Na ELLENDE jsem narazil už před několika lety při brouzdání na internetu. Tehdy jsem se kapelou moc nezabýval. Pouze jsem si pustil několik skladeb a suše konstatoval, že to sice nezní vůbec špatně, ale na můj vkus je to až moc utahané a zvláštní. Doba pokročila, uši už toho taky mnoho slyšely a můj hudební kompas se stále více otáčí na stranu post-blacku s příchutí experimentů, či ambientu. Díky tomuto zaměření jsem se se songy této kapely setkával stále častěji a před několika dny mě ELLENDE uzemnili svým novým počinem. Od té doby je mé vnímání světa na zcela jiné úrovni.
Minulé album nalezlo konec někde na půli cesty. Tím chci jen říct, že „Todbringer“ je mnohem dál než jeho předchůdce. Zatím co „Ellende“ sázelo spíše na atmosféru strachu propojenou s temným pojetím hudby, tak aktuální počin je hypnotickým vyhlazovákem plným smutku, temnoty a zmaru. Pokud měl někdo na předešlé nahrávce pocit, že mu řev ve skladbách snad vytrhne srdce z těla, tak ten si jej při poslechu „Tobdringer“ sám dobrovolně vyřízne. Už velmi dlouhou dobu jsem v hudbě neslyšel zpěv, který by byl tak naléhavý... až mi z toho běhá mráz po zádech. O lyrické složce sice nemám ani páru, ale pokud budou texty stejně tak poetické jako jejich názvy, tak si oko německy mluvícího posluchače jistě počte zajímavá slovní spojení.
K samotné hudbě bych ještě dodal, že ELLENDE se mistrovsky podařilo skloubit naléhavý hluk s melodickými kytarami doprovázenými záhrobními tóny akustických nástrojů. Ty nehrají tak často prim jako na předešlém počinu, ale především dokreslují napjatou a zachmuřenou atmosféru už tak do hlubin se nořícího zoufalství. Pomalé pasáže jsou jako kovadlina, jež vás táhne směrem ke dnu právě ve chvíli, kdy jste se chtěli opět nadechnout. Každá skladba je zhmotněním zoufalství a beznaděje. Hodně k tomu dopomáhá klávesové podkreslení všech těchto, v dobrém slova smyslu, zoufalých výkřiků do tmy.
Mnohokrát jsem si pokládal otázku, zda je opravdu Lukasův život ve vyspělé evropské zemi natolik skličující, že dokázal vytvořit skladby, v nichž se bolest doslova zhmotňuje a nalévá tělo novou energií. Pro mě je „Todbringer“ nahrávkou, která mi s každým novým poslechem nejprve serve maso z těla a ve chvíli, kdy vysaje všechen morek z kostí, zjistím, že tohle není sen, ale že jde o opravdové hudební dílo.
Dlouho jsem přemýšlel, zda mám dát devět bodů, nebo plný počet. Znám jen pár nahrávek, které si desítku opravdu zaslouží. Všechno to jsou díla, u kterých i po letech vím, že pokud po nich sáhnu, tak nemusím mít obavu, že by mě v půlce přestala bavit. Tato nahrávka je sice ještě teplá z lisovny, ale věřím, že i ona pro mne bude mít stále oslnivý lesk i pod vrstvou letitého prachu.
Seznam skladeb:
- Am Sterbebett der Zeit
- Ballade auf den Tod
- Verehrung
- Scherben
- Versprochen …
- Verachtung
- Am Ende stirbst du allein
- Wind
Čas: 56:21
Sestava:
- Lukas – kytara, bicí, baskytara, zpěv, klávesy
http://www.ellende.at/
YOUTUBE
FACEBOOK
