Nejbližší koncerty
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
  • 08. 04. 2024Pestilence se vrací do Ostravy! Tentokrát je doprovodí Ca...
ETEF 2024 (19.-20. 7. 2024)

16.3. – 22.3. 2015, České Budějovice, Praha, Ostrava, Bratislava, Košice, Uherské Hradiště

Flink? Lenost? Zahálka? Ano, děkuji. Výhodou psaní reminiscenčního reportu s odstupem, konkrétně o jedno roční období déle (ups!), se člověk alespoň vyvaruje rizika, že pro nepodstatné maličkosti, v paměti zbytečně držené, opomene zmínit něco zajímavějšího. Obecně oko čtenářovo zajisté více potěší vyčíslená outrata hudebního souboru na výčepu, jestli kdo z umělců požil před koncertem výčepních lihovin nebo kdo sakra vyhodil na hotelu tu televizi z okna, než zda více aplaudovala Tvarožná Lhota nebo Vysoké Mýto.

Jednoho vlahého večera, během Štefyho outdoor čoudpauzy, mistr Štěpánek na půl pusy pronesl cosi o tom, že je v plánu na jarní měsíce blíže nespecifikovaná atrakce větších rozměrů. Detaily zatím drženy v tajnosti, neb organizační pikle se stále kují. Pak to prasklo, novina jistě potěšitelná. Dlouhý koncertní půst KRABATHOR, matadorů ČS kovu smrti, dával tušit nemalému zájmu. Především z řad majitelů džínových bund, šátků s lebkou a nositelů triček XXL, což je vždy vděčné publikum. Navíc se dvěma třetinami současné sestavy [ʹkraba:tor] (výslovnost © Ubina) jsme již absolvovali kupříkladu pohodové tour s NAPALM DEATH, tedy jistota příjemné mise. Sám Bruno dobře odhadl vůli lidu již v prosinci. Při našem společném vystoupení v Míru prorokoval principál nutnost dvou akcí v domácím Uherském Hradišti, tedy o koncert více oproti původnímu plánu. Jakákoliv polemika na téma, zda se Mír vyprodá, byla rázně utnuta statusem sold out pro sobotu bezprostředně po zahájení předprodeje.

První zastávka Budějovice, klub Slávie. Zatímco pražská kavárna razí na pozici dodávkou s proviantem, plzeňská sekce zneužívá pohostinnosti Michala Radoše (díky!) a frčíme v doprovodu Mr. Asphyxe  po vlastní ose. V sále věkový průměr zcela dle očekávání, klub prostorově řešený jako dlouhá nudle, tedy v hodině nejrušnější je jistota těsného intimního kontaktu s metalovým národem. Filip již zabarikádován v distru, cajky složené na podiu, v backstage připravená kompletní MORTIFILIA, dále Vlasa a Canni, tentokráte v pozici kytarových techniků (Vlastovy aparáty značky Vlasa & Black sloužily KRABATHORU jako backline). Za KRABEC drží pozici pouze Pegy. Zbytek hvězd večera doráží později, hned na úvod se zadaří faux pas. Bruno hovoří o jakémsi překvapení, které mají pánové nachystáno na start koncertu. Načež se debata stočí na koncert BRUTALLY v Sušici o víkend dříve – dávali jsme k dobru, kterak nás pobavila stage presence nejmenované blackmetůlové bandy, kde se basák celý koncert v hicu reflektorů trápil v plynové masce („Jedinej nemá warpaint, patrně křesťan.“ – Štefy). Bruno se sice směje, avšak, hopla, oním překvapením je mimo projekce, překvapivě – Bruno hrající „Totální Destrukci“ v plynové masce. True story, stane se, co do nekvalitních vtipů se příště polepšíme. Ale nepředbíhejme. MORTIFILIA startuje svoje melodické Švédsko, pánové už hrají nějakou dobu, tedy netřeba představovat. Náš úvodní koncert probíhá na výbornou. Celou šňůru jsme, stejně jako KRABÍCI, zvukově v rukou renomovaného mistra Zrna – s Otou konstantně vynikající domluva a velká pohoda jak z monitorů, tak i zvenku. Před setem KRABATHORU je před pódium natažené projekční plátno – následují prehistorické záběry VHS, pak bum – identickou prastarou „Destrukcí“ startuje K. i live. Repertoár pojat dle očekávání jako průřez kariérou, včetně vykopávek. Sestava klasické desky „Lies“ samozřejmě dává možnost odhadnout, na co se lid těší nejvíce. „Fak d Krajst.“ - mimochodem, častá hláška celého tour, jež na týden zdomácněla v každodenní konverzaci, nejlépe pronášená ve zcela random kontextu. Vzhledem k minimálnímu životnímu prostoru sleduji songy jen tu a tam – ještě bude času na observaci dost. Gig se evidentně daří. Po koncertu návrat nach Pilsen – ač nerad, musím v úterý ještě do pracovního procesu, tedy není prostor pro větší afterparty.

Praha, Podnik. Menší potíže s parkováním nedaleko klubu. Vrátný přeplněného parkoviště je neústupný prosbám - prý že jsme se všichni metálisti ten večer zbláznili. Klub i backstage zcela nesrovnatelných rozměrů s Budweisem, tedy více klidu. Gaučíky v zákulisí vybízely k obsáhlým filosofickým debatám, DYSANGELIUM se ukazuje jako minimálně stejně chmelu nakloněná partička jako my, tedy debata opravdu nevázne. Pánové předvádějí velice solidní vystoupení. Náš set za mě pohoda, na druhé straně podia měli sice Tom a Ubi velice komorní prostředí jednoho metru čtverečního, ale jako profesionálové to hoši nesli statečně. Řečnický kroužek v šatně poté opravdu hodnotný, tedy KRABATHOR máme spíše z doslechu než vizuálně. Již zcela liduprostý Podnik opouštíme jako poslední stateční, nocleh u Tomáše, dokonce s domácím pozdně nočním gulášem. Dietologa by asi křísili, našinec uspokojen.

Následuje přesun do Ostravy. Klub Barrák patrně velmi lpí na zdravém životním stylu vystupujících – než narvete všechen cajk do pidivýtahu, případně si ho hezky v teplých odnosíte do druhého patra, jistě spálíte nejednu kalorii. Vynechávám rutinní činnosti jako chystání merche a zevlování po klubu. Otevírá DISFIGURED CORPSE, zasloužená kladná odezva. Náš set pro mě spíše slabší, předchozí štace mě bavily více, ale nic, co by pivson nepoléčil. KRABATHOR opět sklízí ovace, tentokráte vyvolávání přídavků patrně nejdůraznější. Stejně jako při NAPALM DEATH ostravský nocleh ve vynikajícím hotelu – rockstars level 10k.

Přesun na Slovensko – bratislavský Randal. Dorážíme dost včas na to, aby se klub proměnil tu ve čtenářský kroužek milovníků beletrie, onde v kytarový workshop, pro více cestou znavené samozřejmě v noclehárnu. Dnešní večír startuje za neutuchajících flažoletů TYPHOID, za BRUTALLY patrně jeden z nejpovedenějších koncertů celého tour zvukově i atmosférou. Při nakládání propriet zpět do dodávek začíná být Vlastovi evidentně nedobře, zásobuji ho ibalginem a netušíme, že zanedlouho nás ho bude potřebovat víc. Na hotelu vyloženě nuda nuda šeď šeď – řevy z balkonu, disputace o německém thrashi, sledování maďarských céčkových krimiseriálů. Zatímco Sud a Štefy volí spánek, o cimru vedle probíhá reprodukce legendárních přechodů páně Witchhuntera ze SODOM (Zmetek preluduje a capella), lomoz pokuřujících na balkonu jistě těšil ty s méně tvrdým spánkem několik pater nad i pod námi. Televize z okna neletěla, nebyl po ruce nikdo z PANTERY, ale i tato alternativa zábavy intelektuálů byla diskutována.

Na Košice jsem se těšil speciálně, neboť při poslední zastávce tamtéž v roce 2012 byl okupován bar s Mitchem Harrisem do ranních hodin tak vehementně, že nejmenovaní členové naší skupiny si stihli ustlat i v místnostech, které původně slouží účelům zcela jiným. Po proběhnuvších koncertech (support zlodeatheři PERVERSITY) tentokráte komornější průběh afterparty. Dáno především tím, že nás mnoho více posmrkávalo, než pilo. I tak trvalo velmi dlouho, než se do horního patra klubu s noclehem odebrali poslední zlobiči.

Ranní nakládání dodávek obveselováno humornými komenty vypitorů z vedlejšího nostopu, respektive důchodců a vygumátorů z nonstopů jiných, kteří se marně pokoušeli v těsné jednosměrce před klubem procpat kolem našich vozů. Včerejší rýmička postupující napříč naším ansámblem u mě nahrazena brutální horečkou. Když jsme dorazili do Uherského Hradiště, je mi tak špatně, že sotva chodím. Večerní koncert beru v daném kontextu doslova jako nutné zlo – samozřejmě znáte to, zákonem schválnosti (díky za něj!) pro mě ale první Uherák další z nejlepších koncertů tour, ačkoliv jsem občas přemýšlel, zda z toho podia spadnu či nespadnu. Bohužel Doktor ze SIX DEGREES OF SEPARATION byl na tom zdravotně ještě hůře, tedy museli pánové zcela zrušit plánovaný sobotní výstup a Canni s Vlastíkem se smířili s tím, že toto tour zůstanou v pozicích technického personálu. Namísto SDOS vystupují BAD FACE. Tento večer byl samozřejmě pro KRABATHOR zcela stěžejním bodem a přípravy během odpoledne tomu odpovídaly. Pro místní funguje zcela nekompromisně Brunův kult osobnosti, Mír praská ve švech. Koncert je též profesionálně natáčen mnoha kamerami. Pro mě zcela nejlepší výkon KRABÁTORU za celou štaci. Sehranost pánů dosáhla maxima, naprosto perfektní zvuk a excelentní odezva – zasloužený triumf. Všeříkající úsměvy na tvářích všech hlavních star v šatně po koncertu nepotřebovaly komentáře.

Na neděli nocujeme na místních kolejích, den ve znamení velkého povalování. Sedm dní na cestě si vybírá svou daň. Energičtější část naší výpravy vyráží na výlet po krásách okolí, marodi a lenochodi volí spánek. Nesmíme vynechat výpravu za gastronomií. Místní kraj je jistě Mekkou české kuchyně, ale spíše co do užitých surovin než co do obecné kvality. Vůdce Tomáš Fiala je v místní krčmě poučen, že nechce-li kulajdu či guláš, pšenka mu zde nepokvete. Agilní vrchní neuspěl s vajíčkem ani máslíčkem, takto odbyt pak je z duše konsternován („Z čeho ´sté?“). U zbytku masožroutů alespoň kvituje, že hrajeme bigbít. Na revanž doporučuje zhlédnout místní excelentní revivalové sdružení TABÁK (čti pozpátku), jistě elita. Dále jsme odborně poučeni, jaký je rozdíl mezi sodovkou a syfonem, Putti bude příště moudřejší. Prostě lufťáci na výletě.

První páni na holení vystupují olomoučtí DISSOLUTION vedení Švanym z hibernovaných GODLESS TRUTH, kteří trochu nevděčně začali svůj povedený gig před téměř prázdným sálem, aby se nakonec prostor konečně adekvátně zaplnil. Technický, nasekaný a zároveň melodický death rozhodně fajn. Další večerní předskokané jsou slovenští SUBURBAN TERRORIST, dříve pro mě hudebně sympatická kapela, jen toho večera si kluci co do rozsahu setlistu patrně zapomněli doma hodinky. Večer mi fyzicky sice bylo o trochu lépe než předchozí gig, ale amortizace materiálu zafungovala a koncert byl trochu méně energičtější než v sobotu, i tak super. Poslední večery tour bývají většinou více či méně emo, neb parta lidí, kteří spolu strávili řadu dní, najednou vyráží každý po svém. Tentokráte kapesníčky nebyly třeba, s většinou osazenstva se setkáme co nevidět na podiu, nyní pro změnu pod hlavičkou HYPNOS. Christopher, Bruno i Pegas jsou ze šňůry evidentně nadšeni, především Petr, který po delším půstu opět okusil hudebního šoubyznysu. KRABATHOR měl celé tour velesolidní prodeje merche, především pak triček, které se musely dokonce za pochodu několikráte přidělávat. I za nás byla celá akce velmi úspěšná, spokojenost na všech stranách.

Co říci závěrem. Bylo pro nás zajisté ctí být součástí návratu jednoho ze základních kamenů tuzemského metalu, lidsky vynikající akce v partě přátel a za pohodové atmosféry. Koho zajímají finální bulvární informace – individuální statistiky se nevedly, nejsme v NHL, ale nejdříve vyprázdněné patro pivní lednice bylo většinou překvapivě nadepsáno BRUTALLY. Z KRABATHOR nejvíce vydržel bez překvapení Pegas, ačkoliv památné loučení zpoza neprostupné barikády lahváčů pár let zpět nebylo překonáno. Nejslušnější KRAB byl s pravidelností Christopher, který preferoval povětšinou spánek před chmelem. Náš milý frontman Michal Štěpánek v Ostravě zjistil, že jeho přezdívka již natolik zdomácněla, že měl na recepci Clarion hotelu oficiálně zamluvený svůj vlastní pokoj přímo na jméno pan Žlababa – v kontextu nazi lustrování občanek a vyplňování formulářů je to fakt ještě úsměvnější (passport number = „666“). Empiricky bylo za týden prokázáno, že plechovkový Budvar je zlo, avšak následný přechod na Krušovice v plechu v UH nás zpětně nutil velebit jižní svahy. Však darovanému koni… Kořalky letos minimální, neměl jsem dokonce ani borovičku. Na druhou stranu na benzínkách nebezpečně eskaloval počet zkonzumovaných nanuků a tatranek. Polepšíme se. Gratulace těm, kteří se prokousali nezáživnou statí až sem - lisn tu hévy métl!

Marek Štembera a.k.a. Štembus

V tištěné podobě vyšlo v Buryzone č. 21.

Připomeňte si, co o jednotlivých zastávkách turné napsali redaktoři Fobie a mrkněte na fotky ze dvou štací...

REPORT Z ČESKÝCH BUDĚJOVIC


FOTOREPORT Z ČESKÝCH BUDĚJOVIC

REPORT Z PRAHY

FOTOREPORT Z PRAHY

REPORT Z OSTRAVY



Zveřejněno: 05. 10. 2015
Přečteno:
3682 x
Autor: Redakce | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář