Nejbližší koncerty
  • 28. 03. 2024Hrají: NAŠROT legendární hardcore ( Havlíčkův Brod ), NON...
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
ASMODEUS - "Pobřeží královny Marie"

Znojemská kapela Ocelot je jednou ze stálic domácí metalové scény, na které působí již od roku 1988. Vyjma jiného byla i tato dlouhověkost dobrým důvodem k tomu, abych vyzpovídal baskytaristu a zpěváka Jindru Novotného.

Předpokládám, že jméno Ocelot bude metalovým fanouškům dostatečně známé a to nejen těm z vaší rodné Moravy. Přesto si ale myslím, že vůbec neuškodí povědět si na úvod alespoň pár nejdůležitějších faktů z vaší historie.

Ocelot vznikl v roce 1988 na troskách kapel Proxima a Forsage, které byly samozřejmě režimem zakázané. V té době jsme hráli na dvě kytary, basu a bicí a měli jsme i sólového zpěváka. Toho už nikdy nechceme, protože sóloví zpěváci jsou čuráci. Po logickém rozpadu v roce 1991, kdy jsem chtěl stále přitvrzovat a už jsme hráli skoro black metal, se mí spoluhráči rozhodli, že toho mají se mnou dost a všichni odešli. Takže Ocelot šel až do roku 1994 k ledu a v té době jsem se potkal s Lubošem „Šklebošem“ Kozderou, který hrál na kytaru v Saxu a jelikož se mu líbili Motörhead, byla nová sestava Ocelotu na světě.

Jak jsme si právě řekli, Ocelot vznikl ještě za dob totalitního režimu. Co vás v té době vlastně přimělo k založení kapely hrající styl hudby, který se komunisté snažili maximálně potírat? Byl to z vaší strany třeba i takový druh revolty nebo se vám metal prostě jenom líbil (úsměv)?

Já myslím, že to bylo obojí. Mně osobně se tyhle nářezový kapely strašně líbily už od malička a vždycky jsem nechápal, jak může někdo poslouchat ty sračky, co lezly z rádia Hvězda (pro neznalé – jednalo se o jednu z rozhlasových stanic tehdejšího komunistického rozhlasu - pozn. autora) nebo ty strašný zábavový kapely, hrající dvě písničky jakoby rychlý a jednu pomalou, aby se „dalo tancovat“. Z té doby taky trpím alergií na pomalé písničky, takže marně a marně mě kluci přemlouvají, že bychom jako něco pomalýho mohli udělat. Když pomalou, tak kurva jedině blues! Revolta to taky určitě byla. Není nic krásnějšího, než vidět kyselý ksichty soudružek úřednic u přehrávek. Ještě jsme ani nezačali hrát a už jsme byli zakázaný (smích).

Hodně skupin vzniklých v té době už dávno ukončilo své působení na scéně, jejich tehdejší členové se buďto už muzice nevěnují vůbec nebo přešli do hodně odlišných stylů hudby, někteří z nich pak vyloženě mluví o tom, že na metal se tehdy vrhli jenom proto, že byl zrovna v módě. Předpokládám, že pro vás, kteří jste na scéně vydrželi již více než 20 let, metal nebyl a není pouze rozmar.

No tak to určitě nééé! Nás tak nějak trendy nikdy nebraly a bylo nám u prdele, jestli frčí to nebo ono. Důležitý je se do toho pořádně opřít a řezat tu cirkulárku, až praskají ušní bubínky! No a tihle muzikanti, co se dnes všem omlouvají za to, že kdysi hráli tvrďáky, jsou trapní. Ty kecy znám – to je pořád dokola – „to jsme byli mladí a dnes už jsme rozumní a hrajeme tu správnou muziku“. Většina z nich skončila někde v barech a taky jsem viděl kdysi dobrýho kytaristu, jak frdlá se svou píchačkou ve dvojici v restauraci. Brr. Prostě zpohodlněli, ztloustli, nechce se jim třískat se s kapelou po všech čertech a končí takhle.

Každopádně označení Metal je přece jenom taková hodně obecná škatulka. Můžeš čtenářům trochu více přiblížit muziku, kterou děláte? Jaké jsou třeba vaše oblíbené či přímo spřízněné kapely?

My jsme postupem času dozrávali, až z toho vznikl skoro vlastní styl, říkáme tomu „Motorovej heavy metal“. Je to samozřejmě stříknutý lehce kapelou Motörhead, protože tento styl nám sedí asi tak nejvíc a je nám sympatický, že se s tím Lemmy vůbec nesere. Takže oblíbené kapely jsou Motörhead, Slayer, Pantera, Sodom, Black Label Society, Metallica, Kataklysm, Primal Fear, Black Sabbath..., no je toho děsně moc.

Na svém kontě máte docela slušný počet nahrávek a to ať už ve formátu CD či DVD. Myslím, že bychom si teď alespoň ve stručnosti mohli projít celou vaši dosavadní diskografii a povědět si pár slov o každém vašem jednotlivém počinu.

První nahrávka se nachází ještě na MC, jmenuje se „Šílenej motorkář“ a dá se říct, že jsou tam celkem slušný hitovky, ovšem samozřejmě zvuková kvalita je v porovnání s dnešní dobou mizerná. První cédéčko jsme vyrobili v roce 1998, je to živák a jmenuje se „We Are Fuckin Crazy – Live!“ Je to autentický záznam ze tří koncertů a šlape to tam velice dobře. Následují tituly „The Motorhell“, „The Sexhell“, „Rychlá smrt“, „Fuckers“, „Hell´s Session“, a zatím poslední je CD „Časy zlý“.

Zcela aktuální novinkou je pak poslední CD nazvané „Časy zlý“. Pojďme ho teď trochu více rozebrat. (kolik věcí tam je, kde se točilo, kdo je autorem hudby a textů atd.)

„Časy zlý“ jsme dělali loni od léta do prosince 2011, je tam 9 skladeb a točilo se to ve Śklebošově studiu, takže jsme to vlastně dělali doma. Autorem všech textů jsem já, autorem většiny hudby je Škleboš, i když jsem vlastně hudbou ke dvěma písničkám taky přispěl. Přiznávám se k písničkám „Pekelnej hotel“ a „Pakáž“. Takže to máme hezky rozdělený, kdo co bude dělat a už třeba vím, co s tím, když přinese Škleboš novou věc – jak udělat text a jak to zazpívat.

Tak mě teď napadá, že ústřední dvojice Ocelotu, konkrétně Ty a Luboš, už spolu nepřetržitě funguje někdy cca od roku 1994, což je úctyhodná doba. Usuzuji tedy, že vzájemná spolupráce oběma naprosto sedí (úsměv).

No jasně, teď jsem o tom právě mluvil – to je třeba sehranost po stránce skladatelský a řekl bych, že z nás už nic jinýho než nářez asi nevypadne. Asi to máme v krvi. Kdokoliv by nás chtěl nějak předělávat nebo strkat někam, kde se necejtíme, tak má smůlu. Vzájemná spolupráce nám sedí, občas si třeba vynadáme do čuráků, ale to je normální, bez upouštění páry by to po tak dlouhý době nešlo. Důležitý je, že se respektujeme a že jsme si ještě nikdy nedali do držky.

Od desek teď přejděme ke koncertům, které jsou dle reakcí mnoha fans, vaší hodně silnou stránkou. Zajímalo by mě, jak často a na jakých akcích nejčastěji vystupujete a kde především vás fanoušci mohou vidět? Plánujete na podporu aktuálního CD nějaké souvislejší tour?

Koncerty by podle našeho mínění měly bejt pro každou kapelu tím nejdůležitějším. Kapely, který mají krásně nahraný desky, který se serou s každým tónem a pak nezavadí o kšeft jsou odsouzeny k zániku. Každý koncert kapelu ještě víc stmelí a kontakt s fanouškama je důležitější než padesát nahranejch alb. Takže my hrajeme festivaly, motorkářský srazy a taky samostatný koncerty, nebo třeba se spřátelenou kapelou napůl. Jsme vidět od jara do podzimu po celé naší republice a hlavně jsme tedy hodně slyšet, jelikož na hlasitost si opravdu potrpíme. Souvislejší tour samozřejmě plánujeme, ale to je spíš otázka pro naši manažerku.

Zaregistroval jsem, že sem tam vyrážíte hrát i za hranice ČR. Často se u nás porovnává životní úroveň třeba se sousedním Rakouskem nebo Německem. Jaké je srovnání z pohledu muzikanta, mám tím na mysli, třeba co se týče kvality klubů, jejich zázemí, finančního ohodnocení a vůbec celkového fungování scény?

Je to všude stejný!! Rockeři jsou všude stejný chlíváci, takže je vlastně jedno, kde hraješ. Zázemí koncertů záleží na tom, jak jsi slavná kapela. Logicky hodně slavné kapely mají super zázemí a taky super prachy. Zdá se mi však, že třeba v sousedním Rakousku je to v současnosti divočejší než u nás. I když to v minulosti tak nevypadalo a bylo to spíš obráceně. Tam ještě funguje to tvrdý metalový jádro, takže na koncertě Sodom ve Vídni si člověk připadá jak v ráji. U nás se mi zdá, že pravověrných rockerů spíš ubejvá a na koncerty chodí, abych tak řekl, všehochuť. Bejvaly časy, kdy lidi třískali hlavama o zem. Dnes si za hry odplivneš nebo se poliješ pivem a mladší generace kouká, cože to tam stojí za prasata. Taky je nám občas vyčítáno, že se chováme jak čuňata a hrajeme nahlas. Jenže my se chováme pořád stejně, akorát ti lidi kolem jsou jiní....

Spousta kapel má v dnešní době problémy s návštěvností akcí, jelikož je všeobecně známo, že lidi na koncerty moc nechodí. Jak jste na tom v tomhle směru vy? Má Ocelot okruh svých skalních fans, na které se může kdykoliv spolehnout?

Určitě jo. Svoje skalní fanoušky máme, jezdí za náma někdy pěknou dálku. Kapely si samozřejmě stěžují, že lidi nechodí na koncerty – ale kde by na to měli pořád brát prachy? Taky jsou návštěvníci koncertů určitě zhýčkaní, protože muzika se na ně valí odevšad a jednoduše si vybírají. Dřív vymetli každou akci, klidně i třikrát týdně. Dnes je všechno otázka peněz. Návštěvnost našich koncertů je různá a někdy dokážou návštěvníci pěkně překvapit. Někdy hrajeme pro 50 lidí, někdy pro 200, ale už na nás koukalo taky 5 tisíc. Záleží samozřejmě na druhu akce, na finančních možnostech, počasí, náladě atd.

A na závěr ještě položím tradiční otázku a to jaké jsou vaše plány pro nejbližší období?

My moc neplánujeme, takže chceme co nejvíc hrát, na co největším počtu koncertů, pro co nejvíc lidí a taky budeme určitě co nejvíc chlastat (smích).

Díky za rozhovor!

Též děkuji!

současné složení:
Jindra Novotný - baskytara, sólový zpěv
Luboš "Škleboš" Kozdera - kytara, zpěv
Pavel Němec - bicí
 

Zveřejněno: 01. 04. 2012
Přečteno:
4767 x
Autor: Mikael | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář