Pět ochlastů robi bordel! Bylo, je a bude! Těmito větami je nadepsán článek v Pařátu č. 71, jehož součástí je výroční album DISFIGURED CORPSE. Ti se dožili pětadvaceti let, přičemž poslední pětiletku prožili v hibernaci. Teď se vrací s řekněme punkovým přístupem, většina členů má důležitější závazky (kapely) a s DISFIGURED CORPSE si chce hlavně zablbnout. A podle toho taky CD „25 let znetvořené mrtvoly“ vypadá...
Ono tedy napohled vypadá docela pěkně, obal v retro duchu s využitím nášivky a placek na džísce je v pohodě, možná škoda, že se do džínoviny nenavlékli i členové kapely, když se fotili. Dvanáctistránkový booklet obsahuje kromě fotky kapely z nadhlavníku Vladisovo vzpomínky na tu kterou skladbu/kapelu, k jejímuž předělání pánové sáhli.
Výběr je to pestrý, v podstatě logický, vedle provařených fláků od TÖRR, DEBUSTROL, KRABATHOR a ROOT došlo na kapely, které hrají (hrály) podobně jako oslavenci, nebo si s nimi DISFIGURED CORPSE střihli nějaké koncerty či turné a nebo jde o kapely, které na ně měly vliv.
Jako první jdou na řadu MIMIKRY. (úsměv) Remix z repertoáru slavné kapely, kterou major Zeman dokázal polapit jen zčásti, slouží jako intro k úvodní překopávce - CONTRASTIC. Necelou minutu trvající náklep s typickým houpavým grindovým umca umca úsekem mně přijde zábavný, ku prospěchu věci je i vokální výpomoc Jožina Nogy.
TÖRR a „Kladivo...“, hit jako blázen je po hudební stránce o něco rychleji a o něco death/grindověji pojatý, ale poprvé mě napadá, že vokál není úplně v pořádku, je to tak nějak zahuhlané, snad až odfláknuté, Vladisovi sice pomáhá Vlasta Killy Mahdal, ale nevím, kdo-co spáchal, v obou případech mi vokály nesedí a připomínají klasické „nějak to tam nakrkáme“. Hudebně vcelku OK, skladbu navíc rámují úryvky ze slavného filmu Otakara Vávry.
Origoš od PLASTIC GRAVE neznám, nicméně DC verze se mi líbí hodně, a to jak muzika, tak vokály - opět díky Jožinovi, který přidává vyšší polohy k Vladisovým hlubokým nesrozumitelným. Nevím, jestli PLASTICI tehdy taky tak na konci blbli, ale nepřijde mi to přes čáru.
„Orthodox“ je tak provařená skladba, že není snadné si s ní pohrát, aby to znělo originálně (tj. v duchu tvorby epigona) i dostatečně agresivně a důstojně. Což se tady nepovedlo. Kromě znovu zahuhlaného vokálu mi nepřijde zajímavá ani hudební složka.
Ještě hůř dopadl DEBUSTROL. Tady proti kytarám a bicím (bicí jsou obecně na celé nahrávce drtící a mají příjemný zvuk) ani slovo, některá vylepšení jsou zajímavá, ale ten zpěv, ten zpěv. Místy doslova tragédie, jako kdyby k mikrofonu přišli dva pijani z vedlejší hospody... Legrace je potřebná, ale nesmí sklouzávat k trapnosti. A úplný závěr s moravským hulákáním opravdu někomu přijde vtipný?
MALIGNANT TUMOUR tak nějak kolem mých uší profičí, aniž by mě song se sáhodlouhým názvem zaujal. Průměr...
První punková věc dopadla velmi dobře. BUŘINKY II. asi severomoravští punkeři ctí jako jihočeští TELEX, skladba „Děda“ je povedená punk/HC rotyka, v níž se DISFIGURED CORPSE pěkně vyřádili, opět jim dost pomohl se zpěvy Jožin a nebýt zbytečného blábolení na konci, byl bych spokojený ještě víc.
Ani TESTIMONY mým přehrávačem v době „Breakthrough Situation“ nesvištěli, song mi nepřijde nijak výjimečný, aby si zasloužil cover, ale zase jde o kamarády, takže důvod je zřejmý. Technická muzika je v pohodě, vokál klasicky zahuhlaný, jestli bylo v originále přihlouplé hvízdání, nevím, každopádně mně dojem kazí.
„Nice To Eat You“, aneb Což takhle dát si špenát, z něhož si chalani vypůjčili známé „papu“ a pár dalších vět. Má to logiku, vzhledem k textu. (úsměv) Podle slov v Pařátu právě FLESHLESS dali kapele co proto, aby se jí podařilo song nějak rozumně přehrát, tak si jej pro sebe upravila k obrazu svému. V kontextu alba lepší průměr.
„Hřbitov“ zná každý zpaměti, Vladis si v bookletu lehce rýpl do Dr. Fe ohledně zpěvu, ale sám to vzal taky dost neohrabaně. Muzikanti to naopak vzali celkem svojsky, patřičně zrychlili, přidali nějaké to kytarové kvílení, což mi přijde OK, protože přehrávat podobné skladby otrocky nemá smysl.
Úplně nejslabší vokály pak zní v poslední skladbě „Dům na demolici“. Jestli tohle uslyší Petr Štěpán, tak se asi osype. (úsměv) Tady není na začátku Vladisovi rozumět skoro nic... Muzika pak fičí v grind/HC tempu a samozřejmě je proti originálu o hodně agresivnější, i když ústřední melodii se podařilo zachovat - a o té skladba je.
Vím, že mám ke zpěvu pořád něco, jenže mně to přijde, že jak Vladis, tak pomocníci to tam nařvali jak je to zrovna napadlo (s výjimkou Jožina, který chvílemi pomohl ku prospěchu věci) - hlavně se s tím moc nepárat a jít na pivo. Je to škoda, protože po hudební stránce zní album slušně, zvuk ze Shaarku je taky v pohodě, obal má nápad... ale ve srovnání s takovým RADIOLOKÁTOREM, který se taky věnoval coverům známých hitů, zní DISFIGURED CORPSE jako chudí příbuzní.
Seznam skladeb:
- I Feel Dislike (CONTRASTIC)
- Kladivo na čarodějnice (TÖRR)
- Straight To Hell (PLASTIC GRAVE)
- Orthodox (KRABATHOR)
- Protest (DEBUSTROL)
- Regressive Metamorphoses In The Parenchyma (MALIGNANT TUMOUR)
- Děda (BUŘINKY II.)
- Breakthrough Situation (TESTIMONY)
- Nice To Eat You (FLESHLESS)
- Hřbitov (ROOT)
- Dům na demolici (H.N.F.)
Sestava:
- Ferenc - bicí
- Milhaus - kytara
- Hadgi - basa
- Pedy - kytara
- Vladis - zpěvy
Čas: 31:31
