Ač DARK GAMBALLE letos neslaví žádné kulaté jubileum, vyšla jim v květnu bilancující knižní publikace. První pohled na krásnou obálku potěší milovníky Julesa Vernea, jehož romány a jejich obaly inspirovaly autora obrázku Michala Hladíka k namalování cestovatelských a sci-fi výjevů. Přebal knihy je tvrdý, lakovaný, papír stránek kvalitní, nechybí spousta dobových fotografií... provedení je vpravdě luxusní.
Knihy o hudebních skupinách bývají dvojího druhu - v prvním případě je autorem nějaký člen kapely, v druhém kdosi zvenčí, kdo příběh sepisuje z dostupných informací, rozhovorů, ohlasů či recenzí. „Svět za dekou“ ale není napsaný ani podle jedné varianty. Což vypadá zajímavě, a zajímavé to taky je. Kniha je totiž vedena jako dialog, přičemž nejde o klasický rozhovor typu otázka-odpověď, ale o řadu přímých řečí spojených vstupy Alla - prostě All něco nadhodí a někdo z kapely, většinou Jirka 10 Sedláček, naváže. A takhle je postupně popsána celá historie kapely, od vzniku v roce 1990 po současnost a aktuální album.
Asi se dá čekat, že pro řadu metalistů bude nejzajímavější úvodní pasáž, v níž se Jirka vrací i před rok 1989 a popisuje z dnešního pohledu atraktivní období, kdy to s tvrdou muzikou vůbec nebylo lehké. Tehdejší mládežníci toužili zakládat kapely, ale chybělo jim materiální vybavení, zato jim nechyběl elán a touha vyrovnat se vzorům ze zahraničí, jejichž nahrávky se porůznu dostávaly i do socialistického uvědomělého tábora. Parta kolem Jirky toužila hrát tvrdě a rychle a po několika „zahřívacích“ skupinách vznikl DARK. Následuje popis peripetií, radostí, starostí, koncertů, nahrávání, vydávání... atd., prostě kapelní život tak, jak je to obvyklé i neobvyklé, protože DARK resp. po otočení hudebním kormidlem DARK GAMBALLE toho zažili opravdu hodně. A taky kapelou prošlo hodně lidí, sestava se měnila poměrně často, ale i když už to někdy vypadalo bledě, vždycky se podařilo najít toho správného týpka, který k Jirkovi a později Robotomovi zapadl.
Čím kniha překvapuje? Otevřeností. Hlavně Jirka říká všechno na rovinu a dost často překvapí názory na jiné kapely/hudebníky, až jsem si někdy říkal, že možná mohl být diplomatičtější. Ale o to zajímavější kniha je. Ke slovu se samozřejmě dostávají i kolegové z kapely, aby to nevypadalo, že všechno Allovi napovídal frontman... A překvapuje i to, jak dlouho DARK GAMBALLE trvalo dostat se na pozici kapely, která za své vystoupení dostane slušně zaplaceno. Žil jsem v domnění, že tomu tak bylo mnohem dřív... a ono až v posledních letech, bez ohledu na to, že alba sbírala medailová umístění v Cenách Anděl i Břitva.
Co mi v knize chybí? Bilance. Chtěl bych na konci vidět vývoj sestavy, diskografii, „klipografii“, posbíraná ocenění...
Co mi v knize vadí? Sem tak nějaký ten šotek, který spáchal nějaké drobné alotrium v sazbě, a pak hlavně skloňování Jirkova nicku. Dokud je psán jako De Sed, je to OK, ale když dojde na 10, píše All 10da (čtu „desetda“) nebo 10dovu („desetdovu“), což mi nepřijde jako dobrý nápad a vždycky, když jsem se k těmto tvarům dostal, přišly mi nepatřičné.
Proč by si měli knihu koupit fanoušci kapely DARK GAMBALLE? Protože jsou to fanoušci kapely DARK GAMBALLE.
Proč by si měli knihu koupit hudební fanoušci tuzemských kapel obecně? Protože kniha má přesah za deku s logem DG, čtenář si připomene souvislosti a vývoj tuzemské podzemní a později i nadzemní scény, zajímavé informace související s prací ve studiu, účastí na velkých festivalech nebo předskakování slavným kapelám typu WALTARI či ANATHEMA.
Z nedlouhé řady knih, které o českých kapelách vyšly, vychází „Svět za dekou“ ze ctí. Na Brunův skvost sice kouká s jistým odstupem, ale směle se může měřit se všemi ostatními publikacemi, jež se mi dostaly do rukou - a většinu jich převyšuje. Boduje i parádním zpracováním.
- 396 stran
http://kniha.darkgamballe.cz/
www.darkgamballe.cz
