Vek$laŋ je nové jméno na tuzemské scéně, pokud se ale podíváme na členy kapely, kteří ji tvoří, zjistíme, že se jedná o lidi, kteří už v tom našem undergroundu nechali za sebou nejeden otisk. V sestavě se totiž koncentruje síla bývalých či současných členů kapel, jako byly nebo jsou BALACLAVA, !ÚL.., a MÖRKHIMMEL.
A jsou to především dvě poslední jmenované kapely, které jsou z Vek$laŋ cítit nejvíc. Odkaz !ÚL.. lze přičíst na vrub kytarové hře Vojty, složku MÖRKHIMMEL zastupuje zpěvák Slávek, jehož charakteristický vokál lze bez nadsázky pojmenovat jako zhoubný a zkázonosný. Jelikož mě všechny výše vyjmenované kapely bavily či baví, asi nebude žádným velkým překvapením, že to samé budu tvrdit i o Vek$laŋ.
Čtyřskladbové EP pojmenované „EPMMXII“, které je i volně k poslechu na profilech Bandzone a Bandcamp, má nejblíže k black metalu, který je z nahrávky tou nejcitelnější složkou. Nechybí vyloženě sypačkové pasáže, ale nedá se tvrdit, že by hrály stěžejní roli. Ve všech skladbách se mění poměrně pravidelně tempo, nechybí střední, ale často je ke slyšení i black´n´rollový rytmus, což v některých jedincích může evokovat crust či punk, který je někde v pozadí celého výrazu Vek$laŋ tak trochu cítit. Je pravda, že klasická blackmetalová kapela to podobně nezahraje.
Docela krátká je stopáž jednotlivých skladeb (až na jednu výjimku se pohybují do tří minut), při tom, jak už jsem zmiňoval, nejedná se o vyložené výplachy, tudíž bych osobně snesl dané skladby delší. V tomto směru mám pocit, že by se Vek$laŋ mohli posunout dál. Pohrát si víc s kompozicemi skladeb a dodat jim ještě větší šmrnc. Nápady, kterými vládnou, jsou bezesporu kvalitní, ale zatím je to taková neotesaná krása, která by se dala poměrně snadno vybrousit. Jako příklad uvedu druhý song Poslední západ, jehož začátek, díky práci s kytarou, je vydařený, v průběhu pak přejde do blackové palby, ale skončí tak nějak naráz... nečekaně. Tudíž asi nepřekvapí, že ona jediná výjimka, pět minut dlouhá Všechny slzy vyschly, se mi jeví jako nejsilnější moment celého EP. Její počáteční pomalé tempo kapele sluší, dobře funguje až nakažlivě chytlavá kytarová vyhrávka, a nakonec nechybí ani ta blacková smršť. Tahle podoba Vek$laŋ se mi zamlouvá nejvíc.
Chvályhodným bodem je užití češtiny. Ne všem textům je rozumět, ale názvy skladeb jako Zlámaný kosti nebo Všechny slzy vyschly dávají tušit, že lyrika, podobně jako tomu je u spřízněných MÖRKHIMMEL, nebude žádnou ódou na radost. Na hony vzdálená satan klišé či politické angažovanosti, všímá si spíš svého temného já, není radno ji pitvat, tyhle brouky v hlavě Slávkovi, jakožto hlavnímu textaři, s radostí přenechám. (úsměv)
Zmínku určitě zaslouží slušný zvuk, který se podařil nahrávce vtisknout. Napadají mě slova jako mrazivý a samozřejmě temný. Na to, že se nenahrávalo v žádném profi studiu, výsledný sound ladí k muzice optimálně.
Seznam skladeb:
A jsou to především dvě poslední jmenované kapely, které jsou z Vek$laŋ cítit nejvíc. Odkaz !ÚL.. lze přičíst na vrub kytarové hře Vojty, složku MÖRKHIMMEL zastupuje zpěvák Slávek, jehož charakteristický vokál lze bez nadsázky pojmenovat jako zhoubný a zkázonosný. Jelikož mě všechny výše vyjmenované kapely bavily či baví, asi nebude žádným velkým překvapením, že to samé budu tvrdit i o Vek$laŋ.
Čtyřskladbové EP pojmenované „EPMMXII“, které je i volně k poslechu na profilech Bandzone a Bandcamp, má nejblíže k black metalu, který je z nahrávky tou nejcitelnější složkou. Nechybí vyloženě sypačkové pasáže, ale nedá se tvrdit, že by hrály stěžejní roli. Ve všech skladbách se mění poměrně pravidelně tempo, nechybí střední, ale často je ke slyšení i black´n´rollový rytmus, což v některých jedincích může evokovat crust či punk, který je někde v pozadí celého výrazu Vek$laŋ tak trochu cítit. Je pravda, že klasická blackmetalová kapela to podobně nezahraje.
Docela krátká je stopáž jednotlivých skladeb (až na jednu výjimku se pohybují do tří minut), při tom, jak už jsem zmiňoval, nejedná se o vyložené výplachy, tudíž bych osobně snesl dané skladby delší. V tomto směru mám pocit, že by se Vek$laŋ mohli posunout dál. Pohrát si víc s kompozicemi skladeb a dodat jim ještě větší šmrnc. Nápady, kterými vládnou, jsou bezesporu kvalitní, ale zatím je to taková neotesaná krása, která by se dala poměrně snadno vybrousit. Jako příklad uvedu druhý song Poslední západ, jehož začátek, díky práci s kytarou, je vydařený, v průběhu pak přejde do blackové palby, ale skončí tak nějak naráz... nečekaně. Tudíž asi nepřekvapí, že ona jediná výjimka, pět minut dlouhá Všechny slzy vyschly, se mi jeví jako nejsilnější moment celého EP. Její počáteční pomalé tempo kapele sluší, dobře funguje až nakažlivě chytlavá kytarová vyhrávka, a nakonec nechybí ani ta blacková smršť. Tahle podoba Vek$laŋ se mi zamlouvá nejvíc.
Chvályhodným bodem je užití češtiny. Ne všem textům je rozumět, ale názvy skladeb jako Zlámaný kosti nebo Všechny slzy vyschly dávají tušit, že lyrika, podobně jako tomu je u spřízněných MÖRKHIMMEL, nebude žádnou ódou na radost. Na hony vzdálená satan klišé či politické angažovanosti, všímá si spíš svého temného já, není radno ji pitvat, tyhle brouky v hlavě Slávkovi, jakožto hlavnímu textaři, s radostí přenechám. (úsměv)
Zmínku určitě zaslouží slušný zvuk, který se podařil nahrávce vtisknout. Napadají mě slova jako mrazivý a samozřejmě temný. Na to, že se nenahrávalo v žádném profi studiu, výsledný sound ladí k muzice optimálně.
Seznam skladeb:
- Ve stínu vlka
- Poslední západ
- Všechny slzy vyschly
- Zlámaný kosti
