PUSTINA

CD 2018, Les Acteurs De L´Ombre Productions / black metal / Francie

Francouzský label nelení a sype z rukávu jedno album za druhým. Posledním přírůstkem je split tří, francouzských, jak jinak, blackmetalových seskupení (jak jinak..), přičemž pro dvě jde o debutové nahrávky. Pouze HYRGAL za sebou mají bohatší historii, zaznamenanou na splitku z roku 2008 a nedávném debutu „Serpentine“.

LADLO jako obvykle zabalilo CD do digipacku, tentokrát šestistránkového, vyvedeného v na black metal netradiční smetanové barvě. Informacemi se spíše šetří, u VERFALLEN a HYRGAL jsou uvedeny sestavy a údaje o nahrávání, u BÂ’A není vůbec nic, jen logo. Ze sestav VERFALLEN a HYRGAL pak plyne, že VERFALLEN je projekt bubeníka HYRGAL, kterému pomohl na basu Déhà, jinak zvukař obou neustále zmiňovaných projektů, a se zpěvem v jednom songu kytarista a zpěvák, jak jinak, HYRGAL, plus J. B. Le Bail ze SVART CROWN. Takže nejspíš se na jedné placičce sešla parta muzikantů z jedné komunity, nicméně každá kapela se k černému řemeslu staví po svém.

První se představují BÂ’A, kteří jdou na black metal od atmosférického lesa. Prim hrají bzučící kytary, které místy doplňují symfonické party, vokalista do toho řve, ale zajímavější věci se dějí, až když si standardní postupy dají pauzu a muzika sklouzne k pomalejším tempům, v nichž se objevují progresivní záblesky. Ve finále se v případě prvního songu nedá mluvit o vyložené typickém symfo/atmo blacku, ale že by se hrálo něco extra zajímavého, to se taky říci nedá. Druhá „La grande désillusion“ je z jiného ranku, začíná skoro doommetalově, vybrnkáváním, po němž následují teskné tóny, které vydrží poměrně dlouho. Přijdou mi zajímavější než následné (očekávané) zrychlení, které žije z kytarových melodií, jež sice působí poměrně neotřele, ale skladba je příliš dlouhá, takže se poměrně dlouho opakují podobné postupy.
6/10

Po vcelku čitelné produkci přicházejí VERFALLEN s brutalitou a špínou. První kus je jízda postavená hlavně na zběsilých bicích, ne nadarmo je hlavní protagonista primárně bicmen. Ale i na kytaru dokázal vymyslet docela chytlavé melodie, které se objevují postupně a trochu prosvětlují jinak zachmuřenou muziku. I tady se hraje na dvě strany, po zběsilosti následuje akustická vsuvka, která sice působí jako zjevení, ale co dělá v blackovém marši? Skoro folk… sice pěkně vymyšlený i zahraný, ale na druhou stranu tahle exhibice působí lehce samoúčelně. Kdyby skladbu zakončila a došlo se k ní postupně, neřeknu, ale ono se to zase zvrtne zpátky do masakrální jízdy, opět osvěžené melodiemi ze samotného pekla (úsměv). Druhé představení trvá úctyhodných jedenáct minut (první přes devět) a podobně jako u BÂ’A se dá mluvit o obskurním doom metalu, který mi sedne lépe než předchozí „Derelictus“. Dalo se čekat, že se „něco“ stane, a taky ano, zrychlí se, pak zase zpomalí, o klasickém černém řemesle se nedá mluvit, tady je ta pokroucená Francie zřetelná a inspirační zdroje taky.
6/10

S HYRGAL už jsem měl co do činění, jejich debut mi přišel poměrně zajímavý, dobře udělaný a na tomhle splitku mi taky HYRGAL přijdou nejlepší. Určitě i díky nějakým těm zkušenostem. Jejich muzika je promyšlenější než u kolegů, zvuk mi taky přijde kvalitnější, proti BÂ’A hutnější, proti VERFALLEN čitelnější, ale hlavní je muzika, která se většinou nikam nežene, přesto působí dostatečně silně a tvrdě. „Césure“ se valí na pomezí doomu a blacku, chvíli tak, chvíli onak, vokalista řve jako kdyby ho mučili a opět jsou tu ony typicky francouzské potemnělé melodie. Na rozdíl od „Serpentine“ se ani v jedné nové skladbě neobjevují kroky stranou, k ambientu, post rocku (když nepočítám přírodní „dohru“ s bouřkou, deštěm a větrem, nebo co to je...), ale důraz je kladen na devastaci a nemilosrdnou vyhlazovačku. Ani v ní ale nechybí svébytné postupy, „Sicaire“ je jimi hojně vyzdobena, stejně tak různými vokálnímí polohami. Slušná práce, byť poměrně odlišná od předchozí kapelní tvorby, ale na druhou stranu je právě split ideálním prostředím na vyzkoušení si něčeho trochu jiného.
7/10

Pro fanoušky francouzské blackové školy může být splitko zajímavým exkurzem do tvorby méně známých kapel, poslouchá se v podstatě samo, na druhou stranu je to z mého pohledu jen lehký nadprůměr. Posoudit ale může každý, album je celé k poslechu na firemním Bandcampu.

Celkové hodnocení: 6,66 (nikoliv aritmetický průměr hodnocení jednotlivých kapel, ale s přihlédnutím k pěknému bookletu se signifikantním trojúhelníkem na titulce)

Seznam skladeb:

  1. BÂ’A – Les terres de la terreur
  2. BÂ’A – La grande désillusion
  3. VERFALLEN – Derelictus
  4. VERFALLEN – La valeur des ténèbres
  5. HYRGAL – Césure
  6. HYRGAL – Sicaire

Čas: 53:35

Sestavy:

BÂ’A

  • ???

VERFALLEN

  • Emmanuel Zuccaro – instruments, voix
  • Déhà – basses fretless

HYRGAL

  • Clément Flandrois – guitares, voix
  • Emmanuel Zuccaro – batterie
  • Quentin Aberne - basse

Bandcamp
www.lesacteursdelombre.net

 


Zveřejněno: 10. 11. 2018
Přečteno:
2803 x
Hodnocení autora:
6 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář