BALLSQUEEZER – Whisky Tale

Slovenská skupina BALLSQUEEZER je na těchto stránkách častým hostem, dosud jsme zrecenzovali (tedy kolega Mikael) všechny jejich nahrávky, které jsou si podobné nejen co vizáže, ale i po hudební stránce. V poslední recenzi se Mikael přimlouval, aby se příště role porotce zhostil někdo jiný, protože už nevěděl, co by k neustále se opakující hudební formě sepsal, tak jsem usoudil, že bych mohl nějaká „moudra“ pro jednou vyplodit taky.

BALLSQUEEZER vznikli v roce 2013, kdy vydali debut, o rok později druhé album, v roce 2015 alba tři a letos (zatím) dvě. Neuvěřitelná kadence, tudíž se nabízí otázka, zda kvantita neválcuje kvalitu. Já si pro srovnání pustil album „Balls Forever“, které mi přijde nudnější než aktuální placka zasvěcená whisky. Zatímco na „Balls Forever“ převládaly kompozice ve středních tempech, album „Whisky Tale“ je, hlavně v první polovině, o poznání živější a zábavnější. Na druhou stranu závěr je poněkud nanicovatý...

Rozdíl slyším i ve zvuku, který je ostřejší, snad by se dalo použít i označení pichlavější, plný výšek, prostě takový syntetický, což je nejvíce patrné u nepřirozeně znějících bicích, kterým chybí hloubka. Hned v první „On The Run“ vedle tradičního mixu hard rocku a rock´n´rollu registruji i lehce country a lehce středověkou náladu, což dobře koresponduje s grafickou podobou alba - ta je obdobná jako minule, předminule, před... pošetka s malbami mexického ilustrátora Jesuse Garcii Lopeze. Zatímco dříve jsem nad některými jeho výtvory nejásal (i když z řemeslného hlediska byly kvalitní), tentokrát se mi líbí jak titulní strana, tak ta zadní. Obě by mohly doprovázet nahrávku nějaké středověké kapely, takže tady se to protnulo (s oněmi náznaky středověké hudby...). A navíc - jak karetní mág na titulce, tak vnadná blondýna mezi triem muzikantů na zadní straně jsou na oko příjemné a k BALSQUEEZER sedí. A možná se ta číča mohla s karbaníkem prohodit. (úsměv)

I druhý song „Planet Beer“ docela fičí, místy skoro až speedmetalově, nebýt onoho syntetického zvuku, evokoval by osmdesátá léta předchozího století. Je to jednoduché, chytlavé, ale chybí tomu něco, co by skladbu posunulo ze škatulky oddychový bígbíto-speed-hard-rock výš. Ale o to asi chalanům nejde, jejich publikum se chce při poslechu pobavit, odpočinout, dát pivo (nebo whisky) a k tomu jim i třetí píseň poslouží, navíc jestli mají rádi AC/DC... Zatímco předcházející písničky byly nazpívané vyšším hlasem, tentokrát Daddy zpívá ostřeji. Následuje typický rock´n´roll („Had It Comin´“), neopunk/bigbít („Nonduality Of Being“) a první překvapení - předchozímu víceméně svižnému materiálu kontrující „Aquarius“, která se zpočátku tváří jako ploužák, aby po chvíli nějaké to tempo nabrala, ale pořád jde o „holčičí“ cajdák s expresívním zpěvem, který ale zpěvákovi moc nevěřím. Titulní „Whisky Tale“ pokračuje v podobných kolejích a z průměru nevytahuje kolekci ani poslední „To Live For“, další instantní kompozice, u které by ani tak nevadilo, že je instrumentální, jako to, že je zbytečně natahovaná, aniž by disponovala natolik silnými momenty, aby stopáž utáhla.

Je zřejmé, že nejsem cílovým posluchačem muziky, jakou se BALLSQUEEZER prezentují, ale nemůžu si pomoci, album mi nepřijde ničím výjimečné, snad kromě obrázků na obalu.

Seznam skladeb:

1. On The Run
2. Planet Beer
3. Watch Your Balls
4. Had It Comin´
5. Nonduality Of Being
6. Aquarius
7. Whisky Tale
8. To Live For

Čas: 27:39

Sestava:

• Daddy - basa, spev
• Mikey - sólová gitara, vokály
• Pete - bicie

www.ballsqueezer.net