Francouzští black metalisté AOSOTH vydali v roce 2008 eponymní debutovou desku, od té doby urazili kus cesty a před dvěma lety se vytasili s něčím, co se nebojím nazvat majstrštykem: čtvrtou řadovkou „IV: An Arrow in Heart“. Loňské vystoupení na festivalu Brutal Assault pouze doložilo řečené: šlo o famózní zážitek. Členové AOSOTH jsou také součástí (nejen) live-sestavy zlověstných ANTAEUS, kteří se na jaroměřský festival podívají letos. I to bylo impulsem pro oslovení kapely s žádostí o rozhovor.
Část o AOSOTH si vzal z většiny na paškál BST (vlastním jménem Sébastien Tuvi), jenž je pro kapelu tím, pro co v angličtině existuje vhodný výraz „mastermind“. O ANTAEUS se logicky rozpovídal MkM, jeden ze dvou stálých členů této bestie a zároveň vokalista AOSOTH. Zčásti prozradil dokonce setlist, se kterým se ANTAEUS na Brutal Assaultu vytasí a pokud se na festival chystáte, doporučuji nenechat toto nefalšované zlo bez povšimnutí!
Začněme ohlédnutím za vaší zatím poslední deskou „IV: An Arrow in Heart“. Když se zaměřím na skladby, jako jsou „Ritual Marks of Penitence“ či „An Arrow in Heart“, trvající více než 10 minut, zajímalo by mě, jakým způsobem je skládáte? Pracujete na takovém songu po částech nebo u toho sedíte tak dlouho, dokud nemáte hotovo? Tipnul bych spíše to druhé podle toho, jak přirozeně na sebe jednotlivé úseky přirozeně navazují.
Kdo je hlavním skladatelem AOSOTH? Pracujete na písních společně nebo máte nějak rozdělené úlohy?
BST: Způsob, jakým věci v AOSOTH fungují, je docela jednoduchý. Já píši veškerou hudbu a MkM se stará o texty a o vizuální aspekty kapely. Náš baskytarista se také podílí na aranžích, na kterých pracujeme během nahrávání ve studiu. Ke komponování v podstatě potřebuji kytaru a počítač. Obvykle prostě sedím a hraji cokoliv, co se mi zjeví na mysli. Jde spíše o vyjádření nějaké prvotní vnitřní emoce, nežli o samotné tvoření riffu. Když se vynoří vhodná idea, pak následuji cestu svého instinktu. Skladba se poté buduje sama, je to něco jako automatické psaní. Tímto způsobem to vždy fungovalo a věřím, že je tím i definována podoba AOSOTH.
Přijde mi, že jste na „IV“ vyšperkovali váš zvuk a vypracovali si určitou charakteristickou produkci. Stojí za ní výhradně BST? Přemýšlíte už třeba v tuto chvíli, zda byste u AOSOTH rádi zachovali totožnou zvukovou podobu, nebo hodláte s něčím experimentovat, něco pozměnit?
BST: Myslím, že předchozí album „III – Violence & Variations“ bylo prvopočátkem oné identity, ale čtvrtý počin skutečně obsahoval něco specifického, co nás odlišuje od jakékoliv jiné kapely. Uvidíme, co se stane příště, určitě nebudeme pouze kopírovat a vkládat to, co jsme udělali v minulosti. Vždy to může být „lepší“.
I na „IV“ programoval bicí BST? Nemáte v plánu sehnat stálého bubeníka?
BST: Ano, programoval. Nějakou dobu s námi koncerty hrál jeden bubeník, který pro příští desku nahraje bicí party. Skutečně se na to těším.
Mohli byste přiblížit lyrický koncept alba? Popisuje nějakou osobní nelibou zkušenost? (Samozřejmě po vás nechci, abyste ji případně dopodrobna rozebírali) Je albem protkán jednotný koncept?
MkM: Album je spojeno s osobní zkušeností, ani špatnou, ani dobrou. Ztráta zraku mě inspirovala k popsání onoho pádu do temnoty, kde lze vjemu dosáhnout jiným způsobem. Proto byla k albu také přiložena tabulka s Braillovým písmem (s nějakými chybami, zatím se snažím naučit základy: je to komplikované a zabere mi to celé roky).
Na „IV“ se nachází také několik nepřesně řečeno industriálnějších pasáží (např. v titulní „An Arrow in Heart“), kdo je jejich autorem?
BST: Některé jsem udělal sám, většinu meziher a doplňujících ambientních pasáží ale zprostředkoval francouzská hudebnice HostiS.
„Intermezza“ v podobě dvou částí „Broken Dialogue“ mi zpočátku přišla jako taková výplň, čím více jsem ale desku poslouchal, tím potřebnější se mi zdála pro celkový koncept a úplnost atmosféry. Přesto mě zajímá, co jste vy jejich prostřednictvím chtěli vyjádřit?
BST: Jsou velmi dobře promyšlená a mají svůj specifický význam, zároveň jsou svým způsobem záhadná. Nemohu o nich opravdu říct více. Jen několik lidí do nich proniklo, přestože mohl každý.
K dokonalosti poslední desky přispívá i famózní obal, jehož autorem je Benjamin A. Vierling, s nímž jste spolupracovali už v případě instrumentální verze „Variations of Violence“. Jde o cover art vytvořený přímo pro AOSOTH, nebo jste použili nějakou jeho již dříve stvořenou malbu?
BST: Obraz byl vytvořen pro nás a je skutečně velkou poctou, že jsme měli možnost spolupracovat s Benjaminem. Jsme velice rádi, že vytvoří také obal příští desky.
Když jste dokončili práce na „IV“, cítili jste nutnost pauzy, oddychu od komponování, nahrávání? Nebo vás to natolik naplňuje, že ihned intenzivně začínáte pracovat na dalších projektech? Zároveň jsou to už dva roky od vydání „IV“, píší se už první řádky páté kapitoly?
BST: Potřebovali jsme alespoň malou pauzu. Přestali jsme na chvíli koncertovat, což bylo zapříčiněno také novými pracovními závazky, které dočasně narušily schopnost kapely hrát naživo. Potřebovali jsme se nadechnout, podílet se na jiných věcech. Teď už jsme začali pracovat na pátém albu, máme v současnosti pracovní verze asi pěti skladeb. Nemohu o nich v tuto chvíli říct víc a nemám tušení, kdy začneme materiál nahrávat.
Už od roku 2009 a druhé desky „Ashes of Angels“ jste pod polským labelem Agonia Records. Spolupráce tedy funguje skvěle?
BST: Pracovali jsme už s několika různými labely, můžu ti však říci, že Agonia dělá velmi slušnou práci. Vždy může něco být lepší, ale upřímně příliš nemám na co si stěžovat.
V září 2011, půl roku po vydání třetí řadové desky „III - Violence & Variations“, jste vydali na vinylu instrumentální verzi tohoto alba. Proč? MkM, v době vydání „III“ jsi uvedl, že nejraději posloucháš verzi bez vokálů, bylo to tedy tvé přání?
MkM: Vskutku. Spikekult (label, u kterého ona verze vyšla - pozn. aut.) je label, který jsem v posledních několika letech provozoval a navrhl jsem tak tento nápad členům AOSOTH. Při poslechu pracovních verzí skladeb (bez vokálů) jsem si uvědomil, jak zlověstnou atmosféru a neodbytné riffy obsahují. Stále preferuji instrumentální verzi před tou s mými vokály. Půl roku trvalo, než jsem label mohl rozjet za vlastní peníze, musel jsem tudíž dost ušetřit, aby se tato verze dala zrealizovat. Každé nahrávce vydávané u Spikekult Records mohlo trvat měsíce, než vyjde, zatímco „Variations of Violence“ mohla být venku měsíc či dva po verzi, která vyšla u Agonia Records.
Vaše desky obvykle vycházejí také na vinylech - máte k tomuto formátu osobní vztah? Pokud si občas poslechnete své album, sáhnete po CD či LP?
MkM: Naše nahrávky v podstatě neposlouchám. Moje volba by ale padla na instrumentální vinyl. LP je už roky mým nejoblíbenějším formátem. Přestože jsem jich hodně musel prodat, nechal jsem si téměř všechna split EP, která jsem nakoupil v devadesátých letech. Neměl jsem problém s prodejem všech CD, ale ta EP pro mne neustále něco znamenají. Myslím, že i náš baskytarista je velmi zapálený do poslechu gramofonových desek.
Loni jste vystoupili na Brutal Assaultu v České republice, jaké jste měli z vystoupení v takzvaném "šapitó" dojmy? Sedí vám i vystoupení na takových megaakcích, nebo máte raději klubové koncerty?
BST: Ten koncert byl skvělý. Podle mě nezáleží na velikosti pódia nebo na zemi, ve které vystupuješ. Samozřejmě, technické vybavení musí být slušné, ale není to ta nejdůležitější věc. Je to zejména o atmosféře, celkových vibracích. Je to nehmotná záležitost, založená spíše na pocitech. V ten večer se potřebné pocity dostavily.
Byli jste pro mě jedním z vrcholů celého festivalu a i proto jsem velmi potěšen, že se příští rok vrátíte s ANTAEUS! Převažují v současném setlistu skladby z poslední desky, nebo je to tak nějak vyvážené se staršími počiny?
MkM: Sestava ANTAEUS se v minulých letech měnila... ona se tedy měnila vždycky, nikdy jsme neměli stabilní line-up. Každý, kdo s námi byl na turné nebo se mu pouze dostal pohled na to, jak spolu vycházíme, ví, že vždy byla otázka času, kdy to exploduje. V kapele je napjatá situace, hádám, že i to je aspekt, který každý, kdo navštíví koncert ANTAEUS, očekává. Současná sestava je z většiny tvořena členy francouzské kapely RITUALIZATION (bubeník, baskytarista), náš druhý kytarista Saroth je také členem AOSOTH, TEMPLE OF BAAL, THE ORDER OF APOLLYON a dalších.
Setlist máme víceméně podobný od doby, kdy jsme se rozhodli dát znovu dohromady pro koncertování (vzhledem k tomu, že se snažíme vystupovat na místech, kam jsme se nikdy v minulosti nedostali). Z „Blood Libels“ budou velmi pravděpodobně hrány tyto skladby: „Rot“, „Gates to the Outside“, „Blood Libels“, „Cyklik Torture“, „Words as Weapons“. Bude záležet na tom, zda do setlistu přidáme nějaké starší skladby z „Cut Your Flesh and Worship Satan“ (například „Bleeding Blasphemy“) nebo ne - uvidíme v červenci na Metal Magic festivalu, nebo ve zkušebně. Loňský Brutal Assault byl úžasný a jsem natěšený na návrat s ANTAEUS. Slyšel jsem něco o speciálním pódiu pro CULT OF FIRE a těším se na další zážitek.
Jste s ANTAEUS poměrně koncertně aktivní, ale poslední deska „Blood Libels“ je už devět let starou záležitostí. Je v plánu další Satanic Audio Violence?
MkM: Jak si můžeš odvodit z mé předchozí odpovědi, nic ohledně ANTAEUS nebylo v minulých letech zrovna jednoduché. V určitý moment jsem si myslel, že bychom mohli vydat sedmipalcový vinyl. Ale hlavní kytarista (Set – pozn. aut.) nikdy není spokojen s tím, co je v plánu a všechno zůstává zamítnuto. Není potřeba vydávat cokoliv, co nebude reprezentovat to, co chceme, a nedosáhne to našich očekávání. Buď bude další počin ještě šílenější než „Blood Libels“, nebo nikdy nebude nahrán a vydán!
BST, působíš také v THE ORDER OF APOLLYON, vyznačující se lehce modernějším hávem. Poznal jsem vás skrze novou desku „The Sword and the Dagger“. V některých skladbách slyším jasné paralely s AOSOTH. Jsi jedním ze zakladatelů/spoluzakladatelů, co bylo impulsem pro založení TOOA?
BST: Chtěl jsem zkombinovat black a death metal s lyrickým konceptem, který poukazuje na alternativní spiritualitu. Někdo to může považovat za výsměch náboženství, já bych to raději formuloval jakožto zbožštění smrti.
Francouzská scéna je obecně v posledních několika letech vyzdvihována jako ta, která udává směr black metalu. Máte stejný pocit? Cítíte na scéně nějakou přehnanou rivalitu?
BST: Soustředíme se na vlastní tvorbu. Mnoho francouzských kapel respektujeme, zároveň také mnoho zahraničních. Na tom skutečně nezáleží, pokud jde o nefalšované umění a oddanost. Rivalita a soutěžení jsou věci, které bych raději nechal dětem. To je taková ztráta energie i času, které mohou být využity jinak.
Sledujete novinky na hudebním poli, nebo spíše uznáváte staré počiny a o nové kapely se příliš nezajímáte? Co vás třeba z desek roku 2014 nejvíce zaujalo?
MkM: Ročně vydá desku tolik kapel, že je velmi těžké udržet si přehled. Ale rozhodně věnuji pozornost například všem kapelám vydávaným u Terratur Possessions nebo World Terror Committee. Protože někdy kupuji desky až rok či dva poté, co vyšly, upřímně nemohu říct, které byly vydány roku 2014. Naposledy jsem pořídil demo francouzských IMPURE ZIGGURAT; debutové album KHAOS DEI, vydané u Osmose Productions, jsem v poslední době také hodně poslouchal. Na turné po Spojených státech jsem zaznamenal dvě kapely, na jejichž chystané nahrávky jsem zvědavý: UADA z Oregonu a BLACK FUCKING CANCER z Kalifornie - kapely, které mě tam nejvíce překvapily. A samozřejmě bylo skvělé vidět znovu vystoupení DEMONCY.
Děkuji za váš čas a odpovědi. Uvidíme se v srpnu a doufám, že uslyším „Gates to the Outside“, haha! Poslední slova patří vám…
BST: AMSG.
http://aosoth.fr/Část o AOSOTH si vzal z většiny na paškál BST (vlastním jménem Sébastien Tuvi), jenž je pro kapelu tím, pro co v angličtině existuje vhodný výraz „mastermind“. O ANTAEUS se logicky rozpovídal MkM, jeden ze dvou stálých členů této bestie a zároveň vokalista AOSOTH. Zčásti prozradil dokonce setlist, se kterým se ANTAEUS na Brutal Assaultu vytasí a pokud se na festival chystáte, doporučuji nenechat toto nefalšované zlo bez povšimnutí!
Začněme ohlédnutím za vaší zatím poslední deskou „IV: An Arrow in Heart“. Když se zaměřím na skladby, jako jsou „Ritual Marks of Penitence“ či „An Arrow in Heart“, trvající více než 10 minut, zajímalo by mě, jakým způsobem je skládáte? Pracujete na takovém songu po částech nebo u toho sedíte tak dlouho, dokud nemáte hotovo? Tipnul bych spíše to druhé podle toho, jak přirozeně na sebe jednotlivé úseky přirozeně navazují.
Kdo je hlavním skladatelem AOSOTH? Pracujete na písních společně nebo máte nějak rozdělené úlohy?
BST: Způsob, jakým věci v AOSOTH fungují, je docela jednoduchý. Já píši veškerou hudbu a MkM se stará o texty a o vizuální aspekty kapely. Náš baskytarista se také podílí na aranžích, na kterých pracujeme během nahrávání ve studiu. Ke komponování v podstatě potřebuji kytaru a počítač. Obvykle prostě sedím a hraji cokoliv, co se mi zjeví na mysli. Jde spíše o vyjádření nějaké prvotní vnitřní emoce, nežli o samotné tvoření riffu. Když se vynoří vhodná idea, pak následuji cestu svého instinktu. Skladba se poté buduje sama, je to něco jako automatické psaní. Tímto způsobem to vždy fungovalo a věřím, že je tím i definována podoba AOSOTH.
Přijde mi, že jste na „IV“ vyšperkovali váš zvuk a vypracovali si určitou charakteristickou produkci. Stojí za ní výhradně BST? Přemýšlíte už třeba v tuto chvíli, zda byste u AOSOTH rádi zachovali totožnou zvukovou podobu, nebo hodláte s něčím experimentovat, něco pozměnit?
BST: Myslím, že předchozí album „III – Violence & Variations“ bylo prvopočátkem oné identity, ale čtvrtý počin skutečně obsahoval něco specifického, co nás odlišuje od jakékoliv jiné kapely. Uvidíme, co se stane příště, určitě nebudeme pouze kopírovat a vkládat to, co jsme udělali v minulosti. Vždy to může být „lepší“.
I na „IV“ programoval bicí BST? Nemáte v plánu sehnat stálého bubeníka?
BST: Ano, programoval. Nějakou dobu s námi koncerty hrál jeden bubeník, který pro příští desku nahraje bicí party. Skutečně se na to těším.
Mohli byste přiblížit lyrický koncept alba? Popisuje nějakou osobní nelibou zkušenost? (Samozřejmě po vás nechci, abyste ji případně dopodrobna rozebírali) Je albem protkán jednotný koncept?
MkM: Album je spojeno s osobní zkušeností, ani špatnou, ani dobrou. Ztráta zraku mě inspirovala k popsání onoho pádu do temnoty, kde lze vjemu dosáhnout jiným způsobem. Proto byla k albu také přiložena tabulka s Braillovým písmem (s nějakými chybami, zatím se snažím naučit základy: je to komplikované a zabere mi to celé roky).
Na „IV“ se nachází také několik nepřesně řečeno industriálnějších pasáží (např. v titulní „An Arrow in Heart“), kdo je jejich autorem?
BST: Některé jsem udělal sám, většinu meziher a doplňujících ambientních pasáží ale zprostředkoval francouzská hudebnice HostiS.
„Intermezza“ v podobě dvou částí „Broken Dialogue“ mi zpočátku přišla jako taková výplň, čím více jsem ale desku poslouchal, tím potřebnější se mi zdála pro celkový koncept a úplnost atmosféry. Přesto mě zajímá, co jste vy jejich prostřednictvím chtěli vyjádřit?
BST: Jsou velmi dobře promyšlená a mají svůj specifický význam, zároveň jsou svým způsobem záhadná. Nemohu o nich opravdu říct více. Jen několik lidí do nich proniklo, přestože mohl každý.
K dokonalosti poslední desky přispívá i famózní obal, jehož autorem je Benjamin A. Vierling, s nímž jste spolupracovali už v případě instrumentální verze „Variations of Violence“. Jde o cover art vytvořený přímo pro AOSOTH, nebo jste použili nějakou jeho již dříve stvořenou malbu?
BST: Obraz byl vytvořen pro nás a je skutečně velkou poctou, že jsme měli možnost spolupracovat s Benjaminem. Jsme velice rádi, že vytvoří také obal příští desky.
Když jste dokončili práce na „IV“, cítili jste nutnost pauzy, oddychu od komponování, nahrávání? Nebo vás to natolik naplňuje, že ihned intenzivně začínáte pracovat na dalších projektech? Zároveň jsou to už dva roky od vydání „IV“, píší se už první řádky páté kapitoly?
BST: Potřebovali jsme alespoň malou pauzu. Přestali jsme na chvíli koncertovat, což bylo zapříčiněno také novými pracovními závazky, které dočasně narušily schopnost kapely hrát naživo. Potřebovali jsme se nadechnout, podílet se na jiných věcech. Teď už jsme začali pracovat na pátém albu, máme v současnosti pracovní verze asi pěti skladeb. Nemohu o nich v tuto chvíli říct víc a nemám tušení, kdy začneme materiál nahrávat.
Už od roku 2009 a druhé desky „Ashes of Angels“ jste pod polským labelem Agonia Records. Spolupráce tedy funguje skvěle?
BST: Pracovali jsme už s několika různými labely, můžu ti však říci, že Agonia dělá velmi slušnou práci. Vždy může něco být lepší, ale upřímně příliš nemám na co si stěžovat.
V září 2011, půl roku po vydání třetí řadové desky „III - Violence & Variations“, jste vydali na vinylu instrumentální verzi tohoto alba. Proč? MkM, v době vydání „III“ jsi uvedl, že nejraději posloucháš verzi bez vokálů, bylo to tedy tvé přání?
MkM: Vskutku. Spikekult (label, u kterého ona verze vyšla - pozn. aut.) je label, který jsem v posledních několika letech provozoval a navrhl jsem tak tento nápad členům AOSOTH. Při poslechu pracovních verzí skladeb (bez vokálů) jsem si uvědomil, jak zlověstnou atmosféru a neodbytné riffy obsahují. Stále preferuji instrumentální verzi před tou s mými vokály. Půl roku trvalo, než jsem label mohl rozjet za vlastní peníze, musel jsem tudíž dost ušetřit, aby se tato verze dala zrealizovat. Každé nahrávce vydávané u Spikekult Records mohlo trvat měsíce, než vyjde, zatímco „Variations of Violence“ mohla být venku měsíc či dva po verzi, která vyšla u Agonia Records.
Vaše desky obvykle vycházejí také na vinylech - máte k tomuto formátu osobní vztah? Pokud si občas poslechnete své album, sáhnete po CD či LP?
MkM: Naše nahrávky v podstatě neposlouchám. Moje volba by ale padla na instrumentální vinyl. LP je už roky mým nejoblíbenějším formátem. Přestože jsem jich hodně musel prodat, nechal jsem si téměř všechna split EP, která jsem nakoupil v devadesátých letech. Neměl jsem problém s prodejem všech CD, ale ta EP pro mne neustále něco znamenají. Myslím, že i náš baskytarista je velmi zapálený do poslechu gramofonových desek.
Loni jste vystoupili na Brutal Assaultu v České republice, jaké jste měli z vystoupení v takzvaném "šapitó" dojmy? Sedí vám i vystoupení na takových megaakcích, nebo máte raději klubové koncerty?
BST: Ten koncert byl skvělý. Podle mě nezáleží na velikosti pódia nebo na zemi, ve které vystupuješ. Samozřejmě, technické vybavení musí být slušné, ale není to ta nejdůležitější věc. Je to zejména o atmosféře, celkových vibracích. Je to nehmotná záležitost, založená spíše na pocitech. V ten večer se potřebné pocity dostavily.
Byli jste pro mě jedním z vrcholů celého festivalu a i proto jsem velmi potěšen, že se příští rok vrátíte s ANTAEUS! Převažují v současném setlistu skladby z poslední desky, nebo je to tak nějak vyvážené se staršími počiny?
MkM: Sestava ANTAEUS se v minulých letech měnila... ona se tedy měnila vždycky, nikdy jsme neměli stabilní line-up. Každý, kdo s námi byl na turné nebo se mu pouze dostal pohled na to, jak spolu vycházíme, ví, že vždy byla otázka času, kdy to exploduje. V kapele je napjatá situace, hádám, že i to je aspekt, který každý, kdo navštíví koncert ANTAEUS, očekává. Současná sestava je z většiny tvořena členy francouzské kapely RITUALIZATION (bubeník, baskytarista), náš druhý kytarista Saroth je také členem AOSOTH, TEMPLE OF BAAL, THE ORDER OF APOLLYON a dalších.
Setlist máme víceméně podobný od doby, kdy jsme se rozhodli dát znovu dohromady pro koncertování (vzhledem k tomu, že se snažíme vystupovat na místech, kam jsme se nikdy v minulosti nedostali). Z „Blood Libels“ budou velmi pravděpodobně hrány tyto skladby: „Rot“, „Gates to the Outside“, „Blood Libels“, „Cyklik Torture“, „Words as Weapons“. Bude záležet na tom, zda do setlistu přidáme nějaké starší skladby z „Cut Your Flesh and Worship Satan“ (například „Bleeding Blasphemy“) nebo ne - uvidíme v červenci na Metal Magic festivalu, nebo ve zkušebně. Loňský Brutal Assault byl úžasný a jsem natěšený na návrat s ANTAEUS. Slyšel jsem něco o speciálním pódiu pro CULT OF FIRE a těším se na další zážitek.
Jste s ANTAEUS poměrně koncertně aktivní, ale poslední deska „Blood Libels“ je už devět let starou záležitostí. Je v plánu další Satanic Audio Violence?
MkM: Jak si můžeš odvodit z mé předchozí odpovědi, nic ohledně ANTAEUS nebylo v minulých letech zrovna jednoduché. V určitý moment jsem si myslel, že bychom mohli vydat sedmipalcový vinyl. Ale hlavní kytarista (Set – pozn. aut.) nikdy není spokojen s tím, co je v plánu a všechno zůstává zamítnuto. Není potřeba vydávat cokoliv, co nebude reprezentovat to, co chceme, a nedosáhne to našich očekávání. Buď bude další počin ještě šílenější než „Blood Libels“, nebo nikdy nebude nahrán a vydán!
BST, působíš také v THE ORDER OF APOLLYON, vyznačující se lehce modernějším hávem. Poznal jsem vás skrze novou desku „The Sword and the Dagger“. V některých skladbách slyším jasné paralely s AOSOTH. Jsi jedním ze zakladatelů/spoluzakladatelů, co bylo impulsem pro založení TOOA?
BST: Chtěl jsem zkombinovat black a death metal s lyrickým konceptem, který poukazuje na alternativní spiritualitu. Někdo to může považovat za výsměch náboženství, já bych to raději formuloval jakožto zbožštění smrti.
Francouzská scéna je obecně v posledních několika letech vyzdvihována jako ta, která udává směr black metalu. Máte stejný pocit? Cítíte na scéně nějakou přehnanou rivalitu?
BST: Soustředíme se na vlastní tvorbu. Mnoho francouzských kapel respektujeme, zároveň také mnoho zahraničních. Na tom skutečně nezáleží, pokud jde o nefalšované umění a oddanost. Rivalita a soutěžení jsou věci, které bych raději nechal dětem. To je taková ztráta energie i času, které mohou být využity jinak.
Sledujete novinky na hudebním poli, nebo spíše uznáváte staré počiny a o nové kapely se příliš nezajímáte? Co vás třeba z desek roku 2014 nejvíce zaujalo?
MkM: Ročně vydá desku tolik kapel, že je velmi těžké udržet si přehled. Ale rozhodně věnuji pozornost například všem kapelám vydávaným u Terratur Possessions nebo World Terror Committee. Protože někdy kupuji desky až rok či dva poté, co vyšly, upřímně nemohu říct, které byly vydány roku 2014. Naposledy jsem pořídil demo francouzských IMPURE ZIGGURAT; debutové album KHAOS DEI, vydané u Osmose Productions, jsem v poslední době také hodně poslouchal. Na turné po Spojených státech jsem zaznamenal dvě kapely, na jejichž chystané nahrávky jsem zvědavý: UADA z Oregonu a BLACK FUCKING CANCER z Kalifornie - kapely, které mě tam nejvíce překvapily. A samozřejmě bylo skvělé vidět znovu vystoupení DEMONCY.
Děkuji za váš čas a odpovědi. Uvidíme se v srpnu a doufám, že uslyším „Gates to the Outside“, haha! Poslední slova patří vám…
BST: AMSG.
Facebook ANTAEUS
https://www.facebook.com/theorderofapollyon
