Koncem léta proběhla v kapele poměrně nečekaná změna v sestavě, když se Törr vrátil opět k tříčlenému složení a novým baskytaristou se stal Honza „Bart“ Bartoš.
S Davidem a Tomášem jsem hráli cca rok a říkali jsme si s Radkem, že to pořád nějak není ono.
Nefungovala tam taková ta muzikantská chemie a myšlenka, že s druhou kytarou to bude větší maso, se nějak dle našeho pocitu nenaplnila. No a tak jsme se rozhodli, že se vrátíme ke klasické törrácké sestavě ve třech.
Co bylo hlavním důvodem této rošády? Sehrály v tom třeba nějakou roli i poměrně negativní reakce části fanoušků na pódiovou prezentaci bývalých členů Tomáše Eislera a Davida Hradílka?
To bych ani neřekl, že by v tom sehrály roli negativní reakce na tuto sestavu. Už jsem na to v podstatě odpověděl v předchozí otázce.
Kdy přesně jste se vlastně rozhodli pro změnu a jakým způsobem se k vám dostal zrovna Bart?
Koncem léta už jsme ladili skladby na nové CD a to i s Davidem a Tomášem. Ale jak už jsem řikal, s Radkem jsme se stejně rozhodli, že se vrátíme ke tříčlenné sestavě i za cenu, že basáka hned nenajdeme a odjedeme do studia s tím, že všechny bass party natočím sám, neb jsme věděli, že by bylo blbý nechat Davida a Tomáše to natočit a pak se s nima rozejít. Na Bárta nám dal tip Tonda Rauer a po jedný studiový zkoušce bylo rozhodnuto.
Je tohle složení pro nejbližší období definitivní nebo se budete třeba snažit obsadit i místo druhé kytary?
Sestava ve třech je momentálně definitivní.
Po pěti letech od poslední řadovky „Törritorium“ vyšla na začátku listopadu nová fošna nazvaná „Tempus Fugit“. Veškerý materiál obsažený na CD pochází z tvojí autorské dílny, zajímalo by mě, jak dlouho jsi vlastně na přípravě skladeb pro tohle album pracoval?
No musím říct, že na materiálu pro „Tempus Fugit“ jsem dělal cca rok.
Nebyla třeba trochu nevýhoda, žes byl při práci na CD odkázán pouze sám na sebe, potažmo na nějakou dílčí spolupráci s Radkem? Mám tím hlavně na mysli, že v době vzniku nových věcí nebyla kapela kompletní.
Ne to je v pohodě, to mi nevadí. Skladby tvořím kompletní ve svým studiu, takže po natočení je už znát konkrétní výsledek – prostě hotový song, přesně tak jak si to představuju a jak to cejtim. S Radkem pak doladíme aranže a on si tam udělá svoje bubny.
Bez zajímavosti určitě není, že vzhledem k výše popsaným personálním změnám se na nahrávce podíleli celkem čtyři baskytaristé, včetně tebe samotného. Největší prostor však dostal Miloš Doležal junior. Proč jste se rozhodli právě pro něj? Bylo to i toho důvodu, že se natáčelo v Haciendě?
Určitě. V prvním kole jsem natočil komplet basu. Pak se tam objevil Miloš jr. a v rámci toho, že jsme s Radkem věděli, jakej je to mistr svého řemesla, požádali jsme ho, jestli by nám nějaký songy nepřetočil. No a bylo. Šlo nám samozřejmě o výsledek a bylo jasný, že v jeho podání to bude mazec. V průběhu natáčení jsme do studia pozvali na zkoušku Bárta a když jsme zjistili, že to je náš člověk, tak natočil 2 songy.
Vydání CD provázela celkem velká očekávání, hodně fandů bylo zvědavo, jak se vypořádáte s odchodem bývalého dlouholetého člena Vlasty Henycha. Cítil jsi sám na sobě nějaký větší tlak, než obvykle bývá zvykem, nesvazovalo tě to při práci?
Vůbec ne, byla to výzva.
Jak jsem už uvedl, deska je venku pouze krátkou dobu, přesto předpokládám, že nějaké reakce od posluchačů už se k vám donesly. Takže jaké jsou?
Jsou kladný, fandům se to líbí!
Já sám mám z nového alba dosti smíšené pocity, na jednu stranu jsou tam velmi dobré pecky jako „To smrt jsem já“, „Tempus Fugit“ nebo „Básníci doby“, na stranu druhou mi další věci přijdou hodně podobné, opakují se zde v podstatě dva vzorce, kdy jsou songy buďto zběsile rychlé nebo se střídá rychlá pasáž s pomalou, doplněná kytarovou parádou.
Na to těžko odpovědět, prostě to tak je (smích).
Naprosto nepovedený se mi místy zdá zvuk bicích, které jsou hodně vytažené a přehlušují vše kolem. To byl váš záměr, dostat to do takové polohy?
Ano, tentokrát jsme chtěli, aby zvuk bicích byl lehce dominantní a to kvůli dynamice. Výsledný sound je vždy o kompromisech, neb v našich končinách není čas míchat desku třeba půl roku aby to bylo úplně tak, jak by všichni chtěli. Celkově jsme se soundem ale spokojeni.
Obal CD mi na první pohled přijde poměrně jednoduchý, ale předpokládám, že jeho zpracování má souvislost s textovou složkou alba. Můžeš nám trochu poodhalit obsah textů, jaká témata jsi při psaní volil….
Co se týče textů je to tak, že vždy mi muzika evokuje určitou atmosféru. Na základě pocitů a nálad pak texty skládám. Takže je to o citech, mystice…, tajemnu….
Novinku vydáváte ve vlastní režii, což asi mnohé fandy u tak zavedeného jména, jakým Törr je, docela překvapí. Předpokládám tedy, že je to pro vás mnohem lepší varianta, než spolupráce s nějakou firmou. Nebo snad nebyl ze strany vydavatelů zájem?
Prvoplánovitě jsme šli do toho, že tento titul vyjde v naší režii. Chtěli jsme aby byla šance, že se CD zaplatí, neb náklady, které do toho vstupují nejsou malé. Honoráře od renomovaných vydavatelů za prodej by pokryly sotva 30% veškerých nákladů na vydání CD.
Dostane se CD i do běžné distribuce nebo budete využívat především prodej prostřednictvím koncertů a e – shopu?
CD je v distribuci firmy Popron a v řetězcích Bontonland.
Někde už jsem zaregistroval, že se chystáte natočit i klip. Prozradíš nám nějaké podrobnosti, na jakou skladbu atd.?
Ano, klip bychom měli točit na začátku příštího roku a o skladbě zatím ještě není 100% rozhodnuto.
Kolik věcí z „Tempus…“ mohou fanoušci momentálně slyšet na vašich vystoupeních?
Momentálně hrajem 4 songy z „Tempus Fugit“ a postupem času jich bude víc.
Zmínit bychom určitě měli, že i jak ty sám uvádíš, kapela letos slaví 25 let svého tak zvaného metalového období (datováno od roku 1986). Chystáte k tomuto výročí vyjma vydání nové desky ještě nějakou jinou specialitku?
Ne, oslavili jsme to vydáním „Tempus Fugit“. Na nic jinýho bohužel nezbyl čas, tak snad příště!
Nesmíme zapomenout ani na to, že v létě vyšlo pod křídly tištěného metalového magazínu Pařát tributní CD Törru – „Institut černého kovu“. Rád bych se zeptal, co pro tebe, jako muzikanta, kterému tímto způsobem vyjádřilo svůj hold několik domácích kapel, vůbec znamená? Bereš to jako určitý druh ocenění?
Ano, je to určitej druh ocenění a úcty k muzice, kterou děláme. Moc všem zúčastněným tímto díky.
Vy sami jste se v letošním roce rovněž jednoho takového projektu zúčastnili a to konkrétně tributu Jirky Schelingera. Jaký je tvůj osobní vztah k tomuto zpěvákovi a kdybychom trochu zaspekulovali, kde si myslíš, že by se Jirka, pakliže by stále byl mezi námi, na současné domácí scéně pohyboval? Byl by to třeba takový náš český Ozzy? (úsměv)
Jirky je hrozná škoda. Pokud by žil, dokázal by určitě velký věci. Jeho hardrockový songy jsou výborný. Role českýho Ozzyho by mu slušela!
Závěrem bych se ještě rád zeptal, jakým stylem „přepínáš“ mezi Alkeholem a Törrem, zvlášť třeba na fesťácích, kde pár hodin po sobě vystupují obě kapely. Přece jenom se obsahově jedná o hodně jinou tvorbu a z rozjuchaných vysmátých textů musíš přehodit do morbidnější polohy, to samé i kytarově. Nepřipadáš si někdy trochu jako schizofrenik (úsměv), že se v tobě v podstatě skrývají dva odlišní muzikanti?
Jo, na to se mi ptá hodně lidí. Ale je to v pohodě. Mám rád více druhů muziky, jako ostatně spousta lidí a tak mne baví hrát jak v Alkeholu, tak v Törru. A muzika je pro mne vlastně jen jedna – ta moje, takže s „ přepínáním“ nemám problém.
Oto moc děkuju za rozhovor a závěrečné slovo je na tobě.
Zdravím tímto všechny čtenáře Fobiazinu a těším se na vás, kteří jste fandové Törru, na brzkou viděnou na jarním tour!!!
Ota
RECENZE
www.torr.cz
S Davidem a Tomášem jsem hráli cca rok a říkali jsme si s Radkem, že to pořád nějak není ono.
Nefungovala tam taková ta muzikantská chemie a myšlenka, že s druhou kytarou to bude větší maso, se nějak dle našeho pocitu nenaplnila. No a tak jsme se rozhodli, že se vrátíme ke klasické törrácké sestavě ve třech.
Co bylo hlavním důvodem této rošády? Sehrály v tom třeba nějakou roli i poměrně negativní reakce části fanoušků na pódiovou prezentaci bývalých členů Tomáše Eislera a Davida Hradílka?
To bych ani neřekl, že by v tom sehrály roli negativní reakce na tuto sestavu. Už jsem na to v podstatě odpověděl v předchozí otázce.
Kdy přesně jste se vlastně rozhodli pro změnu a jakým způsobem se k vám dostal zrovna Bart?
Koncem léta už jsme ladili skladby na nové CD a to i s Davidem a Tomášem. Ale jak už jsem řikal, s Radkem jsme se stejně rozhodli, že se vrátíme ke tříčlenné sestavě i za cenu, že basáka hned nenajdeme a odjedeme do studia s tím, že všechny bass party natočím sám, neb jsme věděli, že by bylo blbý nechat Davida a Tomáše to natočit a pak se s nima rozejít. Na Bárta nám dal tip Tonda Rauer a po jedný studiový zkoušce bylo rozhodnuto.
Je tohle složení pro nejbližší období definitivní nebo se budete třeba snažit obsadit i místo druhé kytary?
Sestava ve třech je momentálně definitivní.
Po pěti letech od poslední řadovky „Törritorium“ vyšla na začátku listopadu nová fošna nazvaná „Tempus Fugit“. Veškerý materiál obsažený na CD pochází z tvojí autorské dílny, zajímalo by mě, jak dlouho jsi vlastně na přípravě skladeb pro tohle album pracoval?
No musím říct, že na materiálu pro „Tempus Fugit“ jsem dělal cca rok.
Nebyla třeba trochu nevýhoda, žes byl při práci na CD odkázán pouze sám na sebe, potažmo na nějakou dílčí spolupráci s Radkem? Mám tím hlavně na mysli, že v době vzniku nových věcí nebyla kapela kompletní.
Ne to je v pohodě, to mi nevadí. Skladby tvořím kompletní ve svým studiu, takže po natočení je už znát konkrétní výsledek – prostě hotový song, přesně tak jak si to představuju a jak to cejtim. S Radkem pak doladíme aranže a on si tam udělá svoje bubny.
Bez zajímavosti určitě není, že vzhledem k výše popsaným personálním změnám se na nahrávce podíleli celkem čtyři baskytaristé, včetně tebe samotného. Největší prostor však dostal Miloš Doležal junior. Proč jste se rozhodli právě pro něj? Bylo to i toho důvodu, že se natáčelo v Haciendě?
Určitě. V prvním kole jsem natočil komplet basu. Pak se tam objevil Miloš jr. a v rámci toho, že jsme s Radkem věděli, jakej je to mistr svého řemesla, požádali jsme ho, jestli by nám nějaký songy nepřetočil. No a bylo. Šlo nám samozřejmě o výsledek a bylo jasný, že v jeho podání to bude mazec. V průběhu natáčení jsme do studia pozvali na zkoušku Bárta a když jsme zjistili, že to je náš člověk, tak natočil 2 songy.
Vydání CD provázela celkem velká očekávání, hodně fandů bylo zvědavo, jak se vypořádáte s odchodem bývalého dlouholetého člena Vlasty Henycha. Cítil jsi sám na sobě nějaký větší tlak, než obvykle bývá zvykem, nesvazovalo tě to při práci?
Vůbec ne, byla to výzva.
Jak jsem už uvedl, deska je venku pouze krátkou dobu, přesto předpokládám, že nějaké reakce od posluchačů už se k vám donesly. Takže jaké jsou?
Jsou kladný, fandům se to líbí!
Já sám mám z nového alba dosti smíšené pocity, na jednu stranu jsou tam velmi dobré pecky jako „To smrt jsem já“, „Tempus Fugit“ nebo „Básníci doby“, na stranu druhou mi další věci přijdou hodně podobné, opakují se zde v podstatě dva vzorce, kdy jsou songy buďto zběsile rychlé nebo se střídá rychlá pasáž s pomalou, doplněná kytarovou parádou.
Na to těžko odpovědět, prostě to tak je (smích).
Naprosto nepovedený se mi místy zdá zvuk bicích, které jsou hodně vytažené a přehlušují vše kolem. To byl váš záměr, dostat to do takové polohy?
Ano, tentokrát jsme chtěli, aby zvuk bicích byl lehce dominantní a to kvůli dynamice. Výsledný sound je vždy o kompromisech, neb v našich končinách není čas míchat desku třeba půl roku aby to bylo úplně tak, jak by všichni chtěli. Celkově jsme se soundem ale spokojeni.
Obal CD mi na první pohled přijde poměrně jednoduchý, ale předpokládám, že jeho zpracování má souvislost s textovou složkou alba. Můžeš nám trochu poodhalit obsah textů, jaká témata jsi při psaní volil….
Co se týče textů je to tak, že vždy mi muzika evokuje určitou atmosféru. Na základě pocitů a nálad pak texty skládám. Takže je to o citech, mystice…, tajemnu….
Novinku vydáváte ve vlastní režii, což asi mnohé fandy u tak zavedeného jména, jakým Törr je, docela překvapí. Předpokládám tedy, že je to pro vás mnohem lepší varianta, než spolupráce s nějakou firmou. Nebo snad nebyl ze strany vydavatelů zájem?
Prvoplánovitě jsme šli do toho, že tento titul vyjde v naší režii. Chtěli jsme aby byla šance, že se CD zaplatí, neb náklady, které do toho vstupují nejsou malé. Honoráře od renomovaných vydavatelů za prodej by pokryly sotva 30% veškerých nákladů na vydání CD.
Dostane se CD i do běžné distribuce nebo budete využívat především prodej prostřednictvím koncertů a e – shopu?
CD je v distribuci firmy Popron a v řetězcích Bontonland.
Někde už jsem zaregistroval, že se chystáte natočit i klip. Prozradíš nám nějaké podrobnosti, na jakou skladbu atd.?
Ano, klip bychom měli točit na začátku příštího roku a o skladbě zatím ještě není 100% rozhodnuto.
Kolik věcí z „Tempus…“ mohou fanoušci momentálně slyšet na vašich vystoupeních?
Momentálně hrajem 4 songy z „Tempus Fugit“ a postupem času jich bude víc.
Zmínit bychom určitě měli, že i jak ty sám uvádíš, kapela letos slaví 25 let svého tak zvaného metalového období (datováno od roku 1986). Chystáte k tomuto výročí vyjma vydání nové desky ještě nějakou jinou specialitku?
Ne, oslavili jsme to vydáním „Tempus Fugit“. Na nic jinýho bohužel nezbyl čas, tak snad příště!
Nesmíme zapomenout ani na to, že v létě vyšlo pod křídly tištěného metalového magazínu Pařát tributní CD Törru – „Institut černého kovu“. Rád bych se zeptal, co pro tebe, jako muzikanta, kterému tímto způsobem vyjádřilo svůj hold několik domácích kapel, vůbec znamená? Bereš to jako určitý druh ocenění?
Ano, je to určitej druh ocenění a úcty k muzice, kterou děláme. Moc všem zúčastněným tímto díky.
Vy sami jste se v letošním roce rovněž jednoho takového projektu zúčastnili a to konkrétně tributu Jirky Schelingera. Jaký je tvůj osobní vztah k tomuto zpěvákovi a kdybychom trochu zaspekulovali, kde si myslíš, že by se Jirka, pakliže by stále byl mezi námi, na současné domácí scéně pohyboval? Byl by to třeba takový náš český Ozzy? (úsměv)
Jirky je hrozná škoda. Pokud by žil, dokázal by určitě velký věci. Jeho hardrockový songy jsou výborný. Role českýho Ozzyho by mu slušela!
Závěrem bych se ještě rád zeptal, jakým stylem „přepínáš“ mezi Alkeholem a Törrem, zvlášť třeba na fesťácích, kde pár hodin po sobě vystupují obě kapely. Přece jenom se obsahově jedná o hodně jinou tvorbu a z rozjuchaných vysmátých textů musíš přehodit do morbidnější polohy, to samé i kytarově. Nepřipadáš si někdy trochu jako schizofrenik (úsměv), že se v tobě v podstatě skrývají dva odlišní muzikanti?
Jo, na to se mi ptá hodně lidí. Ale je to v pohodě. Mám rád více druhů muziky, jako ostatně spousta lidí a tak mne baví hrát jak v Alkeholu, tak v Törru. A muzika je pro mne vlastně jen jedna – ta moje, takže s „ přepínáním“ nemám problém.
Oto moc děkuju za rozhovor a závěrečné slovo je na tobě.
Zdravím tímto všechny čtenáře Fobiazinu a těším se na vás, kteří jste fandové Törru, na brzkou viděnou na jarním tour!!!
Ota
RECENZE
www.torr.cz
