Nejbližší koncerty
  • 19. 04. 2024Drom, Bullfrog, Mayon
  • 20. 04. 2024Kapela Bloody Obsession a Barrák music club pořádají třet...
  • 20. 04. 2024DROM, MAYON, DRUTTY
  • 22. 04. 2024DEAF CLUB (USA) + FUCK MONEY (USA) + DECULTIVATE + SKIPLIFE
  • 23. 04. 2024Joshua Zero (UK) & Wczasy (Pol) & Blue Chesterfield > 23....
  • 23. 04. 2024Výjimečný kytarista a hudebník, několikanásobný držitel B...
  • 26. 04. 2024OBSCENE EXTREME WARM UP TOUR 2024 - tentokrát za účasti I...
  • 26. 04. 2024The Stubs (PL) + Arrogant Twins + Neuro Bats
LLYR

CD 2016, Profound Lore Records / avantgarde black metal / USA

K americké formaci KRALLICE jsem se dostal až s jejich pátým dlouhohrajícím zářezem s názvem „Ygg Huur“. Tato pětice pocházející z New Yorku, ve které působí mimo jiné také například skvělý hudebník a blázen Colin Martson (DYSRYTHMIA, GORGUTS) brázdí vody svojsky zahraného avantgardního black metalu bezmála 8 let. Za tu dobu nám tato parta nabídla 6 alb. Avšak nově se kapela upsala labelu Profound Lore Records, stejně jako ASH BORER, o kterých padla řeč v minulé recenzi. Zkrátka tento label má dobrý čich na výborné kapely.

Hudba KRALLICE je poněkud těžším oříškem. Skrze typicky znějící album „Ygg Huur“, přes na poměry KRALLICE jemněji a přístupněji znějící EP „Hyperion“, se tito avantgardní umělci dostali až k dalšímu, regulérnímu albu „Prelapsarian“. Upřímně jsem po EP „Hyperion“ čekal odklon k atmosféričtějším vodám. To EP jsem slyšel poprvé a už jsem byl schopen jej chápat, což není na hudbě Američanů tak úplně zvykem. No, „Prelapsarian“ mě vyvedl z omylu. KRALLICE zde totiž zní naprosto šíleně. Neberte mě ale zle, bezúčelné to totiž rozhodně není.

Lámal jsem si hlavu, jak se k této recenzi postavit, jak uchopit neuchopitelné. Na rovinu ovšem říkám: „Příznivci velkých refrénů a lehce zapamatovatelných riffů ruce pryč.“ Lidem kolem tohoto uskupení se totiž podařilo vytvořit most na stranu chaotické francouzské scény. Bude vám trvat dlouho, než hudební vyznění KRALLICE pochopíte a nebudete si u toho chaosu ťukat na hlavu, či nebudete mít nutkání radši skočit z okna, než abyste v sobě nechali album uzrát. Na mysl mi při poslechu „Prelapsarian“ vystupují bohové francouzské scény DEATHSPELL OMEGA, či italští nováčci AD NAUSEAM, nebo taky jisté mathcorové bandy. Neuvěřitelný počet zvratů, změny temp, avšak to vše zahráno spíše strojově, než s důrazem na atmosféru, či snad nějakou okultní seanci. Jde to prostě i takto. Pokud jsou francouzští hudebníci temné postavy v kápích, tak členové americké KRALLICE jsou profesorové řešící ten nejtěžší matematický vzorec. Ulehčujícím faktorem však může být, že tam, kde KRALLICE kdysi drtila alba dlouhá přes hodinu, tak tam „Prelapsarian“ trvá pouhou půlhodinku. A je to tak dobře přátelé. Je to tak velice dobře. Kapela do vás nasype sice neuvěřitelnou změť, ale zatímco po hodině a půl bychom se z toho zbláznili, tak zde je určitá patrná šance tuto půlhodinku strávit, náležitě vychutnat, zvážit a zhodnotit. Ono se to totiž vyplatí. Čím delší cesta a více poslechů, tím víc k vám album přilne. Vím, že toto je celkem klišé a platí to pro většinu alb, ovšem zde to platí dvojnásob. Nedivil bych se totiž, kdybyste album po prvním poslechu opustili a dál se k němu nevraceli. Vlastně by se dalo tvrdit ono zavedené, že album buď budete milovat, nebo to prostě nebudete poslouchat vůbec.

Abych se vrátil k oné délce alba. „Prelapsarian“ je sice krátký počin, ale hned první „Transformation Chronicles“ vás zabaví na dvanáct a půl minuty. Také je to naštěstí nejdelší skladba na albu. Líbí se mi ale svojský přístup kapely. Přeci jen americká blackmetalová scéna je známa především díky AGALLOCH, GALLOWBRAID, WOLVES IN A THRONE ROOM a tak dále... zde ovšem vrcholky zasněžených kopců nenajdete.

Nebudu vás ale trápit popisy jednotlivých skladeb. Ono to totiž ani nejde. Určitě ne u takovéto hudby. Jedno vám ale povím - záchytné body na „Prelapsarian“ jsou a není jich málo. Bude se vám zdát, že album je šílené, ale po čase zjistíte, že to až tak nepochopitelné není. Naopak se ještě umocní smysl pro kompozici a pestrost. Přes neuvěřitelně táhlou „Transformation Chronicles“, krátkou a vokálem naprosto zběsilou „Hate Power“, ponurejší a snesitelnější „Conflagration“ se dostanete po dlouhotrvající chvilce až na konečnou „Lotus Throne“.

Hudební výrazivo KRALLICE se tedy neodchyluje na úkor EP „Hyperion“. Nekoná se žádný ústup k atmosféričnosti a poslouchatelnosti. Američané nabízí k vyřešení další proklatě těžký vzorec, který máte ale po čase naději pochopit a vychutnat jeho neuvěřitelnou komplexnost a smysl pro kompozici. Žádné bezúčelné pidlikání, nýbrž každý riff se svým jasným místem, umístěným na vteřinu přesně. Intelektuálové budou mlaskat blahem.

Seznam skladeb:

  1. Transformation Chronicles
  2. Hate Power
  3. Conflagration
  4. Lotus Throne

Čas: 34:45

Sestava:

  1. Colin Martson - guitars
  2. Mick Barr – guitars, vocals
  3. Nicholas McMaster - bass, vocals
  4. Lev Weinstein - drums

https://krallice.bandcamp.com/

 


Zveřejněno: 03. 01. 2017
Přečteno:
3558 x
Hodnocení autora:
8 / 10

Autor: Richard | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

03. 01. 2017 20:20 napsal/a Matouš
super
Pustil jsem si to a myslim, žes to vystih přesně. A je to pecka! :D