Nejbližší koncerty
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
  • 08. 04. 2024Pestilence se vrací do Ostravy! Tentokrát je doprovodí Ca...
HEIDEN – Andzjel

8. 12. 2016, Ostrava - Barrák

Povinnost. Nevím, jak tuto akci jinak nazvat. Propadl bych se hanbou, kdybych si nechal ujít tento večer. Dovolená v práci nahlášena 2 měsíce dopředu, ujištění spousty kamarádů, že u toho taky nemůžou chybět, aby se potom postupně vymlouvali od blbostí typu „nebudu se mačkat v klubu“ (a na fest taky nikdy nepojedou, tak nevím, možná čekají, že jim tyto jména zahrají pod okny před domem) až po upřímněji podané absence z důvodu vstávaní na druhý den na šichtu. Buď jak buď, ten večer se v ostravském klubu i přes všední den sešel důstojný počet lidí a ti, co nebyli, můžou jen litovat a leštit si doma vinyly.

Bylo jasné, že návštěva bude složena převážně ze srdcařů, bez ohledu na věk. Jedním z nich je i z Plzně dorazivší kamarád Jakub, známější pod přezdívkou Asphyx, s kterým dáváme odpoledne sraz v hospodě Na Spolku a po pár pivech vyrážíme směr Barrák. Po cestě míjíme na ostravském Masarykově náměstí vystoupení zdejšího barda Pavla Dobeše, naše chutě jsou ale tento večer přece jen orientované trochu jiným směrem, a tak za chvíli už jsme mezi svými a osobně jsem natěšený jak prvnička. Jsem dopředu smířen s tím, že než přijde to pravé ořechové, budu muset přetrpět nutné zlo v podobě supportu, ale tento večer to bylo obzvláště těžké. Každému je jasné, že funguje jakási politika firem, pořádajících agentur a v neposlední řadě i člověk smolící těchto pár řádek by měl možná vytvořit určitou oporu kapelám, které se snaží zviditelnit a prosadit, byť si za předskakování třeba i zaplatí.. Ale nebudu lhát za účelem falešné podpory, a napíšu na rovinu, že to bylo utrpení v té nejkrystaličtější podobě. Italští COLD RAVEN se snažili uhranout nesmírně nudným black metalem, k náznaku vytvoření jakékoliv atmosféry nepomohly ani pomalované ksichty, a jejich projev mohl zaujmout nanejvýš člověka, který poprvé v životě zavítal na metalový koncert. To samé v bleděmodrém platí o následujících Amících FROM HELL, kapely, jejíž členové už mají něco za sebou a svou porcí monotónního ničeho (prý thrash/deathu) opět oživili myšlenky nad tím, zda účast takovýchto spolků přinese nějaký užitek alespoň jim samotným. Jestli se to někomu líbilo, omlouvám se za svá možná tvrdá slova, ale z mého pohledu absolutní zbytečnost, zlo, které akorát zdržovalo, a jsem přesvědčen, že kdejaká lokální smečka má vyšší kvality a i živě by nakopali nesrovnatelně více.

Takže koncert pro mě začíná až s příchodem ABSU a to už je úplně jiné černé kafe. Proscriptor za bicíma od začátku strhává na sebe největší díl pozornosti. Jeho mimika, projev verbální i hráčský je specifický, a když ho v přibližně polovině setu vystřídá na bubenické sesli kolega, přednáší a káže své vize už pouze před škopkama s mikrofonem u úst, zatímco zbytek ansámblu vytváří živelnou smršť poctivého a svojského black/thrash metalu s řádnou dávkou mysticko/okultní aury. Myslím, že kdo má kapelu rád z jejich desek, nebyl zklamaný ani naživo, a osobně bych si tento set dal znovu a klidně i delší. Paráda, jeden ze dvou vrcholů večera.

Ten hlavní vrchol byl pro mnohé asi BELPHEGOR, což se z hlediska postavení a propagace kapely dalo i očekávat, mě však kapela kolem principála Helmutha už dlouhodobě nechává chladným a nezmění se to ani po tomto večeru. První tři desky mám rád, pak se mi rakouský spolek vzdálil a i čtvrteční vystoupení potvrdilo můj pocit z kapely a jejího vývoje. Formálně vše v pořádku, profesionální projev s nezbytnými bubáckými klišé, vše přesně v mantinelech soudobého blackmetalového mainstreamu, akorát že ta temnota je na můj vkus strašně moc umělá, hraná, a s prominutím nezáživná a málo uvěřitelná. Fanoušci jistě prominou, ostatně důležité je, že kdo chtěl, tak si BELPHEGOR užil, vše je o osobních nárocích a požadavcích. Mně po skončení setu zbyl stejný pocit jako po poslechu posledních CD kapely – už bych do toho znovu nešel.

POSSESSED. Jméno, ke kterému netřeba moc co dodávat. Pojem, legenda. Hlavně dříve narození ví, nemají potřebu řešit, jestli to byli oni, jenž svým rouhavě temným a brutálním thrashem v první půli osmdesátek minulého století stáli u zrodu death metalu, nebo zda to byl až Chuck či kdokoliv jiný, to ať si řeší internetoví akademici. Ten večer dokázal Jeff Becerra se svými spoluhráči přesně to, v co jsem doufal. Vrátil mě do stavu, který jsem nezažil tak dlouho, že už si ho ani nepamatuji. Zapomněl jsem na nebezpečně přibývající křížky na zádech, na vše okolo, a opět jsem byl vpředu jako mladý hrozič a vyřvával jak za svých jinošských let. Nebylo to z nějaké falešné nostalgie či dokonce z uměle vyvolávaného pocitu mládí. Bylo to z energie jdoucí z pódia, z nakažlivé upřímnosti projevu a z nehrané spontánnosti Jeffa, který na svém vozíku prožíval to, co my v publiku, a přenášel svou životní posedlost na nás. Od úvodního „Pentagramu“ až po závěrečný trojlístek „Exorcist“, „Fallen Angel“ a „Death Metal“ jízda, na kterou se nezapomíná, a která zůstane v paměti zřejmě navždy. Netřeba asi dodávat, že tuto klasiku neprožívali jen pamětníci, ale že spolehlivě strhávala svým pojetím i mladší ročníky, nebo alespoň ty, jenž poslouchají hudbu srdcem a metal neberou jen jako přehlídku černých hader a laciných póz. Je šumafuk, o jakou škatulku se jedná, jestli je to stará nebo vůbec nějaká škola – důležitá je radost, zapálení, upřímnost, nasazení, věrohodnost. To vše bylo během celého setu doslova hmatatelné a dalo se krájet na kousíčky budoucích vzpomínek.

O pohodě a přirozenosti celého večera svědčí i to, jak dlouho po skončení koncertu Jeff rozdával autogramy a s každým se ochotně fotil. Nálada večera (a vlastně i pozdní noci) byla nakažlivá a nepolevující, a i přes pokročilou hodinu se ani moc nechtělo domů. Odcházel jsem sice unavený, ale nabitý energií a ani zpětně nenacházím nic, proč bych si to celé znovu nezopakoval (až teda na ty první dvě předkapely). Opět a znovu musím poděkovat za zorganizování této akce, a doufat, že ještě nějaký takový srdcový zážitek zažiju. Skvělá akce!

 


Zveřejněno: 14. 12. 2016
Přečteno:
3885 x
Autor: Prepil | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

24. 12. 2016 21:11 napsal/a immortal
Re: Possessed
Jó, to my si je dáme na Brutalu.
20. 12. 2016 08:49 napsal/a Peťan
Possessed
Pěkný počtení!!! Pro mě škoda, že Ostrava a škoda že čtvrtek... jinak bych si Possessed a Absu ujít nenechal :-)