Nejbližší koncerty
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
  • 08. 04. 2024Pestilence se vrací do Ostravy! Tentokrát je doprovodí Ca...
ASMODEUS - "Pobřeží královny Marie"

Rozhovor s německou thrash metalovou kapelou DELIRIUM TREMENS, která letos slaví 20 let na scéně a vrací se po dlouhých letech do Česka. Na otázky za kapelu odpovídal Rowdy Rocket.

Zdravím pánové! Představovat fandům thrash metalu DELIRIUM TREMENS je naprosto zbytečné, ale pojďme trochu do historie. Hrát jste začali přesně před 20 lety, tedy v době, kdy byl thrash metal téměř „mrtvá“ odnož metalu. Co bylo tehdy pro vás impulsem založit kapelu a hrát zrovna thrash? A kdo přišel s tím skvělým názvem kapely?

Tak si pojďme zavzpomínat. Takže já (Rowdy Rocket, kytara) jsem právě opustil kapelu Space-Rock a moji hluční kámoši Ralle a Mütze, více známí jako Rowdy Roll a Rowdy Mütze Piper, jsme byli připraveni založit kapelu. Bubeník Roberto S. byl šílenej a cool týpek, ale chyběl mu talent. Chtěl jsem mít pořádnou kapelu a ještě k tomu s lidmi, se kterými můžeš pít. To je vždycky nejlepší. No a další věc, kytarista nemohl hrát s tímhle rytmem, takže jsme začali hledat nového bubeníka, no ajá že bych se vrátil k šestistrunovce. Tou dobou jsme poslouchali punk a taky rock ze 70. let, ale thrash, který doslova lámal krky, nás posunul pěkně nahoru a začali jsme psát songy pro album "Violent Mosh Ground". Napsali jsme je během jednoho měsíce! Byli jsme hodně divoká kapela, hudba, životní styl, chaos. Ukradli jsme bubeníka z jiný kapely, Andreas S. dokázal, že je to přesně ten tvrdě bijící bubeník, kterého jsme dlouho hledali. A brzy jsme pochopili, že mít show ve stylu jako Goddess of Desire nebo Venom, by se líbilo i nám. Dřív stačilo opravdu málo k tomu, aby sis založil thrashovou kapelu. Je to jiné, než dnes. Byl to víc rostoucí proces, hrát surově a tvrdě, motherfuckers! Jo!  A jméno kapely byl určitě alkoholovej výmysl (Ralle a Mütze, haha?). V tu dobu jsme byli známí jako hlasitá, vožralá a neustále pařící banda idiotů. Nestarali jsme se o black metalový hipstery nebo grindcorový vegany. Bylo to jako: och, ty hraješ thrash? Proč? A my jen: protože to milujem a ty jseš mi úplně u prdele. Fuck posers, fuck trends!!!

Osobně považuji Německo za nejlepší metalovou zemi, co se fungování scény týká. Jak vypadaly vaše tehdejší koncerty?

V  tu dobu jsme začali mít první koncerty, kde s námi většinou hrály kapely jiného žánru, ne thrash. Byli jsme tak štastn,í když jsme mohli mlátit do pódia a nakopat něčí prdel. Během těch let jsme si vytvořili velkou základnu fanoušků, kteří nás měli rádi pro náš 80's styl a pro naše výtržnický chování (OK, někteří ne!). Děkujeme moc lidem, vážíme si toho, Stay heavy! Na začátku jsme hráli hodně často, ale pak jsme kolem roku 2005 byli nazývaní jako revival thrashová kapela. Asi kvůli naší reputaci. No tak, nebojte se, my jen koušeme.

Když jsem poprvé slyšel DELIRIUM TREMENS, myslel jsem, že jde o kapelu z 80. let. O to víc mě potěšilo, že jste se vyloupli v roce 1996 jako praví srdcaři ještě před návratem thrash metalu někdy kolem roku 2000. Jak současný boom vnímáte? Projevil se nějak na DELIRIUM TREMENS nebo jdete stále svojí cestou?

Fuck pozérům, fuck trendům, nic víc, co k tomu říct.

Za 20 let máte na kontě tři velké desky. V porovnání s ostatními kapelami je to málo, ale já tvrdím, že „méně někdy znamená více“. Vydáváte album až ve chvíli, kdy prostě cítíte, že přišel čas? Nebo jsou v tom jiné faktory?

V nějaké době, vlastně to byly i poslední roky, byla kapela skoro mrtvá (abych byl upřímný, tak hlavně tvorba nových věcí). To je důvod, proč jsou dlouhé časové úseky mezi alby. Řekli jsme si, že takhle to dál jít nemůže! Bylo tu jen jedno pravidlo, co přesně dát na album. Prostě když nemáš pořádnej materiál, tak raději nic nevydávat. Nemůžeme si dovolit nějaký špatný shit songy. My potřebujeme hrát to, co nás baví, takže když nám to celé trvá déle. Jednoduše  to znamená, že chceme na albu mít takové věci, který budou bavit hlavně nás.

První deska „Violent Mosh Ground“ vyšla v roce 1999. Špinavý old school thrash metal, jednoduchý, ale plný energie. Jaké jste tehdy měli podmínky na nahrávání? Pokud se nepletu, vinylová verze vyšla až o několik let později. Vydali jste si album sami nebo už tehdy pomohl nějaký label?

"Violent Mosh Ground" bylo myšleno jako demo nahrávka. HellSound studio bylo naše zkoušková místnost a my nahrávali, jak jsme tehdy nejlépe uměli. Bylo nám dvacet,  Mütze byl nejmladší člen kapely, jen sedmnáctiletý. Nahrávali jsme to ve dvou týdnech, každý den po práci až do noci. Pak mixování, tisk a tak dále. Vše, co jsme řekli a chtěli, tak bylo venku. Později ta vinylová verze byla pořád výstup naší produkce, pořád s tím stejným zvukem jako v roce 1999. Můžeš slyšet, že v tuto dobu jsme byli velcí fandové bicích.

Dvojka „Thrashing Warthogs“ vyšla o pět let později. Pro mě první nahrávka, kterou jsem od DELIRIUM TREMENS slyšel. Znovu agresivní a syrový materiál, špinavý zvuk. Mám pocit, jako kdybych poslouchal nahrávku z roku 1987. Podle ohlasů mají fans tohle album v oblibě jako já. Vyšlo u Merciless Records – jak tehdy došlo ke spolupráci s tímto vydavatelstvím? Hrajete stále songy z této desky naživo? Do teď se mi pořád líbí jednoduchý, ale výstižný obal desky hahaha…

Znali jsme se s Volkerem z Merciless Records už předtím. Také žil v té samé oblasti nedaleko Ambergu, takže jsme zašli na pokec a bavili se o nahrávání. Mütze zčeknul studio, pressing atd. Ano, pořád hrajeme songy z "Thrashing Warthog". Každý set na koncertě je průřezem všech  našich alb. Nazývejme to jako to nejlepší za posledních 20 let. Obal byl namalován jedním kamarádem Bunchem. Bláznivej týpek!

A konečně se dostávám ke třetímu a zatím poslednímu albu – „Read My Fist“ z roku 2014. Tady mám pocit, jako bych poslouchal úplně jinou kapelu. Zvuk, produkce, ale i pojetí thrash metalu je na úplně jiné úrovni. Co bylo důvodem té proměny DELIRIUM TREMENS?

Není žádný zvláštní důvod pro nějaký změny nebo tak něco. Rádi hrajeme výtržnickej Thrash 'N' Roll jak prdel! Je nám fuk, že nezníme jako nějaká hipsterská black-thrash kapela nebo jako nějaký okultní doomer z Donowähhu. Pro nás bylo důležité hlavně profesionální nahrání songů, které dělal Patrick W. Engel, pak také jak bude vypadat CD a hlavně jak bude vypadat vinyl se zlatým obalem. On to udělal přesně tak, jak jsme chtěli. Je to jak cesta zpátky v čase, když se na to podívám! (smích) A nášivka je zabíjející!!!

„Read My Fist“ je pro mě vaší nejlepší nahrávkou. Tak trochu bych ji dokázal přirovnat třeba k TANKARD – vysoce kvalitní, zábavný thrash metal. Kdo byl na této desce autorem hudby, jak dlouho album vznikalo a jaké jsou ohlasy od fans?

Album bylo převážně napsáno Rowdym Badem, kromě dvou songů, které napsal Ivan, ruskej chuligán, kterej opustil kapelu brzy po vydání z důvodu, který víme, ale mluvit o něm nebudu. Jen zmínim, že nic ve zlém. To je smutná část příběhu, protože to byl náš dobrý kamarád a talentovanej kluk, co fakt uměl vzít za struny. Chybíš sráči!! Měl jsem co dělat s psaním songů, protože jsem byl skoro 3 roky pryč z kapely, kvůli nedostatku času a do toho jsme měli ne zrovna nejlépe bušícího bubeníka v DELIRIUM TREMENS. Samozřejmě jsme dostali pár malých rad, například co se riffů týče. Celé nahrávání trvalo  dva týdny a věř, že my se dost bavili. Reakce fanoušků jsou, abych řekl pravdu,dobré. Hodně lidí to neznalo a nebo ani nevědělo, že jako kapela vůbec existujeme a že si můžeš koupit desky nebo zajít na koncert. Propagace alba nebyla nejlepší a hodně lidí ani nezaznamenalo, že máme venku novou desku. Takže se těšíme, že touto párty zbouráme i Písek!!!

Album „Read My Fist“ vyšlo ve třech formátech  - vinyl, CD i na kazetě. Pokaždé u jiného labelu. Chtěli jste mít novinku na všech třech dostupných nosičích nebo jste reagovali na poptávku? V jaké nákladu album vyšlo?

Vinyl a CD bylo to, co jsme chtěli a kazety byly na požádání. Kvantity... uuh, teď nevím. Vše co vím je, že die-hard edice vinylu (s kondomem a plakátem) byla prodána zatraceně rychle, ale to je vše. Víš jak, to je tak trošku část tohoto byznysu, o který se tak moc nezajímáme. My chceme dělat hlavně hraní, nezajímají nás tolik prodeje nosičů.

Co se na DELIRIUM TREMENS nezměnilo, jsou texty. Líbí se mi, že v textech se objevuje klasická metalová tematika. A na „Read My Fist“ je to hodně odlehčené – alkohol,párty, chlastání. Proč právě tato témata, kdo je autorem a kde berete inspiraci? (úsměv)

Za všechny naše texty je zodpovědný zpěvák Rowdy Mütze Piper. Proč sakra ne? Je to pro nás velká sranda. Neberte nás tak vážně. Hele, my jsme banda idiotů, kteří se smějou svejm prdelím. Inspirace - koncerty, životní styl, filmy i antisociální chování.

Na vašich deskách najdeme i dva covery – „Paradise City“ od GNR a pak „Hoy Hey, Live to Rock“ od Wendy O Williamse. Na rozdíl od jiných thrash kapel jste sáhli po coverech mimo žánr a oba výsledky se povedly. Proč padla volba právě na tyto covery?

Jak už jsem předtím řekl, neposloucháme jen thrash, ale také další heavy muziku. Dokud je to syrový, špinavý a sprostý. A jsme thrashová kapela, tak proč hrát covery thrashových písniček? Těch máme spoustu, uvidíš. Jo a mimochodem, tyto covery, který jsi zmínil jsou opravdu velké  ikony!

Když se podívám na váš web, máte tam seznam všech odehraných koncertů. Ročně hrajete okolo 5 akcí. Proč tak málo? Může za to čas nebo jednoduše preferujete méně koncertů, ale více kvalitních?

My dostáváme málo pozvání, protože si lidé myslí, že jsme mimo hru. Ocenili bychom, kdyby jsme mohli v budoucnu hrát víc koncertů. Po vydání "Read my Fist" jsme měli hodně nabídek hrát i mimo Německo, ale my nemohli, protože jsme postrádali ochotnýho bubeníka. Teď jsme štastní za našeho "novýho". Rowdy Rumbleje perfektní bubeník pro naši bandu a super chlap. Cheerz.

Podle čeho si akce, na kterých zahrajete, vybíráte? Když se podívám na ten seznam, jedná se především o parádní old school festivaly po boku velkých kapel (např. Desaster, Necronomicon, Manilla Road, atd..). Nelákalo vás někdy vyrazit na turné?

Záleží na lidech, kteří chtějí abychom hráli na jejich akcích. Nespolupracujeme s čůrákama. Ale díky bohu, dneska je dost lidí cool a čůráků je méně, než má jedna ruka prstů. A jasně, tour by byla skvělá, jen nám napište.

Představili jste se také v Česku na Open Hell festivalu ve Volyni. Jak na tyto koncerty vzpomínáte?

Open hell fest, fakt to byl čistej chaos. Opravdu - alkohol, rock, pití, jídlo, zvracení. Hej, kdykoli no a co? Jídlo zas a znovu, pak zvracet, pít ještě a ještě víc. Hele kozy! Hej baby! Bruaaahaah oh koukni se na moje zvratky. Klobása, Klobása! (smích)

S tím mě napadá, jak často se jako kapela sejdete? Zkoušíte pravidelně nebo jen když se blíží některý z koncertů? Jak u vás probíhá skládání nových skladeb?

Zkoušky nebyly tak pravidelné v posledních dvou letech. Tedy od tý doby kdy vyšlo album "Read my Fist" Ale před tím, než koncertujeme nebo jdeme do studia nahrávat, tak máme zkoušky i dvakrát do týdne. Pokud je to možné pro všechny členy. Co se týče samotného psaní, mnoho riffů a nápadů začíná na jamových schůzkách nebo doma. Potom ty nápady přineseme na zkoušky a rozhodujeme se, zda z toho něco bude nebo ne.

Můžete prozradit alba nebo kapely, které považujete pro vás osobně za zásadní? Vím třeba, že zpěvák Christian má hodně rád PILEDRIVER. Viděl jsem totiž jeho výborný výkon při „Metal Inquisition“ letos na Raging Death Date festivalu (úsměv)

Těžko odpovědět na tuto otázku, protože každý z kapely je jiný a to je to, co vytváří ono "chceme znít právě takhle".
A jo, Piley, stále ošklivej kluk, hehe dobrej chlap!

Dřív jste měli na pódiu ohňovou show z kytar atd., ale podle současných videí jste od toho upustili. Chcete, aby za DELIRIUM TREMENS více mluvila hudba?

Po několika letech koncertování jsme zlenivěli a chtěli jsme jen příjit, zapojit do elektriky a hrát. Ale přemýšlíme o speciálním koncertu i show se vším tím ohněm, ženskejma, mrdkou atd. jako kdysi (smích). To by bylo super. Možná příští rok.

V posledních letech jste hráli v pěti – s druhou kytarou. Kytarista Alex vaše řady opustil. Rozhodli jste se pokračovat ve čtyřech? Má absence jedné kytary vliv na skladby z alba „Read My Fist“?

Jasně, že člověk má víc možností s druhým kytaristou v kapele, ale zase víc stresu na pódiu atd. Více napoví čas. Možná se ukáže nějaká mladá krev, co by byla perfektní pro naši kapelu. Nebo taky nějaká stará kost, která přesně ví, jak zaručit párty před podiem, haha. Neměli jsme mnoho nápadů jak předělat songy pro živé hraní. V některých pasážích hrajeme prostě rytmické pasáže místo sólíček a naopak. Záleží na každém songu.

Teď trochu odbočím. Jaké mají DELIRIUM TREMENS rádi pivo? (úsměv) Máte nějaké své oblíbené značky, druhy piv? Poznáváte rádi nová piva nebo preferujete své oblíbené?

Nejraději máme piva zadarmo, hahaha! Vždy se nemůžeme dočkat, až ochutnáme další nová piva. Ale nezapomeň - sice to není na celém světě, ale v Bambergu kde žijeme, máme nejlepší piva v Německu. Takže je těžké být nadšený nějakýma dalšíma pivama. Neměj s námi slitování Písku, budeme pít dokud nepadneme.

Je nám ctí, přivítat DELIRIUM TREMENS v říjnu na naší akci Thrash Nightmare v Písku. Co od vás mají fandové očekávat? (úsměv)

Také si toho vážíme, kamaráde!! Nečekejte žádné smilování, bude to super! Let it roll, uvidíme se v Písku! Rowdy Rocket.

Díky moc za rozhovor pro Fobiazine a za váš čas! Uvidíme se v Písku!

Facebook a Homepage

THRASH NIGHTMARE PÍSEK vol. 4: Facebook událost

 

 


Zveřejněno: 23. 10. 2016
Přečteno:
3775 x
Autor: Peťan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář