Satan Klaus se letos dožil plnoletosti. Již poosmnácté se metaloví fanoušci sešli na akci, která ve Volyni (pravda, kdysi akce proběhla i ve Vimperku) završuje kalendářní rok. Letos hlavně v temném duchu, převládal black a death metal, jedinou výjimkou byl chaos thrash/core, ale i k němu se dostaneme...
Zahájení bylo plánované na 19.30, my jsme s DéPéHáčkem dorazili před sedmou a trochu se lekli úplně prázdného sálu, kde v tu chvíli byli jen pořadatelé, zvukaři, dvě kapely a asi sedm lidí u jednoho stolu. A samozřejmě Lecter, který dorazil v poledne, aby mu někdo nezabral lukrativní místo na vybalení merchandise. (smích) Začátek v půl osmé vzal kvůli nedostatku lidí záhy za své, ale nám to nevadilo, aspoň byl čas na kus řeči... Postupně se trousili i lidi a když se jich sešlo dost, aby zaplnili prostor před podiem, mohla veselice začít.
Jako první na to šli NAURRAKAR, které jsem letos viděl potřetí, poprvé s novými členy - zpěvákem a basákem. V obou případech jde o dobré „nákupy“, oba pánové do kapely bez problémů zapadli a předvedli výborný výkon. Což ostatně platí na celý NAURRAKAR, kapelu, na které je vidět, že se tvrdá práce vyplácí. Hlavní postava, kytarista BMK, to nemá lehké - neustále staví nové a nové sestavy - tak věřme, že oba novici nějaký čas vydrží a kapela přijde se slibovaným druhým velkým albem. NAURRAKAR odehráli set podobný tomu letnímu v Sušici, jejich promyšlený black metal nabízí spoustu zajímavých motivů, přičemž mně připadají silnější ty vedené v pomalejších tempech, kdy vyniknou všechny kytarové finesy. Ale samozřejmě nechyběly ani nářezy a dá se říci, že NAURRAKAR ideálně kombinují rychlost s naléhavostí.
IMPURITUM měli delší pauzu, ale snad to vypadá na nový rozjezd. Ve starých kolejích. IMPURITUM patří k nejlepším tuzemským deathmetalovým kapelám, až mi přijde škoda, že o sobě nedávají více vědět, že koncertují sporadicky a dosud se nedokopali k plnohodnotné nahrávce. Volyňský koncert byl možná vůbec nejlepší, jaký jsem od kvartetu viděl. Zatěžkaný valivý death metal rovnal Novou se zemí, výborný zvuk pak nechával vyniknout všem nástrojům. Zpěvák se pohyboval dole na place a lidi kolem něj se taky dobře bavili, největší rotyka se pak podle očekávání strhla na závěrečný cover.
Následující dvě kapely rozdělily obecenstvo na dva tábory. Jednomu se líbily hodně, druhému vůbec. UNCLEAN můžeme označovat slovem legenda, na druhou stranu je to legenda zaprášená vrstvou prachu, legenda, která žije z podstaty a dvou nahrávek, kterým je plus mínus dvacet let. Slibované třetí album „Satane, oroduj za nás“ už se nahrává asi deset let, ale titulní skladba z něj zazněla, stejně jako řada těch prastarých. Proti poslednímu koncertu, který jsem od UNCLEAN viděl snad před šesti sedmi lety, došlo v sestavě ke změně na postu vokalisty i bicmena - za bicími teď sedí Michal (AGMEN a kdejaká žatecká kapela), Ankiho za mikrofonem vystřídal taky nový člen, Jan Ježek (říkal Rámus...), a oba pánové do kapely zapadli, jako by v ní byli odjakživa. UNCLEAN odehráli působivé vystoupení, hlavní pozornost na sebe poutali dva pánové v sutanách s kápěmi na hlavách (zpěvák + tympánista), i když Hrobův expresivní řev, který působil jako nechtěná parodie, bych si odpustil. Ale jinak se mi dřevní vystoupení v podstatě líbilo, i díku dobrému zvuku, takže byly slyšet všechny živě hrané nástroje včetně tympánů i klávesy pouštěné z playbacku.
PRESSBOIL několik let spali, teď se vrátili v nové sestavě, v níž Marka a Michala doplnili harcovníci Honza Kapák (bicí) a David Zíka (baskytara). Byl jsem na PRESSBOIL zvědavý, stará tvorba na pomezí thrash a death metalu nezněla špatně... ale současná tvář kapely mi do uší nelezla. Instrumentálně to bylo OK, ale splašená směs thrash metalu a hardcore (lepší popis žánru mě nenapadá...) s parodickým nádechem (zmetalizovaný kousek koledy třeba...) mě nebavila. Ale řadu jiných naopak bavila hodně, hlavně Čert se pustil do šavlovačky u pódia, a když se k němu přidalo osm deset dalších divochů, dočkali se PRESSBOIL natlakovaného kotle.
V době, kdy se na pódiu srovnali AVENGER, měla akce hodinovou sekeru, ale lidi vydrželi a neprohloupili. AVENGER začali masakrem „Godless“ a postupně se projeli celou svou historií, během které nahráli tolik hitů, že by mohli hrát tři hodiny a ještě by to nestačilo. Ale ona ta hodina (včetně přídavků) byla tak akorát, aby došlo na rychlé kusy i na ty pomalejší, z chystaného alba, které prý v roce 2017 určitě vyjde, zazněla již nějaký ten pátek hraná „Řeka“, závěr základní hrací doby pak patřil monumentu „Dark metal“. Lidi ale i přes pokročilou hodinu nedali pokoj a tak AVENGER přidali rovnou dva kusy. A „Kořeny zla“, kterým je právě v těchto dnech dvacet let (počítáno od oficiálního nahrání...), tak ideálně zakončily další parádní vystoupení.
Kolem půl druhé je konec podařeného tradičního večírku, na kterém si každý, kdo dorazil, určitě našel to svoje. Poděkování patří nejen pořadatelům a kapelám, ale extra speciální zvukaři, protože po hlukovém masakru nedávno v Týně si ve Volyni uši užily zvuk, jaký má být.
