Mišo Šesták a jeho Grimoire Productions si dali tu práci a v květnu 2004 vydali další pokračování jejich kompilačních CD známých také pod poněkud delším názvem (The Grimoire of Exalted Deeds) a na jeden dlouhohrající kotouč napěchovali solidní počet 19ti metalových vzorků, které stačí už jen ochutnat (a vychutnat, doufám). Kompilačka slouží kapelám hlavně k zviditelnění a Grimoire Prod. své CD opravdu obsadili vesměs samými, mně vcelku neznámými spolky, které doplnili jen minimem tuzemcům známějších veličin typu Casketgarden či domácích Galadriel. Jak už to u kompilaček bývá, žánrová pestrost a všehochuť se zde rozumí samosebou a kromě blacku, doomu jsou na CD zastoupeny i brutal death, starý dobrý heavík a nevím, co ještě. Takže dosti frází a úvodů, jdem to skouknout blíže?
Hned první zásek a otvírák desky se nese v blackovém duchu ? MANATARK sází na rychlost naostřených kytar, atmosférické klávesy a klasickou stylovou přímočarost. Někde na pomezí mezi ledovým ortodox blackem a jeho melodičtější odnoží. Jestli posloucháte kanadské Frozen Shadows, tak tady bych viděl asi největší podobnost a přirovnání muziky Manatark. Zvuk je zvlášť u fošen příjemně šťavnatý, deathem šmrcnutý skřehoták ucházející, kompoziční postupy se trochu opakují, ale je to black a u něj to nebývá nutně na závadu (viz Darkthrone). Docela v poho start.
LUEN-TA začínají trochu ospale, ale pak se death metal-corová mašina rychle probudí k životu a ve spojení s nápaditými deathovými a dokonce i heavy vyhrávkami dokáže vykouzlit, pomocí vhodně posazených klapek, pestrý a nakažlivý sound, na který by se na festíku dalo docela příjemně zamlátit! :) Jako trojka jsou zařazeni CASKETGARDEN z Maďarska a jejich profi melodic death ani tentokrát nezklamal. Jestli jste byli na letošním svojšickém Brutalu, tak jste měli příležitost vidět tuhle kapelku v akci a jejich bouřlivý set plný sólíček, bublavých riffových výjezdů a skvělého publika patřil k ozdobám festu. Jó, Švédsko se nezapře?:-)
To rakouští DEMOLITION se na kompilačce prezentují s o hodně syrovějším zvukem, kytary drsně řežou s nezbytným efektním napísknutím strun, ?Third of Nine? je spíše střednětempá záležitost, ale dá se u ní výborně vychutnat ničím neučesaná až deathová tvrdost. Slabinou tohoto pozoruhodného ?extreme metalu? je pouze trochu slabší vokální složka, která nemá v porovnání se surovým zvukem bicích a kytar takovou sílu a údernost. Přesto je to materiál, který lze doporučit, nářez je to totiž poctivej.
Po trochu těžkotonážním válu přichází rapidní zrychlení v podobě OBSCURITY. Melodic black jak když vyšije ? přirovnání k raným Dimmu Borgir je tu sakra na místě (poslechněte si třeba Hunnerkongens), severský pádivý black nevybočuje z mantinelů klasiky stylu, ale nechybí tomu ani typické líbivé Satyriconovské vyhrávky. Pro někoho vyloženě komerční záležitost, pro jiného zase prima odvaz na place. Ďáblové Obscurity se mi i přes určitou neoriginalitu líbili, tenhle typ blackové muziky s jednoduchými, rychlými melodiemi mám prostě rád a je to rozhodně dobře odvedená práce s pořádným nasazením a typickou zběsilostí. Super!
Po blackovém úprku přichází zklidnění v podobě darku slovenských GALADRIEL. Těžší, depresivnější muzika je doplněná klávesami a blackovým krákáním lead vokalisty, kterého vhodně doplňuje melancholický ženský a čistý mužský zpěv. Songu nechybí ani pořádné dlouhé kytarové sólo, přesto použití houslí a různých vokálů jsou těmi rozhodujícími prvky, které činí hudbu Galadriel zajímavou.
Doomový blok kompilačky pokračuje s představením tvorby LEIDEN ? a tady se už začínám trochu nudit ? doomík s ženským a mužským zpěvem mi nezní nijak zajímavě instrumentálně a ani zpěvákův chropot a ženský zpěv vzdáleně připomínající nezapomenutelné Theatre of Tragedy mi celkový nemastný neslaný dojem nevylepšily. Nic, jde se na další bandu.
To MORGAIN jsou už jiný šálek kafe ? náladový black/doom vyvolává a skvěle zachycuje zajímavou, přímo hrozivou atmosféru skutečného strachu a la Blair Witch. Zlověstná kytarová hudba výborně podbarvená atmo-klávesami a melodickou linkou kytary vyvolávají u člověka ztraceného při soumraku v hlubokém lese přímo tísnivý pocit a nechat to jen v instrumentální podobě, bylo by to ještě větší psycho než s čistými vokály (ženský a mužský), které ale do muziky dobře zapadají a odlehčují mi trochu stísněný pocit. Paráda.
Dost už depky a melancholie, ELLIPSIS vás povznesou do výšin majesty-heavy metalu. Ze začátku rozpačitý dojem z trochu rozklepaných výšek zpěváka mi spravuje kapela jako celek, která dodává muzice na vznešenosti a důstojné majestátnosti. Myslím, že ELLIPSIS asi nejvíc svědčí mírně patetické deklamace a průlety a pohyb mezi bílými oblaky, tam je kapela nejjistější a nejpřesvědčivější. Dojem tu mám stejně trochu rozpačitý.
EDGE OF THORNS naservírují ?Jezdce bouře? a trochu poctivého speedu. Na dnešní dobu už poněkud archaické a trochu moc old school, ale budiž. Vyznavače tohoto žánru vál neurazí ani extra neomráčí, protože kapela se zarytě drží všech osvědčených stylových postupů, muzikantské výkony jsou spolehlivé, technické rychlé riffy s trochu ?Adamsovským? vokálem (Manowar) a nezbytným tappingovým sólem rovněž nechybí, přesto je zvuk kapely i v rámci subžánru silně uniformní a ?Riders of the Storm? mě na prdel zrovna neposadili?
Francouzi INSANE jsou po dlouhé době dalším spolkem, který produkuje pořádný power/thrash nátěr v duchu názvu válu (?Scarves of War?). Vokál je táhle corový, nezapře se v něm ani stará dobrá Metallica a muzika se taky začíná podezřele sekat, takže na vás nakonec vyleze štěkavý HC s velmi tvrdým soundem kytar, které to táhnou zase do deathu, takžee?tak od všeho polovička :-)! Dobrej nářez?
V hudbě švýcarských MAJESTY OF SILENCE opět hraje prim líbivý, atmosférický black metal s klávesami a účelově upozaděnými kytarami. Zpestření obstarává prolínání čistých zpěvů vokalisty i vokalistky, výborné je rovněž klávesové intermezzo, které je po vzoru kapel jako Dimmu Borgir a Evenfall dochuceno nekomplikovanými kráčejícími riffy vznosných kytar. I přes zřetelnou inspiraci ve výše uvedených veličinách se kapela dobře poslouchá a jejich atmo-blacku nechybí zajímavé nápady a hlavně pestrost.
Jestli jste až doteď čekali na pořádnou porci brutal deathu, tak BENIGHTED vám rychle spraví chutě ? hutný, těžký death s prasečím rykem to do jedné minuty rozjede na plný kule a poctivý murmur s rytmickým odklepáváním na kotle vás od pivka rychle vtáhne do kola mezi pařící vyznavače kvalitních prasopalů. Super chlív!
EXHUMED DAY ujíždí na nekompromisním black metalu a jejich vál o relaxaci se žene vpřed zběsilým tempem, kromě mrazivého krákorání nechybějí ani hlubší polohy, přesto rychlost, zběsilost a nasazení jsou asi to, co lze na tomhle blackovém bordelu nejvíc ocenit. DESTINITY se ve válu věnovaném církvi pokoušejí o totéž, ale kromě určitých více či méně povedených Cradlovských pasáží se mi na celém záseku nejvíc líbily trochu ?vesmírné? klávesové mezihry a paradoxně i úvodní Gregoriánský chorál? ANKREHG valí svůj nemilosrdný black na mě trochu hlava-nehlava, ale ?Temné duši? nechybí pořádný říz, divoké nasazení a zápal ?pro věc?, zmalovaní pekelníci do nástrojů řežou jak o život, bicí sypou v tempu starých dobrých Immortal a celkově se mi zásek těchto Kanaďanů i přes určité nevychytané muchy zamlouval. No, zpět do Evropy a znovu přitvrdíme ? WELTBRAND z Holandska na klasický blackový vokální a rytmický spodek roubují syrové deathové kytary, které přímo duní kovem a riffy to přitom jsou rychlé, skočné? Dobré k tanci i k poslechu pro veškeré příznivce death/blackových fúzí! :-)
SCHWARZE STILLE a další blackárna ? a opět vytahujem sněžnice, lyže a sáně, neb poputujeme na daleký sever. Jenže kdo by hádal Norsko, byl by vedle. Německá kapela se zhlíží spíš v BM Švédsku ? tomu ostatně odpovídá i do hloubek posazený zvuk kytar a nezaměnitelná švédská melodičnost. Přirovnání k tvorbě tamnějších Siebenbürgen by bylo asi nejpřesnější. Řemeslo dobré a důkladné, k muzice nemám výhrad, jen by se to chtělo víc odlišit od úspěšných vzorů a přidat na vlastním ksichtě?
Po mohutném blackovém bloku přichází na závěr US brutal deathík v podání Amíků HUMAN. Čistý brutal death to ale není, kapela jde s dobou a do smrtících kovů míchá pořádný kus coru (poznáte to hlavně na vokálu), zvuk nahrávky je garážově undergroundový a celé se to sype trochu halabala ? správně kýblové bicí se s kytarama místy trochu hledají, ale materiál je to živelný, nechybí pěkná sóla a corové mezihry a Human na mě dělají docela sympatický dojem. Doufám ale, že příště budu mít co dělat s namakanějším materiálem :-). Tím současně končí celá ?deska?, pro mě plná nejrůznějších dojmů, v kterých převažují ty pozitivní. Co vím, tak už je venku díl č.11, tak se po něm podívejte, poslech těchhle kompilaček je výborný způsob, jak něco nového poznat...
Čas: 78:07
Seznam skladeb:
- MANATARK ? Parallels and Parity
- LUEN-TA ? Firewall
- CASKETGARDEN ? Immortality Inc.
- DEMOLITION ? Third of Nine
- OBSCURITY ? Lost Paradise
- GALADRIEL ? The End of Eternity
- LEIDEN ? Les Maux
- MORGAIN ? Following the Shadows
- ELLIPSIS ? Darkness Call
- EDGE OF THORNS ? Riders of the Storm
- INSANE ? Scarves of the War
- MAJESTY OF SILENCE ? The End of an Andor
- BENIGHTED ? Stay Brutal
- EXHUMED DAY ? Time to Relax
- DESTINITY ? Gloria In Excelsis Ecclesia
- ANKREHG ? Dark Soul
- WELTBRAND ? Burn the Earth
- SCHWARZE STILLE - Anderswelt
- HUMAN ? Drugged with the Cyanide
