „Čertova kovadlina“. Jednoduše řečeno nechybí devastující vypalovačky, ale i pomalejší pasáže na vydechnutí, tak vtipně, ale i na závažnější témata pojaté texty, a celkově velký nadhled, který z tvorby ČAD cítím.

Hudba ČAD se za ta léta hraní jasně vyprofilovala, ale pojmenovat ji jediným výrazem se zdráhám. Slovenská úderka umě kombinuje hardcoreovou a až crustovou syrovost, v neposlední řadě lze zaslechnout thrash metal a nad tím vším vládne řev Pišty, kterému i přes jeho hrubý výraz a kadenci slov jde slušně rozumět. Tím pádem se nosné myšlenky lehce zažírají do mozku a nutí to člověka si s Pištou zařvat.

Po intru se vyvalí, dalo by se říct, klasický ČAD. Titulní „Čertova kovadlina“ je jak pěstí mezi oči. Tvrdá, agresivní věc s ukrutným tlakem, v které je snad nejvíc v jejich historii cítit thrash metal. Úplně vidím narvaný klub plný mosherů, jak při téhle skladbě lítají z pódia. Tohle je jasná další hitovka na případné best off. (úsměv) V podobně silovém pojetí pokračují i následující dvě věci „Hroby našich předkov“ s vynikajícím, chytlavým refrénem podbarveným melodickou kytarou, a „Vyvrheĺ“, která tepe v klasicky rychlém tempu s vtipným textem: „Príliš veľké rohy do pekla, príliš veľké krídla do raja, Vyhnaný zo všetkých sfér – vyvrheľ“ . Vypalovačkama se ani dál nešetří a v podstatě všechny se mi moc líbí a mají co nabídnout. Je potom jedno, jestli se zpívá na vážnější témata, nebo je text pojat odlehčenější formou.

Oproti minulé devastující smršti „Tažký kov“ přibyly „pomalejší“ party, i když pomalejší na poměry ČAD. V tomhle smyslu nejvíc překvapuje skoro pětiminutový „Démon samoty“, v které zazní houpavý stoner doomový riff. Regulérní část desky pak uzavírá střednětempá „Dunaj“ a do „pohodovějších“ věcí lze určitě počítat i „V krku krv“, která by se neztratila na loňské desce VANDALI.

Deska navíc obsahuje čtyři bonusy, což mi přijde úplně zbytečné. Osobně bonusové materiály a různé raritky neuznávám, takže moc nechápu smysl. Všechny čtyři věci mají navíc jiný zvuk než zbytek desky a tak zásadní, aby byly nutně vydány, mi nepřijdou. Pro mě zbytečná a rušivá záležitost. Toť v podstatě jediná věc, která mi na novince nesedí.

Po poslechu „Súkromné vojny“ jsem nechápal, kde berou Pišta a spol. tolik energie a nápadů, že už tak vysoko položenou laťku jsou schopni posunovat ještě dál. „Ťažký kov“ mě pak v podstatě profackoval, takový výbuch sopky jsem ani v nejmenším nečekal. Překonat potom „Ťažký kov“ mi přišlo nemožné a také se to podle ani nestalo. V podstatě to byl nemožný úkol. Přesto je „Čertova kovadlina“ skvělým albem se skladbami, které mě kompletně baví. Hesla jako „červy sú nezmari“, „skaza na golfové ihriska“, „všetko je z Číny“ jsou ve mně ale tak silně zakořeněné, že se je těm novým ještě nepovedlo vystrnadit. Přesto si myslím, že na „Čertově kovadlině“ udělali ČAD maximum v rámci svých možností a já jsem s ní hodně spokojen.