Jedna ze zásadních postav na rockové scéně Les Claypool nelení a opět si nedá pokoj. Ať už pod hlavičkou svých PRIMUS, nebo jako teď zcela nového projektu, který dostal název – THE CLAYPOOL LENNON DELIRIUM. Jak už název vypovídá, Les se zde spojil s Seanem Lennonem jehož rodiče jsou přesně ti, kteří vám přišli na mysl jako první. U Claypoola nemůže překvapit jakékoliv spojení, takže i tenhle nový pracovní vztah je potřeba brát, tak jak se objevil a než si zamotávat hlavu tím, jak tahle spolupráce vlastně dopadla, je lepší si výsledek rovnou pustit. A za sebe hned na začátku musím říct, že deska „Monolith of Phobos“ je přesně tím albem, které jste od geniálního a zároveň i patřičně šíleného Lese chtěli slyšet, jestliže jste poslední čokoládové dobrodružství PRIMUS tak úplně nepobrali.
Těžko posoudit jak velký prostor dostala ve tvorbě materiálu samotná osoba slavného synka, ale na vyznění „Monolith of Phobos“ je dle mě jeho vliv cítit. Přijde mi, jakoby se Les díky Lennonovi lehce umravnil (neplatí to o textech, které jdou na jeho vrub a chápat je nemá cenu) a společně stvořili desku, která má písničkovější formu. Díky tomu nabízí spoustu záchytných momentů a pasáží, které dělají rockovou hudbu pro mě osobně tak přitažlivou. Některé refrény, především ty, které obstarává Lennon, patří do škatulky těch, kterým se z hlavy nechce.
Nebyl by to ale Claypool, který už jen svým charakteristickým, nosovým hlasem dodává celému vyznění určitou poťouchlost a auru vtipu. Ta není pro každého a tak ten, pro koho byli PRIMUS vždy passé, nechť se o to pochopit tenhle nový projekt ani nepokouší. Když už nastalo spojení, tak nejen to instrumentální. Kromě obstarávání nástrojů se pánové podílejí svými hlasy, kde si tuhle disciplínu rozdělili tak nějak plus mínus na půl. Claypoolův vokál je daný, Lennona jako zpěváka jsem v podstatě do této doby neregistroval a tak jen musím říct, že jeho melodický a měkčí hlas se poslouchá hodně příjemně a je až s podivem, že během poslechu, kdy se si oba mistři své role neustále vyměňují, nic nedrhne a jejich hlasy spolu ve finále souzní.
Stejně jako vokály fungují i oba hlavní nástroje. Lesova basa je pochopitelně absolutně charakteristickým nástrojem a aniž by vám někdo řekl, o jakou spolupráci se jedná, je jasné, že basu má na starost Less. Ze začátku desky na sebe ale vyloženě nestrhává pozornost. Po první zahřívací věci „The Monolith Of Phobos“ se druhá Lennonem zpívaná „Cricket And The Genie – Movement I, The Delirium“ přehoupne v příjemnou rockovou skladbu. První vrchol alba přichází z třetí „Cricket And The Genie – Movement Ii, Oratorio Di Cricket“, která se rozjede klávesovými rádoby hororovými tóny, poté přejde do uhrančivého rytmu, který je doplňován klasickou primusovskou basou a Lesovým neustále dokola opakujícím textem. V závěru, když se přidají ženské vokály, ze skladby dokonale mrazí.
Mezi typické Lesovy skladby se zařazuje čtvrtá „Mr. Wright“, která by mohla být na každém albu jeho domovské party, podobné je to i s „Breath of a Salesman“ jejíž začátek jsou prostě PRIMUS jak vymalovaní. Naopak velkým Lennonovým vlivem načichlé skladby jako „Boomerang Baby“ dokáží být jemnější a i dokonce v určitých chvílích odsunou výraznou basovou linku do pozadí. Že společná práce obou funguje bez problému dokazuje „Captain Lariat“, ve které se oba dva předvedou jak se svými nástroji, tak i s hlasy. A že to funguje!
A podobně je to až do konce. Ten intenzivní pocit poslouchat tuhle desku pořád dokola se mě drží docela dlouho. Baví mě jednotlivě všechny skladby... těch chytrých nápadů, dokonalá souhra nástrojů a v neposlední řadě oba pánové za mikrofony. Les Claypoll mě nadchnul a je to i tím, že protentokrát svou experimentálně vyšinutou duši udržel na uzdě. Sean Lennon potom překvapil v podstatě vším. Vznikla tak deska, kterou je zábavné poslouchat a tak jednoduché si ji užít.
Seznam skladeb:
- The Monolith Of Phobos
- Cricket And The Genie – Movement I, The Delirium
- Cricket And The Genie – Movement Ii, Oratorio Di Cricket
- Mr. Wright
- Boomerang Baby
- Breath Of A Salesman
- Captain Lariat
- Ohmerica
- Oxycontin Girl
- Bubbles Burst
- There’s No Underwear In Space
Čas: 50:16
Sestava:
- Sean Lennon – zpěv, kytara, bicí
- Les Claypool – basa, vokály
