Brněnští V DOBĚ MORU působí na scéně pěknou řádku let, ale jak to tak někdy bývá a v punkových vodách je to celkem časté, čas je relativní pojem a utíká tak nějak jinak… Kapela přetransformovaná v roce 2008 ze spolku REAKCE NA ZMĚNU přichází s nějakým tučnějším materiálem po dlouhých šesti letech. V mezidobí jste je mohli zaregistrovat na kompilaci „Brno stále v plamenech“, vydané ke konci roku 2012. Tam se představili dvojicí skladeb, které neurazily, ale ani mě tenkrát kdo ví jak nenakoply. Naše první seznámení tím pádem proběhlo tak trochu neutrálně.
Naproti tomu nové CD zní až nad očekávání slušně. A tím nemám na mysli jen samotnou zvukovou složku, která byla svěřena do paží studiu Hellsound. Už jen z tohohle faktu je vidět, že kapele na výsledném soundu záleží a snaží se být na úrovni. Netradičně pojmenované album „1330-2015“ má naštěstí úroveň slušnou. Otázka je, jestli se vlastně jedná o plnohodnotnou desku. Na CD je deset věcí, ale jejich stopáž je něco kolem šestnácti minut, což mi plně vyhovuje, ale kam desku zařadí archiváři (Láďa Oliva), to už je otázkou. (úsměv)
Po až překvapivě melodickém intru, které se jmenuje opravdu „Intro“, se na posluchače vyvalí první šlágr „Olympiáda výmluv“. Po klidnějším úvodu se věc přepne do svižnějších kolejí, které jsou pro kapelu přece jen typičtější. V DOBĚ MORU mixují po svém crust s grindem. V jednu chvíli má navrch ono, podruhé zas tamto. Podobné je to i s vokálem Wojtise. Střídání jakéhosi řevoštěkotu s murmurem tahaným až z hlubin je běžnou situací. Co se týká pestrosti, je to určitě velké plus. Obzvlášť pak v pasážích, kdy Wojtis dokáže svým hlasem a frázováním skladby dokonale pozdvihnout.
I když se ve své podstatě jedná o ultimátní řež, grindové pasáže drtí, i díky zvuku, kosti, najde se dost momentů, v kterých jsou V DOBĚ MORU dokonce i melodičtí. Pravda je, že těchto chvil není nijak mnoho, ale jsou tam. Díky takovýmto vsuvkám jsou pak skladby mezi sebou snadno identifikovatelné a nejedná se jen o nářez jedna, nářez dva atd. Je cítit, že v kapele jsou lidé, kteří jsou vyhraní a mají něco za sebou.
V DOBĚ MORU zpívají česky a i když Wojtis řve jak utržený ze řetězu, slova ve skladbách stojí na reálném základu (texty prostě existují), a sem tam mu je při vyšším soustředění i rozumět, což pěkně dokumentuje druhá „Olympiáda výmluv“, jejíž něco jako refrén se zasekne do paměti celkem hravě. Už název kapely a její zařazení mimo jiné do crust sféry s sebou nese i to, že texty nejsou stavěny na druhou kolej. Kapela se nesnaží jednoznačně politicky agitovat a nepoužívá vyloženě laciné fráze. V jejích slovech se spíš nachází poukázání na dnešní zkažený svět a jeho problémy, kterých každým dnem přibývá. Nevyčerpatelná inspirativní studnice... bohužel.
Celkově s klidným srdcem můžu říct, že V DOBĚ MORU nahráli sympatickou desku, která je v daných mantinelech dostatečně pestrá, tím pádem i zábavná. Samozřejmě za to může i ideálně zvolený formát. Těch šestnáct minut je vyloženě akorát a je z nich cítit, že kluci mají v hlavách jasno.
Seznam skladeb:
- Intro
- Olympiáda výmluv
- Černé zlato
- Hřebíky do rakve
- Nevděční
- Obchod s bílým masem
- Přání davu
- Neukojitelná touha
- Vzestup technokracie
- Zapomenut
Čas: 16:26
Sestava:
- Wojtis - zpěv
- Martin - kytara
- Martin B- basa
- Michal - bicí
