NIPPERCREEP – Tripède Majeur

Počátky francouzské kapely NIPPERCREEP se dají najít už v roce 2002. Kapelu od samých počátku tvoří duo bratrských dvojic, přičemž za rytmikou stojí Kevin a Germain Orliangeovi a zpěv a kytaru obsluhují bratři Antoine a Sylvain Priouxovi. Ačkoliv uplynulo již 14 let od založení kapely, poslední album nesoucí název „Tripède Majeur" je teprve druhé, které bylo vydáno šest let po debutu „Test". Krom těchto alb mají NIPPERCREEP na kontě ještě různé singly, epíčka, split alba a kompilace, které obsahují většinou nahrávky z raného období. Na nahrávce „Annales Herpétiques" z roku 2012 se nacházejí i cover verze skladeb od kapel THE STOOGES, NIRVANA a třeba SEPULTURA.

Všechny zmiňované kapely jsou odlišné, ale spojuje je jeden prvek a tím je punk. Punkový vliv je poznávacím znamením Francouzů. Ať už v malých či větších dávkách. Kostru alba „Tripède Majeur" tvoří rockově až psychedelicky punkoví THE STOOGES, na pomezí rocku a metalu „špinavého" Seattlu oscilující NIRVANA a groove thrashové pralesní kombo SEPULTURA, která je načichlá také folkovou psychedelii. Nic není nemožné, kombinace zní dobře, ale... albem jsem se prokousával dlouhou dobu a snažil jsem se jej minimálně 54 minut pochopit.

Za zvuku basového komba a bicích se rozjíždí instrumentální intro „Mattei, Mon Amour". S přidáním thereminu a různých efektů vznikne zbytečný „bordel", který by zde vůbec nemusel být. První zpívaná skladba „Amour Ou Satiété" začíná se solidním metalovým (thrashmetalovým) riffem, který doplňuje hutná basa, která je nepřehlédnutelná vlastně u všech dvanáctí skladeb, které se na albu nacházejí. Surový, špinavý zvuk kytary a basy je typickým poznávacím znamením již zmiňované NIRVANY, která je zde velmi rozpoznatelná. Druhým a hlavním rozpoznávacím znakem je však zpěv, s kterým mám trochu větší problém. Jasně, už podle názvu skladeb jde poznat, že narážím na rodný jazyk kapely NIPPERCREEP. A je mi jasné, že Francouzům se nemusí zase líbit čeština... U jiného typu hudby mně jejich rodný jazyk nebude vadit, protože nějaké písně francouzsky zpívané znám, ale myslím, že většina rockerů mi dá za pravdu, že zde tento zpěv působí jako rušivý element. A myslím, že je to hlavně hlasovým projevem zpěváka. Hodně se protahují hlásky, opakují slova..., což nemusím i tak... Možná se mýlím...

Snažím se nevnímat zpěv. Moc mi to nejde. Skladby jsou bláznivou koláží střídaní nálad. Většinou je tu prostřídané tempo písně, metalová nabobtnalost se mísí s rockovou vznešeností, do které jsou naroubované bláznivé, psychedelické prvky, tak jako u „Viande" a „Palilalie". Najdou se i utahané skladby, takovým příkladem je nudná „Colostrum". A abych řekl pravdu, byť se většinou často střídají melodie, tak album jako celek působí velmi únavně (což má na svědomí právě pan zpěvák) a po poslechu vás to nepřinutí znovu album protočit. Doporučuji nebrat CD do auta. U poslední skladby „Ronde De Nuit" je na groove podkladu naroubován saxofon, čímž je vytvořen, tak jako v úvodu, bordelózní závěr alba.

Možná je to málo, ale dal jsem albu dva souvislé poslechy s odstupem času a dva poslechy při psaní recenze. To musí stačit. A myslím, že bude zapomenuto.

Seznam skladeb:

1. Mattei, Mon Amour
2. Amour Ou Satiété  
3. Paupières Contre Paumes
4. L'Ecran
5. Viande
6. Colostrum  
7. H+
8. Palilalie  
9. Cacochymes  
10. Dynamique Des Fluides
11. Condominium
12. Ronde De Nuit

Čas: 54:22

Sestava:

• Antoine Prioux - zpěv
• Sylvain Prioux - kytara
• Kevin Orliange - basa, klávesy
• Germain Orliange - bicí

Hosté:

• Valentin Portron - theremin (1)
• Olivier Kelchtermans - saxofon (7, 12)

http://www.nippercreep.c.la/
http://www.facebook.com/nippercreep/