To si tak jednou kráčím ze zaměstnání domů, když procházím kolem starého hřbitova. Vždycky mě lákalo otevřít kovovými listy zdobenou bránu a vejít dovnitř. Doposud jsem to neudělal, až dnes. Sáhnu po litinové klice a s lehkým vrznutím otevírám a vcházím dovnitř. Vypadá to tady stejně jako na jakémkoli jiném hřbitově, jen uprostřed se vine mezi neudržovanými hroby alej staletých buků. Jejich suché listy leží všude kolem a já uzavřen ve svých myšlenkách vnímám jen jejich šustění pod mými chodidly. Najednou z ničeho nic stojím před honosnou hrobkou porostlou mechem a jako rána do nosu mě udeří nesnesitelný zápach. Pátrám po zdroji tohoto odéru a vidím, že vchod do podzemí je zlehka otevřen. Opřu se do dveří a začnu sestupovat do nitra tohoto pomníku. Na třetím schodu mě začnou jako zpěvy mrtvých ptáků znít zvuky varhan. Tohle intro trvá jen pouhou chvíli. Poté jej vymění zvuky, při nichž zubatá tak ráda tančí své kreace s kosou.
TODERLEBEND se zhlédli ve zvuku a pojetí death metalu toho „nejodpornějšího“ stylu. Jejich hudba je načichlá pachem hnijících mrtvol, ohlodaná až na kost a vesměs stále stejná. První věc, která mě na kapele zaujala, byl zvuk. Ten je tak zmustrován, že pod tíhou tónu kytary nebudete moci vstát z křesla. Bicí oproti tomu mají zvuk, jako by někdo vytrvale bubnoval za zdí. Všechny tyto faktory však směřují jen k tomu, aby byl tento debut nasáklý temnotou a zaschlou krví. Nejsem si jistý, zda by kapela tohoto výsledku dosáhla i v případě, že by měla více finančních prostředků na to, aby strávila delší čas ve studiu. Namísto toho se zdá, že muzikanti zachytili veškeré stopy na první dobrou a ono to dokonce funguje.
Pánové se s ničím nemazlí a jednotlivé vály hrnou jako buldozer hrubozrnnou zeminu z právě vykopaného hrobu. Pokud v propagačních materiálech uvádí jako inspiraci ENTOMBED a AUTOPSY, tak nezbývá než muzikantům věřit. Právě prvně jmenovaní jsou v hudbě TODERLEBEND více než zřetelní. Nejprve jsem si říkal, že tohle album je stejné jako nespočet jiných nahrávek. Atmosféra sice připomíná masový hrob při exhumaci, ale jinak se tu nic zásadního neděje. Až s větším počtem přehrání se místy začaly vylupovat jednotlivé riffy, o kterých se dá s klidem prohlásit, že jsou docela zajímavé. Nicméně jich během celkové stopáže není zase tolik, abych po celou dobu udržel pozornost. Někdy mi hudba na „In Stench We Rot“ připadá stejná - jako když jedete autobusem, jehož skla jsou zevnitř orosená. Jeden riff vám sice ty malé kapky otře ze skla a vy najednou uvidíte ven, ale aniž by si to vaše mysl uvědomovala, tak se tento malý průzor začne opět pomalu rosit a vy během několika minut zíráte na bílé sklo. TODERLEBEND nemusí znít špatně jako hudební kulisa při tesání jména na náhrobní kámen. Stejně tak jako oraz po náročném víkendu, ale na díru do hudebního světa to zatím nevypadá. A z celého alba bych vystřihl intro a závěr; intro je oproti ostatním skladbám zbytečně nahlas a varhaní outro se pro změnu do celku vůbec nehodí.
Pokud mám naopak najít něco, co se mi opravdu líbí, tak je to booklet. Lebky a cáry lidských těl, prorostlých pavučinami a hnilobou, to je přesně ten druh výtvarné práce, kterou si dokážu náležitě užít. Obal člověka o to víc překvapí, když si v informacích o kapele přečte, že fandí i takovým partám, jako jsou SKID ROW či CINDERELLA. (smích)
„In Stench We Rot“ je klasickým debutem, který má stejně jako všechny ostatní své mouchy, ale není zcela bez nápadů. Proto bych to tentokrát viděl na lepší průměr. Což si myslím, že pro kapelu mající na kontě pouze EP a demo, nezní vůbec špatně.
Seznam skladeb:
- Intro
- Brutal Truth
- Do or Die
- Deal with It
- In Stench We Rot
- Life Is Abuse
- Despair and Sorrow
- End of All Light
- Sichtblender
- Deathwish
Čas: 42:45
Sestava:
- And.l.why – bicí, zpěv
- Aargh Graah – baskytara, zpěv
- Gottlieb Engel – kytara, zpěv
http://toderlebend.bandcamp.com/
https://myspace.com/toderlebnd
https://www.facebook.com/Toderlebend/about/
