DÉLUGE – Æther

Francouzské vydavatelství Les Acteurs de l’Ombre Productions nám čas od času posílá CD se zajímavými interprety, to se musí uznat. V nedávné době jsem měl tu čest s jednou z jejich štítových kapel REGARDE LES HOMMES TOMBER, kteří byli to první, co mě při poslechu alba „Æther“ od DÉLUGE napadlo. Ne náhodou, tahle nová pětihlavá saň pracuje s podobnými ingrediencemi jako její zmiňovaní kolegové. Není to žádná velká náhoda, pod hlavičkou tohoto agilního vydavatelství se začínají shlukovat kapely, které mají blízko k black metalu, nebo jím vyloženě jsou.

DÉLUGE stejně jako jejich stájoví kolegové pracují s black metalem, který pilně opracovávají k obrazu svému. Do jaké míry je to na metál, sám nemám úplně jasno, ale snaha vystoupit z davu je patrná, na druhou stranu ne vždy dotažená. Oproti podobně znějícím kapelám vycházejícím výhradně z hardcoreové scény, které míchají dohromady black metal se sludge, se DÉLUGE zařazují do spektra kapel, které se rozhodly plenit a nešetří blast beaty, ty mají nad středními sludge tempy navrch. V několika případech se dostavuje domněnka, že bubeník nemůže být ve skutečnosti až tak rychlý a víc než kus masa připomíná dobře promazaný stroj. Aby ta protiváha vůči rychlosti byla vyvážená, nešetří DÉLUGE ambientními plochami. Těmi je „Æther“ naplněná po okraj. Tišší pasáže, v kterých lze zaslechnout zvuk tekoucí vody, deště, hřmění... sice pěkně pasují k názvu kapely – DÉLUGE (potopa), ale jejich časté užití kolikrát dokáže plynulost nahrávky rozmělnit.

Problémeu častého použití ambientních ploch by šlo předejít, kdyby s nimi bylo naloženo citlivěji. Což se zde děje v menší míře než vyšší. DÉLUGE častokrát rozehrají klidné zajímavé motivy, které ještě dokáží umocnit zakomponováním kytary. V tu chvíli okolo sebe vybudují vkusnou atmosférickou bublinu, kterou ale obratem, a bohužel opakovaně, zboří přechodem do rychlých blast beatů. Tenhle fakt se ve finále jeví jako dost násilný. S podobným mustrem pracují bohužel  DÉLUGE téměř po celou hrací dobu a tak nějak nejsem schopný plně docenit např. skladbu, do které vnášejí určitě velké naděje - „Mélas – Khōlé“. V té jim vokálně totiž vypomohl Neige z ALCEST, ale že by se z ní díky jeho přítomnosti stalo nějaké terno lze tvrdit jenom stěží. V téhle věci, stejně jako u drtivého zbytku, by „Æther“ neuškodila větší plynulost a postupný nárůst tempa, podobný tomu, který se podařilo vymyslet v poslední „Bruine“.

Přitom jednotlivé díly na „Æther“ fungují dobře. Moderní black metal se sludge prvky mají DÉLUGE zvládnutý na jedničku. Zapojení většího množství ambientních ploch je určitě cestou, jak se tak trochu vymanit, ale zatím z „Æther“ necítím vyložené nadšení. Věřím ale, že fandové francouzské novodobé nejen blackmetalové školy, a všeobecně lidi, které zaujalo míchání ještě nedávnou dvou nesmiřitelných světů, budou jistě spokojeni.

Standardně povedený je vizuál, což je u temných francouzských kapel sázka na jistotu. Vkusně vyvedený šestipanelový digipack obsahuje texty, které jsou v jejich mateřském jazyce, což je sympatická záležitost. 

Seznam skladeb: