Nejbližší koncerty
  • 28. 03. 2024Hrají: NAŠROT legendární hardcore ( Havlíčkův Brod ), NON...
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
TELEPATIE VI

BLUES FOR THE REDSUN / V RUKOU OSUDU MC 2014, vlastní náklad

Kdo by si na konci devadesátých let minulého století pomyslel, že v roce 2014 se zase začnou hojně objevovat magnetofonové kazety. Řada lidí je s nástupem empétrojek odnesla v krabicích od chlebíčků v lepším případě na půdu nebo do sklepa, v horším do popelnice, kazetové magnetofony pak zamířily do sběrných dvorů, protože „kdo by ty šumící nahrávky poslouchal?“. Pamatuji si, že když jsem na Fobii začínal psát, ptal se mě jednou Márty, jestli mám na čem přehrát kazetu, protože jedna přišla na recenzi; dost se podivoval, když jsem mu odvětil, že mám kazeťáky asi tři. To už dnes není pravda, když to tak počítám, tak mám čtyři; v kuchyni, v ložnici, double tape deck samozřejmě v obýváku a jeden prastarý „odpočívá v pokoji“ v komoře. (úsměv) Takže když po několika hladových letech letos dorazily další kazety, vůbec mě to nepřekvapilo, protože kazetový návrat musel v posledních měsících zaregistrovat každý trochu zainteresovaný fanoušek okrajové muziky a fyzických nosičů.

Kazetka, na níž se prezentují dvě tuzemské party, vypadá na první pohled přímo krásně. A kontrastně. Zatímco obě kapely holdují obskurní muzice plné zmaru a beznaděje, obal hýří barvami. Podle mě je na něm fenek, zajímavé zvířátko, které se mi vždycky líbilo a které jsem si oblíbil, když mi bylo asi devět let a v Sedmičce pionýrů o něm byl článek. (úsměv) Druhou možností je lišák Ferina, hrdina jedné dětské knížky, chytrák a šikula, který se z kdejaké patálie dostane a nakonec vyhrává. (taky úsměv) Prostě kazeta mě v každém případě vracela do dětství, než mi Kubánec zkazil náladu, řka, že na obalu je kočka. (smích) Teď vážně, obal se mi opravdu hodně líbí, nejen ta číča na titulce (která prý má evokovat vnímání na tripu... Kubánec pracuje s drogově závislými a i text BLUES FOR THE REDSUN se tomuto tématu věnuje, ale o tom dále...), ale i pestrobarevný vnitřek skládačky, která obsahuje všechno podstatné, tedy sestavy, texty v češtině i angličtině a základní informace o nahrávání. Vlastní kazeta pak doslova září díky výrazné světle zelené barvě.

První jsou na řadě BLUES FOR THE REDSUN se sáhodlouhou skladbou s minimalistickým, lehce abstraktním textem popisujícím život narkomana... „Feťákovu říkanku“ uvozují slova zřejmě z nějakého českého filmu (kdo je říká jsem nepoznal), která působí znepokojujícím dojmem a hned od začátku je jasné, že tady se půjde na dřeň. A když si přečtu text... „Tak co, život nebo smrt? Zhroucení nebo demence? Chycený... Zničený na cestě k mrtvým koncům. Celý život se točíš v kruhu, je však otázkou, jak velký obvod ten který kruh má a také to, kolem čeho se ten tvůj vytvořil...“ Pár slov, která říkají vše; dovolil jsem si odcitovat český překlad, originál je „nazpívaný“ anglicky. Uvozovky jsou zcela na místě, text je nařván specifickým hlasem, který mi připomíná nějakého zoufalce v posledním tažení, který zpočátku spíše skučí než řve, až druhá polovina textu je podána hlubokým growlem. Ono těch slov není mnoho, vokály fungují jako jakési zpestření a ze zahuštěné stěny vystupují jen tu a tam. Skladbu bych rozdělil na dvě části. V té první se hraje špinavý ultra pomalý doom metal postavený na zle znějících riffech, kytary doslova drnčí, bicí drží v podstatě jednoduchý rytmus, nicméně i přes sáhodlouhou stopáž mě poslech neunavuje, ani mi nepřijde, že by to bylo úplně monotónní. Skladba má pravda ústřední motiv, který se opakuje, ale i když by asi měl ubíjet, na mě působí spíš příjemně, což asi kapele příliš radosti neudělá. (úsměv) V pravý čas se objevují nějaké zpestřující drobnosti, není jich pravda mnoho, ale při pozorném poslechu je lze objevit. První změna nastává se změnou vokálu, to se song nenápadně promění, ale pořád v intencích nejpomalejšího z pomalých metalů, poslední třetina je ale o něčem úplně jiném. Zřejmě jde o pokus vyjádřit vnímání člověka pod vlivem návykových látek, alespoň já si to tak vykládám, protože po doom metalu je veta, tedy po jakémkoliv metalu, jde spíše o podivné zvuky, pazvuky, možná i improvizaci... Není to takový ultra noise jako NAPALMED, ale má to k nim určitě blíž než k běžné doommetalové produkci. A přiznám se, že je na mě tahle pasáž příliš dlouhá... tudíž za ní srážím bodík.
6/10

I V RUKOU OSUDU mají na splitu jednu věc, taky poměrně dlouhou, a taky poměrně hutnou. Signifikantně nazvaná skladba „Zkáza“ je opatřena typickým textem, v němž „Truchlící nebe plní černá klenba, slzy smutku kanou dolů tmou, kde marnota (pěkný novotvar - úsměv) otevřela náruč svou..." a „Naše těla se ocitla na okraji zkázy.“. Na rozdíl od kolegů ale V RUKOU OSUDU zpívají česky, no zpívají, zase jde o guturální řev na pokraji totálního vyčerpání a zmaru. (úsměv) Než ale zpěvák otevře ústa, je zřejmé, že ani tady se nebude hrát rychle; ono se nehraje ani ve středních tempech, ale pomalu, a nebo lépe řečeno ještě pomaleji. Nedovedu si dost dobře představit funus v bažině, nicméně V RUKOU OSUDU by k němu asi měli hrát, protože jejich muzika je funerál jak vyšitý, překvapivě ale poměrně pestrý, až mě to překvapuje. Do necelé čtvrthodiny dokázalo trio vměstnat dostatek nosných motivů, aby nezačalo nudit kolovrátkovým opakováním téhož. A opět na mě tahle muzika nepůsobí nějakým skličujícím dojmem, ač by asi (opět) měla. (opět úsměv) Vrchol skladby se nachází zhruba v jedné třetině, kdy se objevují i vyšší tóny a specifické melodie malinko schované pod „zlou“ vrčící kytarou. Má to až hypnotický účinek, překvapivě silný, tu pasáž si užívám a přijde mi dlouhá tak akorát. Po ní se skladba trochu mění, ale není to zvrat jediný, pánové to udělali napínavé až do konce, přičemž druhá polovina je zlejší a strašidelnější, asi jako ten pohřeb v bahně, do něhož se muzika hlouběji a hlouběji potápí.
7/10

Zvuk mají obě party řekněme stylový, tj. zahuštěný, nicméně v případě obou kapel je nečekaně ostrý, čistý, což rozhodně vítám. Nepotřebuju poslouchat úplnou špínu, chci slyšet jednotlivé tóny, a naštěstí obě party mají podobný názor, takže žádné hučení ze zkušeben. BLUES FOR THE REDSUN navštívili studio Unart, pod zvukem „RUKOU“ jsou podepsaní hned dva pánové – nahrávalo se pod dozorem Petra Pokorného, o mastering se postaral Honza Kapák v Hellsoundu. A i z té kazety to opravdu hraje, takže o mrtvém formátu nemůže být řeč.

Seznam skladeb:
A: BLUES FOR THE REDSUN – Feťákova říkanka
B: V RUKOU OSUDU – Zkáza

Čas: cca 19 min. + cca 14 min.

Sestavy:

BLUES FOR THE REDSUN
  • Hrnec – drums
  • Leoš – guitar
  • Martin – bass/voice
  • Kubánec – guitar/voice

V RUKOU OSUDU
  • Staci – iron nails in your coffin
  • Marek – tunes of doom
  • Slawa – misanthropic thunder

http://vrukouosudoom.blogspot.cz/
www.bandzone.cz/bluesfortheredsun



Zveřejněno: 02. 06. 2014
Přečteno:
3548 x
Hodnocení autora:
7 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

06. 06. 2014 09:30 napsal/a kubánec
doplnění
Text je jenom tohle „Tak co, život nebo smrt? Zhroucení nebo demence? Chycený... Zničený na cestě k mrtvým koncům. Zbytek je komentář. Nerad bych, aby to někdo bral, že se tu navážím do uživatelů nelegálních návykových látek, ten text má být reflexe jejich sociální reality, věčné se plácání a spoléhání se na něco, někoho. Je to spíš o závislostním chování, než o závislosti látkové. Jinak díky za fajn recenzi.