Rok 1987 byl pro dějiny tuzemského extrémního metalu zásadní. Vznikly tři zřejmě nejproslulejší kapely, které zanechaly výrazný otisk nejen v tuzemsku, ale i v zahraničí. ROOT, KRABATHOR a MASTER´S HAMMER... velká trojka, která je dodnes populární a která více či méně pořád píše dějiny. Už třicet let, což je výročí, které zaslouží oslavu. V případě ROOT ale nejde jen o oněch třicet let na scéně; aby toho nebylo málo, frontman BigBoss letos oslavil 65. narozeniny. ROOT navíc před nedávnem vydali nové album, pokračování legendárního „Kärgeräs“, chystají se zahrát na velkém festivalu ve Spojených státech i na Brutal Assaultu - témat k rozhovoru se nabízí celá řada.
- Kapitola první – historická:
Ahoj Juro, třicet let je dlouhá doba, během kterých jsi toho s ROOT zažil strašně moc. Když si vzpomeneš na rok 1987 a porovnáš tehdejší očekávání s tím, kam jste to dotáhli, musíš být spokojený... ale když jste ROOT zakládali, měli jste ponětí, že budete existovat třicet let, vydáte tolik alb doma i v zahraničí a projedete kus světa? Kdyby Ti to tenkrát někdo předpověděl, věřil bys mu?
BigBoss: Jestli budeme hrát 30 let, tím jsme se opravdu nezabývali. Ale věděl jsem, že to určitě dotáhneme daleko. Měl jsem to v plánu a já svý plány vždy plním. Ti, co mě znají ještě z té doby, ti mohou potvrdit, že jsem to prohlašoval již tehdy. Uvědom si, že když jsem založil ROOT, tak mi bylo již 35 let. Tudíž jsem to měl vše jasně naplánovaný. Takže jsem nepotřeboval něčí předpovědi. (úsměv)
Který okamžik v dějinách ROOT byl tím rozhodujícím, tím, který rozhodl o tom, že to má smysl, že to baví nejen vás, ale i fanoušky, že se tím vaším black metalem dá uspět i v zahraničí? Aleš Brichta kdysi prohlásil, že největší průšvih pro ARAKAIN byla špatná obrana Zimního paláce, která způsobila nástup komunismu, který v osmdesátých letech bránil ARAKAINU v rozletu za hranice a že to tehdy mohli dotáhnout dál, kdyby je soudruzi pustili za hranice. Dá se to otočit a považovat konec komunistické vlády v roce 1989 za nejvýznamnější událost, která vám umožnila rozjezd?
BigBoss: Celkem jo. Skončila doba zákazů a výslechů na policii a koncertů načerno. Mohli jsme to naplno rozjet. Ovšem rozhodující byla doba, kdy ROOT stagnoval – pozastavil jsem činnost kapely kvůli chlastu a pak mi došlo, že je to nesmysl. Nebudu přece balit kapelu jen proto, že chlastají. To, že jsem za pomoci Aleshe AD, jeho bráchy a lidí kolem znovu rozjel smečku ROOT, do kterých se později vrátil i Blackosh, to byl rozhodující moment. A tehdy jsem věděl, že už nás nic nezastaví. A taky nezastavilo.
V bookletu „Kärgeräs“ (1996) byl oznámen rozpad ROOT, ale někde jsi říkal, že jsi měl druhý díl napsaný už v době vydání prvního – co by s ním bylo, kdyby se ROOT tehdy opravdu rozpadli?
BigBoss: To bylo právě to údobí chlastu. Potom se podařilo kapelu znovu nakopnout. No kdyby se tenkrát ROOT opravdu rozpadnul, tak by zmizel i text.
Vím, že se na adresu jiných kapel nerad vyjadřuješ, ale když to vezmeme obecně, tak bys možná mohl... (úsměv) Co vězí za tím, že jsou u nás nejpopulárnější kapely ROOT, DEBUSTROL, MASTER´S HAMMER, TÖRR... i po třiceti letech existence. Myslíš, že jsou o tolik lepší než mladší party, nebo čím to je?
BigBoss: Není to o tom být lepší. Je to vnitřním přesvědčením. O víře ve svou muziku. O víře v sebe sama. O vůli hrát za všech okolností. I dnes jsou u nás skvělý mladý smečky, ale nejsem si jistý, že borci tomu hodlají podřídit úplně všechno, což je podmínka. Muzika není řehole. Muzika není dřina. Muzika není utrpení. Muzika je hlavně láska k muzice. Milovat muziku je celoživotní radost a této radosti podřídím vše. Nevím jestli takhle ještě přemýšlejí borci i dnes.
Jak jsi oslavil 65. narozeniny? (úsměv) Udělal Ti nějaký dárek nebo přání extra velkou radost?
BigBoss: Z všech dárků jsem měl radost, opravdu. Ovšem co překonalo všechna má očekávání, byl dárek od kapely – tandemový seskok padákem ze 4000 metrů. (úsměv) Na to se neskutečně těším a právě v tuto dobu se připravuji vybrat datum seskoku. Bude i video, takže seskok uvidí všichni. (úsměv)
- Kapitola druhá – koncertní:
Hrajete poměrně hodně koncertů v zahraničí, většinou na prestižních akcích. Jak se tam dostáváte? Je aktivita na vaší straně, snažíte se oslovovat pořadatele, nebo jde o opačný jev, kdy vás sami zvou? Využíváte služeb nějaké bookingové agentury?
Igor: Někdy nás pozve pořadatel, jindy zase kontaktujeme pořadatele my. U zahraničních koncertů se většinou vše domlouvá s mnohem delším předstihem, než je tomu u nás. Žádnou agenturu nemáme, ale občas některé akce pořádají místní bookingové agentury. Buď sám sobě agenturou – to je naše cesta zkázy. (úsměv)
Letos vás čekají dva velké festivaly – Maryland Deathfest a Brutal Assault. Dají se tyhle dvě akce porovnat, jako která je třeba z vašeho pohledu prestižnější? Na Brutalu už jste hráli mnohokrát, takže ve srovnání s Amerikou je ve vašich očích asi trochu bledší, ale na druhou stranu když se podívám na sestavu kapel... A jaká asi bývá na Maryland Deathfestu návštěvnost?
Igor: Oba festivaly jsou prestižní a velmi dobře obsazené. Do Josefova můžeme dorazit třeba i na motorce, ale Baltimore je trochu z ruky, takže nezbývá než absolvovat delší pobyt nad mraky. Návštěvnost zjistíme na místě a dáme vědět.
Hanz: I když sem hrál na BA jen jednou, snažím se tam pokud možno nechybět. Je to pro mě jediný festival, na který jezdím, protože tam člověk kromě výborné muziky potká spoustu kamarádů, a je tam jako doma. Zahrát si tam je perfektní bonus navíc. Na druhou stranu, zahrát si za velkou louží je možnost, která se vymyká běžnému repertoáru akcí, které jezdíme. Myslím, že nejen pro mě to bude něco nového a jsem velmi rád, že si tam můžu zahrát. Takže obojí je skvělé, ale každé trochu jinak.
Na jak dlouho se do USA chystáte? Letíte jen na otočku na 1 koncert a rychle zpátky, nebo se zdržíte déle?
Paul Dred: Do USA letíme jen na otočku, na jeden exkluzivní koncert do Baltimore, na Maryland DeathFest. Je to trochu hektičtější vzhledem k časovému posunu, ale i tak to bude skvělá akce, na kterou se moc těšíme. Zahrajeme tam po boku takových smeček, jako je třeba VADER, MORBID ANGEL, TIAMAT, atd... Myslím, že ROOT už po těch letech dřiny a práce má své jasné místo i ve světovém měřítku. Konec konců důkazem je třeba pozvání (nejen) na takový festival a ohlasy fans z celého světa na naši tvorbu a zejména dost na poslední řadovou desku „Kärgeräs ~ Return from Oblivion“.
- Kapitola třetí – knižní:
Proslýchá se, že chystáte knihu k třiceti letům ROOT. Jak to s ní vypadá? Máte při přípravě knihy kam sáhnout, myslím do nějakého bohatého vlastního archívu, třeba starých časopisů, fanzinů (kde jsou dobové rozhovory s ROOT), plakátů... Schováváte si všechno za celou existenci kapely?
Alesh AD: Ano, přesně tak. U příležitosti významného výročí kapely připravujeme vydání knihy, která bude podrobným zmapováním celé 30leté existence. Půjde o plnohodnotnou knihu obsahující spoustu zajímavých a dobových materiálů, podrobnou biografii kapely, doplněnou výpověďmi některých bývalých, ale i současných členů, komentáře spřízněných osob okolo kapely, rozhovory a články z undergroundových i jiných tiskovin, fanziny fanklubu ROOT, podrobnou diskografii s texty ke všem deskám a pochopitelně velkou řadu fotografií. Bude to určitě velice zajímavý textový ale především obrazový dokument. Za více než pětadvacet let se mi podařilo nashromáždit velkou spoustu materiálu, ale velký dík patří také spoustě fanoušků, kteří mi pomohli rozšířit Rootan archiv.
Stihnete knihu připravit do Brutalu a třeba ji tam i uvést do světa? Bude v češtině, nebo podobně jako kniha k dvaceti rokům Brutalu i v angličtině, třeba formou dělených stran? Bude mít kniha nějaký speciální název?
Alesh AD: Na knize intenzivně pracujeme a je za tím vším opravdu moc práce. Kniha bude jak v češtině tak angličtině a ponese název „Temné kořeny“. Pokud bude vše probíhat podle plánu, kniha spatří světlo světa v létě a vydaná bude u Shindy Productions. Vynasnažíme se, aby byla představena na festivalu Brutal Assault 2017. Máte se určitě nač těšit!
Hanz: Na knize se opravdu pracuje intenzivně, abychom vše stihli do BA. Práce je rozdělena mezi několik lidí, kde je třeba zmínit především grafika Tomáše Zeinera, který odpovídá za výsledný vzhled. Překlady do angličtiny zajišťuje Lukáš Gazda, který je podepsán u mnoha překladů našich textů.
- Kapitola čtvrtá – nové album:
Pojďme na nové album „Kärgeräs ~ Return From Oblivion“. Co jsem tak zaznamenal, tak jej hodně lidí srovnává s jedničkou, což je asi pochopitelné. Převládají pochvalné reakce, ale sem tam se objeví i remcalové, kteří říkají, že už „to není ono“. Mně přijde, že „to ono je“, a že lidi mají tendenci k nostalgii, že mají první díl spojený s nějakou dobou a už se ani nesnaží do nové desky „proposlouchat“.
Igor: Každý si album může poslechnout kolikrát chce a následně si ty songy oblíbit, anebo si je už nikdy nepustit. Také se v tomto ohledu dost změnila doba. Denně přibývají další a další online nahrávky a lidi už to prostě nezvládají vstřebávat, natož si album soustředěně a v klidu poslechnout. Těm, kteří tak učinili, nezbývá než poděkovat, ať už se jim deska líbí nebo ne. Všeobecně jsou ale ohlasy na novou desku vynikající.
Nahrávali jste opět ve studiu Shaark, kde jste točili i první díl ságy a od té doby i všechna další alba (jen to předchozí částečně i v jiných studiích). Co vás vede k tomu se tam pořád vracet? Minule jste nebyli spokojeni s rozložením prací do více studií a vrátili se na „místo činu“, které vám nejlépe vyhovuje? Nelákalo by vás zkusit nahrávání v zahraničí? Nebo by to byl zbytečný přepych, který se nevyplatí a je složitý i co do logistiky?
Igor: ROOT do Shaarku patří a novinka je toho jasným důkazem. Spolupráce s Pavlem Hlavicou byla opět skvělá. Sám album smíchal v podstatě napoprvé, k výsledku jsme měli minimum výhrad. Studio v zahraničí ROOT nepotřebuje, protože má svůj zvuk právě z bzeneckého Shaarku. Proč hledat studio kdesi jen proto, aby to bylo v zahraničí? Čeho tím docílíme? Na novém albu spousta lidí chválí právě zvuk. ROOT je z Brna a k tomu má jihomoravský sound. Tak to má být. METALLICA taky točí za barákem. (úsměv)
Obal zdobí Big Bossova podobizna. Vrtá mi hlavou, zda jde o kresbu, nebo nějak upravenou fotografii?
Igor: Originál visí u Šéfa v pokoji. Obal je nádherná ruční práce a tvůj dotaz budiž důkazem toho, že se jedná o mistrovské dílo. Pár jedincům se obal nelíbí právě z toho důvodu, že je tam zpěvákův portrét. To je ale dobře, protože o obalu se mluví a to je pro album ta nejlepší reklama.
BigBoss: Je to opravdu kresba, kterou maloval Tomáš Bruno Brunclík. Je to génius. To ostatně sám vidíš na tom obraze, že?
Booklet je velkoryse pojatý, přesně podle mého gusta, nechybí žádné podstatné informace, texty jsou uvedeny v angličtině i v češtině, je tam i spousta fotek... Vydavatel s takhle výpravným obalem souhlasil bez výhrad - máte v tomhle úplně volnou ruku?
Igor: Kupodivu ano. Booklet jsme navrhli v podstatě my a výsledek držíš v ruce. CD i LP vypadají pěkně. V plánu je i kazeta.
Za těch třicet let jste vydali alba u řady firem. Samozřejmě každé v jiné době, takže třeba Zerasu stačilo desky vydat a o prodej se postaral hlad tehdejších fanoušků, zato dnes je situace mnohem složitější, alb vychází několikanásobně víc. Když se zamyslíte – který label pro vás udělal nejvíc?
Igor: To asi nejde přesně říct. Každý label pro kapelu udělal v té své době nějakou záslužnou práci. Dnes je to Agonia Records, v minulosti určitě Shindy, Redblack, Zeras a Monitor. Některé labely dokonce kapela přežila. (úsměv)
Polská Agonia Records (vydáváte u nich už druhé album) je velká společnost, předpokládám s dobrou distribucí, takže se asi daří vaši hudbu dostat do celého světa, kde taky vycházejí recenze, rozhovory... Máte nějaké hodně exotické odezvy, z míst, o kterých ani běžný člověk neví, že existují?
Igor: ROOT má fans po celém světě a v době internetu ty ohlasy chodí pravidelně ze všech možných míst. Kromě nových alb vydaných u Agonie vycházejí i reedice starších desek u dalších firem z jiných států.
U nás rozesíláte promáče na recenze sami... Mají pro vás recenze nějaký jiný než reklamní smysl? Jestli se třeba na nějakou zastavíte, diskutujete a říkáte si „co to zas ten a ten pisálek napsal za blbosti“? (úsměv)
BigBoss: Já se u recenzí spíše bavím. Ale jak vždy prohlašuji – recenzenti jsou od toho, aby recenzovali, a kapela od toho, aby hrála. (úsměv)
Na FB máte odkazy na spoustu rozhovorů - baví vás odpovídat na celou plejádu podobných otázek pořád dokola? Nebo to berete jako vítanou možnost připomínat se, kde jen to jde, a upozorňovat na sebe i prostřednictvím interview?
Igor: Některé otázky se občas opakují a jsou podobné nebo dokonce stejné. Ale hlavní je, že o ROOT je stále zájem, a když už se někdo zeptá, tak je slušnost odpovědět, je to tak?
„Reklamu“ vám v poslední době dělají i pořadatelé koncertů, kteří na nátlak náboženských pomatenců ruší vaše vystoupení. Hodně se napsalo o Valašských Kloboucích, pak se totéž zopakovalo ve slovenském Prešově. Přijde mi to jako úplný nesmysl, ale co na to říkáte vy?
BigBoss: Mazec je na tom to, že komouši je zakazovali a zavírali, a oni se nyní chovají jako komouši. Zakazují a kdyby mohli, tak nás upálí. (úsměv)
Asi se na závěr sluší zeptat, jaké máte plány do dalších let… Takže další album bude kdy a o čem? Chystáte ještě nějaké překvapení, o kterém dosud nebyla řeč? Díky za rozhovor, ať se daří a slouží zdraví.
Paul Dred: Na dalším albu už jsme pomalu začali pracovat. Bude se jmenovat „Legenda Nizostratio“. Je to sáhodlouhý příběh. Myslím, že se bavíme možná o 2CD albu. V tento moment nedokážeme asi říct, kdy ho natočíme a kdy vydáme. To je ještě předčasné v tento moment. Vše je ve fázi tvorby a demo snímků. V každém případě, když nám celý příběh BigBoss poslal a přečetli jsme si ho, doslova nám spadla brada. Nechť se každý fanoušek nechá překvapit. Aktuálně o žádném zvláštním překvapení nevím. Letos ROOT slaví 30 let existence, s tím je spojeno vydání knihy o ROOT a exkluzivní koncert k oslavě na letošním ročníku festivalu Brutal Assault. Plány do budoucna jsou v tento moment pro nás jasné. Natočit ve studiu a vydat co nejdříve zmíněnou novou desku „Legenda Nizostratio“ a odehrát ještě spoustu skvělých koncertů. See you in hell...
