Tepličtí NOT! slaví dvacet let své existence a k té velké slávě si nadělili svou první plnohodnotnou desku. Tenhle fakt působí docela jako extrém. Ale jak je to u pankáčů běžné, i NOT! mají za sebou účast na několika kompilacích, nahráli pár splitů, sem tam nějaké demo, ale stejně, jedna deska za dvacet let… přinejmenším zajímavost.
Často si člověk (já) myslí, že když se víceméně denně věnuje hudebnímu dění, má ponětí o tom, co se kde šustne. Vztaženo na domácí scénu. Není tomu tak, NOT! nebudou zřejmě jedinou kapelou, která v mé hlavě tvoří bílé místo na mapě. Z čehož plyne, že jsem se poprvé o téhle dospělé úderce dozvěděl, když nám přišlo jejich CD na recenzi. A je to jen dobře, protože materiál na desce „Není kam jít“ je nad očekávání slušný.
Hardcore grind jak z jeho podstaty zákon káže, musí těkat a téměř vždy vybuchnout. Žádné zdržovačky, rychlá palba, nasraný vokál, sociální kritika v textech… však to znáte. Občas jsou si kapely podobné jako vejce vejci, ale mezi ně rozhodně NOT! nepatří. Nejsem si jist, jestli je úplně nejvhodnější použít slovo, které mi leze na mysl, ale zkusím to. NOT! totiž znějí v rámci domácí scény podle mě originálně. Svůj hardcore grind promíchávají mezi těmito žánry plynule a velice umně. Navíc svůj výraz okořenili i jinými žánrovými vlivy, což je jenom dobře.
A ona ta hudební náplň, která je prostě jednoduše řečeno hravá, a to i v rámci extrému, jaký NOT! hrnou, dává jasně na srozuměnou, že téhle kapele není sranda cizí. Jako důkaz podávám neoznačený track s číslem třináct, což je coververze legendárního disko songu z filmu Kouř „Je to fajn“ - „Je tady váš Arnošt se svou diskotékou“, který je z velké části s pozměněným textem. A světe div se, s touhle kapelou to dáte a nepřijde vám to jako vyloženě laciná blbost. I když to ve své podstatě pěkná blbost je. (úsměv)
Na vzdory legrandě se na desce, ale najdou i ultimátní vypalovačky. Mezi ty nejlepší je potřeba počítat hned úvodní „Anděl zkázy“. Ta, ač se tady bavíme celou dobu o HC kapele, je hlavně z valné části, a to mi nikdo nevymluví, black metalem a to pěkně syrovým. Jak vidno, NOT! se neštítí ničeho. Do fast grindu v „Mrtvej chlap“ zase přimíchávají rockovou pasáž a podobných legrácek servírují chlapci celou řadu.
Překvapivě dobře je rozumět zpěvákovi, jehož štěkaný řev mi ze začátku přišel zvláštní, ale postupně jsem si ho v podstatě oblíbil. A když už je vokalistovi celkem v pohodě rozumět a zpívá česky, je docela příjemné zjištění, že většinou slova mají hlavu a patu. Je nasnadě, že kritikou společnosti se nešetří, ale ještě hůř dopadla církev v předposlední „Až přijde pravý čas“. Tady mám za to, že se kapela s textem trochu sekla a jeho přímá forma zavání pubertálním klišé. Další věc, která mi nesedí a vyloženě chybí, je nějaké info o kapele v bookletu. Ten je standardního ražení, obsahuje fotku kapely, na které je šest lidí, od pohledu vtipálků, ale kdo vlastně v kapele hraje a na co, kde bylo album nahrané atd., se nedozvíte. Naštěstí nechybí texty.
Takže jo, NOT! jsou fajn. CD se poslouchá v podstatě samo, příjemně vklouzne do uší a člověk si ho rád několikrát za sebou poslechne. A to nejen kvůli rozumné délce do půl hodiny. Skladby slušně fungují, mají nápady a ve finále pobaví. Víc takovýchto kapel s nadhledem.
Seznam skladeb:
- Anděl zkázy
- Svědek Jehovův
- Degenerace
- Jsem negativní
- Mrtvej chlap
- Není kam jít
- Přímá volba
- Apocalypto
- Směr
- Smrti vstříc
- Tak pojď
- Až přijde pravý čas
Čas: 28:14
Sestava:
- neznámá
