Nejbližší koncerty
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
  • 08. 04. 2024Pestilence se vrací do Ostravy! Tentokrát je doprovodí Ca...
ETEF 2024 (19.-20. 7. 2024)

21. 8. 2016, Praha – Modrá Vopice

Coornelus:

Za normálních okolností bych necelý týden po Brutalu neměl na žádný koncert náladu. Ale jsou akce, kdy je potřeba udělat výjimku. Při vyslovení jména kapely cítíte v kostech, že by to mohla být hodně vydařená akce a tak vyrážíte. Jedna taková se konala v neděli v Modré Vopici. Do Prahy totiž zavítalo kanadské duo SORTILEGIA, vyznávající syrovou podobu black metalu, můžeme tomu klidně říkat raw. Kapela, ač služebně mladá, není v Čechách úplně neznámá, protože v roce 2013 byla jednou z atrakcí na festivalu Prague Death Mass, kde dle očitých svědků zanechala velký dojem. A tak očekávání byla veliká.

Ona ta očekávání mají svoji logiku. Z nahrávek zní SORTILEGIA hodně zajímavě, navíc už samotný fakt, že je kapela dvojčlenná a kytaru společně s vokálem obstarává žena, vyvolává v člověku zvědavost. A zvědavých lidí bylo na takovýto total underground poměrně dost, odhadem šedesátka lidí příjemně zaplnila prostor a jako předkrm dostala tuzemský projekt NYONPA, který mě absolutně nedokázal zaujmout a na jehož produkci jsem neměl ten večer náladu a tak ho při venkovním kecání vnímám jen jako kulisu.

To nástup kanadského dua už očekávám se svrběním na zádech. Nažhavenost zvyšuje všudypřítomné aroma kadidla a nezaostává ani pódiová výzdoba. Když blackmetalový rituál, tak samozřejmě nechybí plno svící, které nejsou rozhodně náhodně rozestavěné. Svíce pak doplňuje několik různých zvířecích lebek a sklenice s vínem pro samotnou vládkyni temnot působící pod zlo přezdívkou Koldovstvo. Koldovstvo a bubeník Haereticus za zvuku intra nastoupili a chopili se svých nástrojů a je potřeba uznat, že s prvními tóny se temná vlna začala šířit prostorem celé Vopice. SORTILEGIA svou studiovou podobu má postavenou na dost kanálním zvuku, ale tady se spustil neustále syrový, ale oproti desce až v podstatě „čistý“ zvuk, který ovšem devastoval. Menší obavy panovaly, jak si duo právě se zvukem poradí, ale díky zapojení více aparátů, zněla jejich produkce naprosto masivně a hlavně vynikaly ty nadpozemské riffy. SORTILEGIA hraje vyloženě syrovou formu, kde není prostor pro jakékoliv kompromisy, ale i v těch úzkých mantinelech je ve své podstatě nápaditá. Zajímavé riffy byly doplňovány skvělou prací bubeníka, který nakládal přímo excelentně. SORTILEGIA má, na styl jaký hraje, poměrně dlouhé skladby a docela bylo zajímavé, že vokálů (možná by bylo přesnější řevů) Koldovstvo nebylo tolik, ale když už byly použity, měly zničující sílu. Hudebně to šlapalo parádně a i bylo na co koukat. Pozornost na sebe pochopitelně strhávala Koldovstvo, v civilu pěkná drobná blondýnka, na pódiu démon v černém oděvu potřísněný krví na obličeji. Čtyřicetiminutová pouť extrémní náloží utekla jako voda a já měl pocit, že to celé trvalo tak dvacet minut, tak mě dokázala jejich produkce vtáhnout a nepustit.

Koncert tohohle extrémního dua musím celkově hodnotit hodně vysoko. Čekal jsem, že by to mohlo být dobré, ale výsledný dojem předčil moje očekávání. Rozhodně nelituju, že jsem vyrazil, protože tohle byl jeden z mála těch koncertů, které si člověk pamatuje hodně dlouho.

Opat:

Nedělní odpoledne stane se pro mnohé chvílí nudy, někdo to pomyšlení nesnese a tak jde válet sudy,“ zpívá Jirka Schelinger v notoricky známé skladbě. No, my jsme to pomyšlení nesnesli a šli si alespoň večer zpříjemnit zlým black metalem made by SORTILEGIA. Dvojice Koldovstvo & Haereticus původně byla jedinou avizovanou akvizicí, nakonec ji ale doplnila domácí NYÖNPA.

Pro mě před koncertem naprosto neznámý pojem, až na místě dění jsem se doslechl, že jde o ambientně-noisový projekt Přemka s Magdou (Arkham Productions). V žánru se nijak zvlášť nevyznám, ale ve Vopici mě cca. půlhodinové počínání dvojice zaujalo a udrželo moji pozornost po celou dobu. Na pódiu obehnaném svícemi skrývaly se dvě důkladně zahalené klečící postavy, před nimiž byly rozprostřeny různé efekty, mini-klávesy a Přemek občas do rukou vzal basu, jíž posléze pořádně zahřměl. Nad tím vším čněly záhrobní afektované vokály obou zainteresovaných, které byly důležitým kořením celého počínání. Možná bych ocenil ještě větší zapojení kláves, jinak mě ale tato ambientní seance dostatečně pohltila a byla to zajímavá zkušenost. Jediné, co mě z transu občas vytrhlo, byli někteří jedinci, kteří museli po celou dobu vystoupení uvnitř Vopice řvát. Asi bylo moc těžké udělat pár kroků a jít si pokecat do přilehlých venkovních prostor.

Klub výrazně pohltil pach kadidla, další svíčky obehnaly ornamenty položené v levé části pódia (z pohledu diváka), a stage opanovala dvojice, jíž mohli šťastlivci vidět naživo už na druhém ročníku pražského festu Prague Death Mass. Pro mě to byla koncertní premiéra, i vzhledem ke zdařilé studiovce „Arcane Death Ritual“ jsem ale nečekal málo. Kolem půl osmé působila Anastasia při zvukové zkoušce jakožto křehká dáma, o dvě hodinky později z ní sršelo nefalšované zlo. S nepřítomným pohledem drtila repetitivní táhlé (a často i chytlavé) riffy, které prohnala hned skrze tři aparáty (dva kytarové a jeden basový), takže přestože ji kromě bubeníka Haeretica nikdo na pódiu nedoplňoval, zvuk byl plný, hutný a naprosto zničující. Navíc rodačka z Moskvy naprosto precizně zvládala vokální party, a to jak řvavé, tak sípavé. Haereticus vše s přehledem doplňoval a jeho kopákové průšlapy v jedné ze skladeb naprosto zabíjely. Atmosféra se dala krájet, nechal jsem se unášet na vlně rituálního black metalu, který byl naživo ještě více dechberoucí než z desky. SORTILEGIA hrála asi třičtvrtěhodinky, i vzhledem k dlouhé stopáži skladeb jich stihla asi pět. Klidně bych si vystoupení o alespoň jednu další prodloužil, neboť se kapele opravdu podařilo mě pohltit a podmanit si mé uši i myšlenky.

Na závěr jen: víc takových akcí! Underground jako řemen a koncept jedné hlavní kapely + jednoho „předskokana“ (i takto žánrově odlišného, atmosférou však spjatého) mi sedl v nedělní večer dokonale.  


Zveřejněno: 24. 08. 2016
Přečteno:
3297 x
Autor: Redakce | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

24. 08. 2016 11:31 napsal/a Coornelus
Negativum
Jak píše Opat, to kecání. Nebaví, neotravuju druhý, seberu se a jdu ven. Podle mě jednoduchá logika činící duševně zaostalým jedincům evodentně problém. No škoda, žes nebyl, ale za tři týdny se budeš rouhat až za roh :-)))
24. 08. 2016 09:44 napsal/a Bhut
-l-
To tam nebylo jediné negativum?! Takhle mi vážně štve, že jsem se nedostavil, leč výmluv mám zástupy... himmel!
24. 08. 2016 09:21 napsal/a kubánec
...
NYÖNPA!!!