 |
 |
 |
RSS kanál
12. 12. 2011EUTHANASIA – IV
EUTHANASIA – IV
CD 2011, vlastní náklad
|
Dlouhých sedm let trvalo, než havířovská EUTHANASIA přišla s následovníkem alba Requiem: Songs for..., které tehdy vyšlo pod Crystalem. V pořadí čtvrtou desku si nyní kapela vydává sama, původně plánovaný název Trilogy vzal za své a nahradila jej římská čtyřka. Ta se na obalu ztrácí v pravém horním rohu, v protilehlém se nachází zmodernizované logo, jako hlavní motiv slouží nějaký špatně viditelný obrázek ležící postavy... Titulka nic moc, vnitřek ještě o poznání slabší... Koláže fotek jak z roku 1985, nesmyslné míchání různých druhů písma, neviditelné fotky schované za psaným textem... a odpudivá zadní strana obalu s ohyzdným fontem – artwork je pro tuhle patlaninu hodně silné slovo. Nechápu, proč při dnešních možnostech kapela vyleze před lidi s takovou grafickou marností... Pochvalu naopak zaslouží vložený trojlist s překlady textů do češtiny, který je výtvarně lepší než celý booklet. Kapela v mezidobí přišla o stálou obsluhu kláves i permanentně hostujícího houslistu, nicméně na nahrávání si pozvala bývalou klávesistku Lucii Tomanovou a tenké struny houslí vyměnila za o něco silnější struny violoncella, také v rukou hosta, Ondřeje Tylečka, kterého asi mnozí registrují v sestavě HYPERION. Jinak jsou tu staří známí, Sikki zpívající a basující, Honza bubnující a Pedy s Yabbackem s kytarami. A jestliže základ kapely zůstal pohromadě, je nasnadě, že žádný stylový přemet se nekoná a EUTHANASIA pokračuje v tom, co produkuje už od alba Ceremony of Innocents (2002), takže sází na melancholickou atmosféru, chytlavé melodie a převládající čistý zpěv. Tu a tam se ještě objevují ozvěny doommetalových kořenů, ale většinou převládají tempa střední a svižná. Úvodní skladba No Prayer Left se objevila na Promu 2008, tady je vcelku pochopitelně v nové, přearanžované verzi, a mně se novější provedení líbí o poznání více, třeba už jen díky absenci hrubého řevu, který nyní nahradil projev o poznání sofistikovanější, byť ne zcela čistý. A samozřejmě, hlavní melodický motiv je chytlavý a nakažlivý. Dvojka The Summer Night End plyne pomalu, je to takový příjemný doom rock, s občasnou recitací, prolínajícími se kytarovými vyhrávkami a tepajícími bicími. Hit z toho asi nebude, ale vyložená vycpávka to není, i když mi přijde příliš dlouhá... Trochu experimentování na úvod Strangers In Our Homes, natahovaný úvod, ale když se song rozjede, celkem |
|
zabírá, hlavně dlouhá kytarová pasáž je zajímavá. Ale pořád to není vyložený hit. Ten přichází až teď a jmenuje se Revelation. Z nenápadného úvodu písnička roste díky tónům violoncella a kláves do krásy, aby se po melancholickém začátku rozjela svižná jízda s nakažlivými melodiemi – palec nahoru poprvé. Akustická kytara načíná druhou polovinu alba, nicméně postupně sound houstne a z Crimes Against Humanity se klube nejtvrdší položka, i kvůli drsnějšímu zpěvu. Snad jen ta pomalá pasáž uprostřed je dlouhá příliš. Dead Angel Rising opět zdobí violoncello, opět se střídají dvě polohy – převládající romantická a minoritní ostřejší, Sikki si hraje se zpěvem a opět nechybí pestrá kytarová práce ani klávesy, a opět se to poslouchá moc příjemně. Vrcholem nahrávky je Voluntary Slaves. I ta se objevila na již vzpomínaném promu, violoncello tady opět nahrazuje housle, jinak jsou obě verze hodně podobné a těží z toho, že Sikki napsal velmi chytlavé melodie; tu stěžejní marně vyháním z hlavy a pohvizduju si ji, kudy chodím... (úsměv). V podobném duchu album končí, i Confession To Stars má hitový potenciál, povedly se i sborové zpěvy, se kterými pomohli další dva hosté. Texty se pohybují v rovině vztahů (samozřejmě špatně končících), nechybí trápení, hledání, samota... Jen jeden text se výrazně vymyká – jako inspirace posloužil slavný román E. M. Remarqua Na západní frontě klid a Sikki ve Voluntary Slaves popisuje pocity mladého vojáka, který předčasně dospěl a zažívá hrůzy války (stejně jako hlavní hrdina knihy). Zvuk alba je kvalitní, točilo se ve dvou studiích (Mroš a Artvox) pod dohledem Radima Mroše Vaňka, kterému do toho „kecala“ celá kapela. Zvuk je takový pěkně čitelný, nic se s ničím nepere... prostě pohoda. Jako bonus je na CD umístěn klip ke skladbě Identity z minulého alba. Seznam skladeb:
Čas: 43:51 ROZHOVOR www.euthanasia-czech.com www.bandzone.cz/euthanasia |
;)
Reklama
Partnerské weby
