Nejbližší koncerty
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
  • 08. 04. 2024Pestilence se vrací do Ostravy! Tentokrát je doprovodí Ca...
F.O.B. - Outside The Palace Walls

CD/LP 2017, Agonia Records / black metal / Francie

Kapel, které si v rámci black metalu vytvořily v posledních letech svoji charakteristickou podobu, není zrovna moc, ale existují (a úplně málo jich také není, stačí hledat). Jednou z takových je bezesporu francouzská formace AOSOTH. Skupina, kterou v roce 2002 založil MkM, už v té době vokalista ANTAEUS, a která o pár let později získala jasnější obrysy (zejména s příchodem kytaristy a občas i basáka BST). Během deseti aktivnějších let se zařadila do elitní žánrové společnosti, stala se velmi vyhledávaným artiklem a jak jsem nastínil, vytvořila si vlastní tvář (minimálně) ve dvou směrech.

Tím prvním jsou samotné kompozice a postupy. Riffy BST jsou jasně rozeznatelné od „konkurence“, ten chlap má v ruce něco, co jsem nikde jinde předtím neslyšel. To se samozřejmě cení. Občas u AOSOTH čtu zařazení black/death metal, myslím ale, že deathový dojem umocňují spíše hutně podladěné kytary nežli samotná struktura skladeb, tam bych se přikláněl téměř stoprocentně k blacku.

BST je faktorem i druhého charakteristického znaku: produkce. Sám se o ni totiž (nejen) u AOSOTH stará a výsledkem je sice nikterak zvláště dynamický (DR 6), ale zřetelně svojský sound. K jeho vypilování v podstatě došlo předchozím albem „IV: An Arrow in Heart“ (2013) a na novince „V: The Inside Scriptures“ je ještě prohlouben.

K tomu jistě přispěl fakt, že poprvé nahrával studiovku AOSOTH živý bubeník. S programovanými bicími jsem u Francouzů ani v minulosti žádný výraznější problém neměl, ale rozdíl je znatelný nejen ve zvuku, ale i v trochu přirozenějších bicích partech. Postaral se o ně tajemný T., o jehož ostatních hudebních zkušenostech není nic známo.

Zajímavé jsou i okolnosti, které vydání „V: The Inside Scriptures“ předcházely. Pokud jste fanoušky kapely, jistě už vás zasáhla zpráva o ukončení činnosti AOSOTH. Osobně mě to strašně mrzí, doufal jsem, že si ještě někdy zopakuji jejich živé vystoupení, nejlépe v klubu. Na druhou stranu pokud by platilo rčení, že odcházet se má na vrcholu, AOSOTH tak učinili. Každopádně zde panovala i možnost, že „pětka“ nakonec ani nevyjde. Proti totiž byl zpěvák a zakladatel MkM, který AOSOTH interně rozpustil už v červnu a chtěl vydání nového počinu zrušit, nakonec se ale skupina rozhodla práci dokončit. Byla by škoda, kdyby ne.

Důvodem byly mimo jiné obavy MkM, že se AOSOTH nepovede překonat skladbu „Appendix C“, jež vyšla v roce 2015 na EP a o rok později na kazetní kompilaci všech tří neřadových apendixů, o kterou se postarala pražská firma Cloven Hoof Brewing & Releasing. „Když jsme připravovali album, měl jsem obavy, zda to můžeme překonat. Můžeme vytvořit něco, co bude stát za to a budeme na to moci být pyšní? Po poslechu předprodukčního dema jsem si nebyl jist. Dokonce jsem si myslel, že to vůbec nemělo být nahráno. Pak ale materiál nabral nových tvarů, struktur. Po přidání skutečných bicích se některé pasáže změnily a pak – jo, jo, v tom něco je. Je to ryzí a já to cítím,“ uvedl vokalista v interview pro Bardo Methodology.

AOSOTH už posluchači nevytvoří takový šok, jako s předchozím řadovým počinem. „V: The Inside Scriptures“ už prostě tolik nepřekvapí, což ale v případě, že jde o prvotřídní kvalitu, samozřejmě není špatně. Kdybych měl v kostce novinku shrnout, uvedl bych, že z technického hlediska je novinka jasným pokračovatelem "IV", co se týče produkce, výrazně vytažené basy a podobně. Z kompoziční stránky bych možná více paralel viděl s "III – Violence & Variations". "V: The Inside Scriptures" je agresivnější než "IV: An Arrow in Heart", riffy jsou chaotičtější, syrovější, deska je o něco více bestiální.

Možná i proto vzal MkM nakonec „pětku“ „na milost“. „Trojka“ je totiž jeho nejoblíbenějším počinem AOSOTH. Zpěvák naopak s odstupem času není spokojen s přechozí (pro mě absolutně fantastickou) deskou. „Kromě titulní skladby a ‚Ritual Marks of Penitence‘. Zbytek bych nejradši pohřbil a nikdy už znovu neslyšel,“ řekl pro Bardo.

Devízou „V: The Inside Scriptures“ je, že perfektně drží pohromadě. Nenacházím zde zbytečného momentu (včetně pro AOSOTH tradičních předělů mezi skladbami), každý kousek dává smysl a plynuje navazuje na předchozí. Úvodní „A Heart of Judge“ možná nejvíce evokuje "čtyřku", když se nejprve rozjede spíše táhlými riffy, aby se v polovině překlenula v blastbeatovou jízdu a v závěru se cyklicky vrátila zpět. Mám ale dojem, že následující desítky minut v sobě skýtají víc. Od druhé skladby se totiž koná peklo par excellence. „Her Feet Upon the Earth, Blooming the Fruits of Blood“ je agresivní jízda, jež nenechá i přes občasné zaseknutí sypačkových motorů chvíli vydechnout. To disharmonické lítání po hmatníku prostě zabíjí.

Třetí „The Inside Scriptures“ mi svojí strukturou evokuje skladbu „Appendix B“ z již zmiňované kompilace a zároveň vydařeného splitka s australskými ORDER OF ORIAS. Celou dobu se zmítáte v nihilistických náladách, těžké tóny vás mačkají a hrají si s vámi, prostor dostanou i neurvalé vybrnkávky, i přes náznaky ale titulní song otálí se závěrečným atakem. Až v závěru skladby, v poslední minutě, vás AOSOTH rozsekají na maděru. Nejsilnější moment celého alba nacházím právě zde. Oklepat se a jít dál není snadné.

Je ale třeba zmobilizovat síly, čeká nás ještě strana B, odstartovaná dalším vrcholem v podobě „Premises of a Miracle“, jejíž prostřední šlapavá pasáž (v čase 3:04) je naprosto perfektní. Ani závěrečné dvě věci však nezůstávají pozadu – „Contaminating All Tongues“ zaujme v první části až doomovým vyzněním, ze kterého se ale vzápětí nalodí zpět do zběsilých vod, a „Silver Dagger and the Breathless Smile“ je silným zavírákem. Ne sice tak silným, jako „Ritual Marks of Penitence“ na předchozí desce, takového majestátu se tentokrát AOSOTH ve finiši dosáhnout nepodařilo, ale vzhledem ke konceptu a celkovému vyznění alba je „stříbrná dýka“ patřičnou zbraní.

Z hlediska technického není co vyčítat. O produkčním, skladatelském i hráčském umění BST jsem se už zmiňoval, vokál MkM je pak další typickou značkou AOSOTH. V jeho až nesrozumitelném vyjadřování negativních niterních emocí se lze obtížně orientovat i s bookletem před očima. „Jako obvykle byly všechny vokální stopy pořízeny maximálně na dva pokusy. Nahrával jsem je živě od začátku do konce, aby byly vokály spontánní a autentické. Necvičím hněv, buď tam je, nebo ne,“ přidává k nahrávacímu procesu MkM. Jsem také rád, že basa, o kterou se znovu postaral INRVI (lídr další výborné kapely VI), stejně jako na „An Arrow in Heart“ zůstala v popředí, má ohromnou sílu.

„V: The Inside Scriptures“ vyžaduje značnou pozornost. Za prvé se zde pořád něco děje a při nesoustředěném poslechu se všechny detaily pochytit nedají, za druhé pak nedisponuje příliš pasážemi, které by se posluchači vyloženě zaryly do hlavy. Spíše postupně klove do mozkovny a ničí. Nejen, že muzikantsky a kompozičně jde o takřka perfektní dílo, ale srší z něj devastační atmosféra, nezaměnitelný feeling. Pyšní se i krásným obalem, kterým se nese nit předchozích počinů (propíchnuté srdce anděla). Booklet LP i CD je sice jednoduchý, ale účelný. Jestli je „pětka“ skutečně labutí písní AOSOTH, pak si moc neumím představit důstojnější konec.

Seznam skladeb:

  1. A Heart to Judge
  2. Her Feet upon the Earth, Blooming the Fruits of Blood
  3. The Inside Scriptures
  4. Premises of a Miracle
  5. Contaminating All Tongues
  6. Silver Dagger and the Breathless Smile

Čas: 46:15

Sestava:

  • MkM – vokály
  • BST – kytary
  • INRVI – basa
     
  • Saroth – kytary
  • T. – bicí

Facebook AOSOTH
Label Agonia Records
Rozhovor na FOBII s AOSOTH / ANTAEUS (2015)


Zveřejněno: 24. 01. 2018
Přečteno:
4110 x
Hodnocení autora:
9 / 10

Autor: Opat | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

30. 01. 2018 18:27 napsal/a Opat
...
Jojo, nahrál Inferno, akorát live s nimi moc nejezdí. Teď v září, jak byli s Immolation v Praze, tak byl někdo jiný. Ten bubeník Deus Mortem, Stormblast, to mě docela překvapuje, protože jinak to je naprostej maniak... Viděl jsem Infernal War a tam sype nehorázně. Už když se rozcvičoval, tak jsem čuměl s otevřenou hubou. Skoro u toho stál a sypal jak blázen.
30. 01. 2018 15:41 napsal/a kubánec
Azarath
Bicí na poslední desce totální vyhlazovačka, blast as fuck. Nahrál Inferno z Behemoth? Jinak, Deus Mortem jsem viděl před Mayhem v Bratislavě a bylo to dobrý, jenom od bubeníka jsem čekal větší vypětí sil. Dal to dost profesorsky. Co sem viděl live videa Infernal War, tam to jinak prožíval. To tam sypal v nějakých vojenských holinkách nebo co, masakr!!!
30. 01. 2018 13:48 napsal/a Opat
...
Hell-Born i Damnation jsou solidní masakry, mám tuhle polskou scénu rád. Jojo, Necrosodom je i v DEUS MORTEM, to mě také hodně baví. Miluju ty kytary v \"Olam haBeriah\" z posledního EP \"Demons of Matter and the Shells of the Dead\". Mimochodem do loňska hrál/zpíval také v AZARATH, \"In Extremis\" je taky skvělá palba.
30. 01. 2018 11:46 napsal/a kubánec
A. D.
Čoveče, já je registruju, ale bylo to vždycky skrz to, že tam hraje borec, který to brousil v Hell-born. To byla spolu s Vader a Damnation smečka, co jsme s kámošema před 20ti lety dost poslouchali. Ovšem , zní to sakra hrubě a násilně. TLAK!!! A vidím, že kytarista/zpěvák hraje v Deus Mortem, to mám dost rád.
26. 01. 2018 13:53 napsal/a Opat
...
Jo, Antaeus vždycky byli spíše o tom nefalšovaném zlu a nihilismu, souhlas. Prostě řezanice od začátku do konce. A i když \"Condemnation\" taky nepovažuju za nejlepší v diskografii (vede u mě \"Blood Libels\", to je syrovost jak blázen), tak to i s odstupem občas sjedu. Mimochodem, zrovna poslouchám starší polské Anima Damnata a tak si říkám, že jsou to takoví Antaeus death metalu. Určitě budeš znát... kdyby náhodou ne, zkus, až budeš mít chuť na nihil:-))