O tom, že Plzeňsko je aktuální baštou doom metalu, jsme v poslední době psali nejednou. Nejčerstvější akvizicí jsou SELF-HATRED, kteří na začátku září debutovali albem „Theia“, o jehož vydání se postaral renomovaný ruský label Solitude prod., který se specializuje na doom metal a v jehož sítích už dříve uvízli ET MORIEMUR či QUERCUS. Na otázky odpovídal kytarista Aleš.
Na metalové encyklopedii je uvedeno, že SELF-HATRED vznikli v roce 2012. Část sestavy přešla z GHOST IN THE SHELL, část z dalších kapel, část navíc v řadě jiných kapel působí. Proč skončili GHOST... a co vás vedlo k založení další kapely? Jak se dávala sestava dohromady – kdo byl tím, kdo na začátku zavelel a kde se rekrutovali další spoluhráči?
Díky GHOST IN THE SHELL jsem prošel docela zásadním hudebním vývojem a zažil časy, na které moc rád vzpomínám. Občas mi i docela chybí. Z původní myšlenky funeral doomové kapely se časem stal svérázný mix rock doomu, v období s duem Samkových pak melancholický doom s lehce progresivními postupy. Pro můj tehdejší přespříliš demokratický přístup se mi ale nepodařilo udržet kapelu pohromadě, tvořil jsem však dál a schovával si skladby, které se pro tuto kapelu nehodily. V období rozkladu GITS jsem se seznámil s Felis, která svého času hostovala ve STÍNECH PLAMENŮ a DISSOLVING OF PRODIGY. Shodli jsme se na tom, že by mohla mé nápady protknout vokály, začali se scházet na zkouškách a představy postupně oživovali. V té době jsem potopil svéráznou blackmetalovou kapelu STOLLICE kvůli přestupu do ET MORIEMUR. Založili jsme ji s klávesistou Michalem a působil v ní i Štěpán z GITS na basu, takže oba byli jasnými adepty do řad SELF-HATRED, zbýval bubeník. Datel hrál v té době ale již v ET MORIEMUR a CRUADALACH, přesto se k mému překvapení nechal přemluvit k nástupu. Domluvil se první koncert na doomovém warmupu Phantoms of Pilsen a jen měsíc před vypuknutím jsme oslovili Kaťase z LLYR kvůli mužským vokálům, aby kontrastovaly s Felis. Nějakou záhadou si za ten šibeniční termín zvládl napsat texty, vytvořit linky a kapela tak byla kompletní.
Jak se vám daří skloubit hraní v několika kapelách? Hlavně Datel toho má hodně, navíc žije v Německu. V promo listu k albu „Theia“ uvádíte, že SELF-HATRED mají s ET MORIEMUR kromě bubeníka společné i oba kytaristy - netušil jsem, že tam Pavel hraje...
Každá z kapel má své vlastní plány a jde si trochu jinou cestou. S ET MORIEMUR jsme se potkali jen na Infernal Tour, což byly pro SELF-HATRED jedny z prvních koncertů. To byl ale ještě v našich řadách Honza, kterému PANYCHIDA a přípravy festivalu Phantoms of Pilsen pochopitelně braly spoustu času. Nakonec jsme se shodli, že bude pro všechny strany výhodnější asimilace Páji do obou kapel, takže teď sdílíme oba kytaristy a bubeníka. Díky tomu se teď zkoušky plánují lépe a máme tak dost času se připravit na nepříliš časté návštěvy Datla žijícího v Německu.
SELF-HATRED je pro doommetalovou partu ideální název, přitom jej zatím nikdo nepoužil. Kdo s tímhle pojmenováním kapely přišel? Vybírali jste z více možností?
Jelikož byly původní skladby materiál nehodící se pro tehdejší GHOST IN THE SHELL, pojmenování bylo, vzhledem k mým sebenenávistným sklonům, jasné. Byl to únik od všech těch věcí, které mě v té době tížily.
Měli jste od začátku jasno, že „to“ bude doom metal? Pravda, ve vaší tvorbě se nachází i pasáže blackové a deathové, ale gró tkví v doom metalu staré školy.
Původní myšlenkou bylo věnovat se tradičnímu funeral doomu, který v Čechách tvořil jen MISTRESS OF THE DEAD. Byl jsem vždy ovlivněn MOURNFUL CONGREGATION, Felis zase SHAPE OF DESPAIR a EVOKEN. Oba nás ale spojovala láska ke staré české scéně a jménům jako KRABATHOR, HYPNOTIC SCENERY, či samozřejmě DISSOLVING OF PRODIGY. Z toho jsme vycházeli, ale dopadlo to všechno trochu jinak, jak můžeš slyšet z desky. Začali jsme pracovat kolektivně a to původní skladby změnilo k lepšímu.
Jste hodně ovlivnění dvacet let starými nahrávkami moravských kapel? DISSOLVING OF PRODIGY, HYPNOTIC SCENERY, R.E.T., SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY a další tehdy udivovali nejen tím, že hráli pomalu a smutně, ale taky tím, že každá kapela v podstatě zněla jinak. Které nahrávky z té doby považuješ za nejzajímavější, že se k nim vracíš i po letech?
Díky událostem z poslední doby je třeba vyzdvihnout demo „Detur“ od HYPNOTIC SCENERY, jehož reedice vyjde v prosinci poprvé na CD spolu s „Crystal Curtain“ díky Herdronovi. Dalšími zásadními nahrávkami jsou pro mě „The Astral Silence of Blooming Virgin Beauty“ od skvělých LOVE HISTORY, rozporuplně přijatá „Štvanice“ od DISSOLVING OF PRODIGY, první deska „Iron“ od SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY a „Depression“ od R.E.T. Díky tvé otázce jsem musel tyhle staré věci zase trochu oprášit a zakončit to, jako tradičně, skladbou „In Memory“ se vzpomínkou na Fusatého. Vznikla tu zkrátka spousta skvělé hudby a budu pevně doufat v to, že tu vzniknou ještě i další podobně dobré nahrávky.
Dobu, kdy byl doom metal nejpopulárnějším metalovým subžánrem, vrátit nelze, ale v posledních létech se tradiční forma žánru vrací, a centrum, zdá se, teď sídlí v Plzni. Ono je to sice o pár lidech, kteří jsou většinou aktivní ve více kapelách, ale přesto – čím to, že jsou právě západní Čechy v rámci republiky líhní doommetalových kapel?
Tím jsi mi připomněl Otu z MINORITY SOUND, se kterým jsme se mimo jiné potkali na posledním ročníku AFODU. Když mě uviděl, ze srandy se zeptal: „Koukám, že tu hraješ s nějakou plzeňskou kapelou, takže to bude nějaký black, či doom, protože tam snad ani nic jiného nehrajete.“ A něco na tom asi je. Máme tady Lorda Morbivoda, PANYCHIDU, MALLEPHYR, Phantoms of Pilsen, snažím se i o nějaké ty koncerty okolo projíždějících kapel melancholických nálad a nějakou šťastnou konstelací jsou tu stále jedinci, kteří na koncerty chodí a podporují tím naši scénu. Patří jim mé nekonečné díky! I zájem o merchandise SELF-HATRED mě zaskočil a tak každou chvíli běhám na poštu a posílám balíky do všech koutů republiky, ale i za její hranice.
Zvedá se u nás s počtem kapel i zájem fanoušků o doom metal? Mám pocit, že v současnosti se větší oblibě těší sludge, které má s doom metalem řadu styčných bodů, ale fanoušci se rekrutují spíše z hardcore prostředí...
Je to tak, jak říkáš. Podívej se třeba na koncert CELESTE, DIRGE a ESAZLESA, kde je na Facebooku naklikáno právě teď dohromady 888 lidí. Ač bude realita jiná, je to obrovské číslo, které se rozhodně neslučuje v porovnání s tím, kdyby šlo třeba o koncert SATURNUS a MOURNFUL CONGREGATION, doplněný o nějaký tuzemský doom metal. Preference lidí jsou dnes sice jinde, ale nemyslím si, že by na tom tradičnější odnože byly nějak špatně. Když se ohlédnu za posledními koncerty, všechny dopadly na výbornou a dorazilo vždy tolik lidí, že zvládli nastolit skvělou atmosféru. A když je pak na co vzpomínat, doufám v to, že to mají podobně i ti, kteří u toho byli s námi.
Pojďme k vašemu debutu, kterému asi nepředcházelo žádné demo. Byli jste od začátku rozhodnutí vydat rovnou plnohodnotné album? Nahrávali jste si pracovní verze skladeb a piplali se v nich, než jste zamířili do studia?
„Theia“ představuje pohled do minulosti a zakončuje jednu éru naší kapely strávenou s Felis. Když jsme šli k Honzovi do Hellsoundu, měli jsme nahrané předprodukce všech songů kromě úvodní skladby „Guilt“. Ta vznikla na protest obvinění, že když už na tom nejsem v osobním životě tak špatně jako dřív, nedokážu složit skladbu, která by za něco stála (úsměv). Byl to tedy jediný song, kde jsme dopisovali text až na místě a dělali přesně to, čemu se obyčejně chci vyhnout.
Kdo je autorem muziky? Nosí někdo základní kostry skladeb, nebo na nich děláte společně ve zkušebně?
Kostry jsou ve většině případů mé a klávesovější skladby Michalovy (Theia, Attraction). Celkový výsledek je ale dílem všech a na hudbě je to znát. Když tak nad tím přemýšlím, tak je občas až obdivuhodné, že se dokážeme v takovém počtu a s různými preferencemi vůbec na něčem shodnout.
„Theia“ trvá zhruba čtyřicet minut, což je na doommetalové poměry spíše méně než více. Je to záměr, aby deska netrvala moc dlouho a posluchači si udrželi pozornost, protože u hodinových a delších počinů mnohdy trpělivost posluchačů narazí na obecný úzus, že člověk se vydrží soustředit pětačtyřicet minut a pak si musí dát oraz? Nebo byste klidně delší album vydali, ale neměli jste připravených víc skladeb?
Máš pravdu, že je deska na poměry žánru krátká, ale stále jsem rád, že jsme se takto rozhodli. V dnešní době je stále těžší donutit posluchače obětovat čas celé desce a navíc jsem zastáncem kratších děl, pokud se zvládne vyjádřit vše, co je potřeba.
Jak důležité jsou pro vás texty? Pro mě jsou důležité v okamžiku, kdy jsou česky, protože anglicky pořádně neumím. Myslíš, že si posluchači vaše texty přečtou, přemýšlí o nich?
To je otázka, která je pro nás zrovna aktuální, Kaťas píše texty do nových skladeb, které budou tentokrát výhradně v češtině. Pro nás samozřejmě důležité jsou a jdou buď ruku v ruce s náladou skladby, či se s ní snaží být v kontrastu. Nová deska bude navíc koncepční, takže bude o to důležitější pokusit se přimět posluchače jim porozumět, aby pochopili celý příběh.
Album jste pojmenovali „Theia“, což lez vykládat různě, alespoň internetový vyhledávač nabízí více možností. Která je ta správná?
Správná odpověď je ta, která bude připadat správná tobě. Na straně jedné tu máme vědeckou teorii o vzniku Měsíce a Země, na straně druhé vznik světa z pohledu řecké mytologie. To nám dalo živnou půdu pro témata textů na desce, které ti ale můžou evokovat nějaký vlastní prožitek. Stejně jako je nekonečný vesmír, nekonečné jsou i zákoutí lidské mysli a těmto tématům je deska věnována.
Autorem kresby na titulní straně obalu je Marek Pišl (QUERCUS), který zachytil dvě ženské postavy před obrysem Měsíce (nebo nějaké planety?) Co obrázek symbolizuje?
Na kresbě je Theia (dcera boha nebe Úrana a bohyně země Gaie) stojící vedle své dcery Seléné, která je zosobněním měsíce. Odkazuje k pelasgickému mýtu o stvoření světa.
Jak jste na Marka přišli? Jestli se nepletu, tak zatím žádný booklet nedělal, ale ten váš se mu povedl na jedničku. Nechali jste to celé na něm, nebo pracoval na základě přesného zadání?
Marka jsem znal od vidění z koncertů již drahnou dobu, ale seznámila mě s ním až Niviat přes Lorda Morbivoda. Je to talentovaný mladík a spolupráce s ním byla velmi příjemná, je až přehnaně pečlivý a vždy si chce ohlídat stoprocentní výsledek. Covery již dělal pro své vlastní záznamy varhanních koncertů, podílel se na designu a artworku u posledních QUERCUS a jeho nejnovější práci můžeš posoudit na obalu nového UMBRTKY. Obraz vznikl na základě Kaťasových a Pájových představ a Marek se jej zhostil po svém. Na našem křtu v plzeňské Papírně byla i možnost vidět původní kresby, podle kterých vznikl obal, aby měli zájemci větší představu, jaká je cesta od kresby na papíře až po její finální úpravu v digitální podobě.
Podobně jako ET MORIEMUR nebo QUERCUS jste se upsali ruskému labelu Solitude Productions. Vyšlapaly vám tam ony dvě party cestičku, takže jednání bylo o něco snazší, než kdybyste tam přišli jako no name parta?
Myslím si, že u Solitude Productions stačí dostatečně zaujmout materiálem. Odpověď od nich přišla téměř okamžitě, v jednání byla ještě i spolupráce se spřáteleným labelem MFL, ale ta nakonec nevyšla. Zkoušel jsem obepsat všechny možné i nemožné myslitelné labely, ale téměř žádný nás nebyl schopen ani řádkou odmítnout. Jako jediný se vyjádřil Season of Mist, kterému tímto děkuji za zpětnou vazbu, která je pro nás zajímavá.
Jestli to není „obchodní“ tajemství, můžeš prozradit, jestli vám třeba Rusové přispěli na studio či kreslíře, nebo jestli šlo o klasický model „kapela nahraje na své náklady, zaplatí i grafiku, vydavatel zacáluje vlastní výrobu a kapela obdrží podíl z nákladu“? Jaký vlastně náklad byl?
Studio, kresbu, design a merchandise jsme si samozřejmě platili sami. V případě snahy o vydání debutové desky to snad ani jinak nejde. Nevěřil jsem si natolik, abych posílal labelům pouhé předprodukce skladeb, což hrozí až nyní. Lépe se pak synchronizuje dokončení nahrávky a následné vydání. Se Solitude Productions máme smlouvu na celkových 2000 ks a z každého lisu 500 ks máme 75 ks CD. Ty zmizely až překvapivě rychle, takže jsme si od nich vyžádali další desky, které dostáváme za výrobní cenu.
Co Tě baví víc – koncerty, nebo komponování a nahrávání ve studiu? Dá se říci, že jste spíše studiová, nebo koncertní kapela?
Z původní představy studiové kapely máme na doomové poměry docela dost koncertů. Největším úspěchem je prozatím asi možnost hrát na skvělém doomovém festivalu na Balkáně po boku našich oblíbených kapel. Naši exhibici podpoříme i malým tour v tamních končinách, na což se dost těšíme. Jediný z kapely, kdo špatně snáší živé hraní, jsem já. Předpokládal jsem, že nervozita a strach ze svých chyb po letech hraní zmizí, ale asi se toho nezbavím nikdy. Kdybych za sebe našel koncertní náhradu a jezdil s kapelou jako zvukař a osvětlovač, žilo by se mi o dost lépe.
Kolik koncertů jste zatím odehráli? Kde to bylo nej... a nejméně nej?
Odehráli jsme zatím patnáct koncertů a rádi vzpomínáme hlavně na ty v rámci Infernal Tour společně s kamarády z ET MORIEMUR a MALLEPHYR. Ještě jednou bych se ale tímto chtěl omluvit dvěma nebohým házenkářům, se kterými jsme omylem strávili noc na ubytovně. Byli tak laskaví, že neměli to srdce nás vyhnat a říci, že jsme si spletli pokoj. Když se dívám zpětně na ostatní koncerty, měli jsme obrovské štěstí na dobré akce, spoluhrající kapely, pořadatele, i návštěvníky. Na každém plakátu vidím vzpomínky, které nevybledly a to je moc dobře. Jedinou koncertní černou ovcí je tedy ten osudný v plzeňské Buena Vistě, kde se podělalo hodně věcí najednou a byl poslední ve společnosti Felis.
Já vás viděl ve Volyni, kde už s vámi nebyla Felis, která podle všeho vaše řady opustila. Nechci se vrtat v tom, proč, ale spíš mě zajímá, jestli hledáte ženský vokál, nebo zůstane jen mužský?
Nové skladby jsou temnější a není v nich místo pro čisté ženské vokály, takže prozatím zůstanou v naší tvorbě jen ty mužské. Nově se přidá i Michal, takže po naší pauze a dubnovém nahrávání budeme naživo znít zase trochu jinak, protože chystanou desku budeme koncertně představovat v celé své podobě propojenou s videoprojekcí.
Snad jsme probrali všechno podstatné, ale třeba jsme na něco důležitého zapomněli. Takže závěrečná slova jsou Tvá...
Obrovské díky patří za možnost tohoto rozhovoru a podporu české scény, zdravíme i zbylé kamarády z Fobie. Díky i vám všem, se kterými se potkáváme na koncertech a i vám, že jste nenechali doom metal zemřít. Je naší občanskou povinností pokračovat dál!
https://www.facebook.com/selfhatreddoom/
