Asmodeus

25. 11. 2018, Praha - Roxy

Legendární Američané ANTHRAX si odskočili ze společného turné se SLAYER na samostatný koncert do Prahy a svojí headline show naservírovali fanouškům thrash metalu poctivou nadílku.

Bylo to už více než osm let, co jsem ANTHRAX viděl naposledy. Tehdy kapela hrála na letišti v Milovicích v rámci turné slavné BIG 4, kde i v odpoledních hodinách s přehledem zastínila sety METALLICY a MEGADETH. Když Obscure Promotion potvrdilo klubovou show, měl jsem o účasti celkem jasno. Přeci jen, klubový koncert je úplně jiný zážitek než velké pódium na festivalu nebo v obří hale.

Dějištěm koncertu byl pražský klub Roxy, který byl toho večera pravděpodobně vyprodán. Byl jsem tady naposledy na koncertech SAXON a BOLT THROWER pár let zpátky, ale nic se tu nezměnilo. Po příchodu jsem chvíli uvažoval, zda na všechno nebudu dohlížet z balkonu, ale nakonec ve mně zvítězila touha po větším kontaktu s kapelou. Zaujal jsem místo po levé straně pár metrů od pódia a za hovoru s kamarády vyčkával na set předkapely.

Tu pořadatelé vybrali velmi citlivě a vkusně. Z Německa pozvání přijalo legendární trio S.D.I., které v posledních letech na českých pódiích doslova zdomácnělo. Osobně jsem S.D.I. viděl čtyřikrát, ale tento pátý koncert byl v něčem jiný. Šlo o moje první setkání s obměněnou sestavou, ve které došlo ke změnám na postech kytaristy a bubeníka. Zatímco za škopky se podobně jako kdysi vystřídali Ralf s Christophem, Rainera s kytarou vystřídal pro mě neznámý kytarista Daniel Haverkamp. Hudebně se tyto změny nijak výrazně neprojevily, ale musím smutně poznamenat, že Rainer (mimochodem, všimli jste si té podobnosti s hercem Františkem Němcem?) mi svým typickým stylem hraní a vtipy na pódiu chyběl. Nicméně S.D.I. na to šli tak, jak je dobře známe a do zaplněného klubu nasypali pěknou řádku svých letitých hitů, které proložili i novou tvorbou.

Spokojen jsem nebyl se zvukem, který místy dost chrastil, a chvílemi baskytara úplně přehlušila kytarové riffy. Pánové na pódiu řádili a bylo evidentní, že si koncert užívají. Zejména pak největší hity jako „Panic in Wehrmacht“, „Absolute Banger“, „Alcohol“, „Sign of the Wicked“ nebo největší vypalovačka „Megamosh“ strhly publikum definitivně na stranu Němců. Ačkoliv kapele není vlastně co vytknout, já jsem měl pocit, že mě její hudba již nenaplňuje tak jako před nedávnem. Když si vzpomenu na první reunionový koncert S.D.I. na Chmelnici, to byla úplně jiná atmosféra, nadšení a radost. Svým způsobem jsou S.D.I,, a teď to nemyslím nijak zle, thrashová odrhovačka, která sice pobaví, ale nenadchne. Alespoň tedy náročnější posluchače…

Dvacet minut pauza, pivo a pak už se za tónů „The Number of the Beast“ od MAIDEN začal servírovat hlavní chod večera. ANTHRAX vlétli na pódium jako utržení ze řetězu skladbou „Among the Living“. Co víc k tomuto songu dodávat? Zvuk jak víno, kytary se od prvního do posledního riffu zařezávaly do hlavy a bylo celkem jedno, jestli z rukou Scotta Iana nebo jeho mladšího kolegy Jonathana Donaise. Oba borci odvedli za celý koncert skvělou práci a byla radost sledovat jejich hru při sólech, vyhrávkách i v momentech, kdy sypali z rukávu jeden triumfální riff za druhým.

Dobře naladěný basák Frank Bello tvrdil muziku a za bicí pro tuto šňůru usedl starý známý Jon Dette, který sice není kdovíjaký showman, ale sypal to tam parádně. Pódiu však vládl nestárnoucí indián Joey Belladonna. Tento téměř šedesátník běhal po pódiu sem a tam, skvěle komunikoval se zaplněným sálem a především mu to stále výborně zpívalo. Jeho typický vysoký vokál je charakteristickým znamením tvorby ANTHRAX z osmdesátých let a ani přibývající roky neubraly nic z kvality hlasu a energie. Trochu jsem se bál delších proslovů mezi skladbami, ale Joey vždy jen krátce uvedl následující song a ANTHRAX to zase roztočili naplno. Pod pódiem byl téměř non-stop circle pit, atmosféra elektrizující a fans zobali legendám z rukou. A dle svých slov si tuto atmosféru a headline show užívala i kapela. ANTHRAX vsadili na staré vykopávky (z poslední desky „For All Kings“ zazněla naštěstí jen jedna skladba), a tak kromě úvodní „Among the Living“ došlo na „Caught in a Mosh“, „Madhouse“, „N.F.L.“, „I am the Law“, „Be All, End All“ nebo na starý dobrý cover „Antisocial“, během kterého vypadl Belladonnovi mikrofon a zřejmě došlo i k dalšímu technickému problému. Kapela se nakvašeně odebrala do backstage, ale po zhruba pěti minutách byla zpátky, aby na rozloučenou vyšvihla hymnu „Indians“.

Snad na vteřinu přesně, kdy měl koncert končit, tedy o 22:00. ANTHRAX nám ukázali, z jakého prostředí vzešli, co jim sedí a kde se cítí nejlépe. Klub je prostě klub a ANTHRAX semleli Roxy svojí jedinečnou energií, která je pro kapelu pověstná a dostala ji do thrashové elity. V mé pomyslné americké BIG 4 ANTHRAX sice nikdy nefigurovali, ale o tom, že se jedná o top kapelu žánru, nemůže být sebemenších pochyb. Tohle byl učebnicový koncert podle starých pravidel. Přesto jedno přání zůstalo nevyslyšeno. ANTHRAX opět nezahráli nic (a bohužel celkem logicky) z debutní desky „Fistful of Metal“, kterou považuji za nejlepší v diskografii kapely, hehe.

Cestou z koncertu mi celá show běžela v hlavě. To je signál toho, že se jednalo o výtečný koncert. Díky Obscure, že tohle spáchali. Když nevyšlo turné se SLAYER, dopadli „alespoň“ ANTHRAX samotní. A upřímně, podobně skvělý set bychom v roli předkapely a v obřích prostorách O2 Areny, od ANTHRAX jistojistě neviděli. Caught in a Mosh!

Setlist ANTHRAX:

  1. Among the Living
  2. Caught in a Mosh
  3. Got the Time
  4. Madhouse
  5. Fight 'Em 'Til You Can't
  6. Breathing Lightning
  7. Efilnikufesin (N.F.L.)
  8. Medusa
  9. I Am the Law
  10. Be All, End All
  11. Antisocial
  12. Indians

Zveřejněno: 29. 11. 2018
Přečteno:
2812 x
Autor: Peťan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

01. 12. 2018 14:46 napsal/a Polda
Omluva
Aaaaaa, má chyba, text jsem louskal v rychlosti a nějak přehlédl tu pomyslnou Big 4. No pako, no. Jinak mám 4 taky někde jinde, ta původní je dávno za zenitem.
01. 12. 2018 14:32 napsal/a Polda
Big 4
Hezky sepsaný report, ale s jednou zcela zásadní chybou. Anthrax v Big 4 figurovali vždy. Jen drobná výtka k jinak fajn reportu🙋