Nejbližší koncerty
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
  • 08. 04. 2024Pestilence se vrací do Ostravy! Tentokrát je doprovodí Ca...
TELEPATIE VI

LP 2018, Day After Records / sludge, stoner, doom / Česko

Jestli letos byla v rámci špinavé a bahnité formy metalu nějaká kapela vyhlížena s velkým očekáváním, byli to bezesporu NIKANDER. Moravská parta prvně zatnula drápy před dvěma roky dvouskladbovým EP, akorát tak, aby se o ní vědělo a nažhavila tak na věci další. Ty nastaly přirozeně. Nejdřív si kapela častým koncertováním vydobyla slušný status, kterým si připravila pevnou půdu pro debutovou desku.

Úderným názvem obdařené album přišlo z jara. Zaštítilo ho vydavatelství Day After Records, které když se rozhodne něco podpořit, většinou to vykazuje kvalitní parametry. Stačí si připomenout loňské LVMEN, nebo čerstvě vydané LP TOMÁŠ PALUCHA… Práce labelu působí sympaticky, vinyl lze pořídit ve dvou variantách, k plusům lze připočítat front cover, zvuk se mi líbí, ale přesto se nemůžu přehoupnout do nějakého většího nadšení a jelikož tento stav trvá už dva měsíce, zdá se to být definitivní.

Od NIKANDER se čekaly velké věci, protože každý si je tak nějak podvědomě směřoval, k dnes již kultovním, GOSPEL OF THE FUTURE, v jejichž řadách působil kytarista Mika Koffin, který je momentálně hlavním skladatelským tahounem NIKANDER. Ono ale očekávat revival GOSPEL OF THE FUTURE bylo asi nesmyslné a bylo by to to poslední, o co by nová parta okolo Miky stála. Jak se ve finále ukázalo, NIKANDER jsou někde jinde, i když záleží z jakého úhlu se na to člověk dívá. Komu přijdou stejní NEUROSIS s YOB, tomu to asi nevysvětlíte...

NIKANDER jsou z logiky věci o špíně a hlavně o hutné kytaře. Koffin sází předpisové riffy, které se převalují na pomezí sludge / doomu / stoneru. Je v nich cítit přehled a tisíce naposlouchaných hodin kvalitní muziky. Basa… ta je přísná a v první věci „Rozpálené suky“ si při její výraznější chvíli vzpomenete na švédské šikuly MONOLORD, zatímco v jemné kytarové práci zazvoní kytara jako na poslední desce GOATSNAKE. Už podle zmiňovaných interpretů je jasné, že tady se vaří z vynikajících ingrediencí a česká scéna si takovouhle kapelu zasloužila. V tomhle směru je zvláštní, že i když je podobných skupin venku na tisíce, u nás se podobnému žánru nevěnuje v podstatě nikdo. O to víc mě mrzí, že na mě „sekyra“ tolik nezabírá a vyjmenovat přesné důvody, proč tomu tak je, není úplně snadné.

Z formálního hlediska není desce co vyčítat. Jak už jsme zmínil, zvuk je správně „groove“, kytara je skvěle podpořená basou, takže je to celé hutné, kolena vibrujou… ale postupem času si uvědomuji, že jedna z věcí, která mi z počátku přišla OK, mi postupnými poslechy začala vadit. Tím je řev zpěvačky. Agresivní forma, která spíš než hardcoreový řev evokuje blackmetalový skřehot, nabírá ke konci díky svému monotónnímu výrazu lehce obtěžující ráz a ve finále začíná být krákor zpěvačky Jany rušivý.

Faktor druhý je, že celé album tak nějak plyne, ale výraznější pasáže a dech beroucí momenty hledám obtížně. Celá „sekera“ zní nadupaně, ale pocit toho, že poslouchám něco „navíc“, se mi nedostává. A to i přesto, že se snaha kapele neznít vyloženě jednolitě upřít nedá, viz. track „Farewell“, který od nejhloubavějšího začátku na desce přejde do blackového sludge nátěru a působí oživujícím dojmem, na druhou stranu ani tady nejsem vyloženě v tranzu.

„Sekyra prohnaná kolenem“ mi zasadila brouka do hlavy. NIKANDER na ní v podstatě dělají všechno dobře, ale zároveň mi od nich po celou hrací dobu něco schází. Každopádně jsem za tuhle kapelu moc rád a doufám, že cílová skupina posluchačů bude mít lepší uši než já a dokáže kapelu docenit. U mě je to pořád s červíkem pochybností.

Seznam skladeb:

  1. Rozpálené suky
  2. Set a Distant Lie
  3. Ve stínu val
  4. Steel Willows
  5. Rain of Needles
  6. Farewell
  7. Tuna tuny z bláta
  8. Když podmínka odcházení ztrácí se v mlze, na níž zapomíná se

Čas: cca 32 minut

Sestava:

  • Mika Koffin - kytara
  • Jana Kremace - řev
  • Roman Havlice - basa
  • Peter Kusnirik - bicí

Bandcamp
Facebook


Zveřejněno: 11. 07. 2018
Přečteno:
4158 x
Hodnocení autora:
6 / 10

Autor: Coornelus | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář