Nejbližší koncerty
  • 26. 04. 2024OBSCENE EXTREME WARM UP TOUR 2024 - tentokrát za účasti I...
  • 26. 04. 2024The Stubs (PL) + Arrogant Twins + Neuro Bats
  • 28. 04. 2024Neděle 28.4.2024 PARLAMENT CLUB PLZEŇ. SLOW FALL (Finla...
  • 29. 04. 2024RAEIN (IT) + Stormo (it) + Nervy
  • 04. 05. 2024Při příležitosti vydání split LP Toxic future / Life disa...
  • 06. 05. 2024CLOAKROOM (USA, Relapse) + PANENSKÉ PLAMENY
  • 09. 05. 2024NĀV + Łūt
  • 10. 05. 2024Již dvanáctý ročník rodinného metalového festu BUGRFEST p...
HEIDEN – Andzjel

ESAZLESA – Chtěl bych vidět svět dětskýma očima SP 2011, Pure Heart Records / Noise Assault Agency Budweiss

Esazlesa označují svou hudbu jako emo screamo, ale rozhodně tím nemyslí nasládlé a sladkobolné popěvky pro náctileté slečny. Naopak, v jejich tvorbě převládají negativní pocity a celkově tíživá atmosféra.


Věty, které jsem před rokem napsal na adresu debutu chebských Es (za 10“ EP Vyhlídky a konce získali cenu Břitva za neřadové album roku 2010), stále platí. I novinka, tentokrát na menším kolečku o průměru 7 palců, působí znepokojivým a depresivním dojmem, byť nějaké náznaky optimismu lze, zejména v instrumentálce Němý chlapec, také zaregistrovat.


Poměrně dlouhé skladby oscilují mezi několika polohami – hardcoreovým nářezem, melancholickým či zneklidňujícím post rockem. Ruku v ruce s hudbou „jdou“ vokály – s nářezem frenetický řev, s uvolněnějšími pomalými pasážemi recitace nebo nic. Vzhledem k délce textů (jsou krátké...) jsou nabíledni dlouhé, většinou pomalé, instrumentální plochy.


Opět citace z minula, opět podle mě trefná, tudíž vymýšlení jiných slov na popis téhož postrádá logiku. Áčková Papírový pouta jsou jakoby poslepovaná z několika různých skladeb – hravý úvod přechází v pořádný nářez (k němu samozřejmě patří uřvaný vokál), pak přichází náhlý obrat k minimalistickému rocku (a k němu patří recitace), z něhož opět následuje přeskok k posthardcoreové nespoutanosti. Text vypráví o tom, že to tady stojí za... (dosaďte si sami), že se motáme v bludném kruhu, ze kterého marně hledáme cestu ven.


Na béčku bydlí Němý chlapec, instrumentální skladba, která je o poznání sevřenější a plynulejší než Papírový pouta. Střídmý úvod postavený na kytarovém vybrnkávání a v pozadí se zjevujících samplovaných zvucích se pozvolna překlápí v postrockovou pasáž, v níž je ke slyšení i trocha kláves (klavíru?), a skladba postupně houstne, až nemá daleko ke sludge, z něhož se záhy vyklube nejzajímavější úsek, v němž je záhodno věnovat pozornost instrumentálním schopnostem všech pánů – protože je to opravdu pozoruhodné, co předvádějí.


K filozofii kapely tak nějak patří určitá skromnost a jednoduchost, což je patrné i v případě obalu. Stejně jako minule jde o střídmou černobílou grafiku, tentokrát ale nechybí alespoň jednoduchý vnitřní obal se sestavou a textem. A skromný je i zvuk, který sice není špatný, ale ani vyšperkovaný, byť dali pánové vale zkušebně a zamířili na jediný den do studia Jámor. Ale ona ta neučesanost k expresivní muzice docela dobře pasuje.


Pozn.: Pro ty, kteří nedisponují gramofonem, je nahrávka k dispozici na společném CD s českobudějovickým instrumentálním duem Depakine Chrono.


Seznam skladeb:

  1. Papírový pouta
  2. Němý chlapec


Čas: cca 16 min.


http://bandzone.cz/esazlesa

www.pureheart.czechcore.cz

www.naab.xf.cz




Zveřejněno: 24. 05. 2011
Přečteno:
3322 x
Hodnocení autora:
7 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář