Klasický report začneme zveřejňovat nejspíše od čtvrtka 18.8. – letos to bude trochu odlišné od minulých let, protože jsme nepsali online reportáž přímo v areálu, ale každý redaktor pracoval nezávisle na ostatních doma. Takže si budete moci přečíst třeba zcela odlišné názory na některé kapely, třeba hodně podobné názory na některé kapely a o některých kapelách si třeba nepřečtete nic (úsměv).
Vstup
Lamentování na nezvládnutou středeční anabázi jste si mohli přečíst ve výše zmiňovaném reportíku ze středy. Podobná fronta ale čekala i ty, kteří dorazili ve čtvrtek odpoledne. Spousta návštěvníků ani pořádně nevěděla, kam mají se vstupenkami z předprodeje jít, takže se stávalo, že vystáli nesprávnou frontu (třeba na nákup vstupenek na místě), aby se dověděli, že se mají odebrat do fronty číslo dvě. Opět jedno okno, ve kterém probíhala kontrola vstupenek tak, že se na každou podívali proti zapnuté lampičce... Trvalo to dlouho a bylo to otravné. Nechápu, že středa pořadatele nepoučila.
Další věci ale fungovaly bezvadně – u vstupních boxů se odpoledne žádné dlouhé fronty netvořily, ochranka byla rozumná a nezaznamenal jsem žádné konflikty ani zbytečné šikanování příchozích.
Dramaturgie, harmonogram
Je jasné, že všem se zavděčit nelze, ale myslím, že letošní startovní pole muselo uspokojit téměř všechny. Výsledkem byla situace, kdy prakticky na všechny kapely byl prostor pod pódiem zaplněný, často přeplněný (úsměv). Někteří nadšenci čekali na své oblíbence třeba celý set kapely na vedlejším pódiu. Rozumné střídání žánrů fungovalo výborně, takže si každý měl podle svých preferencí možnost dojít někam oddychnout nebo nakoupit. Viděl jsem (někdy částečně) zhruba polovinu kapel a jen jednou jsem zažil, že posluchači houfně odcházeli (GENITORTURERS).
Proti loňsku došlo k jediné změně programu – DAGOBA nestihli své vystoupení (v zákulisí se spekulovalo, že nebyli ráno schopni pohybu – úsměv), takže se posunuli na úplný závěr festu. Jinak vše šlapalo perfektně a harmonogram byl dodržován skoro na minutu – občas kapela dohrála dříve, než bylo psáno, takže když někdo vyrazil na poslední tři songy, dočkal se třeba jen dvou…
Léty prověřená velká obrazovka samozřejmě opět potěšila, hlavně ty, kteří netoužili po davovém prostředí a dávali přednost ústraní.
Zvuk a osvětlení pódií
Výborná práce!!! Zvuk byl takřka neustále skvělý, výjimky by člověk spočítal na prstech jedné ruky. Občas sice něco málo zahaprovalo, ale velmi rychle došlo k nápravě a možná byla na vině i kapela. Jediné výrazné zklamání – SEPTICFLESH, ke kterým se vrátíme v reportu.
Areál
Vyzkoušená pevnost v Josefově má svá pozitiva i negativa, tím největším negativem je omezená možnost si někam sednout. Sice funguje horní přírodní tribuna, kolem dlouhé zdi naskládané palety nebo palouk uprostřed metal marketu, ale to je jednak nepříliš pohodlné, jednak je kapacita omezená...
Osvětlení areálu
Další mínus. Některá místa byla osvětlena prachbídně, hlavně zadní cesta mezi „hlavním náměstím“ a „zónou kultury a oddechu“ se v noci měnila v zónu tmy. Od čtvrtka se sice objevily dva halogeny, ale ty celou cestičku neosvítily. Podobné, nebo ještě horší, to bylo v ulici s občerstvením. Situaci by snadno řešil kabel natažený po zdi, na kterém by co dva tři metry visela normální žárovka...
Občerstvení a vratné kelímky
Na festivalové poměry byla strava v areálu hodně pestrá, výběr byl bohatý a ceny zůstaly zhruba na loňské úrovni. Za nějaké dva tři žetony se člověk celkem slušně najedl, ať už byl masožravec, nebo vegetarián, za jeden žeton slušně napil (úsměv). Fronty se u jídla netvořily, v pivních stanech na okraji taky ne, jen výčep nejblíže pódiu byl v obležení žíznivců. Hlavním festivalovým pivem byl opět desetistupňový Gambrinus přezdívaný průtokáč, k mání byla i další piva (Prazdroj, nealko, černé pivo...), fungovala vinotéka i bar s destiláty, točilo se několik druhů nealka – prostě v tomto směru spokojenost.
Již jednou propírané kelímky se ukázaly jako šťastný tah. Areál byl v mezích možností čistý, žádné brodění mořem kelímků se nekonalo. Pořád si ale myslím, že možnost vracet kelímek kdykoliv a tak často, jak by kdokoliv chtěl, mohlo zůstat zachováno. Machinace s kelímky, kvůli které byla možnost kelímek vrátit jen čtyřikrát, podle mě vůbec nehrozí. Každý si své pivko bedlivě hlídá a „zabránění krádežím rozpitého piva“, čímž je limit vysvětlován, si nedovedu představit. Kdo nechá na stole pivo bez dozoru? Jedině sešrotovaný návštěvník, kterému ale není problém odcizit ani vratný kupónek... A hlavně – zcela vymizelo házení kelímků s pivem do lidí – což oceňuji ze všeho nejvíc.
Taky bychom měli uvést na pravou míru úsporu nákladů za odvoz odpadu – podle programu se loni vyprodukovalo 50 tun odpadu, což znamená řádově desetitisíce za odvoz. Zajímavější úspora je na kelímcích, kterých mohlo za víkend padnout za vlast třeba půl milionu... A další úspora přišla s vratnými kelímky, které si řada návštěvníků odvezla domů jako suvenýr, takže záloha se nevracela (a pořizovací cena kelímku jistě nebyla oněch 30 Kč). Ale o to nejde – je jasné, že festival je ekonomicky velmi náročný a ze vstupného se ufinancovat nedá.
Hygiena
Částečná spokojenost, částečná nespokojenost... Osvědčené rakety fungovaly bezvadně, na klasickou „toiku“ jsem v areálu nezavítal. Co mi ale hodně vadilo, byla nemožnost opláchnout si na více místech ruce nebo obličej čistou vodou. Jediné místo v celém areálu je prostě málo. Proč nebyla umývátka alespoň v metal marketu?
Počasí
To sice organizátoři ovlivnit nemohou, ale letos měli z pekla štěstí. Nedokážu si představit lepší – cca pět minut deště za čtyři dny a celkově příjemné teplo (nikoliv vedro) lze v letošním létě považovat za velký zázrak. Možná i díky skvělému počasí vydržely davy lidí dlouho do noci – neobtěžoval je ani chlad, ani vyčerpání z případných pařáků.
Počet fanoušků
Kdesi na internetu se sice psalo o 20 – 25 tisících, ale to mi přijde jako klasické novinářské přehánění. Lidí asi bylo o něco víc než loni, ale nikoliv dramaticky. Odhad: 18 000 (???).
Fotky: Coornelus, Dave
Vstup
Lamentování na nezvládnutou středeční anabázi jste si mohli přečíst ve výše zmiňovaném reportíku ze středy. Podobná fronta ale čekala i ty, kteří dorazili ve čtvrtek odpoledne. Spousta návštěvníků ani pořádně nevěděla, kam mají se vstupenkami z předprodeje jít, takže se stávalo, že vystáli nesprávnou frontu (třeba na nákup vstupenek na místě), aby se dověděli, že se mají odebrat do fronty číslo dvě. Opět jedno okno, ve kterém probíhala kontrola vstupenek tak, že se na každou podívali proti zapnuté lampičce... Trvalo to dlouho a bylo to otravné. Nechápu, že středa pořadatele nepoučila.
Další věci ale fungovaly bezvadně – u vstupních boxů se odpoledne žádné dlouhé fronty netvořily, ochranka byla rozumná a nezaznamenal jsem žádné konflikty ani zbytečné šikanování příchozích.
Dramaturgie, harmonogram
Je jasné, že všem se zavděčit nelze, ale myslím, že letošní startovní pole muselo uspokojit téměř všechny. Výsledkem byla situace, kdy prakticky na všechny kapely byl prostor pod pódiem zaplněný, často přeplněný (úsměv). Někteří nadšenci čekali na své oblíbence třeba celý set kapely na vedlejším pódiu. Rozumné střídání žánrů fungovalo výborně, takže si každý měl podle svých preferencí možnost dojít někam oddychnout nebo nakoupit. Viděl jsem (někdy částečně) zhruba polovinu kapel a jen jednou jsem zažil, že posluchači houfně odcházeli (GENITORTURERS).
Proti loňsku došlo k jediné změně programu – DAGOBA nestihli své vystoupení (v zákulisí se spekulovalo, že nebyli ráno schopni pohybu – úsměv), takže se posunuli na úplný závěr festu. Jinak vše šlapalo perfektně a harmonogram byl dodržován skoro na minutu – občas kapela dohrála dříve, než bylo psáno, takže když někdo vyrazil na poslední tři songy, dočkal se třeba jen dvou…
Léty prověřená velká obrazovka samozřejmě opět potěšila, hlavně ty, kteří netoužili po davovém prostředí a dávali přednost ústraní.
Zvuk a osvětlení pódií
Výborná práce!!! Zvuk byl takřka neustále skvělý, výjimky by člověk spočítal na prstech jedné ruky. Občas sice něco málo zahaprovalo, ale velmi rychle došlo k nápravě a možná byla na vině i kapela. Jediné výrazné zklamání – SEPTICFLESH, ke kterým se vrátíme v reportu.
Areál
Vyzkoušená pevnost v Josefově má svá pozitiva i negativa, tím největším negativem je omezená možnost si někam sednout. Sice funguje horní přírodní tribuna, kolem dlouhé zdi naskládané palety nebo palouk uprostřed metal marketu, ale to je jednak nepříliš pohodlné, jednak je kapacita omezená...
Osvětlení areálu
Další mínus. Některá místa byla osvětlena prachbídně, hlavně zadní cesta mezi „hlavním náměstím“ a „zónou kultury a oddechu“ se v noci měnila v zónu tmy. Od čtvrtka se sice objevily dva halogeny, ale ty celou cestičku neosvítily. Podobné, nebo ještě horší, to bylo v ulici s občerstvením. Situaci by snadno řešil kabel natažený po zdi, na kterém by co dva tři metry visela normální žárovka...
Občerstvení a vratné kelímky
Na festivalové poměry byla strava v areálu hodně pestrá, výběr byl bohatý a ceny zůstaly zhruba na loňské úrovni. Za nějaké dva tři žetony se člověk celkem slušně najedl, ať už byl masožravec, nebo vegetarián, za jeden žeton slušně napil (úsměv). Fronty se u jídla netvořily, v pivních stanech na okraji taky ne, jen výčep nejblíže pódiu byl v obležení žíznivců. Hlavním festivalovým pivem byl opět desetistupňový Gambrinus přezdívaný průtokáč, k mání byla i další piva (Prazdroj, nealko, černé pivo...), fungovala vinotéka i bar s destiláty, točilo se několik druhů nealka – prostě v tomto směru spokojenost.
Již jednou propírané kelímky se ukázaly jako šťastný tah. Areál byl v mezích možností čistý, žádné brodění mořem kelímků se nekonalo. Pořád si ale myslím, že možnost vracet kelímek kdykoliv a tak často, jak by kdokoliv chtěl, mohlo zůstat zachováno. Machinace s kelímky, kvůli které byla možnost kelímek vrátit jen čtyřikrát, podle mě vůbec nehrozí. Každý si své pivko bedlivě hlídá a „zabránění krádežím rozpitého piva“, čímž je limit vysvětlován, si nedovedu představit. Kdo nechá na stole pivo bez dozoru? Jedině sešrotovaný návštěvník, kterému ale není problém odcizit ani vratný kupónek... A hlavně – zcela vymizelo házení kelímků s pivem do lidí – což oceňuji ze všeho nejvíc.
Taky bychom měli uvést na pravou míru úsporu nákladů za odvoz odpadu – podle programu se loni vyprodukovalo 50 tun odpadu, což znamená řádově desetitisíce za odvoz. Zajímavější úspora je na kelímcích, kterých mohlo za víkend padnout za vlast třeba půl milionu... A další úspora přišla s vratnými kelímky, které si řada návštěvníků odvezla domů jako suvenýr, takže záloha se nevracela (a pořizovací cena kelímku jistě nebyla oněch 30 Kč). Ale o to nejde – je jasné, že festival je ekonomicky velmi náročný a ze vstupného se ufinancovat nedá.
Hygiena
Částečná spokojenost, částečná nespokojenost... Osvědčené rakety fungovaly bezvadně, na klasickou „toiku“ jsem v areálu nezavítal. Co mi ale hodně vadilo, byla nemožnost opláchnout si na více místech ruce nebo obličej čistou vodou. Jediné místo v celém areálu je prostě málo. Proč nebyla umývátka alespoň v metal marketu?
Počasí
To sice organizátoři ovlivnit nemohou, ale letos měli z pekla štěstí. Nedokážu si představit lepší – cca pět minut deště za čtyři dny a celkově příjemné teplo (nikoliv vedro) lze v letošním létě považovat za velký zázrak. Možná i díky skvělému počasí vydržely davy lidí dlouho do noci – neobtěžoval je ani chlad, ani vyčerpání z případných pařáků.
Počet fanoušků
Kdesi na internetu se sice psalo o 20 – 25 tisících, ale to mi přijde jako klasické novinářské přehánění. Lidí asi bylo o něco víc než loni, ale nikoliv dramaticky. Odhad: 18 000 (???).
Fotky: Coornelus, Dave
