ZINEKontaktSpolupráceRedakceLinksDatabáze koncertů

Fobia zine

INFO BOX

Fenomenální Futuretro od TATA BOJS se vrací živě i vinylově - infočíst info »

Společné víkendové turné ARCH OF HELL, AWRIZIS a SECRET OF DARKNESS - infočíst info »

CAPTURE THE FLAG PARTY: FINAL FLAG, LAHAR, KAOSQUAD - infočíst info »

Christmas Mazec 2017 - infočíst info »

HYPNOS vyrazí na československé tour 2017 - infočíst info »

INSANIA má nový klip a vyrazí na SPAM Tour - infočíst info »

PRVNÍ HOŘE se chystají s novou deskou vyhodit do povětří Rock Café! - infočíst info »


Další nové články

11. 11. 2017 | Postřehy
VLADIVOJNA LA CHIA – 8 hlav hudbycelý článek »

9. 11. 2017 | Ankety
IMMORALITY – „Deset otázek“celý článek »

1. 11. 2017 | Postřehy
Listopadové tipy – alba & koncertycelý článek »

17. 10. 2017 | Ankety
ALTARAGE – „Deset otázek“celý článek »

13. 10. 2017 | Ankety
ALTER EGO – „Deset otázek“ celý článek »

6. 10. 2017 | Ankety
ANSELM – „Deset otázek“ celý článek »

1. 10. 2017 | English
ULTHA – ULTHA is my diary and my catharsis. I have to write or I would lose my mind.celý článek »

1. 10. 2017 | Postřehy
Říjnové tipy – alba & koncertycelý článek »


Koncerty

24. 11. 2017
Třinec - Barrocko
WINTER IS COMING TOUR Společné víkendové turné ...

24. 11. 2017
Brno - Melodka
Výroční koncert ke 30 letům fungování brněnské met...

25. 11. 2017
Mladá Boleslav - Orthodox club / Farářova sluj
SOBOTA 25. 11. 2017 Orthodox club / Farářova sluj ...

25. 11. 2017
Šumperk - H-club
WINTER IS COMING TOUR Společné víkendové turné ...

1. 12. 2017
Velké Meziříčí - Depo Club
Hrají: DUKLA VOZOVNA ( Pardubice ), ZATÍM NIC ( Br...

2. 12. 2017
Znojmo - Go Go Klub
Hrají: ILEGALITY (SK), T.D.O., KUSAVÉ SANĚ, PANDEM...

8. 12. 2017
Kolín - Bar Pod Hodinama
WINTER IS COMING TOUR Společné víkendové turné ...

9. 12. 2017
Mladá Boleslav - Orthodox club / Farářova sluj
SOBOTA 9. 12. 2017 Orthodox club / Farářova sluj -...

Naše profily

RSS kanál RSS kanál
myspace
bandzone

Web Archiv


flash player not installed
» Reporty » ENTER THE ETERNAL FIRE FEST 2017 – den druhý (sobota)

31. 7. 2017ENTER THE ETERNAL FIRE FEST 2017 – den druhý (sobota)

21. - 22. 7. 2016, Volyně – areál koupaliště

V kalendáři kromě jiných akcí, které tam mám poznamenané, ale většinou nejsou naplněny, bylo na pátek a sobotu jednadvacátého a dvaadvacátého července napsáno jedno zaklínadlo - ETEF. A protože hlad po koncertech v tomto roce byl (je) u mě větší než obvykle, tak se nabízelo, abych konečně také „vstoupil do věčného ohně“ a navštívil nástupce proslulého Open Hell Festu v jihočeské Volyni. Ale kvůli pátečnímu pracovnímu presu jsem se rozhodl navštívit až druhou část festivalu. Týden nazpět, kdy jsem byl na Týneckém Mazci, bylo doslova pozdně podzimní chladné počasí a tak jsem doufal, že se do konce dalšího týdne umoudří. Bylo to tak akorát a za slunečného dne vyjíždím tak, abych dorazil přesně deset minut před druhou odpolední, kdy měla sobotní část otevírat první kapela. (4horsemen)

Již s příchodem zjišťuji, že areál koupaliště, kde ETEF probíhá,  je velmi pěkné místo, o čemž se budu moci později důkladně přesvědčit po odehraném setu první kapely IMPURITUM, jejíž osazenstvo tvoří z části členové AVENGER, kteří uzavírali páteční den, a zároveň pořadatelé tohoto festivalu. IMPURITUM odehráli svůj set klidně a rozvážně, tak jako buldozer, který před sebou ničí a tlačí mohutnou (rytmickou) stěnu, za přispění chladného zvuku kytar. Otvírák přímý a věcný, který se přesně hodil k tomu, aby otevřel pekelné brány k Enter The Eternal Fire a počal vytahovat postupně všechny zbývající spáče ze stanů. U pódia žádný přetlak lidí ještě nebyl, ale zas málo jich zde také nebylo. (4horsemen)

Areál festivalu je rozvržen tak, aby nikde nenastala žádná tlačenice, ať už v prostoru pódia, nebo prodeje merche, který se nachází na levé straně od vstupu u protilehlé strany koupaliště. Na pravé straně je zmiňovaný bazén a naproti od něj na přístupové cestě se nachází posezení pod slunečníky, které přiléhá s posezením (bufetem) zastřešeným s dostatkem míst. V restauraci najdete vše základní, takže návštěvník, ať už koupající se, nebo festivalový, určitě nebude strádat. K bufetu přiléhají převlékací kabinky, toalety a sprchy, čili návštěvník festivalový, který má možnost rozdělat stan v kempu, který se nachází na druhé straně koupaliště blíže k trati železného oře, určitě také nebude strádat. Když půjdeme zpět blíže k pódiu, tak po levé straně, blíže příjezdové cesty a parkoviště, nemůžeme minout další občerstvovací místo, jak nápojové, tak jídelní. Takže jsem určitě nadmíru spokojen a můžu si myslet, že jsem na místě luxusním. (4horsemen)

Na volyňském festivalu cením, že první kapela druhého dne nezačíná už dopoledne, jak je zvykem, ale až ve dvě. Do té doby bylo dost času probrat se z deliria, popít něco nealkoholického, skočit do koupaliště, no prostě se trochu spravit. Krátce před druhou to rozpálili IMPURITUM, které vždy rád vidím. Jen je škoda, že tomu je vždy jen jednou za rok právě ve Volyni. Jihočeši totiž nejsou zrovna koncertně aktivní, o studiové tvorbě nemluvě. A je to zatracená škoda, neboť v sobě skrývají obrovský potenciál. Banda složená mimo jiné z pořadatelského dua Rámus/Honza K. hraje pořádně potemnělý death metal, který mi na české scéně jinak docela chybí. Nevím, jak to borci dělají, ale pokaždé mají naprosto perfektní zvuk. BOLT THROWERem nasáklá jízda utekla jako nic a nezbývá než doufat, že se v budoucnu IMPURITUM trochu víc rozhýbou. Stojí to za to! (Opat)

První den zakončilo pořadatelské duo v řadách AVENGER, druhý zahájilo v řadách IMPURITUM. Ti to rozjeli před 14. hodinou v rytmu práchnivějícího death metalu. Honza, Rámus, Přéma, David (aneb AVENGER z období kolem roku 2000) + akční frontman Honza + kvalitní sound = pro někoho pěkné  probuzení, pro někoho vzývání starých božstev smrti. Parta zkušených muzikantů klidně mohla hrát v pozdější čas a mezi zahraničními kapelami, ale pořadatelé se potřebovali věnovat organizaci. (Johan)

Jedinou kapelou, která se vymykala žánrovému vymezení festivalu, byli DEMIMONDE. Vesmírná avantgardní progresivní družina sice vznikla v roce 1996, ale její existence byla na deset let přerušena. Až v posledních zhruba třech letech o sobě začala parta kolem Bizzara dávat vědět a reunion korunovala vydařeným albem „Cygnus Oddyssey“. Ve Volyni se kromě skladeb z aktuálního počinu, které jsou na živo pro posluchače celkem tvrdý oříšek, udály i dvě specialitky – jednak se na pódiu objevila zpěvačka, která nakrátko doplnila frontmana De.Polara, jednak se De.Polar tímto vystoupením s DEMIMONDE rozloučil. Malinko rozpačitě, protože fanoušky tradičních žánrů moderna moc netáhla… (Johan)

Nacházím se opět u pódia, na němž své show rozbalili pražští DEMIMONDE, na které jsem natrefil jen prostřednictvím recenze u nás na Fobii a kteří mě s jejich experimentálním metalem moc nezaujali. Teď naživo taky ne, ale vydržel jsem jejich vesmírné představení až do konce. Takže nyní usuzuji, že to špatné určitě nebylo. Přehrávalo se z aktuálního alba „Cygnus Oddyssey“ a bylo to nekonečné moře umělých prvků, elektroniky a hlavně spousta střídání hlasových poloh od blackového skřehotu přes civilní zpěv k hrubému growlu, které obstarával zdařile zamaskovaný zpěvák De.Polar, který měl na starost i programování. Při skladbě „Event Horizon" si s ním zapěla opernějším hlasem hostující Zuzka. Celkově mě jejich vystoupení při rychlejších melodiích a kytarových vyhrávkách bavilo, místy v klidnějších částech nebo kde bylo více cyber zvuků trochu zavánělo nudou. Holt prostě jiný šálek kávy. (4horsemen)

Následující DEMIMONDE přivezli z Prahy trochu kosmické atmosféry. Nedávno jsem pětici viděl na Czech Death Festu, kde předvedli velmi vydařené vystoupení a ve stejném duchu pokračovali i ve Volyni. Tentokrát měli o něco méně času a též vyměnili hosty, namísto Dahlien a Mizzyho se za mikrofonem objevila na moment mně neznámá vokalistka, jejíž part bohužel téměř nebyl slyšet. Jinak DEMIMONDE převedli povedené vystoupení, ač v Červeném Kostelci mi sedlo trochu víc a i se tam o něco lépe zdařilo ozvučení. Asi by také show slušelo alespoň příšeří, takhle v horkém odpoledni se nelze do avantgardní hudby DEMIMONDE tolik ponořit. (Opat)

Zato BEHEADED mě chytli od počátku a do konce setu jsem se nenudil, naopak jsem si říkal, že deathmetalové špíny bych zvládl ještě víc. Malťané sjeli parádní hutný metalový set s občasnými kytarovými výjezdy a s growlujícím chorobným vokálem. Ačkoliv na letáčku s programem bylo připsáno slovo brutal, tak se mi zas tak moc nejevili, protože jejich smrticí koktejl se nesl spíše ve středním tempu, ale o to brutálněji se zahuhlanou a chrastivou basou. A to se mi právě líbilo nejvíc. (4horsemen)

Když se řekne Malta, vybaví se mi jediné metalové jméno – BEHEADED. Ti se na stage objevili poměrně brzy vklíněni mezi česko-slovenské kapely, ale důvodem byl plánovaný dlouhý přejezd na další štaci. Malťané každopádně odehráli parádní set. A ani to nebylo tak brutální, jak jsem očekával (a jak jsem se obával, protože takový ten upachtěný silácký brutal death mě nebaví), pánové hráli pestře a technicky. Asi by se taky neztratili za tmy, ale noční hodiny nejsou v létě tak dlouhé, aby se do nich vešlo víc než pět kapel. (Johan)

BEHEADED přišli a srovnali areál se zemí. Ač Malťané fungují už od roku 1991, až v posledních několika letech více pronikli do povědomí posluchačů a v současnosti se těší velké oblibě. V České republice se objevují často, není to tak dávno, co jsem byl svědkem, jak naprosto sesekali pražskou Modrou Vopici a překonali i headlinera večera HOUR OF PENANCE. Právě s italskými brutálními techniky BEHEADED pojí bubeník Davide Billia alias BrutalDave, který to tam zase nasypal, že se člověku klepaly kosti. Pětici to naživo nesmírně funguje, anihilace prvního stupně. Přestože mě letošní deska „Beast Incarnate“ nezaujala tolik, jako její předchůdce, koncert to byl extrémně našlapaný. (Opat)

V půl páté vtrhli na pódium MÖRKHIMMEL se svým death crust black bordelem. Tím bordelem nemyslím nic zlého, naopak. (úsměv) Pražská smečka se na jihozápadě Čech objevuje častěji než ve zbytku republiky, takže jsem viděl polovinu jejích letošních koncertů (dva). Ve Volyni to opět bylo divoké a špinavé, Slávek chrlil slova plná zla a zmaru, a jedinou vadou na „hnusu“ byla jedna pokažená (nedokončená) skladba. (Johan)

Následující dvě bandy mě až tolik nevzaly. Na domácích MÖRKHIMMEL a jejich death/thrash/crustu cením, že jsou na české scéně poměrně ojedinělým úkazem, vokál mi ale příliš nesedí a celkově to není úplně můj šálek. Energie borcům nechybí, zpěvák se často oddává různým šklebům a humorným průpovídkám, takže i přesto, že hudebně mě MÖRKHIMMEL míjí, jsem před pódiem vydržel po celý set. (Opat)

Další kapela měla té špíny a marastu ještě více než předchozí BEHEADED. A myslím, že neznat MÖRKHIMMEL by byl hřích. Minimálně prozaický název alba „Ostří černé kosy zní“, z kterého se přehrávalo nejvíc, by měl znát každý. „Z cizího krev poteče“ a „Na věky věků“, to jsou brutálně ostré songy skloubené s melodickým a zároveň smrtelným rytmem. Bavily mě bubenické eskapády a kytara, která prořízne na jeden zátah, a hrubý, příšerně hnusný vokál. Obě jejich poslední alba u mě zabodovala a jen jsem doposud čekal na jejich live podobu, která dopadla nadmíru dobře. A určitě jsem udělal dobře, že jsem na ETEF přijel. (4horsemen)

A je super, že jsem tady, protože na slovenské RAMCHAT s Hiraxem v čele jsem se docela těšil, neboť mně padli do noty už na jaře na Palcátu v Táboře. Melodické pohanské povídky „Perún hromom žehná nás“, „Už nebudeme otroci“ anebo „Sila ducha“ zabíraly na každého, kdo byl pod pódiem. A musím říct, že těch lidí s přibývajícím časem a kapelami, které měly stoupající úroveň, přibývalo víc. A hřmělo se nejen nad Tatrami, ale hřmotně se burácelo i při songu „Mor ho!“ nad koupalištěm ve Volyni. Velmi zábavné vystoupení i díky zpěvákovi, který si div rukou neutloukl hlavu (úsměv). (4horsemen)

Slovensko reprezentovali RAMCHAT. I ty jsem letos viděl podruhé a jestli se nepletu, vystoupení se skládalo ze stejných skladeb, alespoň co si tak vybavuji. Kapela tentokrát dorazila bez basáka, ale až tak znát to nebylo, pozornost na sebe stejně strhávají hlavně chytlavé melodie a vokál ve slovenštině, kterému je celkem dobře rozumět. Hirax a spol. se vrhli na pohanství a vlastenectví, které mi občas přijde trochu přehnané, ale jako zpestření mezi samými nářezy se martinská kapela hodila. A klobouk dolů před muzikanty – 500 km na cestě plné kolon jeli půl dne, dorazili necelou půlhodinou před vystoupením, vydali ze sebe všechno a po krátkém odpočinku zase do auta a k domovu… kde měli být v pět ráno. (Johan)

RAMCHAT jsou hudebně fajn, proti tomu nic. Solidní pagan black metal s různými heavy, thrash i death metalovými vsuvkami. Ač je občas ta variabilita až přehnaná a úplně to na sebe dobře nenavazuje, pořád se to docela příjemně poslouchá. Jsem ale fanouškem spíše přímočařejších vystoupení, kde není kladen důraz na dlouhé rozprávky mezi skladbami. Ač chápu, že se kolem slovanské tematiky hudba a zejména lyrika RAMCHAT pohybuje, před každým songem si to připomínat mi prostě přijde zbytečné. Hudebně ale OK, z této stránky nemám, co vytknout. (Opat)

Tým organizátorů stejně jako v letech minulých zabrousil do Apeninského poloostrova, aby volyňskému publiku představil tamní nepříliš známé spolky. Jedním z nich byli HELSLAVE, hrající melodičtější odnož death metalu. Inspirace gothenburskými formacemi byla zřejmá, občas hudba Italů připomněla starší počiny DARK TRANQUILLITY. Jihoevropané ale podmanivé pasáže prokládali plochami s pořádnou náloží, občas byly k zaslechnutí vlivy thrashe či blacku. Podobně jako mě před dvěma lety rozsekali thrashoví DEATH MECHANISM zapůsobili letos právě HELSLAVE. Perfektně odehrané, bez zbytečných prostojů, vynikající zvuk, energie, atmosféra. (Opat)

Death-thrash-black bez kroků stranou, tak by šlo charakterizovat dění od 18.15 do konce festivalu. Načali jej Italové HELSLAVE, kterým evidentně chybí jedno L v názvu. (úsměv) Rozhodně jim ale nechybí cit pro melodie ani tah na bránu. Další kvalitní smečka, která přilákala k pódiu větší počet fanoušků než předchozí party – ony to ale měly těžší, protože bylo horko a koupaliště i přilehlé slunečníky lákaly k oddychu před večerním nadupaným programem. HELSLAVE v podstatě neudělali nic špatně, ale že bych si je pamatoval třeba za rok, si nemyslím. (Johan)

HELSLAVE předvedli zajímavé mrazivé severské kytarové melodie, podpořené výbornou prací bubeníka. Nejvíc mě zaujal zpěvákův chorobný growl, který neřval jen tak do toho smrticího vichru, ale perfektně doplňoval celkovou hudební vizáž. Štěkavý hlas, který už i tak tahal odněkud z paty, doplňoval ještě hnilobnější vokál basáka. HELSLAVE nebyli jen prachobyčejný deathmetalovy nářez, ale přímo italská jatka. A já si jen říkal, kam dnes ta hudební laťka může být posunuta dál. Jde to vůbec, vždyť to nejlepší na nás teoreticky ještě čekalo. (4horsemen)

Následující IXXI, o kterých už jsem se zmínil v reportu z předešlého dne v souvislosti s personálně spřízněnými ANGREPP, mě ale rozdrtili ještě víc. Jejich black/thrash jsem naživo slyšel potřetí a v porovnání s předchozími zkušenostmi (Exit-Us v Praze a Phantoms of Pilsen) byla letošní show nejlepší. IXXI to s žádnou ekvilibristikou nepřehánějí, je to pořádně syrový a jednoduchý nářez, avšak nesmírně účelný. Studiově mě Švédové tolik neberou, ale naživo má tahle hudba neskutečnou sílu. Znovu musím zmínit charismatického frontmana s pseudonymem Outlaw, který si kontakt s fanoušky vyloženě užívá. Pozornost přitahuje též kytarista Commander s průhlednou červenou kytarou, pěkný kousek. Vrcholem setu IXXI je asi vždy „G(lory) P(ride) S(atan) D(eath)“, do které vždy Outlaw zapojí příznivce, aby právě onen refrén zpívali s ním. Bohužel, ani těch jednoduchých čtyř slov se od vyvolených, kterým dal mikrofon k ústům, nedočkal. (smích) Jo a ještě musím zmínit… ten zvuk! Do prdele, ten zvuk byl geniální! (Opat)

V momentě prvního intra švédských pekelníků stálo u pódia prozatím nejvíc lidí. A to stačilo vokalistovi jen mávnout a říct „Come on“. IXXI odehráli velmi chladně melodický a zároveň svižný black metal, který měl skočný, ale i burácející rytmus. Těch úvodů k písním bylo při jejich vystoupení více, a myslím si, že při festivalovém setu by mohli nějaké intro vypustit, ale nakonec musím uznat, že jejich zlo show, zpěvákova gestikulace i pobízení fans, které moc nemusím, mělo smysl a vystoupení se mi líbilo; a nejen mně, protože ohlas byl velmi značný. A jen dodám, že opět vystoupila kapela, která posunula hudební příčku výš a jen dodám, že festival měl stoupající tendenci, o čemž jsem se mohl přesvědčit za chvíli. (4horsemen)

Vrátím se ještě kousek zpět, a to ke

zvukovce IXXI. Sledoval jsem dění na pódiu, a zaujala, respektive pobavila, mě trojka z DéPéHá, jak se po pódiu zprvu „motala“ s plachtou HELSLAVE a poté jí držela jako oponu. Čekal jsem divadlo, a nakonec jsem daleko nebyl od pravdy, bylo slušné představení. (4horsemen)

No, s držením plachet (kromě HELSLAVE jsme měli ještě druhou od INFEST) nám pomáhal Vandal a šlo o to, aby nikdo neviděl muzikanty při zvučení, protože byli zmalovaní jak blackmetalový zákon káže. (úsměv) Přišlo mi to jako pitomost, u pódia postávali asi dva lidi, zbytek návštěvníků se potuloval. Ale když to Švédové považovali za důležité, proč jim nevyhovět… IXXI pak předvedli klasickou černěkovovou práci, která blackmetalovým fanouškům musela sednout, a sporadické náznaky thrash metalu nikomu nemohly vadit. Mně se líbila i kytara z jantaru, kterou jsem viděl poprvé v životě – zajímavý kousek. (Johan)

QUASARBORN pocházející ze Srbska mně vyrazili dech. Tohle byl neskutečný masakr, který byl do auditoria rván neočekávaně a nekompromisně. Celá kytarová sekce, basáka nevyjímaje, byla v akci. Nikdo nebyl v pozadí, všichni se drali do popředí zájmu za podpory mohutné kanonády bicí artilerie. Velmi přínosné a zábavné bylo, jak se kytaristé dělili o zpěv a takto se střídali s hlavním vokalistou, jehož zpěv řezal jak pila. Přímý a ostrý thrash metal, jaký předvedli tito mladíci, jsem si užil vrchovatě a smekám klobouk dolů. Jen mě trochu mrzí, že kapela měla dle mého soudu, oproti předešlým a i následujícím skupinám, horší zvuk. Zpěvákův hlas byl zahuhlaný, schován pod barierou kytar. Ale v každém případě to byla dobrá show, při kterém byl vytvořen i menší mosh pit. A kdybych žádnou jinou kapelu tohoto žánru neznal, tak snad budu tvrdit, že thrash metal se zrodil v Srbsku. (4horsemen)

Souputníci INFEST, QUASARBORN, šli na thrash metal od trochu jiného lesa. Do energické muziky sázeli tuny vyhrávek a sól, která kytaristé zvládali s naprostou bravurou. O pestré vokály se starali všichni strunotepci, kteří navíc nezůstali ani vteřinu v klidu a neustále se po pódiu proháněli sem a tam. Skvostná jízda, pro mě asi nejpříjemnější překvapení festivalu (z kapel, které jsem dosud neznal). A jedno překvapení si připravili i fanoušci – jeden odložil veškeré oblečení, druhý si „aspoň“ stáhl kalhoty… připadal jsem si jak na Obscenu. (úsměv) (Johan)

Na QUASARBORN čtu všude velmi kladné reakce, takže teď budu trochu za černou ovci. Mladíci ze Srbska hoblují poctivý thrash metal, na hudební stránku skutečně lze vrhat superlativa. Obrovské nadšení pro věc a instrumentální vyzrálost i přes nízkou číslovku v kolonce věku, o tom žádná. Ale ty vokály… ty jsem fakt nedokázal strávit. Pouštěli se do nich všichni ze strunného ansámblu a podle mě to prostě neladilo. Ječáky byly chvílemi fakt neposlouchatelné. Což o to, rád si podobný typ vokálu poslechnu, mám rád třeba DESTRUCTION, kde to Schmier často prořízne, ale tady mi to prostě nesedlo. (Opat)

Druhým zástupcem „squadry azzurry“ byli death metalisté VALGRIND, o kterých už jsem dříve slyšel, nikdy jsem fakt neslyšel je. To byla jiná liga. Precizní death metalová práce po vzoru MORBID ANGEL a dalších spíše zaoceánských kapel s pořádně prohnilým vokálem mistra Daniele Lupidiho. Po celý set jsem si říkal, že už jsem ho někde viděl, a taky že jo! Před rokem a půl hrál se svou další kapelou HATEFUL v plzeňské Lampě před krajany AD NAUSEAM. Ti mě tehdy až tolik nechytli, ale VALGRIND byli jiná liga. Také už mají na kontě notnou dávku zkušeností, rok vzniku se datuje 24 let zpět, výrazněji aktivní však začali být až v novém miléniu. Technika precizní ze všech stran, kompozice a zvraty v nich dávaly smysl, některé pasáže nakopávaly prdel žádoucím způsobem. Forza VALGRIND! (Opat)

O druhých vyslancích Apeninského poloostrova šly zvěsti, že se bude jednat o nesmlouvavý death metal ne nepodobný rané tvorbě MORBID ANGEL. A něco na tom bylo, Italové VALGRIND rozpoutali deathmetalové peklo, kterým zadupali všechno živé v okruhu pódia do země. Letitý soubor (vznik 1993!) sice nemá velké jméno, ale zato předvedl velký výkon. Po DEMONICAL nejlepší death metal víkendu. (Johan)

A protože každý nářez má své meze, tak jsem využil čas před hracím časem hlavní kapely k odpočinku a k potulce po areálu, který (ještě jednou opakuji) je velmi příjemným místem. Samozřejmě je potřeba doplnit nějaké tekutiny, ať už alko nebo s kofeinem, a tak jsem navštívil i občerstvovací stanici (úsměv). A tím pádem VALGRIND, kteří si střihli set před kapelou večera, jsem jen po jednom očku sledoval a na jedno ucho poslouchal. Italové odehráli hutný staroškolský death metal se spoustou kytarových vyhrávek a myslím, že za ostatními kapelami nezaostávali. Avšak jejich krajané HELSLAVE mi přišli lepší. (4horsemen)

Rozjezd německé thrashmetalové legendy ASSASSIN mi s počátečními tóny připadal vlažný a trochu ve mně cukalo, že to není ono (předešlý thrash byl lepší) a trochu jsem nechápal kolegu vedle mě stojícího, když vykřikl „neskutečný masakr“, aniž by Frank Blackfire hrábl do strun. Ale později jsem tento výkřik pochopil, protože kolega Mandéz z Fobie mi sdělil, jen tak mezi řečí, že Blackfirova kytara už hraje, jen co na ni podívá (smích). Ale to jen úvod „Forbidden Reality“ se mi zdál vlažný, ale v mžiku mé obavy byly rozprášeny. Okamžitě následovala řízná jízda „Fight (To Stop the Tyranny)“ s chytlavou melodií v refrénu, pocházející také z prvního legendárního alba „The Upcoming Terror“. A teror pokračoval dál vypalovačkou „Breaking the Silence“ z novější doby. No prostě, co mám povídat: „Crush, kill, destroy“. Ostré kytary jak břitva, hutná a rázná basa, thrashové tadá tadá bicí a vokál z větší části hodně naštvaně štěkavý a z menší melodicko zpěvný a skoro vůbec ne s ječákem jako u původního zpěváka Roberta. Někomu to asi vadilo, ale Ingova varianta je pro mě o mnoho přijatelnější.
Hodně se přehrávalo z prvního alba. No, proč ne, o tom je ASSASSIN a každá x-letá kapela vzpomíná a my také. Koncertní hutná podoba „The Last Man“ prostě zabíjí a skoro bych řekl, že z desky je to nuda (úsměv). Smrtelným tempem se jede dál, a samozřejmě nebyla opomenuta ani loňská deska „Combat Cathedral“ s hutným zabijáckým songem „Back from the Dead“ a s opět chytlavým sborovým refrénem:
„Back in the saddle,
Back in the saddle,
We're back from the dead“.
A aby masakr byl dokonán, tak se zpívalo sborově dál:
„Go assassin, fight assassin,
Kill assassin, the life assassin“
Přičemž na pódiu z toho málem učurávali zpěvák a kytarista z QUASARBORN (úsměv). A ten Ingův chybějící ječák zde zvládl právě Luka ze zmiňované kapely. Samozřejmě závěrečné výkřiky „Go fight, kill assassin“ jsme dali svorně i my pod pódiem. Přičemž ani poté se nevystřílely všechny náboje. Závěr tohoto neskutečného masakru obstarala ultrarychlá kulka „Bullets“. Co víc si přát...  (4horsemen)

Třicet let uteklo od vydání debutu ASSASSIN, který jsme žrali podobně jako klenoty od SLAYER, KREATOR nebo SODOM. Tehdy, za komunistického režimu, nás ani ve snu nenapadlo, že tyhle německé hrdiny někdy uvidíme živě, oni se beztak v roce naší revoluce odmlčeli a když se vrátili, už byla jiná doba. Ale dnes je taky jiná doba, doba přející velkým návratům a retro záležitostem a tak se i ASSASSIN stávají žádaným zbožím. Do Volyně pánové dorazili jako parta turistů, backstage prošli rovnou mezi lidi, žádné hvězdy, přitom v sestavě se vedle skoro zakládajícího kytaráka Scholliho objevil i Frank Blackfire, borec, který má na pažbě zásadní počiny SODOM či KREATOR. A že jsou chlapi old school, potvrdila plachta na pódium – zatímco většina kapel disponovala moderními profi bannery, ASSASSIN si přivezli sešívané červené prostěradlo obřích rozměrů s ručně nakresleným logem. Představení německých legend popsal Pavel dost podrobně, takže to shrnu – bylo to parádní a přídavek byl nutností. (Johan)

Headlinerem celého festivalu byli němečtí thrash metalisté ASSASSIN. Jedna z těch kapel, které na počátku osmdesátých let byly u zrodu nového žánru, ač sami vydali debutové album až v roce 1987. Chvíli poté se navíc rozpadli, aby se v roce 2002 vrátili. Z osmdesátkových ASSASSIN zůstal pouze kytarista Jürgen Scholz, postupem času se zbytek sestavy obměnil. Na loňské desce „Combat Cathedral“ se poprvé představil vokalista Ingo Bajonczak, krátce poté sestavu obohatil kytarista Frank Gosdzik alias Blackfire, jenž se pyšní zkušenostmi z KREATOR či SODOM a do sestavy zapadl tak, jako by tam figuroval léta. (Opat)

Zmiňovaná deska mě docela bavila, staré desky mám také rád, ač nepatří k mým nejprotáčenějším věcem z thrash metalu. Očekával jsem kvalitní vystoupení a to jsem také dostal. Nic víc, nic míň. Mělo to potřebný drive a šťávu, Ingo jako frontman funguje výborně, občas mu při uvádění skladeb vypomohl basák Joachim Kremer s nástrojem zavěšeným na řetězu. Zazněly songy jako „Destroy the State“, „The Last Man“ nebo „Fight (To Stop the Tyranny)“, na závěr se pak Němci vytasili s „Assassin“, na kterou si na stage vytáhli pod pódiem pařící členy QUASARBORN. Ti si s ASSASSIN vystřihli refrén, no, vzhledem k výše řečenému asi víte, jakou jsem měl radost (smích). Na druhou stranu, ve skladbě skutečně ječáky jsou a Ingo má níže posazený hlas, takže zde nemůžu k vokálnímu doplnění být tak kritický. ASSASSIN pak dali ještě jako jedni z mála přídavek a za ovací se sympaticky loučili s publikem. (Opat)

Po hlavní hvězdě festivalu přišla moje osobní hlavní hvězda. Polští OUTRE mě dva roky zpátky naprosto rozsekali na Brutal Assaultu a jejich účast ve Volyni mě velice potěšila. Od té doby znovu vyměnili zpěváka, v Josefově mě svým výkonem učaroval Tymek Jedrzejczyk, jenž byl nahrazen mně neznámou osobou, která ve Volyni dokázala, že je nástupcem naprosto precizním. Občas si vokalista jemně upravil frázování, jinak se ale skvěle popral jak s hrubými, tak čistými vokály. OUTRE byli od první skladby „Chant 6. – Vengeance“ naprosto zlí, zničující a nekompromisní, tak, jak si black metalová show žádá. Vystoupení navíc disponovalo pohlcující atmosférou, to je to, co mi žádný jiný žánr nemůže nabídnout. A když pak zazněly mé nejoblíbenější songy z doposud jediné studiovky „Ghost Chants“ – „Chant 3. – The Fall“ a „Chant 4. – Lament“, byl jsem u vytržení. V tom mě ještě podpořil skvělý cover CLANDESTINE BLAZE a jejich „Fist of the Northern Destroyer“. Nemám jiných než obdivných slov, nejlepší gig Enter the Eternal Fire Festu! Jen škoda, že už při doznívání posledních tónů a vazeb nahradil potemnělá modrá světla ostrý žár a začalo se přestavovat pódium, trochu to onu auru narušilo. Ale to je jen detail, který nemohl zkazit dojmy z takového koncertu. V listopadu se těším v Praze na slyšenou! (Opat)

Po thrashové krasojízdě se ještě více setmělo a na řadě byl další black. Tentokrát v podání našich severních sousedů. OUTRE sice zatím nemají takové jméno jako třeba MGLA, ale co není, může být, hudbu podobných kvalit produkují. Sice jen čtyři roky, ale jejich produkce je vyzrálá a podaná s velkým přehledem. (Johan)

Mé chuťové (hudební) pohárky byly vrchovatě naplněny a tak se polovinu setu další kapely opět pod rouškou temné hudby a tmy toulám po areálu volyňského koupaliště. I když black metal (černo černý) není přímo v popředí mého zájmu a zvláště po vynikajících ASSASSIN, tak přesto musím uznat, že černokněžníci OUTRE z Polska mají tento styl perfektně zmáknutý. K uším mi doléhala k černé kávě temná a mrazivá kytara s neúnavně datlujícími bicími. (4horsemen)

Čas festivalu se skoro naplnil, když se na pódiu srovnali berounští MURDER INC. Vedle LAID TO WASTE druzí aktuální kralevici thrash metalu v našich krajích opět potvrdili, že mladá krev dává na prdel té staré. Kluci to rozjeli v ultra rychlém tempu, sázeli v rychlém sledu jednu vypalovačku za druhou a i přes pokročilou hodinu dokázali zaujmout početné publikum. Závěrečný cover byl vydařenou tečkou za dvoudenním matiné, které v podstatě nenabídlo slabou kapelu. (Johan)

Poslední kapelu není dobré si nechat ujít, a to usoudili i ti, co ještě neodpadli. A první odehraný zabijácký song řezníků z MURDER INC. přilákal opět dostačující počet thrash maniacs, aby se udělal pořádný bordel pod pódiem. „Radiace“, „Člověk člověku“ a „Rituál“, to je krátký výčet písní, které zněly nekompromisně, surově a ostře. Pánové odvedli velmi dobrou práci a určitě i skladba „Agent Orange“, která měla velmi slušný ohlas a kterou tady někteří pánové velmi dobře znají, nebyla nikterak zahanbující. Naopak, mohli odejít se vztyčenou hlavou. (4horsemen)

Poslední kapelou celého festu byli berounští thrasheři MURDER INC., na které i přes pozdní hodinu (k jedné ráno) zůstal početný dav pařičů. Mám tuhle bandu rád, viděl jsem ji naživo několikrát a jejich našlapaný old school thrash mě vždy bavil. Navíc vokalista a kytarista Petr mi hlasem občas evokuje Aleše Brichtu na debutovce ARAKAINU „Thrash the Trash“, kterou miluji. I přes pozdní hodinu se s tím borci nesrali a sázeli jednu skladbu za druhou, namátkou „Radiace“ nebo „Rituál“. Na cover SODOM „Agent Orange“ si na pódium pozvali Zdendu z LAID TO WASTE, pak dali ještě jeden vál a konec. ETEF III byl minulostí. (Opat)

Závěr nebudu moc natahovat, důvody, proč ETEF navštívit, jsem vlastně řekl už v úvodu a ty zůstávají. Nezmínil jsem ještě takřka precizní dodržování harmonogramu a po většinu festu výborný zvuk. Znovu musím zmínit parádní atmosféru, jež je ve Volyni tradicí. A dle Johanových slov akce nebyla mínusová, což je i vzhledem k narůstající konkurenci v daný termín úspěch a mám z toho radost. Potkal jsem ve Volyni mnoho známých, některé právě po roce, všem děkuji za pokec. Bylo to skvělé, účast na příštím ročníku je jistotou. A díky za OUTRE! (Opat)

Festival bez příkras, bez servítků, odehraný a pořadatelsky zmáknutý na jedničku a znovu a znovu opakuji, ve velmi příjemném a pěkném prostředí. A myslím, že i kdyby se na letáčku s playlistem neobjevila dvě jména headlinerů na příští rok, kterými by měli být MASTER'S HAMMER a ROTTING CHRIST, tak mám dopředu rozhodnuto. (4horsemen)

Závěrečné resumé zní, že třetí ročník navštívilo přes tři stovky platících, což plus mínus pokrylo náklady, takže příští rok by se ve Volyni mělo hrát znovu, o něco dříve, 6 - 7. 7. 2017. (Johan)

Fotky: Ignor

Berryho videa

sdílet
Přečteno: 1227x Autor: redakce | Další články autora
Datum: 31. 7. 2017

FotoGalerie (Počet obrázků: 112) IMPURITUM DEMIMONDE BEHEADED MÖRKHIMMEL RAMCHAT HELSLAVE IXXI QUASARBORN VALGRIND ASSASSIN

Diskuze (Počet příspěvků: 4)
To byla jízda...
Můj sobotní TOP (bez pořadí): Assassin, IXXI, Beheaded, Mörkhimmel, Helslave, Outre, Impuritum a vypíchnout musím Murder Inc., takhle totiž thrash metal zní. Tahle smečka mne na závěr úplně rozsekala. Co mne nebralo, byla hudba z Marsu ehm sorry Demimonde. Nevím, ale nic pro mne a ke všemu problém se zvukem do dokonal. Každopádně dá-li Satan, ta za rok ve Volyni na koupališti opět naviděnou. Velkej dík Rámusovi a Honzovi za tuhle akci a velkej dík všem kapelám a fans a samo redakci za report. immortal | 2. 8. 2017 23:13:23
To: Karstan
Kdepak to není na Tebe, i když fotku máš pěknou :-)). My fosilní starci víme vo co go (smích) a slibuji, že si to nelid s protivným abstinentem za týden na Brutalu vyřídí (smích). immortal | 2. 8. 2017 23:02:42
Etef, Etef, Etef
Předpokládám, že dobříšský pán v příspěvku přede mnou na nic konkrétního ohledně fotek nic nenaráží :-) Jinak mi nezbývá než jen složit obligátní poklonu všem, kdo se na festivalu podíleli, protože jsem opravdu nezaznamenal jediné slabé místo (a to už jsem pohodlný pán chvíli před padesátkou :-). Naprosto pohodová super jízda po celé 2 dny. Díky všem! Jen co se týče plánované změny termínu - nevím, jestli zapojení do 4 dnů volna v kuse nebude na škodu návštěvnosti. Karstan | 2. 8. 2017 08:23:10
...
Pěkné počtení, díky kluci. Teď mě mrzí, že jsem nebyl. Místo toho jsem byl náležitě potrestán. Jinak některé fotky z ktegorie (ne)lidi pobavily :-) Coornelus | 1. 8. 2017 12:52:43

celá diskuze » | vložit příspěvek »



Novinky

20. 11. 2017 | Autor: Johan
RZ 014 CRY OF HUMANS - -esc- MC / 2nd press právě venku!čtěte zde »

20. 11. 2017 | Autor: Mikael
DARK GAMBALLE a jejich video k písni "Kult samorostu" čtěte zde »

19. 11. 2017 | Autor: Johan
Nová alba pod Slovak Metal Army / Immortal Souls Productions čtěte zde »

19. 11. 2017 | Autor: Mikael
Nový videoklip od EAGLEHEARTčtěte zde »

18. 11. 2017 | Autor: Johan
BRUTAL ASSAULT 2018 - BEHEMOTH!čtěte zde »

18. 11. 2017 | Autor: Johan
UNDER THE SKIN mají nový videoklipčtěte zde »

17. 11. 2017 | Autor: Mikael
KREYSON - Best of tour - trailer Ičtěte zde »

17. 11. 2017 | Autor: Johan
Na Capture the Flag Party 25. 11. 2017 v Písku zahrají místo MORTIFILIE KAOSQUADčtěte zde »

16. 11. 2017 | Autor: Johan
Novým basákem MASTER´S HAMMER je Petr Rámus Mecákčtěte zde »

15. 11. 2017 | Autor: Johan
Winter SLAP FEST 2017čtěte zde »

další novinky ...

Reklama

flash player not installed

Nejčtenější za 30 dní

30. 10. 2017 | Reporty
HENTAI CORPORATIONcelý článek »

22. 10. 2017 | Rozhovory
Mičl (PRŮMYSLOVÁ SMRT, fanzin Destruktorrr) – Pokud ti vyhovuje víc bezpečí a nemáš rád narušování osobního prostoru, hraj metal. Pokud ti nevadí nebezpečí a chceš v životě něco zažít, buď punk! (I. část)celý článek »

12. 11. 2017 | Rozhovory
Tomáš (Skoří) Skořepa (FINAL FLAG, EXORCIZPHOBIA) – Je vždycky hrozně super, když zjistíš, že tví hrdinové jsou i po lidské stránce naprosto skvělí.celý článek »

29. 10. 2017 | Rozhovory
Mičl (PRŮMYSLOVÁ SMRT, fanzin Destruktorrr) – Hardcore není ghetto! A věci kolem něj se dají dělat i jinak. A to i bez podepisování smluv s major labelama, keců o zaprodání se, strachu z pomluv, obav ze zrady vlastního přesvědčení atd. (II. část)celý článek »

6. 11. 2017 | Recenze
TROLLECH – Každý strom má svůj stíncelý článek »

1. 11. 2017 | Reporty
THRASH NIGHTMARE vol. 5, 28. 10. 2017, Písek - Divadlo Pod Čaroucelý článek »


Poslední diskuse

ALTARAGE – Endinghent
Datum: 16. 11. 2017 23:44:30
Autor: Opat
Titulek: ...

diskuse k článku »

ATREXIAL – Souverain
Datum: 16. 11. 2017 13:58:41
Autor: Opat
Titulek: ...

diskuse k článku »

ULCERATE, BLAZE OF PERDITION, OUTRE
Datum: 15. 11. 2017 17:30:25
Autor: Johan
Titulek: Fotogalerie doplněna!

diskuse k článku »

ASGARD – Una Maquina Infernale
Datum: 13. 11. 2017 07:18:59
Autor: Cyberolas
Titulek: ...

diskuse k článku »

TROLLECH – Každý strom má svůj stín
Datum: 11. 11. 2017 12:17:39
Autor: jeff
Titulek: Necha???????

diskuse k článku »

TROLLECH – Každý strom má svůj stín
Datum: 10. 11. 2017 08:54:36
Autor: Asura
Titulek: Odpovědi

diskuse k článku »


Partnerské weby

Fobia Distribution e-shop Metalopolis.net Metal Forever & Metal Man True empress

Reklama