Nejbližší koncerty
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
  • 08. 04. 2024Pestilence se vrací do Ostravy! Tentokrát je doprovodí Ca...
ETEF 2024 (19.-20. 7. 2024)

BANE – Chaos, Darkness & Emptiness CD 2010, Grom/Zero Budget/Werewolf/Godeater

Měl jsem to štěstí vidět letos Bane dvakrát naživo, a jak na volyňském Metalfestu, tak na skromnějším klubovém vystoupení ve Strakonicích odehrála srbská kapela velmi dobrá vystoupení. Pokaždé v jiné sestavě – kolem hlavního protagonisty Branislava Paniče (ex-Disdained) se muzikanti točí, ostatně na albu se objevují zase jiné tváře – baskytaru třímá Khargash (mj. Obscured) a za bicími sedí Honza Kapák z Avenger (a dalších asi dvaceti kapel), v jehož studiu Hellsound se album „Chaos, temnota a prázdnota“ v srpnu nahrávalo. A myslím, že produkce alba se podařila na výbornou, možná jde o vůbec nejlepší výstup z tohoto studia.

Album má zajímavý koncept – je rozděleno do tří kapitol (jejichž názvy tvoří jednotlivé části názvu alba) po třech skladbách, přičemž ke každé etapě patří jedna instrumentálka. Ta první album uvozuje, je poměrně překvapivá, neznalé by mohla svádět k tomu, že Bane vyrukují s nějakým pompézním epickým power metalem. Awakening of the Evil Spirits  je totiž postavená na klávesách a nejspíš samplovaných operních vokálech, je dostatečně dramatická a i přes poměrně velkorysou délku nenudí. Po ní se zvolna rozjíždí... neskutečné peklo! Dusot bicích, kytarový atak a nelidský řev... a neskutečně silná melodie! Koncerty naznačovaly, že jsou Bane  pozoruhodní, ale z CD jsou ještě mnohem interesantnější. A co že to hrají? Směsici death a black metalu, přičemž chvíli se zdá, že má navrch kov smrtící, chvíli vládne černota. Samozřejmě se nabízí srovnání s ikonami žánru, švédskými Dissection, a samozřejmě to není daleko od skutečnosti. Jako druhé vodítko bych uvedl Behemoth a kdesi na průsečíku těchto dvou veličin se s grácií pohybují Bane. Jejich smůlou je, že pocházejí ze Srbska – být ze severu Evropy nebo z Německa, mluvil by o nich zanedlouho celý extrémní metalový svět.

No one shall give – only greed is real
No one shall standt – only falling is real
No one shall love – only hate is real
No one live give – only death is real

Po řežbě The True Insomnia následuje ponurá Pandemonium, v níž se střídají pomalejší tempa s rychlými, přičemž dobrá polovina patří řežbě, po níž to už už vypadá na konec, leč není tomu tak. Po krátkém intermezzu chytá song druhý dech, aby znovu skonal... a zase ne. Závěr patří pochodovým rytmům a pomalejší atmosférické muzice.

Druhou část opět načíná intro, tentokrát kytarové, vedle elektriky se pěkně vyjímá akustika a 90 vteřin přidělených Lost Shadows uplyne jen tak mimoděk. V Abhorrence je kytarová práce doslova nádherná. Klenuté melodie se prolínají s riffovou masáží, do toho tepají bicí – složitější kompozice, ale velmi přitažlivá. Úvod Plague Upon Yourself je z trochu jednoduššího ranku, podobně hraje kdejaká deathmetalová mašinérie, jenže Bane jsou natolik kreativní, že klidně z ničeho nic vplují do artrockových vod, v nichž pluje akustická kytara nad elektrickou, v níž bicí jen tak „čvachtají“ a basa smutně „přede“.

Největší divočina otevírá poslední oddíl, nicméně i v Inherited Infection se po chvíli objevují chytlavé a nebojím se napsat hitové momenty, opět v režii „zpívající“ kytary. Zatím jsem nechal stranou Branislavův řev (občas vypomůže i Khargash), který je na stylové poměry velmi pestrý a osciluje mezi murmurem a skřehotem – místy je sofistikovanější, místy nespoutaný. Poslední zpívaná The Haunting Presence plyne pomaleji a jejím vrcholem je dlouhé tklivé sólo (Honza Kapák coby host). Poslední položka je instrumentální, podobná té úvodní; obě jsou z dílny Nocturnala (Shadowdream) a Dysthymia po předchozích metalových marších přináší uklidnění takřka ambientní.

Branislav nenechal doslova nic náhodě a tvorbu obalu svěřil profesionálům – o titulní cover se postaral Marcelo Vasco (jeho dílo silně připomíná práci Xaaye; samotný Vasco tvořil třeba pro Satyricon, Enslaved nebo Borknagar), vnitřek vyrobil Csaba Nemeth a oba odvedli znamenitou práci. Možná někomu bude vadit absence loga a názvu alba na přední straně, ale ony by tam nápisy působily rušivě...

Seznam skladeb:
  1. Awakening of the Evil Spirits
  2. The True Insomnia
  3. Pandemonium
  4. Lost Shadows
  5. Abhorrence
  6. Plague Upon Yourself
  7. Inherited Infection
  8. The Haunting Presence
  9. Dysthymia

Čas: 38:25

www.myspace.com/baneband
http://bandzone.cz/bane
www.werewolfshop.cz
www.brnovjak.com/zbp
www.grom-records.blogspot.com
www.myspace.com/godeaterrecords


Zveřejněno: 18. 12. 2010
Přečteno:
3923 x
Hodnocení autora:
9 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

18. 12. 2010 13:45 napsal/a immortal
Souhlas
Za sebe mohu jen doporučit. Dost dobrý počin. Dalo by se říci, že ze srbských končin až nečekaný. Zvuk velká paráda. Je jen dobře, že se na jižním křídle dere vzhůru další skvělá smečka.