Asi nejznámější srbská black metalová formace THE STONE se tři roky po úspěšném a vydařeném albu „Nekroza“ prezentuje novým studiovým počinem s názvem „Teatar apsurda“. Tři léta, to je krátká doba, řeknete si. U THE STONE ale stihlo proběhnout větší personální zemětřesení. Kapelu opustili dlouholetý kytarista Demonetras i bubeník L.G., u nějž pravděpodobně důvodem bude přesun do Kanady. Přeci jen je kapela koncertně docela dost aktivní a logistika by v tomto případě mohla činit problémy. V THE STONE už navíc nepůsobí ani basák Usud, kterého mohli fanoušci slyšet na předcházejícím počinu.
Hlavní osu skupiny v současnosti tvoří Kozeljnik (kytary, čisté zpěvy) a Nefas (zpěv), tedy vrchní skladatel hudby a vrchní textař. Kromě nich se na promofotografiích objevuje též basák Vrag (INFEST ad.), očividně i on je tedy nově stálým členem. „Teatar apsurda“ pak navíc nese českou stopu, neboť jej nabubnoval Honza Kapák, kterého našim čtenářům jistě netřeba představovat.
Ač se sestava THE STONE výrazně proměnila, dalo se předpokládat, že hudební výrazivo nebude příliš odlišné. Kompozice měl vždy na starosti Kozeljnik a nějaké ústupky od zavedené cesty se příliš očekávat nedaly, to spíš ve stejnojmenném projektu se občas pouští do menších experimentů. Nechci tím říci, že by THE STONE stáli po dvacet let na místě, naopak prošli docela výrazným vývojem, ale v rámci black metalových mantinelů a též rozeznatelného soundu. Zatímco první nahrávky byly hodně syrové, „Umro“ bylo mnohem chaotičtějšího vyznění a předešlé album „Nekroza“ překvapilo určitou progresivností a množstvím heavy prvků.
Otázka, zda i „Teatar apsurda“ něčím výrazně udiví, se nabízí. THE STONE ale tentokrát zůstali věrni podstatě a žádné kroky jinam se nekonají. Což je na jednu stranu na místě, protože black metal tvořený těmito maniaky je vždy profesionální kvality, na druhou stranu by ale nějaké to oživení, jako kupříkladu na již zmiňovaném předchůdci, určitě neuškodilo. Novinka se možná až příliš drží určité linie, výrazně z ní za celou stopáž nevybočí, a přestože i po mnoha posleších je příjemné ji poslouchat, objevovat už pak příliš není co.
Do „Umro“ nebo „Nekroza“ se dostávalo obtížně, chtělo to vydatnou porci času, aby člověk objevil různá zákoutí nahrávek a byl odměněn. „Teatar apsurda“ je oproti nim mnohem přímočařejší. Její objektivní kvality to však nesnižuje, z hlediska muzikantského je to vymazlená záležitost po všech stránkách, Nefasův vokál postupem let také vygradoval ve velmi svojský projev. Skladbám nechybí jistá dávka epičnosti (v dobrém slova smyslu) a atmosféry, stejně tak Kozeljnik neztratil svůj důraz na chytlavé riffy, melodie a občas skladby okoření o jemné disharmonie. Basa je také výborná, skvěle slyšitelná, nekopíruje jen kytarové party, a Honza Kapák to zpoza vše jistí svým klasickým stylem, hodně založeným na kopákové salvě i přesných blastech.
Jenže deska neobsahuje příliš momentů, které by působily skutečně extaticky. Potěší ale vybrnkávaný začátek „Mrtvog negativ“, zlou atmosférou jednoznačně vyčnívá „Ja, car i bog“, další ze skladeb okořeněná o potemnělé vyhrávky, sílu má i trojka „Moj grob“ zejména díky perfektním kytarám i akustickému příspěvku Honzy. Ale ono všechny skladby mají něco do sebe a jsou dobře složené, jen prostě jedou v podobné linii.
Zvukově bylo o desku pečováno ve třech studiích: nahrávání bicích, produkce, mix a mastering proběhly v Honzově Hellsoundu, kytary a basa byly zaznamenány ve Womb Wrath Chamber a vokály v Citadela Sound Production (obě leží v Srbsku). Jak už jsem nastínil, sound je velmi vydařený, vyvážený, moderní. I z hlediska obrazového jde o skvělou nepřeplácanou záležitost. Postaral se o ni Dragan Paunovič, jenž je autorem též obálek „Umro“ a „Golet“ nebo „Deeper the Fall“ od KOZELJNIK. I v bookletu je vždy u textu k nalezení obraz (či foto), na zadní straně pak „ústřední postava“ tahá za nitky lidmi celého světa. To souvisí s textovou náplní alba, již Nefas popsal v rozhovoru pro Echoes and Dust jako „pohled na svět očima pesimisty, satirická kritika lidské grotesknosti“.
THE STONE nahráli desku, která do jejich diskografie dobře zapadá a rozhodně jde o dílko hodné pozornosti. Nedalo se asi čekat, že by Srbové do světa pustili něco jiného, než po všech stránkách profesionální počin. Lituji sice absence nějakých výrazných ozvláštnění, ale „Teatar apsurda“ se poslouchá dobře a je to poctivá BM práce. Kozeljnik i Nefas tvrdí, že je novinka nejlepším albem THE STONE. Pro mě osobně předchozí tři počiny zůstávají nepřekonány, i tak si desku občas s chutí dám i v budoucnu.
PS: Mizantropeon Records je label právě členů THE STONE, kteří se po třech albech u německých Folter Records rozhodli mít nad vším absolutní kontrolu.
Přesné hodnocení: 7.5/10
Seznam skladeb:
- Gavranovo
- Mrtvog negativ
- Moj grob
- Nuklearan
- Ja, car i bog
- Harmonija u haosu
- Teatar apsurda
Čas: 48:37
Sestava:
- Nefas – zpěv
- Kozeljnik – kytary, čisté zpěvy
- Vrag – basa
- Honza Kapák – bicí
