4. den – Pátek 18. 7. 2014Trutnov – Areál Bojiště – Obscene Extreme Festival
Dnes nás teplota v autě nenechá nijak vyspávat, což je dobře, musíme stihnout už první ranní kapely. V deset hodin dopoledne to odpalují dis-crusteři KRÜGER. Blanka je skvělá šoumenka a Volfík za bicíma je prostě dis-mlátička. Jedna z domácích crustových špiček! MURUROA, údajně poslední vystoupení s mistrem Zebrou. Podpora v první řadě nutná. Parádní metal-grind smršť. Když jsme u těch odchodů, HIROSHIMA NIGHTMARE je pro změnu bez bubeníka. Takže pokud dokážeš přiřadit k názvům alb interpreta („Kill´em All“, „Hear nothing See nothing Say nothing“, „Paranoid“) a máš doma klacky a hrnce, neboj se nám ozvat! Zpět na OEF. Brazilský Raw punk DEAF KIDS byl snad až podprůměrný a nehezky přehalovaný zpěv všechno ještě srážel. Když se na podium dostala KALIYUGA, myslel jsem, že Iveta Bartošová vstala z hrobu a přeorientovala se na crust-grind. Pohybové kreace zpěvačky byly opravdu hodně divoké. Jinak ovšem dobrý výkon a kapela nenudila. Na EPICARDIECTOMY jsme se šli podívat hlavně kvůli kamarádovi Tomášovi, který v téhle brutal death smečce bručí do mikrofonu. A musím přiznat, že se mi jejich nášleh docela líbil. 3 kapely vynecháme a do areálu se vracím na indický brutal death GUTSLIT, dle očekávání řádně brutální sypačka. Následující BESTA je jedna z těch čestných výjimek, kdy mě dokáže grindcore kapela nejenže bavit, ale ještě řádně rozsekat. Lepší než poslední 3 koncerty NAPALM DEATH, co jsem viděl dohromady. RECTAL SMEGMA dávám vsedě a se Sykym polemizujeme o popularitě goregrindu. Nakonec se domlouváme, že založíme první goregrindovou kapelu, která bude mít texty a napřesrok dobudeme Obscín. Bubeníka si půjčíme z Budvarky a první song se bude jmenovat „Goregrind je na kokot“. Místo ABORTION jsem si šel posedět na WC na benzinu. Do plastové toiky bych si letos opravdu netroufl, pach chcanek a bůhvíčeho ještě se linul na desítky metrů daleko. Vracím se na WARCOLLAPSE, legendární švédský crustcore, zničující set. Jasný důkaz, že i v crustu se dá dělat hitový a zapamatovatelný materiál. Pod podiem řádí všechny černobílé crustzombie a jeden barevný thrasher (já:-)). Prostor na stage je opět v rukou smrtícího kovu. BEHEADED, brutal death z Malty, si mě naprosto získali na svoji stranu. Celý set jsem propařil pod podiem. Jdu si vydechnout na lavičky a sleduji energické vystoupení HC-punx VITAMIN X, kapela žánrově vycházející z MINOR THREAT a CIRCLE JERKS. NUNSLAUGHTER mi doslova vyrazili dech, rouhačský old school death metal. Celý set jsem propařil. Ani jedno z alb WEHRMACHT mě příliš neoslovilo, ale na jejich první vystoupení v Praze jsem slyšel jen samou chválu, a tak jsem byl zvědav. Ovšem žádný zázrak se nekonal, na můj vkus příliš chaotické a ztřeštěné. Koncert mě začal bavit, až když došlo na avizovaný blok songů od CRYPTIC SLAUGHTER, to už byla jiná káva. Rychle se běžíme nasvačit na benzínu a vracíme se, abychom stihli BRUTAL TRUTH. Viděl jsem je dvakrát, jednou to byla bída s nouzí a podruhé mě hodně bavili. Tentokrát to byl, alespoň pro mě, opět nudný bordel. Hlavní kapelou celého festivalu byli pro mě POSSESSED. Kapela, co hrála thrash metal tak tvrdě, až dala vzniknout death metalu. Srdcovka, kterou jsem živě ještě neviděl. Koncert a výkon kapely byl naprosto strhující. Ovšem koncert mi značně pokazili „párty exhibicionisti“, kterým je opravdu jedno, co hraje za hudbu, hlavně, že můžou křepčit na podiu a nejlépe k tomu vystrkovat na lidi svojí nechutnou řiť. Když hraje goregrind, tak mi to nevadí, ba naopak. Ale když hraje seriózní kapela, a já, místo toho, abych mohl sledovat krásnou práci kytaristů, se musím dívat na opilé trosky, které jediné co umí, je vylézt na podium a šermovat se svým nemytým přirozením, otevírá se mi kudla v kapse. Inu, takový Obscene Extreme prostě je a já, když chci vidět nějakou mou oblíbenou kapelu, prostě musím skousnout zuby. Nicméně tohle je věc, která mě sere. Mám opravdu radši, když je na podiu pouze kapela. Nezbývá, než nad tím mávnout rukou a jít dál. EYEHATEGOD nás už po dvou skladbách nudili tak, že jsme radši odešli. Vracíme se až na naše miláčky DEMONICAL. Lidí výrazně ubylo, takže si můžeme krásně zapařit pod podiem. Jako vždy zničující švédský death metal, kapela kterou můžu kdykoli a kdekoli. Už jsou dvě hodiny ráno, takže čas jít na kutě. Zítra opět časný budíček.
5. den – Sobota 19. 7. 2014
Trutnov – Areál Bojiště – Obscene Extreme Festival
Ráno nás vedro v autě opět budí zbytečně brzo. Proběhne něco jako snídaně a než se stačíme rozkoukat, upalujeme stejně jako včera na první kapelu. Tou jsou kamarádi BTCW. Mám je rád už od jejich prvopočátků a byl jsem zvědav, jak jim to bude slušet na velkém podiu s pořádným ozvučovacím aparátem v zádech. Za ta léta jsem je totiž vždy viděl jen v malých klubech nebo v hospodách. A musím říct, že jim to neskutečně sedlo. Fakt řežba! Doufám, že to kapelu nakoplo a budou zase více koncertovat! Celkem jsem si užil i ruské progress-death metalisty DEHYDRATED, některé pasáže nebyly úplně to moje, ale v podstatě se mi jejich vystoupení líbilo. Pár kapel pauza nebo si je už nevybavuju. Další kapelou, kterou si hodláme vychutnat od prvního do posledního akordu, jsou thrasheři NUCLEAR z Chile. Thrashový nářez tak, jak ho máme rádi, žádné špekulování nad blbinami, ale jen ostrý a řezavý THRASH. Neubráním se a skočím si pár circle-pitů. Na konci si dokonce chytnu trsátko, fakt bomba! Kapela pausa a vracíme se pod podium na další thrashovou nakládačku RADIOLOKÁTOR. Čekal jsem pořádnej most-pit, ale thrasherům asi došla pára a jsou rádi, že se udrží na nohou, bo co? Jedinej, kdo pod podiem paří, je „Pytel sraček“ (všichni, kdo byli na OEF, ví, o koho jde :-)). Dnes set tvoří vlastní skladby (což oceňuji) a cover SLAYER (to rovněž oceňuji). Iny opakuje hlášku, kterou pobavil už před pár lety, když vystupoval s GRIDE. Zněla nějak takhle: „Kdo nepozná tenhle song, sbalí stan a vypadne z areálu“. Tenkrát šlo o NAPALM DEATH, dnes tedy SLAYER. Hehe, to mám paměť. Chci se podívat, jestli NUCLEAR nemají vinyl. Mají, ale singl za 200 Kč mi v danou chvíli připadal drahý. Ale s prázdnou neodcházím a kupuji 2LP BULDOZER. V peněžence zbude poslední kilo. To je bída. Následuje asi 3 a půl hodiny pro nás nezajímavých kapel, a tak se jdeme natáhnout do auta. Mařenka hned usne. Mně se usnout nedaří, tak alespoň pročítám nový Buryzone a Chorobu mysli. Jako vždy parádní časáky! Vracíme se v půl osmé na smršť 6 po sobě jdoucích kapel. První jsou VALLENFYRE. Ó, to bylo něco. Střednětempý až pomalejší death metal načichlý crustovou špínou. Jako by právě vylezli ze zatuchlého anglického squatu osmdesátých let. Víc nebudu psát, byl jsem v transu a pařil jak o život. CRIPPLE BASTARDS jsem už viděl několikrát, hlavně kdysi u nás v Budějovicích to byl řádný nářez! Dnes jsou opět super, je slyšet, že už nejde o žádné nováčky, kterým jde jen o bezduchý rychlopal. Opět jeden grindcore, co mě bavil. Absolutně nejlepší kapelou celého OEF se pro mě letos stali legendární MORGOTH z Německy (hláška z BA – My jsme MORGOTH z Německy!). Jinak čistý hudební orgasmus, který trval 45 minut. MORGOTH, YES! WEHRMACHT/CRYPTIC SLAUGHTER podruhé, nejsem si jistý, ale řekl bych, že zazněl víceméně stejný set jako včera. Dnes mě bavili určitě víc než včera, ale songy CRYPTIC SLAUGHTER opět vyhrály. IMMOLATION byli prostě skvělí, opět jsem celé vystoupení propařil. USA death metal legenda! Čas pokročil a v půl jedné v neděli ráno začínají svůj crustcore rachot DOOM. Rád jsem je zas po nějakém čase viděl. Na samostatný koncert bych se už asi nevláčel, ale v rámci festivalu si je vždy rád poslechnu. Čtvrt na dvě a já jdu slušně servaný spát. Abych to závěrem nějak shrnul. I přes několik drobných výhrad jsem si můj sedmý OEF užil. Uvidím, co se objeví v příštím line-upu, když to bude stát za to, opět rád vyrazím. Zvuk byl nejlepší u zvukaře, pod podiem to stálo povětšinou za prd. To ovšem zvukař neovlivní. Plac pod podiem má klesavou tendenci několika schodů, takže zde ani dobrý zvuk být nemůže. Dobrých a zajímavých kapel bylo dost. Počet odpudivých exhibicionistů byl pro mě neúnosně vysoký, můj problém. Nealko pivo se začínalo točit vždy pozdě, ale i tak díky za něj! Točená limonáda byla taky super. Plusem zůstává parádní areál s místy k sezení a vzdálenost kempu cca 5 minut chůze.
6. den – Neděle 20. 7. 2014
Day off
Ráno vstaneme, dojdeme vrátit kelímky, za které dostaneme jenom žetony. Proč je to tedy vratný kelímek, když za něj nedostaneme svoje peníze zpět? Tak alespoň posnídáme kafe a tofupikador. Vydáváme se na dlouhou několikahodinovou cestu. Vedro jak se patří. Na příští rok si tu klimatizaci už opravdu necháme spravit, smích. Cesta opět utíká hlavně díky skvělému povídání se Sykym. Konečně jsme doma, sprcha a krátký odpočinek. Snažím se napsat co největší kus reportu, dokud vzpomínky ještě nesplývají. Hlad nás vyžene do města. Najíme se, až nám břicha praskají a jedem se vyspat domů. V ložnici šílené vedro. Nebylo by se lepší vyspat v autě? Usínám s mokrým hadrem na hlavě až kolem půlnoci.
Fotky: Mařenka, KubaAjz
Fotky OEF
Dnes nás teplota v autě nenechá nijak vyspávat, což je dobře, musíme stihnout už první ranní kapely. V deset hodin dopoledne to odpalují dis-crusteři KRÜGER. Blanka je skvělá šoumenka a Volfík za bicíma je prostě dis-mlátička. Jedna z domácích crustových špiček! MURUROA, údajně poslední vystoupení s mistrem Zebrou. Podpora v první řadě nutná. Parádní metal-grind smršť. Když jsme u těch odchodů, HIROSHIMA NIGHTMARE je pro změnu bez bubeníka. Takže pokud dokážeš přiřadit k názvům alb interpreta („Kill´em All“, „Hear nothing See nothing Say nothing“, „Paranoid“) a máš doma klacky a hrnce, neboj se nám ozvat! Zpět na OEF. Brazilský Raw punk DEAF KIDS byl snad až podprůměrný a nehezky přehalovaný zpěv všechno ještě srážel. Když se na podium dostala KALIYUGA, myslel jsem, že Iveta Bartošová vstala z hrobu a přeorientovala se na crust-grind. Pohybové kreace zpěvačky byly opravdu hodně divoké. Jinak ovšem dobrý výkon a kapela nenudila. Na EPICARDIECTOMY jsme se šli podívat hlavně kvůli kamarádovi Tomášovi, který v téhle brutal death smečce bručí do mikrofonu. A musím přiznat, že se mi jejich nášleh docela líbil. 3 kapely vynecháme a do areálu se vracím na indický brutal death GUTSLIT, dle očekávání řádně brutální sypačka. Následující BESTA je jedna z těch čestných výjimek, kdy mě dokáže grindcore kapela nejenže bavit, ale ještě řádně rozsekat. Lepší než poslední 3 koncerty NAPALM DEATH, co jsem viděl dohromady. RECTAL SMEGMA dávám vsedě a se Sykym polemizujeme o popularitě goregrindu. Nakonec se domlouváme, že založíme první goregrindovou kapelu, která bude mít texty a napřesrok dobudeme Obscín. Bubeníka si půjčíme z Budvarky a první song se bude jmenovat „Goregrind je na kokot“. Místo ABORTION jsem si šel posedět na WC na benzinu. Do plastové toiky bych si letos opravdu netroufl, pach chcanek a bůhvíčeho ještě se linul na desítky metrů daleko. Vracím se na WARCOLLAPSE, legendární švédský crustcore, zničující set. Jasný důkaz, že i v crustu se dá dělat hitový a zapamatovatelný materiál. Pod podiem řádí všechny černobílé crustzombie a jeden barevný thrasher (já:-)). Prostor na stage je opět v rukou smrtícího kovu. BEHEADED, brutal death z Malty, si mě naprosto získali na svoji stranu. Celý set jsem propařil pod podiem. Jdu si vydechnout na lavičky a sleduji energické vystoupení HC-punx VITAMIN X, kapela žánrově vycházející z MINOR THREAT a CIRCLE JERKS. NUNSLAUGHTER mi doslova vyrazili dech, rouhačský old school death metal. Celý set jsem propařil. Ani jedno z alb WEHRMACHT mě příliš neoslovilo, ale na jejich první vystoupení v Praze jsem slyšel jen samou chválu, a tak jsem byl zvědav. Ovšem žádný zázrak se nekonal, na můj vkus příliš chaotické a ztřeštěné. Koncert mě začal bavit, až když došlo na avizovaný blok songů od CRYPTIC SLAUGHTER, to už byla jiná káva. Rychle se běžíme nasvačit na benzínu a vracíme se, abychom stihli BRUTAL TRUTH. Viděl jsem je dvakrát, jednou to byla bída s nouzí a podruhé mě hodně bavili. Tentokrát to byl, alespoň pro mě, opět nudný bordel. Hlavní kapelou celého festivalu byli pro mě POSSESSED. Kapela, co hrála thrash metal tak tvrdě, až dala vzniknout death metalu. Srdcovka, kterou jsem živě ještě neviděl. Koncert a výkon kapely byl naprosto strhující. Ovšem koncert mi značně pokazili „párty exhibicionisti“, kterým je opravdu jedno, co hraje za hudbu, hlavně, že můžou křepčit na podiu a nejlépe k tomu vystrkovat na lidi svojí nechutnou řiť. Když hraje goregrind, tak mi to nevadí, ba naopak. Ale když hraje seriózní kapela, a já, místo toho, abych mohl sledovat krásnou práci kytaristů, se musím dívat na opilé trosky, které jediné co umí, je vylézt na podium a šermovat se svým nemytým přirozením, otevírá se mi kudla v kapse. Inu, takový Obscene Extreme prostě je a já, když chci vidět nějakou mou oblíbenou kapelu, prostě musím skousnout zuby. Nicméně tohle je věc, která mě sere. Mám opravdu radši, když je na podiu pouze kapela. Nezbývá, než nad tím mávnout rukou a jít dál. EYEHATEGOD nás už po dvou skladbách nudili tak, že jsme radši odešli. Vracíme se až na naše miláčky DEMONICAL. Lidí výrazně ubylo, takže si můžeme krásně zapařit pod podiem. Jako vždy zničující švédský death metal, kapela kterou můžu kdykoli a kdekoli. Už jsou dvě hodiny ráno, takže čas jít na kutě. Zítra opět časný budíček.
5. den – Sobota 19. 7. 2014
Trutnov – Areál Bojiště – Obscene Extreme Festival
Ráno nás vedro v autě opět budí zbytečně brzo. Proběhne něco jako snídaně a než se stačíme rozkoukat, upalujeme stejně jako včera na první kapelu. Tou jsou kamarádi BTCW. Mám je rád už od jejich prvopočátků a byl jsem zvědav, jak jim to bude slušet na velkém podiu s pořádným ozvučovacím aparátem v zádech. Za ta léta jsem je totiž vždy viděl jen v malých klubech nebo v hospodách. A musím říct, že jim to neskutečně sedlo. Fakt řežba! Doufám, že to kapelu nakoplo a budou zase více koncertovat! Celkem jsem si užil i ruské progress-death metalisty DEHYDRATED, některé pasáže nebyly úplně to moje, ale v podstatě se mi jejich vystoupení líbilo. Pár kapel pauza nebo si je už nevybavuju. Další kapelou, kterou si hodláme vychutnat od prvního do posledního akordu, jsou thrasheři NUCLEAR z Chile. Thrashový nářez tak, jak ho máme rádi, žádné špekulování nad blbinami, ale jen ostrý a řezavý THRASH. Neubráním se a skočím si pár circle-pitů. Na konci si dokonce chytnu trsátko, fakt bomba! Kapela pausa a vracíme se pod podium na další thrashovou nakládačku RADIOLOKÁTOR. Čekal jsem pořádnej most-pit, ale thrasherům asi došla pára a jsou rádi, že se udrží na nohou, bo co? Jedinej, kdo pod podiem paří, je „Pytel sraček“ (všichni, kdo byli na OEF, ví, o koho jde :-)). Dnes set tvoří vlastní skladby (což oceňuji) a cover SLAYER (to rovněž oceňuji). Iny opakuje hlášku, kterou pobavil už před pár lety, když vystupoval s GRIDE. Zněla nějak takhle: „Kdo nepozná tenhle song, sbalí stan a vypadne z areálu“. Tenkrát šlo o NAPALM DEATH, dnes tedy SLAYER. Hehe, to mám paměť. Chci se podívat, jestli NUCLEAR nemají vinyl. Mají, ale singl za 200 Kč mi v danou chvíli připadal drahý. Ale s prázdnou neodcházím a kupuji 2LP BULDOZER. V peněžence zbude poslední kilo. To je bída. Následuje asi 3 a půl hodiny pro nás nezajímavých kapel, a tak se jdeme natáhnout do auta. Mařenka hned usne. Mně se usnout nedaří, tak alespoň pročítám nový Buryzone a Chorobu mysli. Jako vždy parádní časáky! Vracíme se v půl osmé na smršť 6 po sobě jdoucích kapel. První jsou VALLENFYRE. Ó, to bylo něco. Střednětempý až pomalejší death metal načichlý crustovou špínou. Jako by právě vylezli ze zatuchlého anglického squatu osmdesátých let. Víc nebudu psát, byl jsem v transu a pařil jak o život. CRIPPLE BASTARDS jsem už viděl několikrát, hlavně kdysi u nás v Budějovicích to byl řádný nářez! Dnes jsou opět super, je slyšet, že už nejde o žádné nováčky, kterým jde jen o bezduchý rychlopal. Opět jeden grindcore, co mě bavil. Absolutně nejlepší kapelou celého OEF se pro mě letos stali legendární MORGOTH z Německy (hláška z BA – My jsme MORGOTH z Německy!). Jinak čistý hudební orgasmus, který trval 45 minut. MORGOTH, YES! WEHRMACHT/CRYPTIC SLAUGHTER podruhé, nejsem si jistý, ale řekl bych, že zazněl víceméně stejný set jako včera. Dnes mě bavili určitě víc než včera, ale songy CRYPTIC SLAUGHTER opět vyhrály. IMMOLATION byli prostě skvělí, opět jsem celé vystoupení propařil. USA death metal legenda! Čas pokročil a v půl jedné v neděli ráno začínají svůj crustcore rachot DOOM. Rád jsem je zas po nějakém čase viděl. Na samostatný koncert bych se už asi nevláčel, ale v rámci festivalu si je vždy rád poslechnu. Čtvrt na dvě a já jdu slušně servaný spát. Abych to závěrem nějak shrnul. I přes několik drobných výhrad jsem si můj sedmý OEF užil. Uvidím, co se objeví v příštím line-upu, když to bude stát za to, opět rád vyrazím. Zvuk byl nejlepší u zvukaře, pod podiem to stálo povětšinou za prd. To ovšem zvukař neovlivní. Plac pod podiem má klesavou tendenci několika schodů, takže zde ani dobrý zvuk být nemůže. Dobrých a zajímavých kapel bylo dost. Počet odpudivých exhibicionistů byl pro mě neúnosně vysoký, můj problém. Nealko pivo se začínalo točit vždy pozdě, ale i tak díky za něj! Točená limonáda byla taky super. Plusem zůstává parádní areál s místy k sezení a vzdálenost kempu cca 5 minut chůze.
6. den – Neděle 20. 7. 2014
Day off
Ráno vstaneme, dojdeme vrátit kelímky, za které dostaneme jenom žetony. Proč je to tedy vratný kelímek, když za něj nedostaneme svoje peníze zpět? Tak alespoň posnídáme kafe a tofupikador. Vydáváme se na dlouhou několikahodinovou cestu. Vedro jak se patří. Na příští rok si tu klimatizaci už opravdu necháme spravit, smích. Cesta opět utíká hlavně díky skvělému povídání se Sykym. Konečně jsme doma, sprcha a krátký odpočinek. Snažím se napsat co největší kus reportu, dokud vzpomínky ještě nesplývají. Hlad nás vyžene do města. Najíme se, až nám břicha praskají a jedem se vyspat domů. V ložnici šílené vedro. Nebylo by se lepší vyspat v autě? Usínám s mokrým hadrem na hlavě až kolem půlnoci.
Fotky: Mařenka, KubaAjz
Fotky OEF
