Down tempo, sludge, doom metal, dotek "funerálu", to všechno lze v této severočeské kapele vystopovat. V RUKOU OSUDU patří k těm málo kapelám, které se rozhodly podobné hudbě u nás věnovat. Letos jsou mimořádně plodní, kromě kazety vydané zkraje roku jim vyšlo i split LP. Důvodů, proč s klukama udělat rozhovor, se našlo tím pádem více než dost. Slovo si vzali kytarista a zpěvák Marek a Sláva, který v kapele drtí čtyři struny a trápí hlasivky. Sestavu pak doplňuje bubeník Jehu.
Nejen mě zaujalo, že se u nás vyklubala kapela holdující pomalému doomu. Žánru, který je sám o sobě dost na okraji i samotné UG scény. Jak to všechno vzniklo, a co bylo hlavní impulzem založit kapelu, která bude hrát pomalu a dlouze?
Marek: Vlastně to nebyl původně nápad nás, současných členů, dát dohromady kapelu, která bude hrát pomalu. Kapelu posbíral ze svých kamarádů teď už nehrající člen Tomáš Plíšek, který to v podstatě svou iniciativou v srpnu 2010 nastartoval a poté po zhruba roce kapelu opustil. Na začátku jsme neměli konkrétní představu a formu, jen chuť to udělat: hrát nahlas a pomalu. Postupně jsme se propracovávali i k pomalým kapelám extrémně metalového druhu (pro představu: CORRUPTED, THORR‘S HAMMER, BURNING WITCH, SALOME, GRIEF, NOOTHGRUSH, GRAVES AT SEA, WINTER). Pro mě osobně jako pro kytaristu to byla prakticky neznámá půda, do té doby jsem působil v podstatě v čistě hardcorových a punkových kapelách – ale o to víc jsem tenhle nápad uvítal, bylo to něco nového a neprozkoumaného. Skoro rok nám trvalo, než jsme vůbec našli zvuk a posbírali potřebnou aparaturu a nástroje, s kterou jsme se poté s chutí vrhli na nebohé návštěvníky klubových akcí.
Sláva: Za mě dodám asi pouze to, že jsem byl osloven, zdali bych se nechtěl zapojit do momentálně se rozjíždějící kapely. Pozvání na první zkoušku, kde jsem pouze hleděl a nestíhal. Bylo to pomalé, táhlé, brutální, totální zloba – takže to prostě nemohlo uhnout. Už v té době jsem celkem dost jel v pomalých kapelách a myšlenka něco obdobného dát do kupy mi v hlavě jebkala už delší dobu, ale je poměrně dost složité někoho sehnat na bicí a vůbec celkově nějaký lidi, který by tento žánr vysloveně bavil. Stalo se, sice iniciativa nebyla na mé straně, ale to není vůbec důležitý.
V podobném ranku, jako se pohybujete vy, moc kapel u nás nenajdeme, natož, aby byly nějak viditelně aktivní. Poslední dobou mě napadají jen BLUES FOR THE REDSUN, s kterými máte společnou kazetu. Sledujete dění, aktivitu tuzemských doomových kapel - a mám na mysli i ty z ryze metalového spektra?
Marek: Kromě již zmiňovaných BFTR (Kubáncovi a jeho smečce posíláme pozdrav z naší uhelné pánve!) tu dříve byly podobně obskurní/pomalé, teď už nehrající, spolky jako třeba REDGRAVE, FIRE WALK WITH ME (bubeník Bořan dělá krutý tištěný zine CHOROBA MYSLI, ve kterém se někdy specializuje i na pomalé kapely) nebo i vymakaní GOSPEL OF THE FUTURE, kteří pro pomalou hudbu měli ten správný cit. V současné době se dá rozhodně mluvit třeba o TUMMO nebo o nové smečce MUSHROOMS OF YUGGOTH. V rámci naší čistě doom metalové scény já osobně fandím například undergroundovým projektům MISTRESS OF THE DEATH nebo GOD’S EYE CATARACT. Dále mám rád třeba ET MORIEMUR, kteří aktuálně kompletují nové album u našeho oblíbeného Honzy Kapáka v Hellsoundu. Z bývalých celků pro mě velikou inspirací byli (a jsou) DISSOLVING OF PRODIGY (R.I.P. Fusoč), které jsem vždy považoval za vrchol českého doom metalu.
Sláva: Aktivitu tuzemských doomových kapel z ryze metalového spektra nesleduju, vždycky jsem se zajímal spíš o pomalé kapely z tzv. hardcorového prostředí. Pamatuju si na gig, kde jsem měl poprvé možnost vidět FIRE WALK WITH ME (R.I.P.), bylo to absolutní peklo a totální vyklizení sálu, brutální zvuk a celý set byla jedna velká zloba. Jinak z místních kapel určitě stojí za zmínku ještě REDGRAVE (R.I.P.), mrzí mě, že jejich nahrávka nikdy nespatřila ofiko světlo. Dále mě hodně bavili GOSPEL OF THE FUTURE (období s Krwákem u vokálu) a z novějších kapel nutno zmínit a doporučit už tebou zmiňované BLUES FOR THE REDSUN, TUMMO (opět zde Krwák drtí mikrák), MUSHROOMS OF YUGGOTH, DIOS INJUSTO, nedávno jsem někde zaregistroval kapelu TOWER (stoner jdoucí ve stopách ELECTRIC WIZARD) a ze slovenských smeček doporučuju instrumentální duo nesoucí název MOBIUS.
Podobně jako zmiňovaní BFTR jste partou muzikantů, co se pohybují na HC/punk scéně s kořeny v rychlé a přímočaré muzice. Čím to, že když to řeknu zjednodušeně, pankáčové jdou z jednoho extrému do druhého? Rozumím touze vyzkoušet něco nového, ale proč zrovna takový protipól?
Marek: To je pravda. Už na začátku jsem zmiňoval mé kořeny v hc/punk kapelách – nebyl to pro mě ale až takový skok, protože moje poslední ryze hardcore kapela SADAKO se pohybovala spíš ve středních a pomalejších tempech, a já jsem si v rámci hc scény během mého života oblíbil hlavně ty pomalejší spolky (UNBROKEN, DAMNATION A.D., THREADBARE, TURMOIL, SNAPCASE), takže to pro mě nebyl, až takový skok. Navíc sludge jako takový v podstatě z hardcore punkové scény vyšel - spolky jako MELVINS, BUZZOVEN, EYEHATEGOD, CORROSION OF CONFORMITY, IRON MONKEY, CROWBAR, GRIEF, NOOTHGRUSH hovoří za vše!
Sláva: V hardcore/punk scéně se pohybuji cca od 16 let, kdysi jsem byl pozitivní hardcorové děcko, poslouchající oldschool hardcore, dále tzv. youth crew apod., ale postupem času mě toto začalo zkrátka nudit, a více jsem začal být pohlcován palovými (rozuměj crust, fastcore, thrashcore apod.) kapelami. V té době proběhla i první setkání s power-violence kapelama, který si mě získaly především svou brutalitou, vztekem, střídáním ultarychlých výsypových pasáží s ultrapomalými mučivými pasážemi a odtud už nebyla a stále není cesty zpět. První setkání se sludge kapelami proběhla právě na kompilacích power-violencových kapel. Kapely, které jsem na těchto kompilacích slyšel, byly GRIEF, NOOTHGRUSH, CORRUPTED, CAVITY apod. Právě tady mě styl zvaný sludge začal oslovovat. Poté přirozeně probíhalo pátrání po kompletních nahrávkách těchto kapel a hledání kapel obdobných. Takže u mě roli v tom spíš měl nějaký přirozený vývoj a objevování něco nového. A to, že budu členem pomalé kapely, jsem nikdy nečekal, ani ve snu, takže si kurevsky cením toho být členem VxRxOx. A přesně jak píše Marek, spousta sludge/down-tempo kapel pochází z hardcorového prostředí, kdežto funeral/doom kapely spíše z toho metalového prostředí.
Letos se u vás vyskytla zvýšená aktivita. Na začátku roku vám vyšla kazeta, v březnu pak další split tentokrát ve formě vinylu s PRAY FOR DEATH. Koncertně jste také stále aktivnější. To se to tak samo sešlo, nebo jste se rozhodli jméno V RUKOU OSUDU trochu víc zviditelnit?
Marek: Co se týče nahrávek, tak to, co doposud spatřilo tmu světa, je jen malá část toho, co chystáme do budoucna. Aktuálně plánujeme split EP s novou krví naší sludgeové scény MUSHROOMS OF YUGGOTH, nahrávání se bude teprve realizovat v příštích měsících. A v blízké budoucnosti se chceme hlavně pustit na nahrávání nových skladeb na naší samostatnou desku, která se pravděpodobně ponese v čistě funeral doomové atmosféře. Jinak to, že během několika měsíců z nás vyleze víc věcí najednou spíš znamená, že se protáhla realizace jednotlivých projektů. Často se totiž sami podílíme na přípravě třeba v podobě tvorby a zpracování podkladů – jsme pracující lidé a máme všichni více kapel, tak proto je toho času celkem málo.
Sláva: Tady asi není, co dodávat. Spousty věcí visí ve vzduchu, jako např. split 7“ s MxOxYx,, kteří už mají nahráno a je to fakt ukrutnost a samostatné LP, které se nejspíš ponese v čistě funeralovém duchu a je jen o čase, kdy to pomalu začneme realizovat. Každý toho máme na sebe navaleno docela dost (ostatní kapely + jiný zájmy, práce apod.), a času a peněz je tak málo.
Na jakých akcích se cítíte lépe? Jako support relativně podobně hrajících kapel, nebo na akcích zaměřených spíš na HC/punk scénu?
Marek: Do teď jsme hráli v podstatě výhradně na hc/punk akcích, takže zatím nemůžeme moc soudit. Možná až čas uzraje, nebo až přestaneme hardcoráky bavit a nebudou nás na zvát... :) Já mám hardcorový koncerty rád, protože mají své kouzlo - často i poselství, které dokáže lidi změnit k lepšímu a donutit přemýšlet o věcech kolem nich. A v hc/punk scéně máme také dost známých, které vždy rádi vidíme, asi i proto, že sami pořadatelé koncertů z hc/punk scény často sami hrají (hráli) v kapelách. Osobně bych si někdy hodně rád zahrál na čistě doom metalové akci.
Sláva: Přesně jak píše Marek, doposud jsme hráli pouze na hardcore/punkových akcích, takže nemáme moc srovnání např. s akcemi z ryze metalového spektra. Kdyby nás někdo pozval, abychom hráli na nějaký čistě metalový akci, osobně bych se tomu nebránil, třeba bychom dokázali oslovit širší spektrum publika, ale kdo ví. Sice nevim, jak bych vstřebával hodinové sety kapel, když už mě kolikrát začíná nudit kapela, která má set dlouhý 30 min. a to mě třeba po hudební stránce baví, ale to už by byl pouze můj problém.
V souvislosti s akcemi, kde hrajete s rychlejšími spolky, kde pro někoho můžete působit jako pěst na oko, mě napadá, jaké jsou reakce na vaší hudbu? Už jste se někdy setkali s nepochopením a museli se koukat na otrávené ksichty a poslouchat jedovaté poznámky?
Marek: Zpětná vazba je doteď překvapivě vesměs kladná - možná i proto, že náš set obvykle trvá maximálně 30 minut a tak to většinu návštěvníků akce nezačne ani nudit :) Jasně, hráli jsme i na akcích, kde jsme během našeho setu prakticky vylidnili sál nebo koncerty, kdy zůstali všichni sedět a ke kapele přišel třeba jen 1 člověk, ale to už holt někdy jde s tímhle žánrem. Nadávky jsme naštěstí zatím nemuseli poslouchat, ale nikdy neříkej nikdy, ha ha.
Sláva: Reakce byly vesměs kladný, nemáme zas tak dlouhý set a mě osobně by asi též nebavilo hrát déle než 30 minut. Hráli jsme i na akcích, kde publikum slušně prořídlo, ale to je prostě úděl pomalých kapel, co už, stávají se i horší věci, ne? Věřím, že kdybychom poslouchali jedovaté poznámky a koukali na otrávené ksichty, tak s našima náturama bychom náš set možná ještě prodloužili.
Nedávno vyšlá deska, kterou sdílíte společně s PRAY FOR DEATH. Čí to byl nápad udělat společnou desku, jak dlouho vám trvala realizace, a jak jste s výsledkem spokojeni?
Marek: Nabídka přišla vlastně přímo od kutnohorských mafiánů PRAY FOR DEATH, kdy jsme to prvně naťukli během naší účasti na prosincovém Killed by Brno 2012. PFD v té době dokončovali jejich nahrávku a na náš materiál se čekalo zhruba půl roku a dalších půl roku trvala realizace návrhu obalu, podkladů a shánění labelů/financí. S výsledkem jsme celkově vážně spokojeni – V RUKOU OSUDU jsou konečně na velké desce!
Osobně mě zamrzelo, že obal nemá plnohodnotný hřbet. Vše bylo otázkou financí?
Marek: Tisk obalu domluvil Mirek z Phobia Records - tisklo se v Polsku, hlavním důvodem byla cena a na rozevírací dvoustraně jsme se dohodli už na začátku vzhledem k financím a jednoduchému/minimalistickému vzhledu, který jsme si přáli, takže asi tak. Víš, ono je někdy těžký splašit na realizaci podobných počinů peníze. Konkrétně na téhle nahrávce se podílelo 8 labelů, ale velkou část si hradily samy kapely, zejména PRAY FOR DEATH – kluci do téhle nahrávky dali opravdu hodně co se financí i realizačních prací týče. Výslednou grafiku na obalu pak spáchal Marek Řípa.
Sláva: Za mě jen ještě poděkování chalanům s PxFxDx za vše a hlavně za trpělivost, dále všem labelům, který se na tomto počinu spolupodíleli a Mirkovi Phobia za ošefování obalů atd.!
Slyšel jsem jak kazetu, tak mám doma i LP a potěšilo mě, že na obou nahrávkách máte celkem slušný zvuk. Potrpíte si na to, aby vaše hudba „zněla“? A jak jste s výsledným soundem spokojeni vy?
Marek: Je to tak - na zvuku si potrpíme a věnujeme mu při realizaci nahrávek dost prostoru a snažíme se ho při každé další nahrávce posunout o kus dál. V současnosti máme v podstatě ustálený postup: realizaci materiálu v podobě finálního mixu zajišťujeme ve spolupráci s naším dobrým známým Petrem „Flintem“ Pokorným (Flint Records). S tím jsme naše dosavadní počiny (demo MC / 7“, split MC s BFTR a split LP s PFD) realizovali z části v jeho starém studiu v Praze a z části u nás ve zkušebně. Na další chystané nahrávky se přesuneme do jeho nového studia, které máme jen pár kilometrů od zkušebny a kde jsme už nahrávali s naším dalším black metalovým projektem LICHENS. Výsledný mix dále posíláme Honzovi Kapákovi do Hellsoundu na mastering. Se spoluprací s oběma chalany jsme maximálně spokojeni a do budoucna zatím nehodláme tenhle postup nijak měnit.
Sláva: Jasný, že si potrpíme na zvuk. Jsem rád, že jsem v kapele s Markem a Jehuťákem, jsou to lidi, kteří mají cit na to, jak by měly věci znít a mají o tom přesnou představu, já toho citu moc nepobral, ale alespoň vím, jak by měl znít můj nástroj a vokál. VxRxOx byla moje první kapela (LICHENS druhá), kde jsem byl se zvukem a s celkovým výsledkem nahrávky doopravdy spokojen.
Nezeptám se vás vyloženě na vaše vzory, ale co vy v rámci doom metalu / sludge doomu považujete za nejlepší alba?
Marek: Za nejlepší doom metalová alba ze staré školy považuji CANDLEMASS – Epicus Doomicus Metallicus (1986) + Nightfall (1987) + Ancient Dreams (1988) + Tales of Creation (1989), stejnojmenné album od SAINT VITUS (1984) + Die Healing (1995), PENTAGRAM - Relentless (1985) + Day of Reckoning (1987) + Be Forewarned (1994), TROUBLE – Psalm 9 (1984) + The Skull (1985) + Run to the Light (1987) + stejnojmenné Trouble (1990), WITCHFINDER GENERAL – Death Penalty (1982) + Friends of Hell (1983), SOLITUDE AETURNUS – Into the Depths of Sorrow (1991) a super heavy CATHEDRAL – Forest of Equilibrium (1991)! Kapelu z Birminghamu, která to celý šílenství začala ani nemá cenu zmiňovat. Z pozdějších věcí mám taky hodně rád MY DYING BRIDE – The Angel and the Dark River (1995) nebo WARNING a jejich Watching from a Distance (2006).
Z mé oblíbené Funeral doomové oblasti potom prakticky každé album od MOURNFUL CONGREGATION - Monad of Creation (2005) + The June Frost (2009) + The Book of Kings (2011), ASUNDER – Works Will Come Undone (2006), WORSHIP – Dooom (2007) + Terranean Wake (2012), ALDEBARAN - Embracing the Lightless Depths (2012).
Ze starých sludge/doomových nahrávek to jsou pro mě NOOTHGRUSH a jejich starší tvorbu parádně shrnující kompilace Failing Early, Failing Often (2001). Co se sludge/doomu z poslední doby týče, tak rozhodně stejnojmenné album od METH DRINKER (2011). Navíc ještě přihazuji dvě pro mě také významná, stonerem mixlá sludge/doom alba od WARHORSE – As Heaven Turns To Ash (2001) a GOATSNAKE – Flower of Disease (2000).
Sláva: Ufffff, to je mi tedy otázka. Nerad píšu vysloveně alba, napíšu sem kapely, které mě za ty léta neomrzely a jejich nahrávky se mi s pravidelností točí na gramofonu nebo v Cd přehrávači, všechny kapely jsou z pomalého ranku: MONARCH, POTOP, ALDEBARAN, GRAVES AT SEA, SAINT VITUS, NOOTHGRUSH, GRIEF, THORR´S HAMMER, BURNING WITCH, MOSS, SIEBENSUNDEN, METHDRINKER, STUMM, CORRUPTED, ELECTRIC WIZARD, KHANATE, GNAW, MOHO, AGUIRRE, WINTER, FLESHPRESS, FISTULA, ASUNDER, SOURVEIN, MARRY BELL a kotel dalších. Poslední dobou dost točím HAZARDER „Against his-story against Leviathan“ LP, které vyšlo na tuzemském Insane society rec.
Lze u vás vystopovat až funerální nádech, hlavně věc z kazety „Zkáza“. Nové dvě skladby z vinylu mi přijdou naopak lehce „svižnější“, někde na pomezí sludge doomu. Jak byste se vy sami žánrově zaškatulkovali?
Marek: Naše rané vály z demo kazety a splitu s BFTR bych označil za Funeral Sludge/Doom. Split LP pak jen za Sludge/Doom. V podobném duchu hodláme pokračovat i s dalším split počinem s MUSHROOMS OF YUGGOTH. Plus nově chystaný, tentokrát čistě Funeral Doom metalový materiál, který jsme už tento rok z části předvedli i naživo během dvou březnových koncertů v Praze ve Finalu (spolu s kapelami HEXIS / SAGITTARIUS A) a v Brně ve Vegalité (s TUMMO / ALASKAN). V těchto vodách se pohybujeme.
Sláva: DOWN-TEMPO!
Za tu relativně krátkou dobu, co hrajete, jste vyměnili post za bicími, ale jinak se pořád věnujete pomalému tempu. Cítíte sami u sebe nějaký krok kupředu? Má dle vás vaše hudba vzestupnou tendenci?
Marek: Nový bubeník (Jehu) vlil včas do našich žil čerstvou krev, v období, kdy jsme po vydání prvního dema a odehrání pár úvodních koncertů začali trochu nečekaně stagnovat a chvíli jsme nevěděli, co s kapelou bude. Dopadlo to nakonec dobře a aktuálně se všichni tři členové kapely aktivně podílí na tvorbě, která se podle nás postupem času a přirozeným vývojem posouvá někam dále než tomu bylo na začátku.
Sláva: Tak bez pochyby Jehu dal kapele trošku jiný rozměr svojí hrou na bicí, je hodně kreativní a to VxRxOx posouvá zase o kus dále, ale na druhou stranu kapelu děláme komplexně, tím mám na mysli, že každý se do tvorby snažíme přinášet něco, a kapela se tím přirozeně vyvíjí. Jestli to má vzestupnou tendenci? To nedokážu říci. To bude muset posoudit někdo jiný.
V RUKOU OSUDU mi přijde jako perfektní název pro kapelu vašeho ražení. Jak vznikl název a přisuzovali jste mu na začátku nějakou větší vážnost, nebo šlo jen o to, aby to znělo správně „doomově“?
Marek: Potřebovali jsme název, který by dokázal správně podtrhnout náladu našich skladeb, které popisují stavy misantropie a (často marného) boje jedince se společností, což V RUKOU OSUDU podle nás splňuje. Výběru názvu jsme v začátku věnovali dost času, popsáno bylo několik stránek papírů a nakonec na něj přišel Sláva - popravdě už ani nevím, jak se k němu dobral, ale pamatuju si, že jsme si ho všichni rychle zažili.
Sláva: Nevím, jak jsem se k tomu názvu dobral, asi mě to prostě napadlo, hlavně jsem si stál za tím, že bych chtěl název kapely v rodném jazyce. V RUKOU OSUDU navždy!
Podnikli jste někdy nějaké souvislejší turné, nebo máte něco v plánu? Neplánujete na léto hraní na nějakých festivalech?
Marek: Na nějaké plnohodnotné tour pro V RUKOU OSUDU zřejmě zatím neuzrál čas. Během září roku 2011 jsme podnikli jen takové „mini“ tour po Moravě/Slovensku (5 koncertů v řadě) s našimi zmiňovanými moravskými bratry BLUES FOR THE REDSUN. A účast na letním festivalu nám zatím také zůstává zapovězena. Co si budeme povídat, poptávka po sludge/doomové kapele u nás není zrovna velká, je to přeci jen čistě podzemní záležitost a pro širší veřejnost to není určeno.
Sláva: Zatím proběhlo pouze mini tour s BLUES FOR THE REDSUN a to je vše, v plánu zatím nic není. V plánu sice byly ještě nějaký společný koncerty (ale ne v rámci nějakého tour) s PxFxDx k tomu split LP, ale to je zatím otevřený. Nabídku na letní festivaly jsme zatím žádnou neobdrželi, šup sem s ní.
Hrajete rádi živě? Proč by měl člověk navštívit váš koncert?
Marek: Naživo hrajeme rádi. Zároveň ale nevystupujeme příliš často a proto je každý náš koncert takovým malým svátkem. (úsměv) Můžeme návštěvu našeho živého vystoupení doporučit všem, kteří mají zájem slyšet netradiční špinavý zvuk v pomalém tempu. To bude od nás zatím všechno - moc děkujeme za zájem o realizaci tohohle rozhovoru, i za recenzi na naše poslední split LP, které na Fobia zinu nedávno vyšla!
Sláva: Hraní naživo je pro mě nejvíc, není nic víc. Nahrávky jsou super, ale když otočím volume doprava, jsem jak v extázi, totální prožitek a zároveň vybití všeho, co ve mně je nahromaděno, vztek, nasranost. Kapela je pro mě ventil, jak to všechno pustit ven, vyřvat se, ujebat si hlavu hlukem a momentálně nemyslet na nic jiného apod.
Na závěr Tobě díky za zájem a děkuju kapelám HAZARDER, MUSHROOMS OF YUGGOTH a REDGRAVE za dokonalý hudební doprovod při psaní tohoto rozhovoru!
RECENZE split LP
RECENZE split MC
http://vrukouosudoom.blogspot.cz
Nejen mě zaujalo, že se u nás vyklubala kapela holdující pomalému doomu. Žánru, který je sám o sobě dost na okraji i samotné UG scény. Jak to všechno vzniklo, a co bylo hlavní impulzem založit kapelu, která bude hrát pomalu a dlouze?
Marek: Vlastně to nebyl původně nápad nás, současných členů, dát dohromady kapelu, která bude hrát pomalu. Kapelu posbíral ze svých kamarádů teď už nehrající člen Tomáš Plíšek, který to v podstatě svou iniciativou v srpnu 2010 nastartoval a poté po zhruba roce kapelu opustil. Na začátku jsme neměli konkrétní představu a formu, jen chuť to udělat: hrát nahlas a pomalu. Postupně jsme se propracovávali i k pomalým kapelám extrémně metalového druhu (pro představu: CORRUPTED, THORR‘S HAMMER, BURNING WITCH, SALOME, GRIEF, NOOTHGRUSH, GRAVES AT SEA, WINTER). Pro mě osobně jako pro kytaristu to byla prakticky neznámá půda, do té doby jsem působil v podstatě v čistě hardcorových a punkových kapelách – ale o to víc jsem tenhle nápad uvítal, bylo to něco nového a neprozkoumaného. Skoro rok nám trvalo, než jsme vůbec našli zvuk a posbírali potřebnou aparaturu a nástroje, s kterou jsme se poté s chutí vrhli na nebohé návštěvníky klubových akcí.
Sláva: Za mě dodám asi pouze to, že jsem byl osloven, zdali bych se nechtěl zapojit do momentálně se rozjíždějící kapely. Pozvání na první zkoušku, kde jsem pouze hleděl a nestíhal. Bylo to pomalé, táhlé, brutální, totální zloba – takže to prostě nemohlo uhnout. Už v té době jsem celkem dost jel v pomalých kapelách a myšlenka něco obdobného dát do kupy mi v hlavě jebkala už delší dobu, ale je poměrně dost složité někoho sehnat na bicí a vůbec celkově nějaký lidi, který by tento žánr vysloveně bavil. Stalo se, sice iniciativa nebyla na mé straně, ale to není vůbec důležitý.
V podobném ranku, jako se pohybujete vy, moc kapel u nás nenajdeme, natož, aby byly nějak viditelně aktivní. Poslední dobou mě napadají jen BLUES FOR THE REDSUN, s kterými máte společnou kazetu. Sledujete dění, aktivitu tuzemských doomových kapel - a mám na mysli i ty z ryze metalového spektra?
Marek: Kromě již zmiňovaných BFTR (Kubáncovi a jeho smečce posíláme pozdrav z naší uhelné pánve!) tu dříve byly podobně obskurní/pomalé, teď už nehrající, spolky jako třeba REDGRAVE, FIRE WALK WITH ME (bubeník Bořan dělá krutý tištěný zine CHOROBA MYSLI, ve kterém se někdy specializuje i na pomalé kapely) nebo i vymakaní GOSPEL OF THE FUTURE, kteří pro pomalou hudbu měli ten správný cit. V současné době se dá rozhodně mluvit třeba o TUMMO nebo o nové smečce MUSHROOMS OF YUGGOTH. V rámci naší čistě doom metalové scény já osobně fandím například undergroundovým projektům MISTRESS OF THE DEATH nebo GOD’S EYE CATARACT. Dále mám rád třeba ET MORIEMUR, kteří aktuálně kompletují nové album u našeho oblíbeného Honzy Kapáka v Hellsoundu. Z bývalých celků pro mě velikou inspirací byli (a jsou) DISSOLVING OF PRODIGY (R.I.P. Fusoč), které jsem vždy považoval za vrchol českého doom metalu.
Sláva: Aktivitu tuzemských doomových kapel z ryze metalového spektra nesleduju, vždycky jsem se zajímal spíš o pomalé kapely z tzv. hardcorového prostředí. Pamatuju si na gig, kde jsem měl poprvé možnost vidět FIRE WALK WITH ME (R.I.P.), bylo to absolutní peklo a totální vyklizení sálu, brutální zvuk a celý set byla jedna velká zloba. Jinak z místních kapel určitě stojí za zmínku ještě REDGRAVE (R.I.P.), mrzí mě, že jejich nahrávka nikdy nespatřila ofiko světlo. Dále mě hodně bavili GOSPEL OF THE FUTURE (období s Krwákem u vokálu) a z novějších kapel nutno zmínit a doporučit už tebou zmiňované BLUES FOR THE REDSUN, TUMMO (opět zde Krwák drtí mikrák), MUSHROOMS OF YUGGOTH, DIOS INJUSTO, nedávno jsem někde zaregistroval kapelu TOWER (stoner jdoucí ve stopách ELECTRIC WIZARD) a ze slovenských smeček doporučuju instrumentální duo nesoucí název MOBIUS.
Podobně jako zmiňovaní BFTR jste partou muzikantů, co se pohybují na HC/punk scéně s kořeny v rychlé a přímočaré muzice. Čím to, že když to řeknu zjednodušeně, pankáčové jdou z jednoho extrému do druhého? Rozumím touze vyzkoušet něco nového, ale proč zrovna takový protipól?
Marek: To je pravda. Už na začátku jsem zmiňoval mé kořeny v hc/punk kapelách – nebyl to pro mě ale až takový skok, protože moje poslední ryze hardcore kapela SADAKO se pohybovala spíš ve středních a pomalejších tempech, a já jsem si v rámci hc scény během mého života oblíbil hlavně ty pomalejší spolky (UNBROKEN, DAMNATION A.D., THREADBARE, TURMOIL, SNAPCASE), takže to pro mě nebyl, až takový skok. Navíc sludge jako takový v podstatě z hardcore punkové scény vyšel - spolky jako MELVINS, BUZZOVEN, EYEHATEGOD, CORROSION OF CONFORMITY, IRON MONKEY, CROWBAR, GRIEF, NOOTHGRUSH hovoří za vše!
Sláva: V hardcore/punk scéně se pohybuji cca od 16 let, kdysi jsem byl pozitivní hardcorové děcko, poslouchající oldschool hardcore, dále tzv. youth crew apod., ale postupem času mě toto začalo zkrátka nudit, a více jsem začal být pohlcován palovými (rozuměj crust, fastcore, thrashcore apod.) kapelami. V té době proběhla i první setkání s power-violence kapelama, který si mě získaly především svou brutalitou, vztekem, střídáním ultarychlých výsypových pasáží s ultrapomalými mučivými pasážemi a odtud už nebyla a stále není cesty zpět. První setkání se sludge kapelami proběhla právě na kompilacích power-violencových kapel. Kapely, které jsem na těchto kompilacích slyšel, byly GRIEF, NOOTHGRUSH, CORRUPTED, CAVITY apod. Právě tady mě styl zvaný sludge začal oslovovat. Poté přirozeně probíhalo pátrání po kompletních nahrávkách těchto kapel a hledání kapel obdobných. Takže u mě roli v tom spíš měl nějaký přirozený vývoj a objevování něco nového. A to, že budu členem pomalé kapely, jsem nikdy nečekal, ani ve snu, takže si kurevsky cením toho být členem VxRxOx. A přesně jak píše Marek, spousta sludge/down-tempo kapel pochází z hardcorového prostředí, kdežto funeral/doom kapely spíše z toho metalového prostředí.
Letos se u vás vyskytla zvýšená aktivita. Na začátku roku vám vyšla kazeta, v březnu pak další split tentokrát ve formě vinylu s PRAY FOR DEATH. Koncertně jste také stále aktivnější. To se to tak samo sešlo, nebo jste se rozhodli jméno V RUKOU OSUDU trochu víc zviditelnit?
Marek: Co se týče nahrávek, tak to, co doposud spatřilo tmu světa, je jen malá část toho, co chystáme do budoucna. Aktuálně plánujeme split EP s novou krví naší sludgeové scény MUSHROOMS OF YUGGOTH, nahrávání se bude teprve realizovat v příštích měsících. A v blízké budoucnosti se chceme hlavně pustit na nahrávání nových skladeb na naší samostatnou desku, která se pravděpodobně ponese v čistě funeral doomové atmosféře. Jinak to, že během několika měsíců z nás vyleze víc věcí najednou spíš znamená, že se protáhla realizace jednotlivých projektů. Často se totiž sami podílíme na přípravě třeba v podobě tvorby a zpracování podkladů – jsme pracující lidé a máme všichni více kapel, tak proto je toho času celkem málo.
Sláva: Tady asi není, co dodávat. Spousty věcí visí ve vzduchu, jako např. split 7“ s MxOxYx,, kteří už mají nahráno a je to fakt ukrutnost a samostatné LP, které se nejspíš ponese v čistě funeralovém duchu a je jen o čase, kdy to pomalu začneme realizovat. Každý toho máme na sebe navaleno docela dost (ostatní kapely + jiný zájmy, práce apod.), a času a peněz je tak málo.
Na jakých akcích se cítíte lépe? Jako support relativně podobně hrajících kapel, nebo na akcích zaměřených spíš na HC/punk scénu?
Marek: Do teď jsme hráli v podstatě výhradně na hc/punk akcích, takže zatím nemůžeme moc soudit. Možná až čas uzraje, nebo až přestaneme hardcoráky bavit a nebudou nás na zvát... :) Já mám hardcorový koncerty rád, protože mají své kouzlo - často i poselství, které dokáže lidi změnit k lepšímu a donutit přemýšlet o věcech kolem nich. A v hc/punk scéně máme také dost známých, které vždy rádi vidíme, asi i proto, že sami pořadatelé koncertů z hc/punk scény často sami hrají (hráli) v kapelách. Osobně bych si někdy hodně rád zahrál na čistě doom metalové akci.
Sláva: Přesně jak píše Marek, doposud jsme hráli pouze na hardcore/punkových akcích, takže nemáme moc srovnání např. s akcemi z ryze metalového spektra. Kdyby nás někdo pozval, abychom hráli na nějaký čistě metalový akci, osobně bych se tomu nebránil, třeba bychom dokázali oslovit širší spektrum publika, ale kdo ví. Sice nevim, jak bych vstřebával hodinové sety kapel, když už mě kolikrát začíná nudit kapela, která má set dlouhý 30 min. a to mě třeba po hudební stránce baví, ale to už by byl pouze můj problém.
V souvislosti s akcemi, kde hrajete s rychlejšími spolky, kde pro někoho můžete působit jako pěst na oko, mě napadá, jaké jsou reakce na vaší hudbu? Už jste se někdy setkali s nepochopením a museli se koukat na otrávené ksichty a poslouchat jedovaté poznámky?
Marek: Zpětná vazba je doteď překvapivě vesměs kladná - možná i proto, že náš set obvykle trvá maximálně 30 minut a tak to většinu návštěvníků akce nezačne ani nudit :) Jasně, hráli jsme i na akcích, kde jsme během našeho setu prakticky vylidnili sál nebo koncerty, kdy zůstali všichni sedět a ke kapele přišel třeba jen 1 člověk, ale to už holt někdy jde s tímhle žánrem. Nadávky jsme naštěstí zatím nemuseli poslouchat, ale nikdy neříkej nikdy, ha ha.
Sláva: Reakce byly vesměs kladný, nemáme zas tak dlouhý set a mě osobně by asi též nebavilo hrát déle než 30 minut. Hráli jsme i na akcích, kde publikum slušně prořídlo, ale to je prostě úděl pomalých kapel, co už, stávají se i horší věci, ne? Věřím, že kdybychom poslouchali jedovaté poznámky a koukali na otrávené ksichty, tak s našima náturama bychom náš set možná ještě prodloužili.
Nedávno vyšlá deska, kterou sdílíte společně s PRAY FOR DEATH. Čí to byl nápad udělat společnou desku, jak dlouho vám trvala realizace, a jak jste s výsledkem spokojeni?
Marek: Nabídka přišla vlastně přímo od kutnohorských mafiánů PRAY FOR DEATH, kdy jsme to prvně naťukli během naší účasti na prosincovém Killed by Brno 2012. PFD v té době dokončovali jejich nahrávku a na náš materiál se čekalo zhruba půl roku a dalších půl roku trvala realizace návrhu obalu, podkladů a shánění labelů/financí. S výsledkem jsme celkově vážně spokojeni – V RUKOU OSUDU jsou konečně na velké desce!
Osobně mě zamrzelo, že obal nemá plnohodnotný hřbet. Vše bylo otázkou financí?
Marek: Tisk obalu domluvil Mirek z Phobia Records - tisklo se v Polsku, hlavním důvodem byla cena a na rozevírací dvoustraně jsme se dohodli už na začátku vzhledem k financím a jednoduchému/minimalistickému vzhledu, který jsme si přáli, takže asi tak. Víš, ono je někdy těžký splašit na realizaci podobných počinů peníze. Konkrétně na téhle nahrávce se podílelo 8 labelů, ale velkou část si hradily samy kapely, zejména PRAY FOR DEATH – kluci do téhle nahrávky dali opravdu hodně co se financí i realizačních prací týče. Výslednou grafiku na obalu pak spáchal Marek Řípa.
Sláva: Za mě jen ještě poděkování chalanům s PxFxDx za vše a hlavně za trpělivost, dále všem labelům, který se na tomto počinu spolupodíleli a Mirkovi Phobia za ošefování obalů atd.!
Slyšel jsem jak kazetu, tak mám doma i LP a potěšilo mě, že na obou nahrávkách máte celkem slušný zvuk. Potrpíte si na to, aby vaše hudba „zněla“? A jak jste s výsledným soundem spokojeni vy?
Marek: Je to tak - na zvuku si potrpíme a věnujeme mu při realizaci nahrávek dost prostoru a snažíme se ho při každé další nahrávce posunout o kus dál. V současnosti máme v podstatě ustálený postup: realizaci materiálu v podobě finálního mixu zajišťujeme ve spolupráci s naším dobrým známým Petrem „Flintem“ Pokorným (Flint Records). S tím jsme naše dosavadní počiny (demo MC / 7“, split MC s BFTR a split LP s PFD) realizovali z části v jeho starém studiu v Praze a z části u nás ve zkušebně. Na další chystané nahrávky se přesuneme do jeho nového studia, které máme jen pár kilometrů od zkušebny a kde jsme už nahrávali s naším dalším black metalovým projektem LICHENS. Výsledný mix dále posíláme Honzovi Kapákovi do Hellsoundu na mastering. Se spoluprací s oběma chalany jsme maximálně spokojeni a do budoucna zatím nehodláme tenhle postup nijak měnit.
Sláva: Jasný, že si potrpíme na zvuk. Jsem rád, že jsem v kapele s Markem a Jehuťákem, jsou to lidi, kteří mají cit na to, jak by měly věci znít a mají o tom přesnou představu, já toho citu moc nepobral, ale alespoň vím, jak by měl znít můj nástroj a vokál. VxRxOx byla moje první kapela (LICHENS druhá), kde jsem byl se zvukem a s celkovým výsledkem nahrávky doopravdy spokojen.
Nezeptám se vás vyloženě na vaše vzory, ale co vy v rámci doom metalu / sludge doomu považujete za nejlepší alba?
Marek: Za nejlepší doom metalová alba ze staré školy považuji CANDLEMASS – Epicus Doomicus Metallicus (1986) + Nightfall (1987) + Ancient Dreams (1988) + Tales of Creation (1989), stejnojmenné album od SAINT VITUS (1984) + Die Healing (1995), PENTAGRAM - Relentless (1985) + Day of Reckoning (1987) + Be Forewarned (1994), TROUBLE – Psalm 9 (1984) + The Skull (1985) + Run to the Light (1987) + stejnojmenné Trouble (1990), WITCHFINDER GENERAL – Death Penalty (1982) + Friends of Hell (1983), SOLITUDE AETURNUS – Into the Depths of Sorrow (1991) a super heavy CATHEDRAL – Forest of Equilibrium (1991)! Kapelu z Birminghamu, která to celý šílenství začala ani nemá cenu zmiňovat. Z pozdějších věcí mám taky hodně rád MY DYING BRIDE – The Angel and the Dark River (1995) nebo WARNING a jejich Watching from a Distance (2006).
Z mé oblíbené Funeral doomové oblasti potom prakticky každé album od MOURNFUL CONGREGATION - Monad of Creation (2005) + The June Frost (2009) + The Book of Kings (2011), ASUNDER – Works Will Come Undone (2006), WORSHIP – Dooom (2007) + Terranean Wake (2012), ALDEBARAN - Embracing the Lightless Depths (2012).
Ze starých sludge/doomových nahrávek to jsou pro mě NOOTHGRUSH a jejich starší tvorbu parádně shrnující kompilace Failing Early, Failing Often (2001). Co se sludge/doomu z poslední doby týče, tak rozhodně stejnojmenné album od METH DRINKER (2011). Navíc ještě přihazuji dvě pro mě také významná, stonerem mixlá sludge/doom alba od WARHORSE – As Heaven Turns To Ash (2001) a GOATSNAKE – Flower of Disease (2000).
Sláva: Ufffff, to je mi tedy otázka. Nerad píšu vysloveně alba, napíšu sem kapely, které mě za ty léta neomrzely a jejich nahrávky se mi s pravidelností točí na gramofonu nebo v Cd přehrávači, všechny kapely jsou z pomalého ranku: MONARCH, POTOP, ALDEBARAN, GRAVES AT SEA, SAINT VITUS, NOOTHGRUSH, GRIEF, THORR´S HAMMER, BURNING WITCH, MOSS, SIEBENSUNDEN, METHDRINKER, STUMM, CORRUPTED, ELECTRIC WIZARD, KHANATE, GNAW, MOHO, AGUIRRE, WINTER, FLESHPRESS, FISTULA, ASUNDER, SOURVEIN, MARRY BELL a kotel dalších. Poslední dobou dost točím HAZARDER „Against his-story against Leviathan“ LP, které vyšlo na tuzemském Insane society rec.
Lze u vás vystopovat až funerální nádech, hlavně věc z kazety „Zkáza“. Nové dvě skladby z vinylu mi přijdou naopak lehce „svižnější“, někde na pomezí sludge doomu. Jak byste se vy sami žánrově zaškatulkovali?
Marek: Naše rané vály z demo kazety a splitu s BFTR bych označil za Funeral Sludge/Doom. Split LP pak jen za Sludge/Doom. V podobném duchu hodláme pokračovat i s dalším split počinem s MUSHROOMS OF YUGGOTH. Plus nově chystaný, tentokrát čistě Funeral Doom metalový materiál, který jsme už tento rok z části předvedli i naživo během dvou březnových koncertů v Praze ve Finalu (spolu s kapelami HEXIS / SAGITTARIUS A) a v Brně ve Vegalité (s TUMMO / ALASKAN). V těchto vodách se pohybujeme.
Sláva: DOWN-TEMPO!
Za tu relativně krátkou dobu, co hrajete, jste vyměnili post za bicími, ale jinak se pořád věnujete pomalému tempu. Cítíte sami u sebe nějaký krok kupředu? Má dle vás vaše hudba vzestupnou tendenci?
Marek: Nový bubeník (Jehu) vlil včas do našich žil čerstvou krev, v období, kdy jsme po vydání prvního dema a odehrání pár úvodních koncertů začali trochu nečekaně stagnovat a chvíli jsme nevěděli, co s kapelou bude. Dopadlo to nakonec dobře a aktuálně se všichni tři členové kapely aktivně podílí na tvorbě, která se podle nás postupem času a přirozeným vývojem posouvá někam dále než tomu bylo na začátku.
Sláva: Tak bez pochyby Jehu dal kapele trošku jiný rozměr svojí hrou na bicí, je hodně kreativní a to VxRxOx posouvá zase o kus dále, ale na druhou stranu kapelu děláme komplexně, tím mám na mysli, že každý se do tvorby snažíme přinášet něco, a kapela se tím přirozeně vyvíjí. Jestli to má vzestupnou tendenci? To nedokážu říci. To bude muset posoudit někdo jiný.
V RUKOU OSUDU mi přijde jako perfektní název pro kapelu vašeho ražení. Jak vznikl název a přisuzovali jste mu na začátku nějakou větší vážnost, nebo šlo jen o to, aby to znělo správně „doomově“?
Marek: Potřebovali jsme název, který by dokázal správně podtrhnout náladu našich skladeb, které popisují stavy misantropie a (často marného) boje jedince se společností, což V RUKOU OSUDU podle nás splňuje. Výběru názvu jsme v začátku věnovali dost času, popsáno bylo několik stránek papírů a nakonec na něj přišel Sláva - popravdě už ani nevím, jak se k němu dobral, ale pamatuju si, že jsme si ho všichni rychle zažili.
Sláva: Nevím, jak jsem se k tomu názvu dobral, asi mě to prostě napadlo, hlavně jsem si stál za tím, že bych chtěl název kapely v rodném jazyce. V RUKOU OSUDU navždy!
Podnikli jste někdy nějaké souvislejší turné, nebo máte něco v plánu? Neplánujete na léto hraní na nějakých festivalech?
Marek: Na nějaké plnohodnotné tour pro V RUKOU OSUDU zřejmě zatím neuzrál čas. Během září roku 2011 jsme podnikli jen takové „mini“ tour po Moravě/Slovensku (5 koncertů v řadě) s našimi zmiňovanými moravskými bratry BLUES FOR THE REDSUN. A účast na letním festivalu nám zatím také zůstává zapovězena. Co si budeme povídat, poptávka po sludge/doomové kapele u nás není zrovna velká, je to přeci jen čistě podzemní záležitost a pro širší veřejnost to není určeno.
Sláva: Zatím proběhlo pouze mini tour s BLUES FOR THE REDSUN a to je vše, v plánu zatím nic není. V plánu sice byly ještě nějaký společný koncerty (ale ne v rámci nějakého tour) s PxFxDx k tomu split LP, ale to je zatím otevřený. Nabídku na letní festivaly jsme zatím žádnou neobdrželi, šup sem s ní.
Hrajete rádi živě? Proč by měl člověk navštívit váš koncert?
Marek: Naživo hrajeme rádi. Zároveň ale nevystupujeme příliš často a proto je každý náš koncert takovým malým svátkem. (úsměv) Můžeme návštěvu našeho živého vystoupení doporučit všem, kteří mají zájem slyšet netradiční špinavý zvuk v pomalém tempu. To bude od nás zatím všechno - moc děkujeme za zájem o realizaci tohohle rozhovoru, i za recenzi na naše poslední split LP, které na Fobia zinu nedávno vyšla!
Sláva: Hraní naživo je pro mě nejvíc, není nic víc. Nahrávky jsou super, ale když otočím volume doprava, jsem jak v extázi, totální prožitek a zároveň vybití všeho, co ve mně je nahromaděno, vztek, nasranost. Kapela je pro mě ventil, jak to všechno pustit ven, vyřvat se, ujebat si hlavu hlukem a momentálně nemyslet na nic jiného apod.
Na závěr Tobě díky za zájem a děkuju kapelám HAZARDER, MUSHROOMS OF YUGGOTH a REDGRAVE za dokonalý hudební doprovod při psaní tohoto rozhovoru!
RECENZE split LP
RECENZE split MC
http://vrukouosudoom.blogspot.cz
