A protože v květnu dorazí do Čech, vyzpovídali jsme celý kvartet, aby před vystoupeními před českými fanoušky o sobě prozradil všechno potřebné. Na otázky odpovídají Félix, Sven, Yohann a sličná Julie.
I když už jste v ČR v minulosti hráli, v povědomí našich fanoušků asi nejste. Takže na úvod tradiční „oblíbená“ otázka – co máte za sebou, kdo kapelu tvoří, jaký žánr hrajete?
Félix: Zdravíme!
Sven: Ahoj a díky, že nám dáváte prostor ve vašem zinu.
Félix: Kapelu jsme se Svenem založili v roce 2008. Jsme čtyři muzikanti (Félix, Sven, Yohann a Julie), kteří hrají různé metalové styly v několika kapelách (BELENOS, HIMINBJORG, DAWN OF MIGHT...). Tři roky jsme hráli po Francii a taky v různých částech Británie, po vydání našeho prvního alba jsme chtěli hrát i v dalších zemích, abychom desku propagovali, potkali jiné lidi z odlišných kultur a možná taky s různým přístupem k hudbě.
Sven: Jen bych dodal, že děláme druh metalu, který má sice nejblíže k death, black nebo thrash metalu, ale ve finále hrajeme hodně osobní hudbu, která se vyvíjí s časem a s námi. Myslím si, že příští album, na němž budou skladby ještě víc propracované, bude lepším obrazem našich osobností než naše první album, na kterém jsme ještě hledali svou tvář.
Julie: Každý z nás poslouchá různé žánry a proto je naše muzika hodně pestrá, pohybujeme se kolem thrash, death, black metalu, ale naše hudba zůstává soudržná. Zkoušíme udělat z našich různých hudebních vlivů jedinečný styl, což vytváří naši identitu.
Každý z nás zároveň funguje na více projektech, Félix v DAWN OF MIGHT, Sven s HIMINBJORG a MALYSTERIA, Yohann je multifunkční (příliš mnoho kapel, aby bylo možné je všechny vyjmenovat!!!) a já taky v MALYSTERIA. Tyhle projekty nám umožňují pracovat s různými styly hraní a jsou inspirací pro naše skladby v ANTICORPSE. Myslím, že hodně obohatily naši hudbu.
Pamatujete si na minulá vystoupení u nás? Líbilo se vám tady natolik, že jste se rozhodli i v rámci dalšího tour zavítat do českých klubů? Proč zrovna České Budějovice, Písek, Příbram a Praha? Stihnete si města i prohlídnout - nabízí řadu historických památek...
Félix: Ano, pamatuji si na to a užil jsem si v ČR výborné chvíle. Neznali jsme vaši zemi a byli jsme velmi příjemně překvapeni z organizace a vaší pohostinnosti. Máte v ČR bezva kluby a muzikanti jsou na pódiu hodně energičtí! Během turné 2012 jsme v Příbrami potkali Zebru z kapely MURUROA a kapelu PAWNSHOP a spřátelili jsme se. Hráli jsme i v Praze, kde jsme potkali skupinu SENNEN GOROSHI a Šárku – organizátorku toho koncertu. Praha je hlavní město, které má velmi dobrou pověst v celé Evropě a chceme se tam znovu podívat. Těšíme se, až se vrátíme hrát do vaší země, potkáme kamarády a zažijeme atmosféru v Česku, a taky – samozřejmě – že zahrajeme naší hudbu, aby se o ní vědělo i u vás! Kapela nám umožňuje hodně cestovat a to je pro nás super. Můj kamarád Zebra žije v Písku a pomohl mi dopřipravit turné. Zorganizoval koncert v Písku s PAWNSHOP a další kapelou z ČR (CONOPED). Těšíme se, že si taky vyšetříme jeden nebo dva dny na prohlídku vaší krásné země.
Sven: Pro nás čtyři bylo evropské turné velmi silným zážitkem, speciálně koncerty v Česku, díky kterým jsme se spřátelili s českou kapelou PAWNSHOP, která vloni přijela hrát do Francie, a zároveň jsme získali kontakty na organizátory v ČR. Jasně, těšíme se, že se vrátíme do Česka, myslím na to už od chvíle, kdy jsme odtud odjížděli, i kdybychom měli jenom znovu potkat přátele, které jsme tu poznali.
Julie: Evropské turné byl super zážitek. Cestování je parádní a je pravda, že Česko nás výborně přijalo! Zažili jsme krásné kamarádské i hudební setkání a už se nemůžeme dočkat, až se vrátíme a představíme Čechům naše nové album.
Kapely to dnes nemají lehké, na scéně jich působí tisíce a jen hrstce se dostane mezinárodního věhlasu. Těžko říci, jakou cestou se vydat, aby snaha měla efekt. Dáváte přednost menším tour, nebo byste raději větší turné po boku známějších kapel? Je i ve Francii běžné, že si mladé kapely platí účast na turné větších skupin?
Félix: Připravili jsme jen krátké turné, protože v kapele skoro všichni pracujeme a nemáme dost času hrát třeba celý měsíc. Takže dáváme přednost kratším (ale o to intenzivnějším) tour. Ve Francii mají stejný problém všechny malé kapely. Je jich mnoho a pokud chtějí hrát s nějakou velkou kapelou, musí za to zaplatit. Je to velmi drahé, pro mě nemožné. Některé kapely mohou zaplatit, protože na to mají nějaké peníze, ale to není případ všech ve Francii. V létě bychom měli hrát s KREATOR, BELPHEGOR, BENIGHTED a dalšími. Kontaktoval nás jeden festival kvůli vystoupení, což by doufejme měl být skvělý zážitek!
Sven: Už jsme dělali na menších turné s kapelami, které ve Francii známe, ale zatím není nic hotovo. Rádi bychom hráli jako hosté renomovaných skupin, což by nám pomohlo se zviditelnit a hrát na velkém pódiu. Dostali jsme nějaké zajímavé nabídky, ale problémem stále zůstávají poplatky, které po nás chtějí a to nám může zaplatit jen nějaká produkční společnost, kterou teď hledáme.
Julie: Je pravda, že je to teď pro mladé kapely těžké hrát na velkých pódiích nebo na dobrých festivalech, rádi bychom tam hráli více, v různých zemích, ale bez záštity hudebního vydavatelství je to těžké! Je pravda, že je mnoho dobrých skupin, které by si zasloužily uznání, ale většina vydavatelství myslí především na peníze a ne na kvalitu hudby!
Přejeme si, aby se kapela zviditelnila, ale jde to těžko! V každém případě budeme i nadále hrát a možná třeba za naší vytrvalost budeme odměněni. (úsměv)
Yohann: Dalším velkým problémem jsou čas a energie strávené tím, že si vše sami organizujeme. Félix bere velkou část této práce na sebe, ale nemůžeme to dělat stejně dobře jako profesionálové.
Metoda hrát a hrát může určitě přinést úspěch. Třeba vaši krajané SVART CROWN začínali před pár lety v dodávce, chodilo na ně v klubech 30 lidí a dnes jsou u slušné firmy a hrají na letních festivalech. Lákala by vás taková „kariéra“, nebo jste radši „schovaní“ v undergroundu?
Félix: SVART CROWN je příklad a reference na francouzský extrémní metal. Pracovali hodně tvrdě a je vidět dobrý výsledek. Chtěli bychom následovat jejich cestu.
Sven: Je nutné odprostit se od každodenních omezení, to je to, co chceme uskutečnit nezávisle na tom, zda je málo diváků, zda je jich 30, nebo 150. Pro nás je nejdůležitější, když se podaří někoho naší hudbou zaujmout.
Julie: No samozřejmě bychom chtěli hrát před tisíci lidí, to musí být hodně vzrušující! Ale připojuju se k Svenově myšlence, že není důležitý počet lidí, před kterými hrajeme, náš výkon musí zůstat
stejný, nejlepší možný! Po něm si všichni, kdo přijdou na koncert (ať už jsou 2, nebo 500), zaslouží být spokojení a užít si fajn večer!
Hrajete raději v okolí vašeho bydliště, nebo vás lákají spíše vzdálenější destinace, či zahraničí? Existuje nějaké místo, o kterém byste řekli, že tam hrajete nejraději?
Félix: Osobně miluju obě možnosti, ale daleko od domova je to víc vzrušující, protože dopředu nevíme, kde budeme hrát.
Julie: Připojuju se k Félixovi, je víc vzrušující hrát v zahraničí! Bylo by pro nás taky zajímavé hrát víc v jiných částech Francie!
Yohann: Hraní pro kamarády je samozřejmě zábavné, ale dostat uznání od lidí, které neznáte, a sdílet s nimi to nejlepší na pódiu, je něco opravdu úžasného.
Když jsem nakousl cestování - vy máte ve svém středu slečnu Julii. Jak ona jako dívka snáší útrapy na turné? Chlapi to vždycky nějak překousnou, třeba horší hygienické podmínky, spánek kde se dá... Ale u žen to bývá složitější... Nebo se Julie na turné promění v chlapa? (smích)
Félix: Hahaha!
Sven: Nechám tuto otázku tomu, koho se týká. (smích)
Julie: Vlastně až do teď bylo všechno uděláno tak, že jsem hygienu potřebnou pro dívky mohla udržet. A že se chlapi nemyjí, to je všeobecně známo. (smích) Ale vážně, nikdy jsem si nemusela stěžovat, stačí mi minimum, nikdy jsem si nepotrpěla na velké pohodlí, spíše na spartánský systém a klukům se to vždycky podařilo zařídit.
Co děláte v civilním životě (jestli to tedy není tajné...)? Limitují vás vaše zaměstnání v koncertování? Je složité vše sladit, aby měli všichni členové kapely volno a mohli odjet na několik dnů mimo Francii?
Félix: Já jsem učitel plavání, učím v mém městě hlavně děcka.
Julie: Co se mě týče, tak já jsem teď bez práce (no ano, je krize!!), ale předtím jsem téměř vždy dokázala skloubit práci a hudbu.
Sven: Já mám teď svoje nahrávací studio, o kterém se teď začíná mluvit a pravidelně se pohybuju v oblasti sklizně zemědělských plodin, když jsou zlý časy... Ale v žádném případě tím není postižena hudba, protože je u mě na prvním místě a pak až vše ostatní v mém životě. Je to takový pohon mého života, takže pro mě není těžké, abych se uvolnil na turné jako je tohle, nebo i pro větší tour.
Yohann: V roce 2012 jsem studoval, teď učím ekonomii na střední škole. Není tak snadné skloubit osobní cíle v hudbě s touto prací, ale dělám, co můžu, a zatím je to v pohodě!
Můžete krátce srovnat situaci na ug scéně ve Francii a jinde? Když uděláte koncert ve vašem městě, kolik na vás přijde lidí? V ČR je to různé, ale návštěvnost klubových akcí šla v poslední době dolů, někdy přijde 40 lidí, když 100, jsou všichni spokojení...
Félix: Myslím, že ve Francii je to stejné. U nás chodí v malých hospodách max. 120 lidí, obvykle je tam tak 50 - 80 lidí. Ne víc. Někdy můžete mít 150 na místním koncertě, ale je to neobvyklé. V Německu a USA je podpora i pro malé kapely větší, ale také mají potíže. Myslím, že to je v kultuře dané země nebo ve vývoji mentality lidí. Opravdu nevím, proč lidi nepodporují místní scénu. Myslím, že mají radši velké akce. Je to škoda.
Julie: Myslím, že je to všude stejné, místní scéna se masivně nepodporuje. Nicméně si myslím, že je to otázka volby. Máme tady Hellfest, na kterém se objevuje víc než stovka renomovaných kapel. Možná je pro lidi finančně víc zajímavé ušetřit si na festival takového rozměru, než se jít podívat na neznámé skupiny... Takhle to vidím já, ale možná to celé špatně chápu. (úsměv)
Pojďme k novému albu „The Great Fall Of Humanity“. Kdybyste jej měli popsat někomu, kdo o vás nikdy neslyšel, jak by to vypadalo?
Félix: Tohle album míchá aspekty death metalu, thrash metalu a black metalu. Je to směs technické a atmosférické hudby. Je pro mě těžké ho popsat jako celek.
Sven: No v podstatě existuje jediný způsob, jak ho poznat, poslechnout si ho. Dali jsme 3 písničky zdarma ke stažení na internet, tak se na to koukněte a udělejte si o tom vlastní názor!
O čem jsou vaše texty? Má deska nějaký jednotící prvek, případně příběh, nebo je každá píseň o něčem jiném?
Félix: Zpíváme o fyzickém a duševním otroctví, konformismu, válce.... Vyjadřujeme se k tomu, co nás znepokojuje a čím jsme zklamaní. Obecněji je tohle album analýzou světa, ve kterém žijeme.
Sven: Snažíme se držet hlavního tématu, což by mohla být lidské chamtivost, ale texty samotné mluví o mýtech nebo příbězích tak odlišných jako jsou Annunaki (Nibiru), Ragnarok nebo Bretaňské legendy, ale stále tam je společný bod: člověk je asi moc špatný pro tenhle svět a dokazuje to každý den.
Když už máte v kapele dámu, nepřemýšleli jste, že by se taky postavila k mikrofonu a zpestřila tak vokální party?
Julie: No, to je dobrý fór! Kdybyste mě slyšeli zpívat, tak byste mě prosili, abych byla zticha!!
Félix: Už před nějakou dobou jsem se jí na to ptal, ale nezajímá ji to.
Sven: Já nejsem velkým zastáncem ženských hlasů v metalu, s nějakými výjimkami, samozřejmě. Mám větší respekt k ženám, které ukazují svou hodnotu s nějakým hudebním nástrojem, než k těm, které jdou tam, kde se to očekává, bez nějakého překvapení.
Kde jste nové CD nahrávali? Zvolili jste nějaké větší známé studio, nebo skromnější podmínky, případně domácí prostředí (zkušebnu)? Jak dlouho jste album nahrávali?
Félix: Máme se Svenem vlastní „Dream Box Studio“, takže jsme dali přednost nahrávání ve vlastním studiu, abychom měli dostatek času na práci a společné skládání. Na tomhle albu jsme ve studiu pracovali hodně tvrdě. Album vnikalo 2 roky a několik měsíců trvalo, než jsme ho nahráli.
Jaké jsou ve Francii možnosti nahrávání? Existuje hodně studií, která se specializují na metal? Je pořízení nahrávky drahá záležitost? Na kolik průměrných platů třeba přijde týden ve francouzském studiu?
Félix: Ano, ve Francii je hodně nahrávacích studií, v nichž lze pořídit dobrý zvuk, ale pro lokální kapely je v nich nahrávání alba hodně drahé. Obecně studia nejsou nijak specializovaná a nahrávají veškerou muziku.
Yohann: Jo, někdy můžete zaplatit 1000 € i víc za příšerný zvuk. Některá studia jsou zaměřená na extrémní metal, ale jsou hrozně drahá. Může to klidně stát 100 € na den, i víc.
Jaké máte s kapelou dlouhodobější cíle? Kde byste chtěli, řekněme do pěti let být?
Félix: Já chci jen, aby moje kapela získala ve Francii reputaci, jakou si zaslouží (aspoň podle mého názoru!) a abychom dělali tolik koncertů, kolik zvládneme.
Sven: Já už přemýšlím o dalším albu a o budoucích koncertech, které s tím jsou spojené. Hlavně doufáme, že najdeme produkční společnost, která bude podporovat naše další kroky a vezme na sebe technickou stránku věci.
https://fr-fr.facebook.com/pages/AntiCorpse/46908303716
https://myspace.com/anticorpse666
- 6.5. České Budějovice
- 7.5. Písek
- 9.5. Praha
- 10.5. Příbram
I když už jste v ČR v minulosti hráli, v povědomí našich fanoušků asi nejste. Takže na úvod tradiční „oblíbená“ otázka – co máte za sebou, kdo kapelu tvoří, jaký žánr hrajete?
Félix: Zdravíme!
Sven: Ahoj a díky, že nám dáváte prostor ve vašem zinu.
Félix: Kapelu jsme se Svenem založili v roce 2008. Jsme čtyři muzikanti (Félix, Sven, Yohann a Julie), kteří hrají různé metalové styly v několika kapelách (BELENOS, HIMINBJORG, DAWN OF MIGHT...). Tři roky jsme hráli po Francii a taky v různých částech Británie, po vydání našeho prvního alba jsme chtěli hrát i v dalších zemích, abychom desku propagovali, potkali jiné lidi z odlišných kultur a možná taky s různým přístupem k hudbě.
Sven: Jen bych dodal, že děláme druh metalu, který má sice nejblíže k death, black nebo thrash metalu, ale ve finále hrajeme hodně osobní hudbu, která se vyvíjí s časem a s námi. Myslím si, že příští album, na němž budou skladby ještě víc propracované, bude lepším obrazem našich osobností než naše první album, na kterém jsme ještě hledali svou tvář.
Julie: Každý z nás poslouchá různé žánry a proto je naše muzika hodně pestrá, pohybujeme se kolem thrash, death, black metalu, ale naše hudba zůstává soudržná. Zkoušíme udělat z našich různých hudebních vlivů jedinečný styl, což vytváří naši identitu.
Každý z nás zároveň funguje na více projektech, Félix v DAWN OF MIGHT, Sven s HIMINBJORG a MALYSTERIA, Yohann je multifunkční (příliš mnoho kapel, aby bylo možné je všechny vyjmenovat!!!) a já taky v MALYSTERIA. Tyhle projekty nám umožňují pracovat s různými styly hraní a jsou inspirací pro naše skladby v ANTICORPSE. Myslím, že hodně obohatily naši hudbu.
Pamatujete si na minulá vystoupení u nás? Líbilo se vám tady natolik, že jste se rozhodli i v rámci dalšího tour zavítat do českých klubů? Proč zrovna České Budějovice, Písek, Příbram a Praha? Stihnete si města i prohlídnout - nabízí řadu historických památek...
Félix: Ano, pamatuji si na to a užil jsem si v ČR výborné chvíle. Neznali jsme vaši zemi a byli jsme velmi příjemně překvapeni z organizace a vaší pohostinnosti. Máte v ČR bezva kluby a muzikanti jsou na pódiu hodně energičtí! Během turné 2012 jsme v Příbrami potkali Zebru z kapely MURUROA a kapelu PAWNSHOP a spřátelili jsme se. Hráli jsme i v Praze, kde jsme potkali skupinu SENNEN GOROSHI a Šárku – organizátorku toho koncertu. Praha je hlavní město, které má velmi dobrou pověst v celé Evropě a chceme se tam znovu podívat. Těšíme se, až se vrátíme hrát do vaší země, potkáme kamarády a zažijeme atmosféru v Česku, a taky – samozřejmě – že zahrajeme naší hudbu, aby se o ní vědělo i u vás! Kapela nám umožňuje hodně cestovat a to je pro nás super. Můj kamarád Zebra žije v Písku a pomohl mi dopřipravit turné. Zorganizoval koncert v Písku s PAWNSHOP a další kapelou z ČR (CONOPED). Těšíme se, že si taky vyšetříme jeden nebo dva dny na prohlídku vaší krásné země.
Sven: Pro nás čtyři bylo evropské turné velmi silným zážitkem, speciálně koncerty v Česku, díky kterým jsme se spřátelili s českou kapelou PAWNSHOP, která vloni přijela hrát do Francie, a zároveň jsme získali kontakty na organizátory v ČR. Jasně, těšíme se, že se vrátíme do Česka, myslím na to už od chvíle, kdy jsme odtud odjížděli, i kdybychom měli jenom znovu potkat přátele, které jsme tu poznali.
Julie: Evropské turné byl super zážitek. Cestování je parádní a je pravda, že Česko nás výborně přijalo! Zažili jsme krásné kamarádské i hudební setkání a už se nemůžeme dočkat, až se vrátíme a představíme Čechům naše nové album.
Kapely to dnes nemají lehké, na scéně jich působí tisíce a jen hrstce se dostane mezinárodního věhlasu. Těžko říci, jakou cestou se vydat, aby snaha měla efekt. Dáváte přednost menším tour, nebo byste raději větší turné po boku známějších kapel? Je i ve Francii běžné, že si mladé kapely platí účast na turné větších skupin?
Félix: Připravili jsme jen krátké turné, protože v kapele skoro všichni pracujeme a nemáme dost času hrát třeba celý měsíc. Takže dáváme přednost kratším (ale o to intenzivnějším) tour. Ve Francii mají stejný problém všechny malé kapely. Je jich mnoho a pokud chtějí hrát s nějakou velkou kapelou, musí za to zaplatit. Je to velmi drahé, pro mě nemožné. Některé kapely mohou zaplatit, protože na to mají nějaké peníze, ale to není případ všech ve Francii. V létě bychom měli hrát s KREATOR, BELPHEGOR, BENIGHTED a dalšími. Kontaktoval nás jeden festival kvůli vystoupení, což by doufejme měl být skvělý zážitek!
Sven: Už jsme dělali na menších turné s kapelami, které ve Francii známe, ale zatím není nic hotovo. Rádi bychom hráli jako hosté renomovaných skupin, což by nám pomohlo se zviditelnit a hrát na velkém pódiu. Dostali jsme nějaké zajímavé nabídky, ale problémem stále zůstávají poplatky, které po nás chtějí a to nám může zaplatit jen nějaká produkční společnost, kterou teď hledáme.
Julie: Je pravda, že je to teď pro mladé kapely těžké hrát na velkých pódiích nebo na dobrých festivalech, rádi bychom tam hráli více, v různých zemích, ale bez záštity hudebního vydavatelství je to těžké! Je pravda, že je mnoho dobrých skupin, které by si zasloužily uznání, ale většina vydavatelství myslí především na peníze a ne na kvalitu hudby!
Přejeme si, aby se kapela zviditelnila, ale jde to těžko! V každém případě budeme i nadále hrát a možná třeba za naší vytrvalost budeme odměněni. (úsměv)
Yohann: Dalším velkým problémem jsou čas a energie strávené tím, že si vše sami organizujeme. Félix bere velkou část této práce na sebe, ale nemůžeme to dělat stejně dobře jako profesionálové.
Metoda hrát a hrát může určitě přinést úspěch. Třeba vaši krajané SVART CROWN začínali před pár lety v dodávce, chodilo na ně v klubech 30 lidí a dnes jsou u slušné firmy a hrají na letních festivalech. Lákala by vás taková „kariéra“, nebo jste radši „schovaní“ v undergroundu?
Félix: SVART CROWN je příklad a reference na francouzský extrémní metal. Pracovali hodně tvrdě a je vidět dobrý výsledek. Chtěli bychom následovat jejich cestu.
Sven: Je nutné odprostit se od každodenních omezení, to je to, co chceme uskutečnit nezávisle na tom, zda je málo diváků, zda je jich 30, nebo 150. Pro nás je nejdůležitější, když se podaří někoho naší hudbou zaujmout.
Julie: No samozřejmě bychom chtěli hrát před tisíci lidí, to musí být hodně vzrušující! Ale připojuju se k Svenově myšlence, že není důležitý počet lidí, před kterými hrajeme, náš výkon musí zůstat
stejný, nejlepší možný! Po něm si všichni, kdo přijdou na koncert (ať už jsou 2, nebo 500), zaslouží být spokojení a užít si fajn večer!
Hrajete raději v okolí vašeho bydliště, nebo vás lákají spíše vzdálenější destinace, či zahraničí? Existuje nějaké místo, o kterém byste řekli, že tam hrajete nejraději?
Félix: Osobně miluju obě možnosti, ale daleko od domova je to víc vzrušující, protože dopředu nevíme, kde budeme hrát.
Julie: Připojuju se k Félixovi, je víc vzrušující hrát v zahraničí! Bylo by pro nás taky zajímavé hrát víc v jiných částech Francie!
Yohann: Hraní pro kamarády je samozřejmě zábavné, ale dostat uznání od lidí, které neznáte, a sdílet s nimi to nejlepší na pódiu, je něco opravdu úžasného.
Když jsem nakousl cestování - vy máte ve svém středu slečnu Julii. Jak ona jako dívka snáší útrapy na turné? Chlapi to vždycky nějak překousnou, třeba horší hygienické podmínky, spánek kde se dá... Ale u žen to bývá složitější... Nebo se Julie na turné promění v chlapa? (smích)
Félix: Hahaha!
Sven: Nechám tuto otázku tomu, koho se týká. (smích)
Julie: Vlastně až do teď bylo všechno uděláno tak, že jsem hygienu potřebnou pro dívky mohla udržet. A že se chlapi nemyjí, to je všeobecně známo. (smích) Ale vážně, nikdy jsem si nemusela stěžovat, stačí mi minimum, nikdy jsem si nepotrpěla na velké pohodlí, spíše na spartánský systém a klukům se to vždycky podařilo zařídit.
Co děláte v civilním životě (jestli to tedy není tajné...)? Limitují vás vaše zaměstnání v koncertování? Je složité vše sladit, aby měli všichni členové kapely volno a mohli odjet na několik dnů mimo Francii?
Félix: Já jsem učitel plavání, učím v mém městě hlavně děcka.
Julie: Co se mě týče, tak já jsem teď bez práce (no ano, je krize!!), ale předtím jsem téměř vždy dokázala skloubit práci a hudbu.
Sven: Já mám teď svoje nahrávací studio, o kterém se teď začíná mluvit a pravidelně se pohybuju v oblasti sklizně zemědělských plodin, když jsou zlý časy... Ale v žádném případě tím není postižena hudba, protože je u mě na prvním místě a pak až vše ostatní v mém životě. Je to takový pohon mého života, takže pro mě není těžké, abych se uvolnil na turné jako je tohle, nebo i pro větší tour.
Yohann: V roce 2012 jsem studoval, teď učím ekonomii na střední škole. Není tak snadné skloubit osobní cíle v hudbě s touto prací, ale dělám, co můžu, a zatím je to v pohodě!
Můžete krátce srovnat situaci na ug scéně ve Francii a jinde? Když uděláte koncert ve vašem městě, kolik na vás přijde lidí? V ČR je to různé, ale návštěvnost klubových akcí šla v poslední době dolů, někdy přijde 40 lidí, když 100, jsou všichni spokojení...
Félix: Myslím, že ve Francii je to stejné. U nás chodí v malých hospodách max. 120 lidí, obvykle je tam tak 50 - 80 lidí. Ne víc. Někdy můžete mít 150 na místním koncertě, ale je to neobvyklé. V Německu a USA je podpora i pro malé kapely větší, ale také mají potíže. Myslím, že to je v kultuře dané země nebo ve vývoji mentality lidí. Opravdu nevím, proč lidi nepodporují místní scénu. Myslím, že mají radši velké akce. Je to škoda.
Julie: Myslím, že je to všude stejné, místní scéna se masivně nepodporuje. Nicméně si myslím, že je to otázka volby. Máme tady Hellfest, na kterém se objevuje víc než stovka renomovaných kapel. Možná je pro lidi finančně víc zajímavé ušetřit si na festival takového rozměru, než se jít podívat na neznámé skupiny... Takhle to vidím já, ale možná to celé špatně chápu. (úsměv)
Pojďme k novému albu „The Great Fall Of Humanity“. Kdybyste jej měli popsat někomu, kdo o vás nikdy neslyšel, jak by to vypadalo?
Félix: Tohle album míchá aspekty death metalu, thrash metalu a black metalu. Je to směs technické a atmosférické hudby. Je pro mě těžké ho popsat jako celek.
Sven: No v podstatě existuje jediný způsob, jak ho poznat, poslechnout si ho. Dali jsme 3 písničky zdarma ke stažení na internet, tak se na to koukněte a udělejte si o tom vlastní názor!
O čem jsou vaše texty? Má deska nějaký jednotící prvek, případně příběh, nebo je každá píseň o něčem jiném?
Félix: Zpíváme o fyzickém a duševním otroctví, konformismu, válce.... Vyjadřujeme se k tomu, co nás znepokojuje a čím jsme zklamaní. Obecněji je tohle album analýzou světa, ve kterém žijeme.
Sven: Snažíme se držet hlavního tématu, což by mohla být lidské chamtivost, ale texty samotné mluví o mýtech nebo příbězích tak odlišných jako jsou Annunaki (Nibiru), Ragnarok nebo Bretaňské legendy, ale stále tam je společný bod: člověk je asi moc špatný pro tenhle svět a dokazuje to každý den.
Když už máte v kapele dámu, nepřemýšleli jste, že by se taky postavila k mikrofonu a zpestřila tak vokální party?
Julie: No, to je dobrý fór! Kdybyste mě slyšeli zpívat, tak byste mě prosili, abych byla zticha!!
Félix: Už před nějakou dobou jsem se jí na to ptal, ale nezajímá ji to.
Sven: Já nejsem velkým zastáncem ženských hlasů v metalu, s nějakými výjimkami, samozřejmě. Mám větší respekt k ženám, které ukazují svou hodnotu s nějakým hudebním nástrojem, než k těm, které jdou tam, kde se to očekává, bez nějakého překvapení.
Kde jste nové CD nahrávali? Zvolili jste nějaké větší známé studio, nebo skromnější podmínky, případně domácí prostředí (zkušebnu)? Jak dlouho jste album nahrávali?
Félix: Máme se Svenem vlastní „Dream Box Studio“, takže jsme dali přednost nahrávání ve vlastním studiu, abychom měli dostatek času na práci a společné skládání. Na tomhle albu jsme ve studiu pracovali hodně tvrdě. Album vnikalo 2 roky a několik měsíců trvalo, než jsme ho nahráli.
Jaké jsou ve Francii možnosti nahrávání? Existuje hodně studií, která se specializují na metal? Je pořízení nahrávky drahá záležitost? Na kolik průměrných platů třeba přijde týden ve francouzském studiu?
Félix: Ano, ve Francii je hodně nahrávacích studií, v nichž lze pořídit dobrý zvuk, ale pro lokální kapely je v nich nahrávání alba hodně drahé. Obecně studia nejsou nijak specializovaná a nahrávají veškerou muziku.
Yohann: Jo, někdy můžete zaplatit 1000 € i víc za příšerný zvuk. Některá studia jsou zaměřená na extrémní metal, ale jsou hrozně drahá. Může to klidně stát 100 € na den, i víc.
Jaké máte s kapelou dlouhodobější cíle? Kde byste chtěli, řekněme do pěti let být?
Félix: Já chci jen, aby moje kapela získala ve Francii reputaci, jakou si zaslouží (aspoň podle mého názoru!) a abychom dělali tolik koncertů, kolik zvládneme.
Sven: Já už přemýšlím o dalším albu a o budoucích koncertech, které s tím jsou spojené. Hlavně doufáme, že najdeme produkční společnost, která bude podporovat naše další kroky a vezme na sebe technickou stránku věci.
https://fr-fr.facebook.com/pages/AntiCorpse/46908303716
https://myspace.com/anticorpse666
