UMBRTKA – Koncert? Naše očekávání nebyla úplně malá, cítili jsme podporu příznivců už předem, ale veškerá očekávání byla nakonec překonána několikrát.

J: Zdravíme Morbivode, na úvod se svěř, jaké pocity máš z koncertu ... Čekal jsi víc nebo míň? Nemyslím jen lidí, ale obecně... ohlasy, kulisa...

Salámem! Pocity mám, stejně jako ostatní z nás, velice silné.  Naše očekávání nebyla úplně malá, cítili jsme podporu příznivců už předem, ale veškerá očekávání byla nakonec překonána několikrát.

C: Máš nějaké přesné číslo, kolik lidí v sobotu do klubu dorazilo?

Úplně přesné nemám, ale něco přes 200 platících lidí tam bylo určitě, 150 lístků z předprodeje bylo vyprodáno, další na místě. Když k tomu připočteme ještě nás, naše slečny, fotografy a redaktory, mohlo tam být 230 lidí celkem. Prý to byla zatím rekordní návštěvnost toho klubu.

C: Proč jste se rozhodli udělat akci v Praze? Máš dojem, že by do Plzně nedorazila adekvátní návštěva?

Přišlo nám to dobré, protože to tak pro spoustu lidí ze vzdálenějších koutů, kupříkladu z prachmatické Ostravy, bylo snáz dostupné. Také jsme potřebovali vhodný a osvědčený prostor s dostatkem zázemí. Když jsem oslovil agenturu Rockpro ohledně zorganizování této akce, volba padla na klub Exit Chmelnice, který už v tu dobu měl vyřešené zvukové podmínky a některé poslední akce tam jsem si pochvaloval hodně, oproti starším. Už bylo všechno zařízeno tam, ale pak byl klub uzavřen a nahrazen tímhle novým, menším. Akce se přesunula takhle, jelikož nic vhodnějšího stejně nebylo dostupné. Až na nedostatek místa pro obecenstvo se Exit-us velice osvědčil.

C: Jaký byl vlastně prvotní impuls k tomu, že živě vystoupíte? Dá se říct, že ve vás tato myšlenka již dlouhodobě zrála a až nyní nastal ten pravý čas, nebo v tom bylo něco jiného?

Když budeme počítat i předchozí něco jako koncerty, byl to ve skutečnosti čtvrtý koncert Umbrtky, první byl v roce 2001 v sestavě Strastinen a Morbivod (plechové bicí + kytara a vokál) venku někde pod mostem, další dva byly ve stejné sestavě, akorát obohacené o pár jazzových hostů na improvizace, v letech 2007 a 2008 v plzeňské kavárně Jabloň. Sice se hrály staré skladby, ale ještě desetkrát hůř a nesmyslněji, než na albech. Byla to katastrofa, kterou už jsem pak nechtěl nikdy podobným způsobem opakovat, věnovali jsme se nadále pouze studiové tvorbě. Impulsů k uskutečnění tohoto pečlivě připravovaného vystoupení postupně přišlo několik. Jeden z prvních byl, když František Štorm říkal, že Master’s Hammer vystoupí, jen když my také. Následně jsme měli hrát se Stíny Plamenů na Brutal Assaultu, ovšem na poslední chvíli onemocněl bubeník, tak se Shindy ptal, jestli místo toho může přijet Umbrtka, anebo za rok jestli může přijet Umbrtka. To v tu chvíli samozřejmě nešlo. Za rok sice byly Stíny Plamenů už skutečně, ale mezitím jsme si nějak řekli, že když by se skladby Umbrtky nazkoušely právě s členy mých dalších kapel, bylo by to reálné a mohlo by to i dobře dopadnout. Další podporou byly četné výzvy ze stran posluchačů, až jsme se zkrátka do toho pustili.

C/J: Je jasné, že při množství skladeb, které UMBRTKA za svou existenci napáchal, se do setlistu mohl vejít pouze zlomek. Jak jste songy vybírali? Nějakým demokratickým hlasováním členů kapely nebo diktátem vrchního velitele (Tebe)? Určitě hrála roli délka songů, ale osobně bychom přivítali větší množství věcí z Iva a Demontáže na úkor starších věcí, ale to už je jen věc názoru, je nám jasné, že jste nemohli uspokojit všechny...

V první řadě jsme vybírali dle vůle Páně. Další kritérium byla délka skladeb a úroveň obtížnosti pro hraní naživo. Většina naší tvorby je tak zašmodrchaná, že těch hratelných skladeb není zas tak mnoho. Nevěděli jsme zpočátku, jak rychle a jak dobře to zkoušení půjde, takže zpočátku jsme vybrali ty skutečně primitivní skladby ze starších dob, a z těch novějších zkrátka sem tam něco, co vypadalo, že půjde dobře. Kdybychom se pokoušeli kupříkladu nazkoušet skladbu Salám dobyvatel, zabralo by to neúměrné množství času a nezbylo by na jiné, důležité skladby.

J: Spoustě lidí evidentně chyběla „Bába“, aktuální velehitovka. Proč na ni nedošlo?

Zkrátka už nezbyl čas na její nazkoušení, v určitý moment jsme playlist uzavřeli a zkoušeli jsme už jen opakovaně vybrané skladby, aby ty byly odehrány pořádně. Nebylo možné to dále rozšiřovat. Je pravda, že nás každou chvíli napadlo, co by s ještě dalo zahrát, Vezeme bábu mezitím bylo, ale bohužel.
 
C: Jak dlouho jste nacvičovali materiál? A co se týká koncertní sestavy – ta byla od začátku takto daná, nebo jsi měl v úmyslu pozvat ještě někoho, ale nakonec z toho sešlo?

Trvalo to skoro jeden rok, sestava byla skoro od začátku jasná, akorát nápad na zahrání i několika skladeb se zpěvačkou nebyl úplně na začátku, ale až po pár měsících, kdy vlastně skladby s ní teprve vznikly. Mám kolem sebe velice schopné lidi, s kterými jsem zvyklý hrát, všichni oslovení s účastí souhlasili, takže jsme se mohli hned pustit do zkoušení. Každý z nás to zkoušel hlavně sám, živých zkoušek proběhlo ale také hodně. Nějaký vážný nápad na dalšího hosta nebyl, takže jsme měli jasný cíl, nazkoušet co nejlépe přesně vybrané skladby. 

J: Sestavu podle bookletů i webu tvoří stále i Karl, který ale na koncertu (na pódiu) chyběl... Proč? Je plachý, nebo se jeho role v kapele postupně utlumuje? Už na Spočinutí nebyl jeho podíl asi zrovna velký...

Karl je stále normálním členem, přestože se na tvorbě samotné příliš nepodílí. Koncertu se účastnit symbolicky měl, ale kvůli nemoci to nakonec nezvládl. My nejsme normální kapela, kde by každý člen hrál na nějaký nástroj. Karl vždy obsluhoval „jiné stroje“. Umbrtkova legie vznikla jako skupina přátel se společnou fascinací určitými fenomény a se společnými aktivitami. V současnosti Karl bydlí daleko, máme velmi málo příležitostí na cokoli společného, ale na jeho členství to nic nemění. Na Spočinutí se nepodílel, ale je nyní na novém, již dokončovaném materiálu, tam ho skutečně znovu uslyšíte v hojné míře. 

C: Nenapadla tě ve skrytu duše myšlenka pozvat Františka Štorma, aby s vámi zapěl nějaký hit z Iva, kde ve studiové podobě hostoval?

Nápad by tu byl, bylo by to skvělé, ale předpokládali jsme, že by se do toho Franta asi moc nehrnul a určitě bychom se nepokoušeli o nějaké přitroublé přemlouvání. Také se dalo předpokládat, že tou dobou bude v Indii, tak jsme ani tenhle nápad nerozvíjeli. 

C: Kolik přemlouvání stálo přesvědčit slečnu Jitku (?), aby s vámi vylezla na pódium? Jak ona komentovala to, co se v sobotu dělo a jak se jí zpívalo před pro ni netradičním publikem?

V našich kruzích skutečně nikdy nebylo užito formy přemlouvání či jakéhokoli jiného nátlaku. V určité chvíli přišel nápad, že by bylo zajímavé, kdyby se odehrálo několik skladeb s ní, a ona se zájmem souhlasila. Je pravda, že publikum i jeho množství pro ni netradiční bylo, také měla trochu obavy, jak ji a její projev převážně metaloví příznivci Umbrtky přijmou. Dopadlo to ovšem podle našich postřehů přesně podle očekávání, část lidí na ni byla zvědavá a přijali ji s nadšením, část to brala neutrálně, část byla zaskočená a část třeba i znechucená. Ale tak to u Umbrtky bylo vždycky, když jsme přišli s něčím nezvyklým v naší předchozí tvorbě. Vždy nám bylo jedno, jaké budou reakce. Ještě poznámka, Jitka se nejmenuje, to tam někdo začal jenom z legrace volat, jelikož na pódiu lehce připomínala Jitku Molavcovou. Celkově z koncertu byla nadšená stejně hodně jako ostatní účinkující.

J: Už je možné odtajnit její identitu? Nějaké drby jsem zaslechl – že jde o dívku, která účinkovala v nějaké té pološílené televizní soutěži a proto nemohla být uvedena v bookletu Spočinutí... Nejde mi jen o jméno, spíš kde se vzala, co má za sebou a před sebou, jak ji Umbrtka baví a proč se s tou vaší partou vůbec dala dohromady?

To jsou drby opravu hrubě mimo realitu, kdo to tvrdil? (Zapíšeme si jeho jméno.) Přesná identita by těžko někomu z metalových kruhů něco řekla, užívejme pro ni přezdívku Myš.len.ka. Vzala se v Plzni, se Strastinenem se znají ze školy, také se shodou okolností zná s různými lidmi, které my známe. V době těsně před vznikem alba Spočinutí přišel Strastinen s nápadem využít ženský zpěv, a hned ve větším rozsahu, mě ta myšlenka přišla v tu chvíli také zajímavá, tou dobou jsem i poslouchal nějaké inspirativní věci s českým ženským zpěvem. Zbývalo tedy najít zpěvačku, která bude mít zájem a chuť spolupracovat, bude se nám její hlas líbit a zkrátka když vycítíme, že je to ono. Než jsme začali nějak aktivně hledat, stalo se, že kamarád kytarista, co nám také nahrál pár sól, přišel do hospody se slečnou, která má zkušenosti se zpěvem. Inu dali jsme se do řeči, až jsme zjistili, že jsme se i v minulosti párkrát viděli, že má některé moje starodávné black metalové nahrávky. Rychle tedy přišla řeč na zpěv pro Umbrtku, nějaký čas potom vznikla první skladba a v tu chvíli bylo jasné, že jsme našli, co jsme hledali. A to jsme ani prakticky nehledali. Že to přišlo takhle jakoby náhodně, to přisuzujeme vůli Páně Umbrtky, náhoda to být nemohla. Umbrtka a Jeho prachmatický svět je jí docela blízký, má podobné vnímání a cítění věcí a některých směrů hudby, občas se účastní i okruhů nebo diskusí k věci v hospodě, samotného Pána U Kostečků také zahlédla a také ví, kde bydlí. Umbrtka jí skutečně baví, také jsme dobří přátelé, takže z toho plyne plán na další společnou tvorbu. 

J: Pan Strastinen měl trochu potíže se stabilitou i orientací na pódiu, nejednou jsi jej počastoval ne zrovna vřelým pohledem... (úsměv) V diskuzi k reportu sice píšeš o předem připraveném představení, ale na fleku jsi mi přišel trochu nervní a „zlý“, když jsi Strastinena s Wellem „vykázal“ na okraj (pódia)...

Skutečně to bylo hrané a plánované, hráli jsme to všichni evidentně přesvědčivě, jsme zřejmě dobří herci. On možná opravdu nějaký alkohol vypil, ale v minimální míře, na příslušnou roli to nemělo vliv. Určitě jsem na něj nebyl zlý, vždyť jsem mu pak dal na pódiu pusu, což je projev docela něčeho jiného.

C: Dalšího koncertního vystoupení se asi zcela nezříkáte, ale v dohledné době o žádné koncertní akci zřejmě neuvažujete... Nebo se pletu?

Na to je teď brzy, jistě se takového nápadu absolutně nezříkáme, když se to napoprvé takhle vydařilo, ale zatím nic přesného neplánujeme. Pokud další vystoupení bude, bude to chtít do toho zas vnést něco málo jiného nebo nového. Úplně hrubá vize, co mě napadá, že kdyby další koncert byl, byl by tentokrát v Plzni, nazkoušelo by se pár jiných skladeb, a jako specialita by mohlo být odehráno pár skladeb projetku War For War. Ale nepředbíhejme.

C: Co máte v plánu teď? Na novém albu Umbrtky pracujete, kdy je naplánované vydání a můžeš prozradit něco z kuchyně? Jakým směrem se tentokrát vydáte a čím nás budete šokovat?
 
Teď máme z 95 procent připraven materiál na minialbum „Kofroň, Kudrna & Weiner“, které bude obsahovat tři nebo čtyři nové skladby, které nikde jinde nebudou, a jako bonus nově nahranou Umbrtkovu tramvaj, v plánu je vypustit tohle minialbum pouze ke stažení, ale není vyloučeno, že by bylo na CD. To se patrně podaří vypustit už v březnu. Následovat bude dlouhohrající řadové album „Selement“, které už je také připravené z 95 procent. Obě alba patrně nebudou nějak zásadně šokující, neboť se bude jednat v drtivé většině o black metal a prachmatický šedý metal. Budou tam slyšet jasné vazby na alba Dělnický a bezdomovecký šedý metal, Nad propastí dne a Úplná demontáž lidstva, takže kdo to zná, neměl by být ničím zásadně zaskočen, a ani zklamán. Materiálu je to velké množství, album Selement bude mít rovných 80 minut, minialbum asi 25 minut. Zřejmě připravíme také nový videoklip. Jelikož tyto materiály už jsou skoro hotové, pomýšlíme, jak je to u nás zvykem, už na další tvorbu. Předně máme v plánu pop rockové album, které bude celé zpívat zpěvačka, sami jsme zvědaví, co přijde. Máme hrubou vizi některých motivů, co by tam měly být, a mnoho dalšího vznikne průběžně. Vedle tohoto máme představu o několika radikálních EBM skladbách, které buď budou součástí nějakého dalšího různorodého díla, anebo pokud bude víc nápadů podobného druhu, mohlo by z toho být celo EBM album. Ale to už je skutečně hodně vzdálená budoucnost.  

Otázky pokládali:

C – Coornelus
J – Johan

REPORT