Nejbližší koncerty
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
  • 08. 04. 2024Pestilence se vrací do Ostravy! Tentokrát je doprovodí Ca...
ETEF 2024 (19.-20. 7. 2024)

Česko-britská kapela GATE působí v Londýně, tvoří ji jedna slečna a dva mládenci. Trio se právě prezentuje debutovou nahrávkou a na otázky odpovídají všichni tři členové.

V nedávno vydané recenzi Mikael trochu žehral nad nedostatkem informací o česko-britské skupině, tak abychom je přinesli, poslali jsme do Anglie několik otázek a probrali jak minulost, tak současnost...

GATE v Česku asi příliš známí nejsou, takže na začátek určitě neuškodí zmínit nejdůležitější historické milníky... A proč jste zvolili název GATE?

Jaycob: GATE je název kapely odvozený od podobně pojmenovaného songu „Powerful Gate“. Jde o bránu do vnitřního světa, která může být otevřena každým z nás. Obecně se lidi otevírají či uzavírají okolnímu světu, takže jde o takové propojeni vnitřního světa s okolím.
Lenni jsem potkal při studiu chemie. Spolu jsme si uvědomili, že popisovat svět kolem sebe prostřednictvím hudby nám vyhovuje víc než vědou.
Po dokončení studia mě Lenni přesvědčila vydat se za hranice očekávaného, namísto nástupu do stereotypního procesu a budovaní si kariéry a tak jsme sbalili dva páry švestek a odcestovali na Nový Zéland. Hudba nás začala spojovat nejen spolu, ale i s místními Kiwáky a zažili jsme tak spoustu bláznivých nevšedních zážitků. Když už jsme měli cestováni dost, rozhodli jsme se přesunout do Londýna. Tam trvalo rok, než jsme narazili na Ryana, mladého hudebního producenta a bubeníka s extremním citem pro rytmus.

Lenni: Na Novém Zélandu jsme nechtěli přestat hrát, zatímco jsme cestovali a bydleli v dodávce a tak jsme nakoupili akustické kytary a pokračovali ve skládáni. Právě tam se narodil song „I am the mistake“, který byl výsledkem jednoho z mnoha excesů. No napadne vás lepší název pro píseň potom, co se Jaycob opil při práci ve vinařství a cestou zpět prokopl za jízdy čelní sklo u auta a bočním okénkem vylézal v plné rychlosti na střechu?

Ryan: Kapele jsem se ozval na inzerát. Poprvé jsem se s Jaycobem a Lenni setkal o týden později. Původní název tehdy byl INDOLE MIND. Po několika diskuzích jsme se společně rozhodli změnit název kapely na GATE a s tím i logo a zároveň přizpůsobit hudební styl jako výsledek naší společné rezonance.

Jaký je váš věkový rozptyl a jaké hudební zkušenosti máte za sebou?

Jaycob – 27 let; zpěv/kytara; na kytaru jsem začal cca v 16 letech, ale pořádně k hudbě a skládání pronikl na vysoké škole při studiu chemie / výroby léčiv (jak blízko má chemie a hudba...), kde jsem mimo jiné také potkal Lenni.

Lenni – 30 let; baskytara / doprovodné vokály; začala jsem hrát před pouhými 4 roky, když byl plánován koncert na památku zemřelého kamaráda. Nebyl nikdo, kdo by tam hrál na basu a tak jsem se rozhodla na ni prostě naučit sama... a to hned asi 20 songů.

Ryan – 24 let; bicí; na bicí hraji přibližně 12 let. Kromě bicích hraji například na kytaru, basu, zpívám. Živím se také jako hudební producent a na bicí jsem hrál hned v několika kapelách, zejména během svých studií.

Na EP také hostovala Ilaria z Itálie – piano/hammondky/syntetizátor.

Za jakých podmínek jste nahrávku pořídili?

Jaycob: Nahrávali jsme živě, celkového času asi pouhých 20 hodin a bez metronomu, jelikož nám mechanický zvuk prostě otravoval vzduch. Nejdříve jsme natočili rytmiku bicí + basa + kytara a poté dotáčeli vícehlasy, hammondky/piano a sóla.

Ryan: Všichni tři jsme se shodli, ze chceme zachovat živou atmosféru a syrovost našich nahrávek a proto jsme nahrávali živě, pěkně postaru. Ve skvěle vybaveném studiu položeném v jižní části Londýna jsme zachytili atmosféru a zvuk, se kterým jsem upřímně naprosto spokojení, speciálně díky úderně znějícím bicím.

Vydali jste i fyzický nosič - v jakém vyšel nákladu a jaká je cena?

Jaycob: Cena je 150 Kč či 5 GBP. Vzhledem k novodobému trendu, kdy všichni poslouchají a stahují online, jsme CD udělali jen v limitované edici o cca 50 kusech (vyprodáno).
Online poslechy a odběr těžko spočítáme, ale máme profil na Spotify, GooglePlay, Amazon, YouTube a dalších, kde je dostupné přehráni zdarma či stažení za peníze.

O čem pojednávají vaše texty? Angličtina asi byla jasná volba...

Lenni: Většinu textů píše Jaycob po svých emocionálních zhrouceních a psychopatických běsněních. Jediný neoriginální text je v songu „Out of Danger“.

Jaycob: Přemýšlel jsem, jaký text k tomu songu napíšu, a najednou jsem si řekl: „prostě otevřu první knížku na náhodné straně a hodím to tam“. Shodou náhod text se opravdu hodil a potřeboval jen minimální úpravy.
Anglicky zpíváme, protože tu žijeme a protože jde o jazyk mezinárodní, takže s trochou snahy tomu můžete rozumět i po pár lobotomiích.

CD jste vložili do poměrně netradičního obalu. Kdo je jeho autorem?

Jaycob: Rádi bychom vzdali hold naší oddané a talentované kamarádce Pepce, která vytvořila veškerou grafiku – logo, obal, web a připravuje pro nás již obal na další desku.

Lenni: Stačí navštívit Countrylifeartist.com, pokud vás náš obal oslovil.

Můžete uvést kapely, které vás baví a inspirují?

Jaycob: Oblíbené kapely bych mohl vyjmenovávat do nekonečna. Od klasické hudby pres jazz&blues, electro, rock až po metal, ale pokud jde o mou svatou trojici, tak určitě THE BEATLES, QUEEN a BLACK SABBATH.

Lenni: YES is the answer. Moje srdeční záležitost a Chris Squire můj baskytarový hrdina. Jinak spousta dalších.

Ryan: Osobně jsem velkým fanouškem heavy metalu. Vypíchnul bych FIVE FINGER DEATH PUNCH, PANTERA, BLACK STONE CHEERY & RAMMSTEIN. Mimo to ale také R&B. V mých sbírkách najdete například umělce jako Chris Brown & Trey Songz.

Zkoušeli jste s nahrávkou oslovit nějaké vydavatelství?

Lenni: První EP jsme si vydávali sami skrze dittomusic.com. Všeobecně na něj přichází dobrá odezva a ještě lepší po natočení videoklipu „I am the mistake“.

Vtipný klip jste natočili v ulicích Londýna. To jste točili při běžném provozu?

Lenni: Při plném provozu. Hloučky turistů nám trochu znesnadňovaly natáčení, ale užili jsme si při tom nemálo srandy. Videoklip byl točen na třech různých lokacích a díky důkladnému plánování jsme vše stihli za jeden den.

Šlo to bez povolení, nebo jste museli nějaké jednání s úřady absolvovat?

Jaycob: S pojízdnou postelí jsme na místo přijeli metrem. Pár poznámek padlo, ale v pohodě. Policie z nás měla prdel a naštěstí se na povoleni neptala. Tak nějak jsme si ho zapomněli zaplatit.

Kolik máte za sebou koncertů a který považujete za nejpovedenější?

Jaycob: Nejnadupanější koncert, co se lidí týče, The Islington (London), a nejlepší zvuk a pódium a obecně lokace asi The Finsbury (London). Nejšílenější byla asi akce při výročí 1 roku existence GATE v German Deli (East London), protože tam jsme měli taky první koncert a navíc to byla oslava Lenniných 30. narozenin. To rozhodně nebyla akce vhodná pro skauty a mladistvé. (úsměv)

Ryan: Odehráli jsme něco pres 30 koncertů za něco přes rok naší existence. Za mě nejlepší German Deli – zvuk, posluchači i vybavení, jaké si jen můžete přát.

Jaké jsou návštěvy na vašich koncertech?

Lenni: Značnou část našeho fan klubu tvoří cyklisti a kurýři na kolech. Je to taková subkultura pojízdných bláznů. Na společných akcích s dalšími kapelami dokážeme celkem zaplnit klub o kapacitě cca 100 lidí.

S jakými kapelami v Anglii koncertujete? Existuje v Londýně nějaká sevřenější hardrocková či heavymetalová scéna, kapely, které se navzájem podporují a pravidelně spolu vystupují?

Ryan: Z mojí osobni zkušenosti musím říct, že je celkem běžné spolupracovat s dalšími kapelami, pořádat společné akce a sdílet své posluchače. Spolupracujeme s kapelami, které se podobně jako my snaží ukázat širšímu publiku.

Jací jsou angličtí fanoušci? Odvážou se na koncertech, nebo spíše postávají a vystoupení potichu pozorují?

Ryan: Nezáleží moc na tom, kde jste, nálada vždy záleží na posluchačích. Naše hudba rozhodně pobízí k pohybu a „head bang“, proto se na koncertech vždycky alespoň několik lidí v pohybu najde.

Jaycob: Ve srovnání s českým undergroundem je anglická nátura taková, že tady lidi neskáčou z pódia a nervou ze sebe trika. O to víc ale poslouchají. Vnímají text a atmosféru a jejich zraky se vám lepí na struny. Jsou velmi pozorní posluchači. Najdou se ovšem divoké výjimky a lidi tu jsou různí jako všude jinde. A speciálně v Londýně téměř nevíte, kdo odkud původně je, protože jde o jedno z nejvíce multikulturních prostředí v Evropě.

Je Londýn co do koncertů dobré místo? Existuje hodně míst, kde může kapela vašeho typu hrát? Jak často můžete jít na koncert podobně zaměřených skupin? A jak vysoké bývá vstupné? V Česku v podstatě hard & heavy scéna, narozdíl od extrémních metalových subžánrů, neexistuje, kapel je jen pár a žánrových akcí minimum...

Jaycob: V Londýne se dá hrát v podstatě každý víkend a i všední dny, s tím není problém. Problém je spíš dostat zrovna na váš koncert dost lidí, protože je to obrovské město a v něm nespočetně možností co dělat. Od swingers party po ilegální závody na kolech. Organizátoři tu jsou lepší a horší a podmínky si kladou různé. V našem stylu tu až tolik kapel není, spíše tu všichni furt dokola šmrdlají indie sladkosti nebo punk. Neštítíme se však hrát s odlišně stylizovanými kapelami.

Lenni: Vstupné bývá symbolických 5 liber, ale někdy víc a někdy zase zdarma. Organizátoři počítají, že tam lidi něco vypijí. A taky že jo.

Ryan: Díky tomu, že zde existují stovky klubů, barů a hospod, jde o velmi úrodnou půdu pro živé hraní. Zároveň však velké mínus je, že vás zřídka kdy zaplatí. Namísto toho dostanete žeton na 1-2 piva, což je sice fajn, ale já věřím, že pokud zprostředkováváte zábavu pro desítky lidí, či dokonce přivedete vlastní lidi, měli byste za to být ohodnoceni finančně.

Doporučili byste českým fanouškům nějaké anglické kapely, o kterých si myslíte, že to dělají dobře a mohly by se u nás líbit?

Lenni: Yes.

Jaycob: No.

Ryan: Pochybuji, že by tyto kapely byly neznámé v ČR, ale určitě bych osobně zmínil BAD COMPANY, STATUS QUO, FREE & THE WHO.

Co koncerty v Česku? Máte nějaké v plánu?

Lenni: Vzhledem k tomu, že chladná půda Anglie už nás poznala, rádi bychom se vypravili do světa. Pokud se domluvíme dobře na podmínkách, rádi bychom potěšili naše fanoušky v České republice na jaře či v létě 2017. Dále jsou v jednaní další koncerty, ale nechceme předbíhat.

Co chystáte do budoucna?

Ryan: Zrovna se připravujeme k nahrávání nového EP a nemůžeme se dočkat, až ho představíme při příležitosti mini tour v březnu/dubnu 2017.

Lenni: Novinky se určitě objeví na stránkách www.gate.pm nebo můžete sledovat FB profil na facebook.com/gaterockband.

RECENZE

 


Zveřejněno: 05. 02. 2017
Přečteno:
3469 x
Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář