Nejbližší koncerty
  • 28. 03. 2024Hrají: NAŠROT legendární hardcore ( Havlíčkův Brod ), NON...
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
DARK GAMBALLE – „Dobrý lhář“

Holocaust.
Slovo, které často slýcháme z různých stran a zdrojů. Tak často, že nám může znít až zprofanovaně. Natolik, že současná generace místy ztrácí přehled o tom, co přesně si pod tímto pojmem představit a jak tento jev pojmenovat vlastními slovy. Zkuste se zeptat nějakého školáka a asi se budete divit. Slovo, jímž se po desetiletí šermuje na politických kolbištích za vlastní cíle tak vehementně, až se často zapomíná na skutečné oběti, stírají se fakta a zůstává jen beztvará hmota do nekonečna opakovaných formulek, pod nimiž si de facto málokdo něco konkrétního představí. Nenapadnutelný štít, proti němuž není obrany. Univerzální zaklínadlo. Je skutečností, že naše generace žijící po dekády ve společnosti bez válečných konfliktů, nemá šanci si, byť jen zčásti, představit míru surovosti, bezcitnosti, nespravedlnosti a zoufalství, jaká se odehrávala i na našem území před necelými 80 lety. V době našich dědečků a babiček, kteří by mohli často sami vyprávět o mnohých z těchto zvěrstev, a přesto si tyto hrůzy většinou nechávali tiše pro sebe.
Proto bychom neměli holokaust používat k získání vlastních bodů a postupu na vyšší příčky společenské či politické hierarchie. Neměli bychom překrucovat fakta a vyrábět své vlastní polopravdy, jimiž se útočí na lidi s jiným názorem, ale naopak v pokoře, úctě a respektu nahlížet na ty, kteří bohužel neměli štěstí, že se jim to, pro co je i pojmenování „tragédie“ příliš mírné, nevyhnulo. To, štěstí, které máme my. Jde jen o ně, nikoli o nás. Zemřeli proto, abychom se my mohli mít tak, jak se dnes máme a mohli „zatím naštěstí“ bojovat pouze z tepla obýváků klávesnicemi našich počítačů. Proto nezapomínejme. Proto připomínejme. Proto nedopusťme, aby se bez ohledu na různost našich národů, etnik a názorů, mohla podobná věc ještě někdy více opakovat.

 


Publikováno: 03. 02. 2019
Autor: Bury