Tato deska, i když je to smutné, je definitivní tečkou za existencí kapely ROOT. Toto rozhodnutí pro nás bylo velice těžké, ale chtěli jsme odejít na Vrcholu. Nezavíráme však Bránu úplně, protože víme, že se jednou zase setkáme... a proto děkujeme úplně všem, kteří nám kdy pomáhali a zajímali se o nás. Navždy Vás budeme nosit ve svých Srdcích...
Uvedené věty jsou staré dvacet let. Jsou napsané v bookletu alba „Kärgeräs“, které mělo být v roce 1996 posledním v diskografii ROOT.
Dvacet let uplynulo a ROOT jsou stále tady a stále ve formě. Od „Kärgeräs“ projeli kus světa, vyšlo jim nespočet reedičních či neřadových nosičů a šest plnohodnotných alb. To šesté navazuje na klenot, na který většina fanoušků kapely přísahá, a tak to dvojka nemá lehké. Všichni ji budou srovnávat s jedničkou, řada mudrců navíc pořád dokola jako mantru omílá, že po odchodu Blackoshe to šlo s ROOT z kopce a že už nemají co nabídnout, na předchozí dvě alba pak kde kdo s chutí plivne jedovatou slinu. Málokdo si ale uvědomuje, že zatímco doba se změnila (tisíce kapel a koncertů, nahrávky dostupné snadněji než rohlíky...), ROOT zůstávají sví. Schválně - kdo si před poslechem novinky (samozřejmě stažené verze bez bookletu, tudíž textů a všech potřebných informací) pozorně poslechl „jedničku“, kterou má v hlavě těch dvacet let zafixovanou jako bezchybné přelomové dílo? Já jsem to udělal, a uvědomil si, že jsem ji neslyšel řadu let, a že si samozřejmě pamatuji hlavně to zajímavější, chytlavější...
Z novinky si nejspíš budu pamatovat všechno. Alespoň pár týdnů či měsíců. CD mi tu hraje několik dní, takže jsem se v něm pěkně zorientoval, našel si to, co mě baví více, i to, co méně. Více mě baví první polovina, úvodních pět skladeb, které hudebně na první díl navazují. Tudíž je jasné, že tentokrát se Brňané prezentují epickým dark metalem, nikoliv syrovou muzikou, která zněla z předchozího počinu „Heritage Of Satan“. Čertudík si tentokrát BigBoss odpustil úvodní promluvy, z beden se rovnou vyvalí na poměry alba drsnější skladba „Life Of Demon“, v níž předák používá nejen smířlivější pěvecké polohy, ale i nějaký ten řev; a po úvodní rotyce se objevují majestátní melodie, které jsou pro určitou etapu existence ROOT tak signifikantní. Jestliže je první štych zajímavý, kusy dva až pět jsou skvělé. Zajímavé je, že je složili hned tři členové, a přitom na sebe přirozeně navazují a mají hodně společného. Výrazné momenty v podobě vypjatých vokálů, silných refrénů (v nichž sem tam vypomáhají Igor a Alesh, v „Moment Of Fright“ pak Igor s BigBossem dávají duet) a chytlavých pasáží se střídají s „klidem před bouří“, tu v podobě vybrnkávání, tu pochodového tempa - poslouchá se to příjemně a víceméně nemám se skladbami 1-5 problém, naopak.
Album se láme s „Moment Of Hope“, což je pomalá skladba postavená hlavně na akustické kytaře. Chápu, že muzika jde ruku v ruce s texty, že příběh je to dramatický a že ke každé postavě resp. jejímu partu si autoři představují adekvátní hudební doprovod, nicméně tady to, myslím, přehnali s délkou písně - šest a půl minuty je na mě moc, po třech minutách se začínám ošívat a říkat si, že by to mohlo stačit. Jistě, text je dlouhý a je třeba jej celý zazpívat, ale v muzice by se mělo „něco“ dít. Občasné nepatrné variace sice Igorovi upřít nelze, ale i tak je to moc dlouhé. Úplně šťastné řešení není ani zařazení druhé pomalé skladby hned za tu první. I když je „The Key To The Empty Room“ elektrifikovaná a pestřejší, album tady ztrácí dech a působí ospalým dojmem, song naštěstí v druhé polovině vytahuje z letargie zařazení krásného houslového partu hostujícího Lubomíra Graffeho. Další tři kousky jsou o poznání zajímavější, „New Empire“ složil Ashok, který si v ní vystřihl parádní netradiční sólo, a taky asi nejvěrněji navázal na první díl ságy. V instrumentálce „Up To The Down“ se opět nešetří akustickými kytarami, co do nápadů je výraznější než „Moment Of Hope“ a taky o dost kratší, takže tady je to OK, i když možná mohla zaznít na úplný závěr. Ten obstarává muzika vedená v duchu prvních pěti skladeb, opět v ní nechybí honosná melodie, ani typické rootovské rytmy.
Často se říká, že bez obalu je dojem z poslechu nahrávky poloviční. Nechci se tady dohadovat, jestli je obal opravdu 50 % výsledného dojmu, ale u „Kärgeräs ~ Return From Oblivion“ hraje velkou roli. Obsahuje texty příběhu o národu Kärgeräs, který začal v roce 1994 na sólovém albu Big Bosse „Q7“ a pokračoval před dvaceti lety, kdy všichni Kärgeřäné vyhynuli. Teď je na čase, aby se hlavní postavy příběhu vrátily - mág Equirhodont ostatně nezmizel, objevil se na dvou albech, která mu byla zasvěcena celá. Teď znovu ožívají i Rullbrah, Rodäxx, Lykorian i Raon a celý národ dostává novou šanci. Texty jsou v bookletu naštěstí i v češtině, což chválím s velkým CH, protože v angličtině bych se tolik nechytal. Takhle to mají tuzemští fanoušci pěkně před očima přímo ve velkoryse pojatém 28stránkovém bookletu, v němž je i řada fotografií. Každý člen je zachycen na koncertu + v ateliéru s nějakými těmi proprietami (působí to lehce křečovitě, ale na druhou stranu se s meči, lebkami či poháry fotí kdekdo...), nechybí ani skupinové foto. Grafika je obecně pěkná, použité fonty dobře čitelné, kontroverzní je akorát titulní strana, na níž je zvěčněný BigBoss. Zajímalo by mě, jestli jde o upravenou fotku, nebo malíř BigBossovu podobu tak perfektně vystihl... Mně se to nezdá jako nejšťastnější řešení (proti prvním „Kärgeräs“ je ale lepší cokoliv - úsměv), i když chápu, že jde o jakousi poctu jedinému zakládajícímu členovi kapely, která letos slaví 30 let existence a hlavní tvář pak půlkulaté narozeniny (65).
A jedna zajímavost na závěr - v textu „Moment Of Fright“ se BigBossovi podařilo zajímavě poskládat názvy několika alb ROOT:
Black Seal broken is,
I come from the Temple in the Underworld,
I send my messangers
to the Nation of Kärgeräs,
so play your Hell Symphony,
turn the pages in Th Book,
and hear my vision about Revelation!
Seznam skladeb:
- Life Of Demon
- Osculum Infame
- Moment Of Fright
- The Book Of Death
- Black Iris
- Moment Of Hope
- The Key To The Empty Room
- New Empire
- Up To The Down
- Do You Think Is It The End
Čas: 48:17
Sestava:
- Jiří BigBoss Valter - all voices, roars, dark laughs, narration, whispering
- Igor Igorr Hubík - bass guitar, guitars, acoustic guitars, vocals
- Jan Hanz Konečný - guitars, effects, bass guitar
- Alesh AD Dostál - guitars, guitar synthesizer, vocals
- Pavel Paul Dread Kubát - battery and additional percussion
Hosté:
- Lubomír Graffe - violin (7)
- Marek Ashok Šmerda - guitar solo (8)
